10 A 46/2012
č. j. 10 A 46/2012-52
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 As 78/2013-26- KS Č. Budějovice 10 A 46/2012-52
- NSS 9 As 78/2013-26
Citované zákony (8)
Rubrum
10A 46/2012- 52 Usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Forum Energy s.r.o., se sídlem Brno, Hybešova 726/42, právně zastoupeného Mgr. Danielem Čekalem, advokátem, Wilson & Partners v.o.s., Jungmannova 34, Praha 1, adresa pro doručování PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., Kateřinská 40/446, Praha 2 proti žalované Teplárně České Budějovice a.s., se sídlem České Budějovice, Novohradská 32, právně zastoupené Mgr. Ing. Martinem Zvěřinou, advokátem České Budějovice, Dukelská 21, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 12.4.2012, t a k t o :
Výrok
Žaloba se odmítá. Věc se postupuje Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR k vyřízení stížnosti žalobce. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 24.5.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12.4.2012, kterým žalovaná sdělila, že nepovažuje požadavky obsažené v předchozích dopisech za žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale za záležitosti, na níž je nutné aplikovat předpisy práva obchodního, a tudíž se jimi nebude zabývat. Tuto informaci žalobci sdělil předseda představenstva žalované. (2) Žalobce v žalobě shrnul relevantní faktické skutečnosti. Dovodil svou žalobní legitimaci tvrzením, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím o žádosti na poskytnutí informací, kdy žalovaná uvedla, že není povinným subjektem a informace neposkytla. Žalobce v zákonné lhůtě uplatnil stížnost podle § 16a zákona o informacích. Rozhodnutí podle jeho názoru podléhá soudnímu přezkumu. Zároveň poukázal na skutečnost, že žalovanou řídí Statutární město České Budějovice a dividendy plynoucí z vlastnictví akcií žalované jsou příjmem rozpočtu Statutárního města České Budějovice. Hospodaří nepochybně, alespoň z části s veřejnými prostředky. Žalovaná se přitom charakterizuje jako subjekt, na který nedopadá zákon o poskytování informací a tvrdí, že není subjektem povinným k poskytování informací podle zákona o poskytování informací. V dané věci rozhodovalo představenstvo žalované, a to v obou stupních a není veřejnosti žádným způsobem sděleno, zda představenstvo je jediným orgánem k rozhodnutí o žádostech o poskytnutí informací či nikoliv. Nelze proto uzavřít, zda ve věci rozhodoval příslušný orgán. Pokračování - 2 - 10A 46/2012 Žalobce proto uplatňuje námitku vydání rozhodnutí nepříslušným orgánem. Současně žalobce napadá rozhodnutí o žádosti i rozhodnutí o stížnosti pro nicotnost. Namítá i nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Závěrem je navrhováno, aby soud rozhodnutí ze dne 2.4.2012 a ze dne 12.4.2012 zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznává. Navrhla soudu, aby návrh žalobce odmítl. Na informace, které žalobce jako akcionář žalované požaduje, nelze zákon o poskytování informací vztahovat. K tomu žalovaná odkázala na judikaturu Krajského soudu v Českých Budějovicích, konkrétně usnesení sp. zn. 10A 77/2011. Žalovaná se podle tohoto právního názoru soudu chovala a svůj názor žalobci opakovaně sdělila. Žalovaná odmítá názor, že je veřejnou institucí. Totožnost zakladatele a akcionáře, která se vyskytuje kupříkladu u ČEZ, není v případě žalované naplněna. Žalovaná je soukromoprávním subjektem a skutečnost , že současným majoritním akcionářem je Statutární město České Budějovice (80 %) nečiní z žalované veřejnou instituci. Akcie žalované jsou volně převoditelné a k jejich převodům běžně dochází. Žalobce je významný akcionář žalované (15 %) a akcie nabyl v tržním prostředí. Rovněž není pravdou tvrzení žalobce, že město je právním nástupcem zakladatele žalované Fondu národního majetku. Město nad žalovanou nevykonává žádný dohled. Informace, které žalobce požaduje, jsou obchodním tajemstvím jako celek, odpovídají zákonným kritériím definice obchodního tajemství. Utajení takových informací je běžnou obchodní zvyklostí. III. Písemnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci (4) Žalobce podal dne 13.3.2012 žádost o poskytnutí informací, kterou adresoval k rukám předsedy představenstva žalované a v této žádosti požadoval poskytnutí konkrétně označených informací. Současně uvedl, že pokud některé informace budou označeny jako obchodní tajemství žádá o anonymizaci těchto informací. Dne 2.4.2012 byla žalobci zaslána předsedou představenstva žalované odpověď na dopis ze dne 13.3.2012. Obsahem odpovědi je sdělení o tom, že žalovaná nepovažuje požadavky žalobce za žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale za záležitost, na níž je nutné aplikovat předpisy práva obchodního, zejména úpravu práv akcionáře na vysvětlení záležitostí projednávaných valnou hromadou. Bylo sděleno, že představenstvo hodlá otázku zmiňovaných projektů navrhnout k projednání na nadcházející řádné valné hromadě. Z toho důvodu nemůže žalobci být poskytnuta zvýhodňující informace. Na postup žalované při vyřizování žádosti o informace podal žalobce dne 12.4.2012 stížnost. Obsahem stížnosti je nesouhlas s vyřízením žádosti o poskytnutí informace. Je uvedeno, že vzhledem k absenci jakéhokoliv meritorního rozhodnutí o žádosti žalobce je uplatňována stížnost. Dne 12.4.2012 odpověděl žalobci předseda žalované v tom smyslu, že nepovažuje požadavky žalobce za žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale za záležitosti, na než je nutné aplikovat předpisy práva obchodního. Stížností se z toho důvodu nebude dále zabývat. Pokračování - 3 - 10A 46/2012 IV. Právní názor soudu (5) V dané záležitosti se soud zabýval ve smyslu § 65 zákona č.150/2002 Sb., soudní řád správní ( dále jen s.ř.s.) otázkou splnění podmínek řízení a přípustnosti žaloby a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat, neboť nebylo dosud rozhodnuto o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace příslušným orgánem, tak jak stanoví zvláštní zákon, a tudíž se jedná o žalobu předčasnou. (6) Při svém rozhodování vycházel krajský soud především z názoru Nejvyššího správního soudu, který uvedl v rozsudku sp.zn. 9As 60/2012 ze dne 28.3.2013, že v případě žádosti o poskytnutí informace minoritnímu akcionáři žalované nelze aplikovat ust. § 180 obchodního zákoníku, neboť není určující vztah akcionáře k akciové společnosti, ale skutečnost, že měl být na věc aplikován zákon o svobodném přístupu k informacím. Žalovaná totiž plní veřejný účel i přesto, že se jedná o akciovou společnost sledující svou činností dosažení zisku. Veřejný zájem vyplývá ze zákonné úpravy. Nejvyšší správní soud k tomu odkázal na ust. § 3 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu Státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), ve znění platném pro projednávanou věc, který stanoví, že přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvoj tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Nejvyšší správní soud uzavřel, že žalovaná je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Tímto právním názorem je soud v obdobné záležitosti žalobce i žalované vázán. Z toho důvodu je zcela jednoznačné, že žalovaná byla povinna v dané věci jako subjekt povinný zabývat se žádostí žalobce podle zákona o svobodném přístupu k informacím. (7) Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, je žádost podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. Podle ustanovení odstavce pátého písmena a), brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil. Nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení žádost odloží. Podle písmene b), v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy rozhodne o odmítnutí žádosti. Podle písmene d) téhož ustanovení, nerozhodne-li podle § 15 zákona, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Podle ust. § 15 zákona, o svobodném přístupu k informacím, pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen z části nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případu, kdy se žádost odloží. Takové rozhodnutí musí být ve smyslu odstavce druhého téhož ustanovení odůvodněno. Podle ust. § 16 odst. 1 téhož zákona proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti, lze podat odvolání. Takové odvolání musí být ve lhůtě 15 dnů předloženo nadřízenému orgánu, který podle odstavce třetího rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení povinným subjektem. Podle ust. § 16 a) odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel stížnost podle písmene a), pokud nesouhlasí s vyřízením žádosti, podle písmene b), kterému po uplynutí lhůty nebyla poskytnuta informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. Podle odstavce pátého povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Pokračování - 4 - 10A 46/2012 (8) V dané záležitosti žalobce podal žádost o poskytnutí konkrétně specifikovaných informací dne 13.3.2012 předsedovi představenstva žalované. Žalovaná sdělila, že hodlá zmiňované projekty navrhnout k projednání na valnou hromadu, a tudíž nemůže žádné zvýhodňující informace poskytovat a na záležitost je nutné aplikovat předpisy práva obchodního. Žalovaná nepostupovala způsobem, který stanoví zákon č.106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů v ust. § 14 ani § 15. Z toho důvodu žalobce zvolil postup podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění, podal dne 12.4.2012 stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace společností Teplárna České Budějovice a.s., což je zřejmé z označení této písemnosti, jakož i z jejího obsahu. V článku 4 této stížnosti je jednoznačně uvedeno, že vzhledem k absenci jakéhokoli meritorního rozhodnutí je uplatněna stížnost, přičemž je navrhováno vyhovění stížnosti, případně je žádán postup, který je stanoven v § 16a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla. Takový postup nebyl realizován. Tentýž orgán předseda představenstva žalované dne 12.4.2012 žalobci sdělil, že požadavky nepovažuje za oprávněné a odkázal žalobce na valnou hromadu s tím, že se stížností nebude dále zabývat. (9) Z citované platné právní úpravy je zřejmý postup, který měl být v dané věci aplikován. Zákonný postup, jak je zřejmé z písemností, které jsou k dispozici, dodržen nebyl. Žalobce dospěl do fáze, kdy podal ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., znění pozdějších předpisů stížnost na postup vyřizování žádosti o informace. Dále již žalovaná nepostupovala podle citovaného ustanovení, neboť o podané stížnosti měl podle odstavce čtvrtého citovaného ustanovení rozhodnout nadřízený orgán, kterému povinný subjekt měl stížnost do 7 dnů předložit. Výjimku tvoří případy, pokud by žalovaný sám zcela vyhověl požadavku žalobce na poskytnutí informace, což se nestalo a žalovaný tuto skutečnost sdělil žalobci v odpovědi na stížnost dne 12.4.2012. Tuto odpověď nelze v žádném případě považovat za postup souladný s ust. § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informací ustalo ve fázi podané stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace, avšak stížnost nebyla předložena nadřízenému orgánu. Takovým nejblíže vyšším nadřízeným stupněm žalovanému je ústřední orgán v oblasti teplárenství, a to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je ústředním orgánem. To soud dovodil na základě úvahy učiněné dle pozitivního práva, ve kterém není definován samotný pojem subordinace ( nadřízenosti a podřízenosti) a z toho důvodu soud vycházel z teorie správního práva. Podle ní je postavení dané instituce vyjádřeno rozsahem pravomocí a působností, jak externí vůči adresátům norem správního práva, tak interní uvnitř soustavy veřejné správy. Podle ust. § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů se na řízení podle § 16 téhož zákona použije správní řád. Správní řád v ust. § 178 stanoví, který správní orgán je nadřízeným správním orgánem. Vychází z toho, že je určí zvláštní zákon a pokud tomu tak není, označuje za něj správní orgán, který dle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor. Tímto nadřízeným orgánem je ve smyslu energetického zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu. K tomu lze odkázat i na ust. § 3 odst. 2 Energetického zákona. Nadřízeným orgánem bylo v dané věci Ministerstvo průmyslu a obchodu. (10) Na základě písemností, které měl soud k dispozici, nelze mít pochybnosti o tom, že o stížnosti žalobce, která nebyla postoupena nadřízenému orgánu, nemohlo být ani řádně rozhodnuto. Soud proto postupoval podle § 46 odst. 5 s.ř.s., podle kterého soud žalobu odmítne a věc postoupí příslušnému správnímu orgánu k rozhodnutí. Pokračování - 5 - 10A 46/2012 V. Závěr, náklady, řízení (11) S ohledem na tuto skutečnosti soud dovodil, že žaloba žalobce byla podána předčasně, neboť nebylo dosud rozhodnuto o stížnosti, kterou připouští zákon o svobodném přístupu k informacím v ust. § 16a, a tudíž soud postoupil věc ve smyslu tohoto ustanovení nadřízenému orgánu k rozhodnutí. Z těchto důvodů byla žaloba žalobce předčasná, podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a jako taková dle § 46 odst. 5 s.ř.s. odmítnuta a věc postoupena Ministerstvu průmyslu a obchodu k vyřízení. (12) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze zásady , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. (13) O vrácení soudního poplatku bylo rozhodnuto podle ust. §10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. K odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním, a proto jsou podmínky pro vrácení soudního poplatku podle označené právní normy dodrženy. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 6 - 10A 46/2012 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25.června 2013 Předsedkyně senátu JUDr. Marie K r y b u s o v á ,v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.