10 A 44/2015
č. j. 10 A 44/2015-11
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 44/2015-11
- NSS 6 As 98/2015-20
Citované zákony (10)
Rubrum
10 A 44/2015 - 11 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce B.K., se sídlem X proti žalovanému České obchodní inspekci, Inspektorát Jihočeský a Vysočina, se sídlem České Budějovice, Mánesova 1803/3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2015, č. j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba s e o d m í t á . Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
Žalobou podanou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 9. 3. 2015 se žalobce domáhal zrušení sdělení žalovaného ze dne 16. 1. 2015, č. j. ČOI 5354/15/2000, kterým bylo žalobci sděleno, že jeho námitkám podle § 14 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“) se nevyhovuje a zamítají se. Žalobce v žalobě namítl, že nebylo vyhověno jeho námitkám proti protokolu o kontrole identifikační kód 2114120810491, ve kterém je uvedeno, že žalobce porušil § 3 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), tím, že v době kontroly nebylo na provozovně k dispozici úředně ověřené měřidlo objemu, a tak nebylo možno zkontrolovat množství zakoupeného nápoje, tj. nebylo možno překontrolovat správnost množství zakoupeného vína. Žalobce tvrdí, že postupem žalovaného bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces; rozhodnutí totiž nebylo řádně odůvodněno a nebyly vypořádány všechny námitky žalobce. Žalobce dále poukazoval na nutnost historického výkladu § 3 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele a tvrdil, že v roce 1992 se v ČSFR běžně nepoužívali PET láhve se stanoveným objemem. Současné užívání PET láhví se standardizovaným objemem však zajišťuje ochranu spotřebitele, neboť ten ví, jaké množství tekutiny si v takové PET láhvi zakoupil. Žalovaný se nevypořádal s námitkou, proč postupuje jiným způsobem u rozlévaných nápojů velkých řetězců a jinak u malých prodejců jako je žalobce. Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že napadené sdělení o vyřízení námitek není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a že jde proto o nepřípustnou žalobu. Pokračování - 2 - 10A 44/2015 Krajský soud se zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., soudnímu přezkumu podléhají pouze takové úkony správního orgánu, kterými se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, což není nyní posuzovaný případ. Ze správního spisu krajský soud ověřil, že dne 1. 9. 2014 byla zahájena a provedena kontrola provozovny Vinný diskont. V rámci kontrolního nákupu byl zakoupen jeden litr stáčeného vína Chardonnay. Po prokázání se služebními průkazy byla inspektory kontrolována poctivost prodeje výrobků. Podle § 3 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je prodávající povinen prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů. V době kontroly nebylo na provozovně k dispozici úředně ověřené měřidlo objemu, a tak nebylo možno zkontrolovat množství zakoupeného nápoje. Tím došlo k porušení shora citovaného ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. Jako závěr úředního záznamu ze dne 1. 9. 2014, č. 2114090110491, bylo uvedeno, že další opatření budou v pravomoci žalovaného. Dne 8. 12. 2014 proběhlo došetření kontroly, na které se žalobce dostavil a uvedl, že pokutu platit nebude a že množství prodávaného vína dodržuje, neboť jej čepuje do PET láhví. Jako závěr protokolu o kontrole č. 2114120810491 bylo uvedeno, že další opatření budou přijata v pravomoci ředitele žalovaného. Žalobce podal dne 31. 12. 2014 podle § 13 kontrolního řádu námitky proti kontrolnímu zjištění. Sdělením ze dne 16. 1. 2015, č. j. ČOI 98025/14/2000, žalovaný podle § 14 kontrolního řádu námitkám nevyhověl a zamítl je. Otázkou je, zda sdělení o vyřízení námitek vydané podle § 14 kontrolního řádu je úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva a povinnosti žalobce či nikoli. Protokolem o kontrole poctivosti prodeje výrobků v provozovně žalobce byl konstatován závěr o porušení § 3 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. Z protokolu samého však pro žalobce neplynula žádná povinnost zasahující do jeho práv. Pokud žalobce podal námitky proti protokolu podle § 13 kontrolního řádu a těm nebylo postupem podle § 14 téhož zákona vyhověno, plyne z toho jediný závěr, a sice že se protokol o kontrole nemění. V tomto krajský soud žádné dotčení práv a povinností neshledává. Kontrolní řád upravuje výkon kontroly, její základní pravidla, práva a povinnosti kontrolních orgánů a kontrolovaných subjektů a vyvození odpovědnosti z porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona. Odpovědnost vyplývající z kontrolních zjištění se však vyvozuje podle zvláštních právních předpisů. V daném případě bylo zjištěno porušení zákona o ochraně spotřebitele. Protokol o kontrole byl tedy podkladem pro řízení o správním deliktu spáchaném podle zákona o ochraně spotřebitele. Z obsahu správního spisu se podává, že žalovaný vydal dne 23. 