10 A 50/2011
č. j. 10 A 50/2011-26
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10 A 50/2011 – 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce R. P., právně zastoupeného JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem v Táboře, Erbenova 572/1, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru dopravy a silničního hospodářství, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.6.2011, č.j. KUJCK 35839/2010/ODSH/Ol-3, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 21.6.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6.6.2011, č.j. KUJCK 35839/2010/ODSH/Ol-3, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Soběslav, kancelář tajemníka ze dne 8.9.2010 č.j. KT 113/2010-149-Dur, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v souběhu s přestupkem uvedeným v ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 7 téhož zákona a přestupkem uvedeným v ustanovení § 22 odst. 1 písm. l) téhož zákona a toto rozhodnutí potvrzeno. Pokračování - 2 - 10A 50/2011 (2) Žalobce namítal, že rozhodnutí prvostupňového orgánu je nepřezkoumatelné, neboť není dostatečně odůvodněno. Žalobce postrádá hodnocení důkazů, které byly správním orgánem provedeny, žalobce nebyl poučen o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Tyto procesní chyby nebyly odvolacím orgánem odstraněny. Navíc správní orgán své rozhodnutí v podstatě vůbec neodůvodnil. Dále žalobce vytýká správnímu orgánu, že rezignoval na komunikaci se zástupcem žalobce tak, jak mu ukládá § 34 odst. 2 správního řádu. Rovněž tímto způsobem bylo řízení zatíženo procesními vadami, neboť žalobci bylo upřeno právo na zastoupení, právo na právní pomoc a na spravedlivý proces. Postup správního orgánu byl v protikladu k zásadě hospodárnosti řízení, která však nikdy nemůže mít přednost pře základním lidským právem, kterým je právo na zastoupení. Pokud odvolací orgán hodnotí platnost mandátní smlouvy, má zřejmě na mysli smlouvu příkazní a jeho hodnocení je mimo zákonný rámec. Zastoupení představuje jedno ze základních lidských práv, nad které nelze nadřazovat zásadu hospodárnosti řízení. Správnímu orgánu nepřísluší dovozovat úmysly účastníka ohledně jím zvoleného zástupce. Správní řád nabízí správnímu orgánu nástroje, které má využít, což však správní orgán nesplnil a vytvořil si jakési vlastní právo. Zamýšlený postup žalobci ani nesdělil a neumožnil mu reagovat kupříkladu volbou nového zástupce. K vysvětlení správního orgánu, v čem spočívá nepřezkoumatelnost a rozhodnutí a nedostatek důvodů žalobce uvádí, že rozhodnutí musí být odůvodněno tak, aby nevzbuzovalo pochybnosti, k jakému závěru správní orgán dospěl. Mezi požadavky na odůvodnění patří uvedení důkazů provedených či neprovedených a odůvodnění, proč a s jakým výsledkem byly nebo nebyly provedeny. V žalobě žalobce vyslovil nesouhlas s projednáním věci bez nařízeného jednání, který však zrušil svým sdělením ze dne 8.8.2011, které bylo téhož dne soudu doručeno, ve kterém uvádí, že uděluje souhlas s tomu, aby se ve věci nekonalo ústní jednání. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání jen na základě účastníky předložených spisů. Žalovaný omezení žalobce na jeho procesních právech neshledal. Bylo pouze na vůli účastníka, zda se s podklady rozhodnutí seznámí, ze spisu je zcela zjevné, že správní orgán své povinnosti splnil, žalobci možnost poskytl, ten uvedl, že k předloženým podkladům nemá námitek, neuplatnil žádné další návrhy na doplnění dokazování. Neuznání aktu zmocnění zmocněnce Mohammeda Omara Aliho, bytem 30 Miters Street, Mogadishu, Somalia žalovaný opřel o účelovost jednání žalobce. Žalobci bylo sděleno, že osoba zmocněnce je žalovanému z úřední činnosti známa jako osoba, jíž nelze doručovat, navíc zmocněnec, v jehož prospěch byla plná moc sepsána, v řízení neprovedl jediný správní úkon, a to ani písemně ani ústně, veškeré úkony činil sám žalobce svým jménem. Žalobce byl vyzván k tomu, aby předložil plnou moc k zastupování pro osobu s doručovací adresou na území ČR, byla mu k tomu stanovena lhůta, byl upozorněn na to, že pokud nebude plná moc k zastupování s požadovanými náležitostmi předložena ve stanovené lhůtě, bude mít odvolací orgán za to, že účastník není v řízení zastoupen. Z toho důvodu žalovaný vyjádřil názor, že nebyl žalobce jeho postupem omezen na právu být v řízení před správním orgánem zastoupen. Není pravdivá ani námitka, že o tomto postupu nebyl žalobce informován. Zmocněnec nevyvíjel žádnou aktivitu, k níž by žalovaný odmítl přihlížet. Žalobce nebyl zkrácen na svých procesních právech. K tomu bylo odkázáno na rozsudek NSS č.j. 1As 27/2011-81. Pokračování - 3 - 10A 50/2011 III. Obsah správních spisů (4) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (5) Dne 20.6.2010 byl sepsán úřední záznam Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie, odbor služby dopravní policie České Budějovice, z něhož vyplývá, že hlídka provádějící dohled nad silničním provozem se zaměřením na kontrolu v dodržování nejvyšší povolené rychlosti, vyzvala žalobce poté, kdy zjistila překročení povolené rychlosti osobního motorového vozidla Ford Kuga, registrační značky X barvy černé v čase 17:03:40 hod., že došlo k překročení povolené rychlosti maximálně 90 km/hod., a to rychlostí 133 km/hod., což bylo zachyceno na pořízeném videozáznamu. Žalobce uvedl, že spěchal za babičkou do Plané nad Lužnicí, kde měl předat dítě. Žalobce shlédl pořízený videozáznam. Oznámení přestupku na místě podepsal. Přestupek byl oznámen Městskému úřadu v Soběslavi přípisem ze dne 24.6.2010, který byl úřadu doručen dne 29.6.2010. Žalobci bylo dne 11.8.2010 oznámeno zahájení řízení o přestupku, kterého se měl dopustit 20.6.2010, kdy v době od 17:04 hod. do 17:15 hod. jako řidič osobního motorového vozidla Ford Kuga RZ X po silnici č. I/03 v úseku od obce Veselí nad Lužnicí do Plané nad Lužnicí porušil ustanovení § 4 písm. b), c) a § 18 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, neboť předjížděl vozidla v případech, kdy to zákon zakazuje a překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 30 km a více. Přestupky byly zadokumentovány videozáznamem Gesig Travimo na CD nosiči. Žalobci bylo oznámeno i datum ústního jednání. (6) Dne 8.9.2010 byl Městským úřadem v Soběslavi sepsán se žalobcem protokol o ústním jednání, při projednávání přestupku pod č.j. KT 113/2010-149-Dur. Žalobce byl poučen a uvedl, že poučení porozuměl a nezvolí si právního zástupce. Z protokolu vyplývá, že byl s přestupkem seznámen, bylo mu umožněno shlédnout videozáznam a byl dotazován na důvod spáchaných přestupků. Současně vyplývá z protokolu, že žalobce byl podle § 36 odst. 3 správního řádu seznámen s podklady pro rozhodnutí, a to oznámením Policie ČR, OSD České Budějovice ze dne 20. a 24.6.2010, s úředním záznamem policie ČR, OSD České Budějovice ze dne 20.6.2010, s osmi snímky fotodokumentace místa přestupku ze dne 20.6.2010, dokladem o proškolení Pprap. J. M. ze dne 14.8.2010, ověřovacím listem č. 812- Ol-732-10 digitálního rychlometru minispeed 2000 ze dne 3.3.2010, pokynem ředitele služby dopravní policie ze dne 8.8.2006, videozáznamem na CD nosiči ze dne 20.6.2010, výpisem z evidenční karty žalobce ze dne 6.8.2010. Žalobce výslovně prohlásil, že k provedeným důkazům nemá žádné připomínky ani žádné další návrhy na dokazování. Dne 8.9.2010 bylo zároveň vyhlášeno rozhodnutí, které žalobci bylo písemně předáno, což žalobce potvrdil svým podpisem. Žalobce si ponechal lhůtu na odvolání. (7) Rozhodnutí Městského úřadu v Soběslavi, kterým byl žalobce uznán vinným, že se dopustil přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) č. 3, 7, písm. l) zák. č. 200/2000 Sb., o přestupcích, v platném znění bylo vydáno dne 8.9.2010 pod č.j. KT 113/2010-149-Dur. Pokračování - 4 - 10A 50/2011 (8) Dne 22.9.2010 bylo předáno Městskému úřadu v Soběslavi odvolání žalobce ze dne 16.9.2010, k němuž byla přiložena plná moc pro zmocněnce Mohammeda Omara Ali, bytem 30 Miters Street, Mogadishu, Somalia nar. 12.5.1973, ve které je uvedeno zmocnění pro zmocněnce, aby činil všechny úkony podle správního řádu ve věci správního řízení I. a II. stupně o projednání námitek proti záznamu bodů vedenému u Městského úřadu Soběslav pod č.j. KT 113/2010-149-Dur. Podpis zmocněnce na udělené plné moci úředně ověřen nebyl. Spis byl předán Krajskému úřadu Jihočeského kraje dne 15.10.2010. Krajský úřad Jihočeského kraje vyzval žalobce dne 19.11.2010 č.j. 35839/2010/ODSH/Ol, aby ve lhůtě 5 dnů doplnil odvolání o plnou moc k zastupování ve správním řízení s úředně ověřeným podpisem zmocněnce, neboť správnímu orgánu je z úřední činnosti známo, že existují důvodné pochybnosti o existenci osoby zmocněnce, přičemž Somálská republika je území, do níž Česká pošta písemné zásilky nedoručuje. Žalobce plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocněnce ani jinou plnou moc správnímu orgánu nepředložil. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno Krajským úřadem Jihočeského kraje České Budějovice, odborem dopravy a silničního hospodářství dne 6.6.2011 pod č.j. KUJCK 35 839/2010/ODSH/Ol-3. Stalo se tak s odůvodněním, že prvostupňové rozhodnutí není nepřezkoumatelné, odůvodnění obsahuje zákonem stanovené náležitosti. Žalobce při ústním jednání, které bylo ve věci nařízeno, své přestupkové jednání nepopřel, nejednalo se o jednání v krajní nouzi, a tudíž bylo přestupkové jednání shledáno. Navíc po zhodnocení osoby žalobce jako přestupce ve vztahu k porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích správní orgán zjistil, že se překročení nejvyšší dovolené rychlosti dopustil opakovaně. K plné moci, kterou žalobce správnímu orgánu předložil pro zastupování, správní orgán nepřihlédl a zdůvodnil, že osoba zmocněnce je mu z úřední činnosti známa, úkon zmoňující zmocněnce Mohammeda Omara Aliho ze Somálska hodnotil jako disimulativní, neboť smyslem tohoto úkonu je mařit probíhající řízení. Žalobce si zmocněnce zvolil nikoliv proto, aby byl zastoupen, ale za účelem maření řízení. Žalobce plnou moc pro jiného zmocněnce k výzvě správního orgánu nepředložil. Zmocněnec neprovedl žádný úkon ve prospěch žalobce. Všechny úkony prováděl žalobce svým jménem. V postupu prvostupňového orgánu neshledal správní orgán odvolací pochybení. IV. Právní názor soudu (9) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (10) Žalobce v prvé řadě namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť prvostupňové rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno. K tomu odkázal na ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, které stanoví základní náležitosti správního rozhodnutí. Správní orgán pouze konstatoval, že provedl důkazy, avšak neuvedl, k čemu na základě jejich provedení dospěl. Žalobce zároveň neměl možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Tuto žalobní námitku soud nepovažuje za důvodnou. (11) K otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003, v němž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za nepřezkoumatelné lze považovat rozhodnutí v němž absentují skutkové důvody. To dopadá na situaci, kdy nebyly důvody o skutečnostech v řízení zjišťovány, nebo Pokračování - 5 - 10A 50/2011 byly zjištěny v rozporu se zákonem, nebo jsou pochybnosti o tom, zda byly nějaké důkazy v řízení provedeny. Za nepřezkoumatelné lze označit i rozhodnutí, v němž nejsou vypořádány veškeré námitky vznesené účastníkem řízení. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí takový závěr učinit nelze. Rozhodnutí obsahuje náležitosti předepsané v ustanovení § 68 správního řádu. Výrok rozhodnutí je srozumitelný a vykonatelný a konkrétní. Z odůvodnění rozhodnutí lze zjistit, na základě jakých důkazů učinil správní orgán zjištění o tom, že se žalobce dopustil přestupku, je popsán i skutek, kterého se dopustil, a to jak z hlediska podrobného časového snímku, tak i popisu celé situace. Je konstatováno, že žalobci byla i předložena zadokumentovaná jízda na videozáznamu. Žalobce se k přestupkům doznal, na svou obhajobu pouze uvedl, že spěchal z osobních důvodů, neboť potřeboval odvést nemocnou babičku. S ohledem na to, že žalobce své jednání doznal, správní orgán vyslovil logický závěr s ohledem na veškeré podklady pro rozhodnutí, že žalobce se dopustil přestupkového jednání a naplnil všechny znaky skutkové podstaty, konkrétně označeného přestupku. Správní orgán vysvětlil i výši ukládané sankce, která byla žalobci uložena, a to s ohledem na závažnost přestupku i s přihlédnutím k tomu, že ve výpisu z evidenční karty žalobce zjistil, že se již v minulosti žalobce dvakrát dopravního přestupku dopustil. Z toho důvodu nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného správního orgánu je nepřezkoumatelné. Úvaha správního orgánu byla vzhledem k jednoznačným důkazům, které byly ve věci shromážděny a vzhledem k doznání žalobce zcela jednoznačná. Žalobce akceptoval důkazy, se kterými byl seznámen a své přestupkové jednání doznal. Z toho důvodu nebylo zapotřebí rozvádět úvahy o tom, zda se žalobce přestupkového jednání dopustil. Z rozhodnutí je srozumitelné, že správní orgán dospěl k závěru, že se žalobce přestupkového jednání dopustil a na základě jakých důkazů, mezi něž patří i doznání žalobce. Důvodná nebyla ani námitka žalobce, že nebyl řádně poučen o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Z protokolu o ústním jednání, které bylo ve věci nařízeno a uskutečnilo se dne 8.9.2010 vyplývá, že žalobce se dostavil k ústnímu jednání, ke kterému byl řádně a včas předvolán a uvedl, že porozuměl tomu, co bylo předmětem jednání. Současně uvedl, že si právního zástupce nezvolí. Výslovně uvedl, že byl dne 20.6.2010 na místě přestupku s přestupkem seznámen, že mu bylo umožněno shlédnout videozáznam a sdělil, že spěchal z osobních důvodů za nemocnou babičkou, kterou potřeboval odvést domů. Vyjádřil souhlas se spáchanými přestupky i že si porušení pravidel silničního provozu uvědomuje. Z protokolu o ústním jednání rovněž výslovně vyplývá sdělení žalobce, že byl ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu seznámen s podklady pro rozhodnutí a je uvedeno, o které podklady pro rozhodnutí se jednalo (Oznámení Policie ČR, OSD České Budějovice ze dne 20. a 24.6.2010, úřední záznam Policie ČR, OSD České Budějovice ze dne 20.6.2010, 8 snímků fotodokumentace místa přestupku ze dne 20.6.2010, doklad o proškolení Pprap. J. M. ze dne 14.8.2008, ověřovací list č. 8012-OL-70032-10 digitálního rychloměru Minispeed 2000 ze dne 3.3.2010, pokyn ředitele služby dopravní policie ze dne 8.8.2006, videozáznam na CD nosiči ze dne 20.6.2010, výpis evidenční karty řidiče R. P. Městského úřadu Tábor, odboru dopravně správních agend ze dne 6.8.2010). Žalobce prohlásil, že k těmto provedeným důkazům nemá žádné připomínky, nemá žádné další návrhy na doplnění dokazování. Poté bylo ústní jednání přerušeno. Po přerušení jednání bylo v ústním jednání pokračováno, rozhodnutí ve věci bylo vyhlášeno ústně a žalobce převzal i písemné vyhotovení rozhodnutí. Z takto citovaných faktů, které jsou zachyceny v protokole o ústním jednání, lze uzavřít, že správní orgán splnil zákonem stanovené povinnosti, žalobce byl seznámen s podklady pro rozhodnutí a k těmto podkladům se také bez jakýchkoli připomínek a dalších návrhů na doplnění dokazování vyjádřil. Soud neshledal procesní chyby prvostupňového orgánu, které by bylo zapotřebí v odvolacím řízení napravovat. Pokračování - 6 - 10A 50/2011 (12) Žalobce dále namítal, že správní orgán rezignoval na komunikaci se žalobcem, jak mu ukládá ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu, čímž zatížil řízení procesními vadami, neboť upřel žalobci právo na zastoupení, právní pomoc a právo na spravedlivý proces. Rovněž byl namítán postup, který je v přímém protikladu k zásadě hospodárnosti řízení, která však nemůže mít nikdy přednost před základním lidským právem, kterým je právo na zastoupení. Žalobce připomněl i zásadu legality zakotvenou v ústavním pořádku ČR. Ani v tomto směru soud neshledal pochybení správních orgánů. V prvé řadě je třeba uvést, že z písemností založených ve spise nevyplývá opora pro výtku žalobce, že správní orgán rezignoval na to, aby komunikoval se zástupcem žalobce. V řízení před orgánem prvého stupně žalobce zastoupen nebyl. Na výslovný dotaz správního orgánu uvedl, že si právního zástupce nezvolí. Rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo vydáno 8.9.2010 a téhož dne je také žalobce převzal. Teprve dne 22.9.2010 podal proti rozhodnutí odvolání, ve kterém sdělil, že si zvolil zmocněnce pro odvolací, případně i prvostupňové řízení na základě plné moci ze dne 16.9.2010, kterou přiložil. V plné moci ze dne 16.9.2010 je uvedeno, že zmocněnci Mohammedu Omar Ali, bytem Somalia, uděluje žalobce plnou moc, aby jej v plném rozsahu zastupoval a činil všechny úkony podle správního řádu ve věci správního řízení I. a II. stupně o projednání námitek proti záznamu bodů vedeném u Městského úřadu v Soběslavi pod konkrétním číslem jednacím. Plná moc nebyla úředně ověřena. Vzhledem k tomu, že plná moc byla žalobcem udělena pro řízení ohledně projednání námitek proti záznamu bodů v registru řidičů, avšak žalobce podal odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Soběslavi, kterým byl uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích byl vyzván k tomu, aby odstranil vady plné moci a doplnil odvolání o plnou moc, která bude opatřena úředně ověřeným podpisem zmocněnce, což platí i pro případ zvolení si zmocněncem osobu, která nemá prokazatelně doručovací adresu na území ČR. Byl poučen o tom, že pokud nebude taková plná moc k zastupování s předepsanými náležitostmi předložena, odvolací orgán bude komunikovat pouze s účastníkem řízení. Z těchto písemností vyplývá, že žalobce nebyl v řízení před prvostupňovým orgánem zastoupen, neboť výslovně uvedl, že si právního zástupce nezvolí a plnou moc doložil teprve při podání odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Zmocnění však udělil v plné moci zmocněnci pro řízení, které mělo zcela jiný účel, než bylo řízení, ve kterém podal opravný prostředek. Z toho důvodu byl také vyzván správním orgánem k tomu, aby tento rozpor odstranil a doložil plnou moc pro své zastupování opatřenou úředně ověřenými podpisy. Z toho důvodu nelze přisvědčit žalobci, že bylo popřeno jeho právo nechat se zastoupit v konkrétním řízení, neboť plná moc, kterou předložil, se netýkala označeného předmětu řízení, neboť v plné moci udělil zmocnění zástupci pro své zastupování v řízení ohledně námitek proti záznamu bodů do registru řidičů. Na základě výzvy správního orgánu žádnou plnou moc nepředložil a s ohledem na tam poskytnuté poučení správní orgán v řízení pokračoval tak, jakoby žalobce v řízení zastoupen nebyl, neboť nepředložil plnou moc úředně ověřenou pro konkrétní řízení, v němž podal opravný prostředek. Správní orgán ve svém rozhodnutí vysvětlil, z jakého důvodu neakceptoval zastoupení žalobce zmocněncem a zároveň doplnil i údaje, které jsou mu o osobě zmocněnce z jeho úřední činnosti známy, z čehož dovodil postup směřující ke zneužití práva. V projednávané záležitosti žalobce sám podal včasné a formálně bezvadné odvolání, v němž namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění a zároveň namítal, že nebyl poučen o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobce po výzvě správního orgánu novou bezvadnou úředně ověřenou plnou moc pro zástupce nepředložil, ač byl poučen o tom, že poté, nebude-li tato plná moc předložena, bude správní orgán v odvolacím řízení postupovat tak, jakoby žalobce nedoložil žádné zastoupení. Odvolání podané žalobcem bylo bez jakýchkoliv formálních vad, a proto nebylo zapotřebí dále žalobce vyzývat k jeho Pokračování - 7 - 10A 50/2011 doplnění. Žalovaný vycházel při posuzování odvolání z obsahu správního spisu. Nebylo nutné doplňovat dokazování, protože důkazy byly jednoznačné a potvrzovaly, že se žalobce přestupku dopustil, především pak i pro skutečnost, že žalobce sám své přestupkové jednání doznal. V podstatě odvoláním správnímu orgánu vytýkal procesní pochybení, které však nenastalo s ohledem na to, že důkazy byly jednoznačné a žalobce ani své přestupkové jednání nikterak nezpochybnil. Žalovaný správní orgán proto vydal rozhodnutí o odvolání a žalobci sdělil, že účinky jeho zastoupení nevzal v úvahu a rozhodnutí doručil pouze žalobci. Soud proto k této žalobní námitce uzavřel, že neshledal porušení práva žalobce na zastoupení ani na právní pomoc, stejně jako neshledal porušení práva žalobce na spravedlivý proces. (13) Opodstatněnou nehodnotil soud ani žalobní námitku, kterou měl správní orgán nadřazovat zásadu hospodárnosti správního řízení před zásadou legality, naopak ze správního spisu vyplývá, že žalobce byl informován o tom, že k odvolání proti rozhodnutí, kterým byl uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu připojil plnou moc k zastupování k řízení o projednání námitek proti záznamu bodů vystavenou na zmocněnce Mohammeda Omara Aliho, Somalia. Byl poučen i o tom, že řízení, které je vedeno před správním orgánem se týká projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a nikoli projednání námitek proti záznamu bodů v registru řidičů. Byla mu zaslána výzva, aby z důvodu zjištěných rozporů doplnil odvolání o plnou moc k zastupování v konkrétním správním řízení, to znamená, aby odstranil nesoulad, který byl v plné moci ve vztahu k probíhajícímu řízení zjištěn. Správním orgánem byl žalobce poučen i o tom, že správnímu orgánu je z úřední činnosti známo, že existují důvodné pochybnosti o existenci osoby zmocněnce, navíc Somálská republika je zemí, do které Česká pošta písemné zásilky nedoručuje. Byl vyzván k tomu, aby předložil plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocněnce. Stejným způsobem měl postupovat, pokud by si zvolil zmocněncem osobu, která nemá prokazatelně doručovací adresu na území ČR. Rovněž byl poučen o tom, že pokud neodstraní vytýkané vady plné moci, bude odvolací orgán nadále komunikovat pouze se žalobcem jako účastníkem řízení. Nelze proto přisvědčit žalobní námitce, že správní orgán žalobci žádným způsobem nesdělil zamýšlený postup, případně, že mu neposkytl šanci reagovat například volbou nového zástupce. Naopak z údajů z citovaných písemností založených ve spise je zřejmé, že správní orgán takto nepostupoval. Sám žalobce tím, že si nezvolil nového zástupce pro konkrétní probíhající odvolací řízení, určil, že správní orgán jednal pouze a přímo se žalobcem. Pokud žalobce v závěru žaloby opakovaně tvrdí nepřezkoumatelnost rozhodnutí a klade důraz na jeho odůvodnění, tak, aby nevzbuzovalo pochybnosti, jak ke svému závěru správní orgán dospěl, pak soud odkazuje na skutečnost, že žalobce při ústním jednání, které bezprostředně před rozhodnutím ve věci probíhalo, své přestupkové jednání doznal. Nevznesl žádné výhrady k důkazům, které byly citovány a které jednoznačně potvrzovaly to, že se projednávaného přestupku dopustil. Z toho důvodu postačovalo stručné odůvodnění výroku rozhodnutí, ve kterém byl uveden přesný popis celého ústního jednání včetně citování důkazů, které vyústily ve vyslovení výroku rozhodnutí o vině žalobce, kterou žalobce nikterak nezpochybnil a nepopřel, naopak ji potvrdil. Pokud pak v odvolání tvrdil pouze procesní pochybení spočívající v nedostatku odůvodnění, pak soud tento názor nesdílí. V rozhodnutí byly citovány provedené důkazy a žádné jiné důkazy žalobcem navrženy nebyly. Z toho důvodu nemůže odůvodnění rozhodnutí obsahovat výčet důkazů neprovedených s odůvodněním, proč provedeny nebyly právě pro skutečnost, že žádné důkazní návrhy ze strany žalobce učiněny nebyly. Soud neshledal zkrácení žalobce na jeho právech. Dlužno poznamenat, že žalobce nemohl být zkrácen na svých procesních právech, neboť až do vydání rozhodnutí mohl jeho zmocněnec činit jakékoliv procesní úkony, avšak takové procesní úkony ze strany zmocněnce činěny nebyly. Žalobce ani konkrétně Pokračování - 8 - 10A 50/2011 neuvedl, jakým způsobem byl zkrácen na svých procesních právech, ani nikterak nespecifikoval, jak by zmocněnec konkrétním způsobem přispěl k tomu, aby žalobce nebyl zkrácen na svých právech. V. Závěr, náklady řízení (14) Soud proto uzavřel, že postupem žalovaného správního orgánu nedošlo ke zkrácení žalobce na jeho právech. Žalobcem uvedené žalobní námitky neshledal důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (15) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10. listopadu 2011 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka