Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 47/2010

č. j. 10 A 47/2010-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2010-09-24 · ECLI:CZ:KSCB:,2010:10.A.47.2010.59

Citované zákony (11)

Rubrum

10A 47/2010 – 59 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Občanského sdružení Vulpes Polar, Malá Skála 382, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.7.2010, č.j. OREG 20942/2010/mavob, za účasti SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o., se sídlem Brno, Olomoucká 3419/7, právně zastoupené JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem v Brně, Lidická 57, t a k t o:

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, ze dne 1.7.2010, č.j. OREG 20942/2010/mavob, se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet žalobce. Zúčastněné osobě se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Pokračování - 2 - 10A 47/2010

Odůvodnění

Žalobou, doručenou dne 27.7.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1.7.2010, č.j. OREG 20942/2010/mavob, kterým bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby a správy majetku, č.j. MěÚ/0329/2010/Do ze dne 29.1.2010 podle § 92 odst. 1 zák.č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, jako nepřípustné zamítnuto. Žalobce namítal, že je občanským sdružením, jehož hlavním předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny a podal dne 29.12.2009 u stavebního úřadu Městského úřadu Rudolfov žádost o informování o vybraných správních řízeních podle § 70 odst. 2 zák.č. 114/1992 Sb. V dané věci bylo zahájeno stavební řízení, kde stavebníkem byla společnost SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. dne 11.1.2010, a to podáním žádosti o vydání stavebního povolení. Žalobce však nebyl o zahájení tohoto řízení informován a dozvěděl se o něm teprve dne 8.2.2010, kdy doručil stavebnímu úřadu řádnou přihlášku do řízení. Dne 3.3.2010 mu bylo doručeno sdělení stavebního úřadu z 19.2.2010 o tom, že stavební povolení pro FVE – fotovoltaickou elektrárnu velikosti 3,0 MWp, dva objekty trafostanice a oplocení k.ú. Libníč bylo dne 29.1.2010 po č.j. MěÚ/0329/2010/Do vydáno. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání. Odvolání bylo jako nepřípustné zamítnuto dne 1.7.2010. Žalobce má za to, že byl hrubým způsobem zkrácen na svých právech postupem žalovaného, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí, že žalobce není účastníkem předmětného řízení, když jde o mimořádně závažný zásah do dané lokality provázený nestandardními okolnostmi a porušením zákona. Žalobce namítá porušení § 27 odst. 3 správního řádu a § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Odmítl názor žalovaného týkající se speciality § 109 stavebního zákona, neboť ustanovení § 70 zák.č. 114/1992 Sb. je speciální vůči § 109 stavebního zákona. Argumentem žalovaného je tvrzení, že se stavební řízení netýká zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. To však bylo vysloveno bez přezkoumatelného odůvodnění tohoto závěru. Úvaha měla být promítnuta do odůvodnění prvostupňového stavebního povolení. Dále bylo porušeno ustanovení § 86 odst. 2 správního řádu, neboť stavební úřad nezaslal kopii odvolání žalobce k vyjádření ostatním účastníkům řízení. Bylo porušeno i ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu, kdy mělo být odvolání předáno odvolacímu orgánu do třiceti dnů ode dne doručení odvolání. Lhůta dodržena nebyla, odvolání bylo podáno dne 11.3.2010. Žalobce poukázal na existenci dvou verzí napadeného rozhodnutí, neboť žalobci bylo dne 3.3.2010 doručeno sdělení stavebního úřadu z 19.2.2010 o tom, že stavební povolení pro fotovoltaickou elektrárnu bylo vydáno 29.1.2010, ale v rozporu s tímto tvrzením bylo přiloženo stavební povolení datované 23.2.2010. Pokud je pořizována fotokopie rozhodnutí, jak uvádí žalovaný, nelze omylem zaměnit datum jeho vydání. Bylo porušeno ustanovení § 149 správního řádu, kdy žalovaný opomenul přezkoumat závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje ze dne 9.12.2009. Bylo porušeno i ustanovení § 36 správního řádu a § 112 odst. 2 stavebního zákona. Stavební úřad v oznámení o zahajovaném řízení ze 4.1.2010 nestanovil účastníkům řízení lhůtu k uplatnění závazných stanovisek a námitek, ani je nepoučil, že k později uplatněným stanoviskům či námitkám, popř. důkazům Pokračování - 3 - 10A 47/2010 nebude přihlédnuto. Účastníci řízení, včetně žalobce, neměli možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 zák.č. 150/2002 Sb., v platném znění. Navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V doplňku žaloby ze dne 10.8.2010 bylo doloženo, kdo je oprávněn v souladu s registrovanými stanovami jednat za žalobce a dále bylo doloženo potvrzení o úhradě soudního poplatku. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že při posuzování účastenství žalobce vycházel nejen z taxativního a vůči správnímu řádu speciálního vymezení okruhu účastníků řízení, tak jak je uveden v § 109 odst. 1 stavebního zákona, ale současně se zabýval zkoumáním, zda žalobce splňuje všechna kritéria stanovená v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, které podmiňují jeho účastenství. Zjistil, že žalobce je sice občanským sdružením, jehož hlavním cílem je ochrana přírody a krajiny a podal žádost o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení, avšak shledal, že není naplněna další podmínka účastenství, nejednalo se o řízení, při němž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Přitom vyšel z vyjádření příslušného orgánu ochrany Magistrátu města České Budějovice, které bylo vydáno dne 14.12.2009. K dalším žalobním bodům se žalovaný nevyjádřil, neboť jednalo se o posuzování důvodnosti žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro jeho nepřípustnost. Žalovaný dále sdělil, že přiznáním odkladného účinku žalobě by se závažným způsobem dotklo nabytých práv třetích osob, konkrétně stavebníka, neboť stavebník spoléhá na správnost stavebního povolení, které je pravomocné a má tedy oprávnění stavbu provést. Vyjádřil souhlas s tím, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených spisů. Dne 13.8.2010 uplatnila v řízení práva osoba zúčastněná na řízení SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o., se sídlem v Brně. Žalobu označila v celém rozsahu za nedůvodnou. K žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku žalobě bylo uvedeno, že žalobce vůbec netvrdil, že by mu výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí způsobily nenahraditelnou újmu ani ji nijak neprokázal. Na druhou stranu osoba zúčastněná na řízení začala v dobré víře realizovat svá nabytá subjektivní práva a případné přiznání odkladného účinku žalobě by se výkonu těchto práv beze sporu dotklo. Žalovaný správní orgán zaslal soudu dne 23.8.2010 dokladovou část ke správnímu spisu. Dne 30.8.2010 požádala osoba zúčastněná na řízení o prodloužení lhůty k vyjádření do 15.9.2010. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení k žalobě bylo zdejšímu soudu doručeno dne 16.9.2010. Osoba zúčastněná na řízení navrhla žalobu zamítnout. Ve vyjádření je dovozováno, že žalobce postavení účastníka stavebního řízení o povolení stavby fotovoltaická elektrárna Libníč neměl a mít nemohl. Odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov č.j. MěÚ/0329/2010/Do ze dne 29.1.2010 bylo žalovaným zamítnuto jako nepřípustné zcela v souladu s ustanoveními správního řádu, stavebního zákona i zákona o Pokračování - 4 - 10A 47/2010 ochraně přírody. V předmětném řízení nebyly zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody dotčeny, a tudíž nedošlo k naplnění hmotněprávních podmínek účastenství žalobce podle § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody. Osoba zúčastněná na řízení má shodný právní názor jako žalovaný i právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích, který byl vyjádřen v rozsudku ze dne 23.2.2009 č.j. 10 Ca 245/2008-41. Osoba zúčastněná na řízení si je vědoma faktu, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27.5.2010 č.j. 5 As 41/2009-91, na který je žalobcem poukazováno, zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č,j. 10 Ca 245/2008-41, avšak s ohledem na výše uvedený právní názor je vysloven apel, aby Krajský soud v Českých Budějovicích na původním právním názoru, vysloveném ve zrušeném rozsudku, setrval. Je odmítán názor žalobce ohledně automatického účastenství podle § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody ve všech stavebních řízeních všech typů. V dané věci stavební úřad vycházel z názoru orgánu ochrany přírody Magistrátu města České Budějovice, podle něhož se předmětná stavba těchto zájmů nedotkne. Žalobce v žalobě netvrdí ani neprokazuje, že k dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny předmětnou stavbou došlo nebo mohlo dojít. Argumentace žalobce je postavena výlučně na obecném tvrzení. Žalovaný v dané věci postupoval správně, jestliže odvolání žalobce jako nepřípustné zamítl. Důvodná není ani námitka žalobce, ohledně nedoručení odvolání ostatním účastníkům řízení, neboť žalobce není povolán k tomu, aby žalobou brojil proti tvrzenému porušení práv jiných účastníků řízení, kteří sami žalobu nepodali. Rovněž není důvodný žalobní bod, ve kterém je tvrzeno porušení lhůty pro předání odvolání odvolacímu orgánu. Důvodná není ani námitka ohledně existence dvou verzí napadeného rozhodnutí, kdy rozdíl v datování byl správními orgány vysvětlen a žalobce nebyl zkrácen na svých právech. Důvodná není ani námitka ohledně nevyžádání si potvrzení nebo změny závazného stanoviska hasičského záchranného sboru. Žalobce nebyl účastníkem stavebního řízení, a nemohl být tudíž nepřezkoumáním závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje na svých právech nijak dotčen. Společnost je přesvědčena, že žaloba má šikanozní povahu a vyplývá z ní záměr žalobce nikoliv hájit zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, nýbrž co nejvíc komplikovat, ztížit a prodloužit povolovací proces stavby fotovoltaické elektrárny Libníč. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodováním věci bez nařízeného jednání ve smyslu § 76 zák.č. 150/2002 Sb., a to v zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení. Ze správních spisů vyplynuly, se zřetelem k uplatněným žalobním bodům, následující rozhodné skutečnosti: Dne 21.12.2009 podala společnost SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby fotovoltaická elektrárna velikosti 3,0 MWp, dva objekty trafostanice a oplocení na pozemku p.č. 473/39, 473/41 a 473/1 v k.ú. Libníč. Stavební úřad předložený záměr posoudil podle § 95 odst. 1 písm. a), b), c) a d) stavebního zákona a rozhodl, že žádost bude projednána ve zjednodušeném územním řízení. Stavba byla umístěna podle územního plánu sídelního útvaru Libníč změny č. 3, účinnost 22.9.2009 na ploše vs 1 – plocha pro výrobu a skladování, pro fotovoltaickou elektrárnu. Záměr nevyžadoval posouzení vlivu na životní prostředí a předložená žádost měla všechny předepsané náležitosti. Návrh výroku územního rozhodnutí byl vyvěšen na úřední desce Městského úřadu v Rudolfově dne 22.12.2009 a sejmut 7.1.2010. Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Pokračování - 5 - 10A 47/2010 nebo zařízení, ve které je uvedeno datum 18.12.2009 byla společností SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. podána Městskému úřadu v Rudolfově dle podacího razítka dne 21.12.2009. Pozemky, na kterých měla být stavba povolena jsou v žádosti označeny účelovým využitím jako zemědělská výroba. Ve spise je stanovisko Státní energetické inspekce z 25.11.2009, která souhlasí se zjednodušeným územním řízením za podmínky stanovené v § 46 zák.č. 458/2000 Sb. Závazné stanovisko vyjadřující souhlas s předmětným záměrem vydal hasičský záchranný sbor dne 9.12.2009. Magistrát města České Budějovice vydal dne 14.12.2009 vyjádření odboru ochrany životního prostředí, kdy oddělení vodního hospodářství stanovilo zabezpečit odvádění srážkových vod tak, aby nedocházelo k ovlivňování okolních pozemků, přednostně nasakováním na vlastním pozemku. Bez připomínek bylo vyjádření oddělení ochrany přírody a krajiny. Oddělení ochrany lesa a zemědělského půdního fondu uvedlo, že výstavbou jsou dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu, a tudíž je nutný souhlas k odnětí půdy ze ZPF, které probíhá ve správním řízení. Z hlediska lesního hospodářství byl souhlas podmíněn nutností podat žádost o souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 14 odst. 2 lesního zákona, neboť stavba se nachází ve vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Z hlediska odpadového hospodářství bylo uvedeno, že žádost neobsahovala popis nakládání s odpady, které vzniknou stavební činností ani kategorizace odpadů, popis způsobu a postupu odstranění odpadů, případně jejich další využití, nakládaní s výkopovou zeminou, a proto bylo požádáno o doplnění a předložení. Souhlas se zjednodušeným územním řízením by byl dán za dodržení podmínek stanovenými jednotlivými odděleními odboru ochrany životního prostředí. Souhlas vyslovila dne 25.11.2009 krajská hygienická stanice. Vodovody a kanalizace Jižní Čechy dne 7.12.2009 podmínily souhlas podmínkami pod body 1 – 7 (kupříkladu uzavření dohody o věcném břemenu s vlastníkem vodovodního řádu, dodržení minimální vzdálenosti dle ČSN a ochranných pásem, provedení vytýčení vodovodu a kanalizace . . .). Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví vydal dne 28.4.2010 vyjádření, že projekt stavby fotovoltaické elektrárny nepodléhá posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle předmětného zákona. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví vydal dne 21.12.2009 pod č.j. KUJCK/36361/2009/OZZL/2/St souhlas s dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny v k.ú. Libníč. Souhlas byl vydán na základě žádosti SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. na třicet let pro výstavbu fotovoltaické elektrárny. Stanovisko bylo vydáno za dodržení konkrétně stanovených podmínek pod body 1 – 5. Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí vydal dne 21.1.2010 závazné stanovisko, kterým udělil podle § 14 odst. 2 lesního zákona souhlas k umístění stavby výstavba fotovoltaické elektrárny. Souhlas byl vydán za předpokladu dodržení podmínek pod body 1 – 6. Učinil tak na základě žádosti společnosti SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. ze dne 15.1.2010. Povolení ke zřízení vjezdu na p.p.č. 473/1 v k.ú. Libníč z účelové komunikace p.p.č. 473/30 bylo vydáno Obcí Libníč dne 18.12.2009, v právní moci dne 21.12.2009. Národní památkový ústav vydal souhlas s umístěním stavby ve zjednodušeném řízení dne 24.11.2009 s poučením, že vyjádření nenahrazuje závazné stanovisko výkonného orgánu státní památkové péče. Námitky nevznesla ve vyjádření ke stavbě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast Povodí Vltavy dne 27.11.2009. Dne 29.12.2009 byla Městskému úřadu v Rudolfově doručena žádost žalobce o informování o vybraných správních řízeních podle ustanovení § 70 odst. 2 zák.č. Pokračování - 6 - 10A 47/2010 114/1992 Sb. a žádost o informaci podle zák.č. 106/1999 Sb., která je datována 26.12.2009. V žádosti je požadováno o informování o zásazích do přírody a zahajovaných správních řízeních, kterými jsou v rámci územního nebo stavebního řízení umisťovány, povolovány nebo odstraňovány stavby skládek nebo spaloven odpadů, větrných elektráren, fotovoltaických elektráren nebo jiných obnovitelných zdrojů energie, stavby pro výrobu a skladování o zastavěné ploše více než 150 m2, staveb pro obchod o zastavěné ploše více než 200 m2, dálničních liniových staveb a liniových staveb souvisejících s výše uvedenými stavbami. Podle zák.č. 106/1999 Sb. je požadováno podat informaci o tom, jaká řízení ke stavbám shora uvedeným vede stavební úřad ke dni podání žádosti, a v jaké fázi jsou tato řízení. V žádosti byly přiloženy stanovy žalobce jako občanského sdružení, včetně uvedení čísla registrace ministerstvem vnitra. Žádost o stavební povolení podala společnost SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. na Městském úřadu v Rudolfově dne 11.1.2010. Dne 14.1.2010 Městský úřad Rudolfov, odbor výstavby a správy majetku oznámil zahájení stavebního řízení fotovoltaické elektrárny velikosti 3,0 MWp, dva objekty trafostanice a oplocení na pozemku p.č. 473/39, 473/41 a 473/1 v k.ú. Libníč. Bylo upuštěno od ohledání na místě a ústního jednání. V oznámení není uvedeno datum, do jakého mohou dotčené orgány či účastníci řízení uplatňovat své námitky nebo stanoviska. Stavební povolení k předmětné stavbě vydal Městský úřad Rudolfov, odbor výstavby a správy majetku dne 29.1.2010 pod sp.zn. MěÚ/OV/0121/2010/Do a rozhodnutí nabylo právní moci dne 1.2.2010. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že stavební úřad přezkoumal žádost z hledisek stanovených stavebním zákonem a projednal ji s účastníky řízení i s dotčenými orgány a zjistil, že uskutečněním stavby či užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo předpisy vydanými k jeho provedení. Dne 8.2.2010 byla Městskému úřadu v Rudolfově doručena přihláška žalobce do řízení o vydání umístění a povolení stavby fotovoltaické elektrárny stavebníka SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. Žalobce své postavení jako účastníka řízení opíral o zák.č. 114/1992 Sb. Rovněž poukazoval na ustanovení stavebního zákona a legislativu Evropské unie. Současně podal žádost o informaci podle zák.č. 106/1999 Sb., kdy žádal o zaslání kopií vyjádření dotčených orgánů, která byla vydána v rámci územního a stavebního řízení, kopie návrhů na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení v řízení o umístění stavby a povolení stavby elektrárny. Městský úřad v Rudolfově dne 19.2.2010 k žádosti žalobce o poskytnutí informace sdělil název stavby, datum vydání územního rozhodnutí a číslo jednací, pod kterým bylo ve zjednodušeném řízení vydáno a datum jeho zveřejnění na úřední desce, včetně data sejmutí. Dále sdělil datum vydání stavebního povolení a číslo jednací. Žalobce podal dne 12.3.2010 u Městského úřadu v Rudolfově podnět přezkumu správního rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí o umístění stavby fotovoltaické elektrárny ze dne 21.12.2009, které bylo vydáno odborem výstavby a správy majetku Městského úřadu Rudolfov pod č.j. MěÚ/OV/2397/2009/Do. Podnět byl postoupen Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení stavebního řádu, který dne 18.6.2010 sdělil, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení. Pokračování - 7 - 10A 47/2010 Proti rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov ze dne 29.1.2010 č.j. MěÚ/0329/2010/Do se žalobce odvolal. O odvolání rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení stavebního řádu dne 1.7.2010 č.j. OREG 20942/2010/nabob tak, že odvolání žalobce jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 zák.č. 500/2004 Sb. zamítl. Stalo se tak s odůvodněním, že žalobce nemohl být s odkazem na ustanovení § 109 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb. i ve vztahu k § 70 zák.č. 114/1992 Sb. účastníkem stavebního řízení. Stavební řízení ve věci podané žádosti se nedotýkalo zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o čemž svědčí vyjádření odboru ochrany životního prostředí magistrátu města ze dne 14.12.2009. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba byla částečně důvodná. Žalobce v prvé řadě namítal, že se žalovaný nevypořádal s jeho základními odvolacími důvody, kterými bylo porušení ustanovení § 27 odst. 3 správního řádu a ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobce odmítl názor žalovaného ohledně speciality ustanovení § 109 stavebního zákona, neboť ustanovení § 70 zák.č. 114/1992 Sb. je jednoznačně speciální vůči ustanovení § 109 stavebního zákona. Žalobce rovněž odmítl názor žalovaného, že se konkrétní stavební řízení nedotýká zájmů chráněných zákonem, navíc žalovaný přezkoumatelně nepředložil žádnou správní úvahu, proč zájmy nemohou být dotčeny. Žalobce naopak v žalobě tvrdil, že ve stavebním řízení hájí zájem ochrany přírody a krajiny, především pak, zda stavba a podmínky prošly procesem posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud stavební úřad dospěl k závěru, že nemohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., pak měl svou úvahu přezkoumatelným způsobem odůvodnit. K tomu je odkazováno na rozsudek NSS č.j. 5 As 41/2009-91 z 27.5.2010. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření k žalobě zopakoval, že se nejednalo o řízení, v němž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Svůj závěr opřel o vyjádření příslušného orgánu ochrany Magistrátu města České Budějovice z 14.12.2009, dovodil, že žalobce nebyl účastníkem stavebního řízení. K žalobcem odkazovanému judikátu Nejvyššího správního soudu ohledně účastenství občanského sdružení chránícího zájmy ochrany přírody a krajiny se žalovaný nevyjádřil. K tomuto odkazu se vyjádřila osoba zúčastněná na řízení stavebník SOLAR PROJEKT LIBNÍČ s.r.o. Ve vyjádření zúčastněné osoby je k žalobcem poukazovanému judikátu NSS č.j. 5 As 41/2009-91 ze dne 27.5.2010 uváděno, že otázku řešenou v tomto judikátu nelze považovat za ustáleně a bezesporně judikovanou. Podle názoru osoby zúčastněné na řízení je důvodné, aby krajský soud setrval na svých závěrech, které vyslovil v rozsudku ze dne 23.2.2009 č.j. 10 Ca 245/2008-41, které bylo právě citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zrušeno. V této souvislosti soud poukazuje na základní účel správního soudnictví, kterým je přezkoumávání pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné správy na základě žalob, v nichž je tvrzeno zkrácení žalobců na jejich subjektivních právech. V této souvislosti nelze přehlédnout úlohu Nejvyššího správního soudu, která mu podle zák.č. 150/2002 Sb., v platném znění, přísluší, a to je m.j. sjednocování judikatury soudů a vázanost soudů vysloveným právním Pokračování - 8 - 10A 47/2010 názorem Nejvyššího správního soudu ve věcech typově obdobných. Právě tyto zásady, které slouží k naplňování cílů správního soudnictví dopadají na předmětnou záležitost. V předmětné záležitosti je napadán postup žalovaného správního orgánu, kterým zamítl odvolání žalobce pro nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu. Soud v této souvislosti odkazuje na citovaný rozsudek NSS 5 As 41/2009-91, ve kterém Nejvyšší správní soud zdůraznil, že rozhodnutí vydané podle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. Právě v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je soud, v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost nebo nepřípustnost, oprávněn zkoumat, v mezích žalobních bodů, pouze to, zda se jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání, a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. To dopadá na nyní projednávanou záležitost. Žalobce zpochybnil postup prvostupňového orgánu, kterým byl pominut jako účastník řízení, přestože dokládal splnění podmínek stanovených v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Právě z výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplynulo, že okruh účastníků stavebního řízení je sice vymezen v § 109 stavebního zákona v jeho odstavci prvém, aniž je v tomto uzavřeném výčtu uvedeno, že mezi účastníky je nutné zařadit i takové osoby, jejichž účastenství je ve stavebním řízení přiznáno podle zvláštních zákonů. Jestliže zákonné ustanovení, které doplňuje okruh účastníků řízení o osoby, kterým takové právo zakládá zvláštní zákon, pak jedná se o výslovný odkaz na zvláštní právní úpravu, kterou je třeba použít před právní úpravou obecnou. To platí i za situace, kdy zákonodárce takový odkaz do zákonné definice okruhu účastníků nezařadil, neboť absence výslovného odkazu na zvláštní zákon neznamená, že lze pominout zvláštní právní předpis, které má užší vymezení, ať již z různých hledisek (věcné, osobní) a musí být upřednostněno před úpravou obecnou, ať ji již zcela nahradí nebo dílčím způsobem upraví. Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud řešil i otázku, zda ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody představuje ve vztahu k § 109 stavebního zákona zvláštní právní úpravu účastenství ve stavebním řízení. Tato otázka je rozhodná pro posouzení základní žalobní námitky. V ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny je uvedeno, že se vztahuje na konkrétně vymezený okruh správních řízení, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Kritériem, zda se o takové řízení jedná, a tudíž předmětná úprava na toto řízení dopadá či nikoliv, je požadavek, aby v takovém řízení došlo k dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny, které požívá ochrany citovaným zákonem. Není tedy správný názor žalovaného, podle kterého by bylo lze vyloučit z okruhu účastníků řízení účastníky stanovené v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny bez dalšího jako celek. Ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny se naopak vztahuje na všechna správní řízení podle stavebního zákona, pokud při nich mohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy ochrany přírody a krajiny. Na tomto závěru nic nemění ani vypuštění ustanovení § 90 odst. 4 ze zákona o ochraně přírody a krajiny, účinné od 1.12.2009, neboť ustanovením § 70 téhož zákona zůstává zvláštním ustanovením ve vztahu k ustanovení § 109 stavebního zákona. Soud proto přisvědčil důvodnosti žalobní námitky, neboť žalobce je občanským sdružením, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny a přihlásil se o své účastenství v předmětném řízení. Podání opožděného odvolání bylo zapříčiněno postupem prvostupňového orgánu, který jej v rozporu s oznámením žalobce o tom, že hodlá vstupovat do řízení, která mohou představovat zásah do ochrany přírody a krajiny, neinformoval. Žalobce požadoval, jak vyplývá z písemností založených ve spise u prvostupňového orgánu, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto Pokračování - 9 - 10A 47/2010 zákona. V dané věci nelze účinně argumentovat tím, že tento požadavek byl žalobcem vznesen v době, kdy již probíhalo územní řízení, neboť součástí požadavku žalobce byla i žádost o poskytnutí informace o tom, zda již některá taková řízení u správního orgánu neprobíhají. Této informace se žalobci nedostalo, když územní řízení bylo zahájeno dne 21.12.2009, téhož dne bylo ve zjednodušeném řízení vydáno územní rozhodnutí a stavební řízení, které bylo zahájeno dne 8.1.2010 bylo zahájeno již po doručení požadavku žalobce prvostupňovému orgánu. Přesto však nebyl žalobce o zahajovaném stavebním řízení ze strany stavebního úřadu informován. Povinností správního orgánu bylo ve smyslu výše citovaných ustanovení žalobce o zahajovaném řízení informovat a o jeho žádosti ohledně účasti v předmětném řízení rozhodnout. To však v dané záležitosti splněno nebylo, stavební úřad se s přihláškou do řízení nevypořádal a odvolání žalobce posoudil jako podání nepřípustné. Argumentem pro tento závěr byla skutečnost, že žalobce nemohl být účastníkem řízení, neboť v předmětné záležitosti nemohlo dojít k dotčení zájmu ochrany přírody a krajiny. Takový závěr však nemůže správní orgán předejmout, zvláště pak za situace, kdy z citovaného vyjádření odboru životního prostředí je zřejmý požadavek na konkrétní kroky stavebníka, které měly být učiněny za účelem možnosti podat žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a posléze vydání stavebního povolení. Teprve v těchto řízeních o umístění stavby a při vydání stavebního povolení, lze pak na základě stanovisek či vyjádření nebo rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, na základě řádně odůvodněné správní úvahy stavebního úřadu, uzavřít, zda mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Pokud by správní orgán dospěl k závěru, že tato podmínka naplněna nebyla, bylo na místě žádost žalobce po přiznání postavení účastníka řízení zamítnout. Stavební úřad mohl nepřiznat žalobci postavení účastníka řízení, pokud by správní orgány dospěly k závěru, že se nejednalo o řízení, v němž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. I v takové souvislosti zákon stanoví požadavek, že je třeba o tomto závěru správního orgánu vydat odůvodněné usnesení ve smyslu § 28 odst. 1 správního řádu. To v dané záležitosti splněno nebylo. Další žalobcem vznesené námitky ohledně porušení § 86 odst. 2 správního řádu a § 88 odst. 1 správního řádu nejsou již pro věc právně relevantní, soud však pro úplnost k těmto žalobním námitkám poznamenává, že v žalobním řízení platí zásada „nechť každý hájí svá práva sám,“ a tudíž se nelze úspěšně domáhat vyslovení závěru ohledně porušení zákona vůči jiným účastníkům řízení než je žalobce v souvislosti s žalobní námitkou, že žalovaný nezaslal kopii podaného odvolání ostatním účastníkům řízení, pokud se tito účastníci řízení sami takového nesprávného postupu nedovolávají. K porušení § 88 odst. 1 správního řádu soud uvádí, že lhůta třiceti dnů uvedená v tomto ustanovení představuje lhůtu pořádkovou. Předložení správního spisu po uplynutí této lhůty je nesprávným úředním postupem způsobilým zapříčinit nedůvodné průtahy v řízení. Z tohoto postupu však nelze dovodit nezákonnost rozhodnutí. K žalobní námitce ohledně nesprávného data vyhotovení rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov č.j. MěÚ/0329/2010/Do ze dne 29.1.2010 soud odkazuje na postup podle správního řádu, kterým lze opravit zjevné chyby při vyhotovování rozhodnutí podle správního řádu. Věcnými námitkami, které směřují proti postupu správního orgánu, který měl opomenout postup podle § 149 správního řádu, když si nevyžádal potvrzení nebo změnu závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje či k postupu správního orgánu I. stupně, kdy nestanovil lhůtu k uplatnění závazných stanovisek, námitek či dalších důkazů účastníků řízení, soud uvádí, že těmito námitkami není oprávněn se zabývat v rámci přezkoumávání důvodnosti žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako odvolání nepřípustného. Tento názor soud opírá o výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu. Pokračování - 10 - 10A 47/2010 Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného správního orgánu bylo vydáno v rozporu s ustanovením § 70 zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění, a proto je soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V dalším řízení bude proto zapotřebí postupovat tak, že bude umožněno občanskému sdružení, v rámci jeho žádosti o poskytnutí informace ohledně zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění, aby mohlo oznámit svou účast v tomto řízení, a poté bude zapotřebí posoudit námitky žalobce s přihlédnutím k zájmům, které žalobce jako občanské sdružení ve správním řízení hájí. Právě v tomto řízení vznikne prostor proto, aby bylo posouzeno, zda lze zájmy, které hájí žalobce podřadit pod zájmy upravené zákonem o ochraně přírody a krajiny a přitom lze rozlišovat námitky, které se zjevně ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny netýkají. I pro případ, že správní orgán dospěje k závěru, že tyto zájmy dotčeny nejsou, je zapotřebí a zároveň je povinností správního orgánu se obsahem takových námitek zabývat a závěr dostatečně odůvodnit. Dostatečně neodůvodněné rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud proto uzavřel, že žaloba byla částečně důvodná, a proto rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil a věc má vrátil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníků, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 000,- Kč představující zaplacený soudní poplatek. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť soud této osobě žádnou povinnost neukládal. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve trojím vyhotovení. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. září 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Dotčená ustanovení

Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb.
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 458/2000 Sb.
Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.
Zákon správní řád 500/2004 Sb.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 183/2006 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.