2. 2015 příkaz, č. j. ČOI 16796/15/2000/P0322/ZOS/Ha, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 2000 Kč. Proti tomuto příkazu podal žalobce včasný odpor. Dne 9. 3. 2015 pod č. j. ČOI 28999/15/2000 zaslal žalovaný žalobci vyrozumění před vydáním rozhodnutí. Prozatím tedy vůči žalobci nebylo vydáno rozhodnutí, kterým by mu byla uložena pokuta za porušení právní povinnosti a které by bylo rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. úkonem správního orgánu, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti žalobce. Řízení o uložení pokuty za správní delikt se v současné době teprve vede. Pokračování - 3 - 10A 44/2015 Napadené sdělení o vyřízení námitek se nijak nemohlo dotknout práv a povinností žalobce, neboť nevyhověním námitkám proti kontrole zůstal nezměněn závěr kontroly, z něhož žalobci také nevyplynula žádná povinnost a jenž se ani jinak nedotkl jeho práv a povinností. Krajský soud ve svých závěrech vycházel obdobně z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 2. 2004, č. j. 5 A 55/2001 – 68, publikovaného pod č. 567/2005 Sb. NSS (dostupného z www.nssoud.cz), v jehož právní větě bylo vysloveno, že „rozhodnutí o námitkách podle § 18 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (zde: vydané při kontrole čerpání dotace na odstranění ekologických škod způsobených povodní), není úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva nebo povinnosti, a jde tak o úkon vyloučený ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s. ř. s.“Ač se citovaný judikát týká právní úpravy zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, je aplikovatelný i na nyní projednávanou věc, neboť právní úprava vyřizování námitek je v kontrolním řádu v podstatě obdobná, přičemž je dokonce pojata jako méně formální. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole byl zrušen právě kontrolním řádem jako jeho nástupcem. Nový zákon byl přijat především v zájmu modernizace a sjednocení kontrolních postupů jednotlivých kontrolních orgánů. Ostatně lze ještě doplnit, že v důvodové zprávě (dostupné z www.psp.cz ) se k § 13 a § 14 kontrolního řádu podává, že „vyřizování námitek je oproti stávající úpravě zákona o státní kontrole formálně zjednodušeno, neboť ani samotným protokolem o kontrole ani vyřízením námitek není zasahováno do práv a povinností zúčastněných osob. Je-li na základě protokolu o kontrole vydáno v navazujícím správním řízení správní rozhodnutí, které do práv a povinností těchto osob zasahuje, pak lze formálních prostředků obrany využít přímo v tomto správním řízení. Vyřízení námitek tedy není završeno vydáním rozhodnutí, nýbrž toliko „neformálním“ vyřízením přímo kontrolujícím, případně vedoucím kontrolní skupiny formou tzv. „autoremedury“, anebo nadřízenou osobou kontrolujícího. Kontrolní řád rovněž nepočítá s žádným jiným „prostředkem obrany“, neboť jak bylo uvedeno výše, samotný protokol o kontrole je pouze konstatováním určitého stavu, avšak následky, které toto konstatování vyvolá, jsou řešeny až v navazujících správních řízeních, v rámci nichž jsou k dispozici též příslušné opravné prostředky.“ Žalobce se bude moci proti postupu žalovaného při kontrole a proti případné uložené pokutě bránit až v rámci navazujícího správního řízení o správním deliktu. Po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení se bude moci obrátit se žalobou na správní soud. Krajský soud tak uzavírá, že napadené sdělení o vyřízení námitek podle § 14 kontrolního řádu nespadá pod definici § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti účastníka řízení. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Žalobce žalobou napadl sdělení o vyřízení námitek proti kontrolnímu zjištění, které není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. je takový úkon ze soudního přezkumu vyloučen. Podaná žaloba je proto podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná a krajskému soudu nezbylo než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. Pokračování - 4 - 10A 44/2015 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Za žalobu žalobce zaplatil soudní poplatek v kolcích ve výši 3000 Kč. Soudní poplatek ve stejné výši bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. 3. 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Balejová v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava