10 A 52/2012
č. j. 10 A 52/2012-26
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
10A 52/2012 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Obec Přední Výtoň, se sídlem v Přední Výtoni č. 30, zast. Mgr. Pavlem Marťánem, advokátem v Českém Krumlově, Latrán 193, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.4.2012, č.j. KUJCK 8732/2012/OKPP/2, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 3.4.2012, č.j. KUJCK 8732/2012/OKPP/2, a rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově ze dne 7.9.2011, č.j. MUCK 44012/2011/OUPPP/JP, s e z r u š u j í pro vady řízení a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 8.760,-- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 5.6.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3.4.2012, č.j. KUJCK 8732/2012/OKPP/2, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově o uložení pokuty v záležitosti obnovy hradu Vítkův Kámen, zříceniny na pozemku st. p. 140 v k.ú. Pasečná. Pokračování - 2 - 10A 52/2012 Napadenému rozhodnutí je vytýkán nedostatečně zjištěný skutkový stav pro účely posouzení viny žalobce a stanovení výše sankce. Žalobce opravy hradu neprováděl, činil tak nájemce, který je také příjemcem dotace na údržbu hradu. Vztah mezi žalobcem a nájemcem zkoumán nebyl. Žalobce se domníval, že rekonstrukce hradu probíhá v souladu s právními předpisy, na opravy jsou čerpány investice ze státního rozpočtu a jejich užití je státem pravidelně kontrolováno. Protože těmito okolnostmi se správní orgány nezabývaly, bylo postupováno v rozporu se zásadou materiální pravdy podle § 3 správ. řádu. Nebylo reflektováno na skutečnost, že po vydání rozhodnutí v první instanci bylo vydáno závazné stanovisko k provedení předmětných prací, ze kterého vyplývá, že úpravy jsou z hlediska památkové péče žádoucí a přijatelné. To má vliv na společenskou nebezpečnost jednání žalobce. Z rozhodnutí o sankci není zřejmé, z jakých informací bylo při posuzování zásahu do chráněného zájmu vycházeno a jak bylo zhodnoceno žalobcem předložené stanovisko Národního památkového ústavu. Zdůrazňuje se materiální stránka správního deliktu, protože naplnění formálních znaků skutkové podstaty deliktu nepostačuje. Za nesprávné je považována skutečnost, že jsou sankcionovány záchranné práce, které byly prováděny pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, přičemž dělo se tak způsobem, který kulturní památku nikterak nepoškodil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že skutková podstata daného deliktu byla dostatečně prokázána a je ze spisového materiálu zřejmá. Stavební zásah na památce byl proveden z iniciativy nájemce zříceniny, jímž je Občanské sdružení Vítkův Hrádek, za obnovu kulturní památky je však vždy zodpovědný její vlastník. O závazné stanovisko orgánů památkové péče je vlastník kulturní památky povinen požádat vždy předem. Ze spisů předloženými správními orgány vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 28.6.2011 provedl Městský úřad v Českém Krumlově, oddělení památkové péče, kontrolu stavebního stavu kulturní památky Vítkův Hrádek. Bylo zjištěno, že v prostoru konírny prováděl pracovník stabilizaci obvodového zdiva z kameniva nestejné profilace, s použitím malty byly zpevňovány uvolněné kameny. Spáry obvodových stěn jsou silně podmaltovány, lokálně je znatelný nový maltový špric na vnitřních stěnách. Při kontrole byla pořízena fotodokumentace, která je ve spise založena. Dne 25.7.2011 byl žalobce vyrozuměn o zahájení správního řízení pro podezření ze spáchání deliktu podle § 35 odst. 1 písm. e) památkového zákona a současně byl stanoven den místního šetření na místě stavby. Národní památkový ústav, pracoviště České Budějovice vydal dne 3.8.2011 pro Občanské sdružení Vítkův Hrádek konzultační vyjádření v záležitosti posouzení technického stavu a provedení provizorních oprav havarijní části na hradě Vítkův Hrádek. Uvádí se, že Národní památkový ústav nemůže hodnotit statiku stavby ani jiné stavebně technické vlastnosti, problém posouzení byl zaměřen na konstrukce, z nichž se uvolňují kameny, zejména v místech, kde by mohlo dojít k ohrožení životů a zdraví v souvislosti s návštěvnickým provozem objektu. Národní památkový ústav shledal, že na vnějším plášti je pojivo kamenného zdiva prakticky nesoudržné, ze spár se sype a je intenzivně vyplavováno. Malta chybí, čímž dochází k uvolnění menších až středních kamenů ze zdiva a vzniku kaveren. Ty vznikly v dolní části, kde dochází k nejintenzivnějšímu vyplavování pojiva. Zeslabování dolní partie zdiva může vést nejen k uvolnění jednotlivých kamenů, ale je vážným nebezpečím pro statiku celých částí obvodové zdi. Na vnitřním a částečně i na vnějším líci byla doplněna vápenocementová malta, což podle sdělení Občanského sdružení Vítkův Hrádek se stalo pro obavu z nebezpečí z prodlení. Použitá malta Pokračování - 3 - 10A 52/2012 nemá optimální barevnost, lokálně jsou spáry utažené nevhodným způsobem. Zásah snížil riziko zhoršení statiky zdiva. Vzhled spár je možno upravit, nejedná se o nevratné poškození památkových hodnot, ale o snahu tyto hodnoty zachránit. Zjišťuje se, že k pádu kamenů došlo z polygonální přístavby hranolové věže, padající kámen poškodil madlo schodiště v době provozu objektu. Bez lokálního doplnění malty nelze vyloučit uvolnění dalších kamenů. Doporučuje se zdivo vnějšího opevnění opravit doplněním pojiva a poukazuje se na nezbytnost provést sanaci vážně narušeného zdiva v předstihu nejlépe před nejbližší zimou. Minimálním nezbytným zásahem je doplnění vzniklých kaveren na vnějším líci. V protokolu o místním šetření z 16.8.2011 se uvádí, že v prostoru konírny je stabilizováno uvolněné zdivo maltou, to je vyspárováno, použitý materiál je vápenná malta s příměsí zdicí malty, je patrný barevný rozdíl ve spárách. Popisuje se rozsah provedených prací. Občanské sdružení odůvodnilo provedení prací s havarijním stavem zdiva, který ohrožoval zdraví a bezpečnost návštěvníků. Poukázal na škodu na zábradlí na vstupu do hradu, která vznikla padajícím kamenem v polygonální části hradu. To byl impulz k započetí prací neprodleným odstraňováním havarijního stavu zdiva. Občanské sdružení v nejbližší době požádá o vydání závazného stanovisko orgán státní památkové péče. Městský úřad v Českém Krumlově rozhodnutím ze dne 7.9.2011 shledal, že žalobce se dopustil správního deliktu tím, že nájemce hradu prováděl obnovu Vítkova Hrádku, která spočívala ve stabilizaci obvodového zdiva pomocí malty a maltového postřiku, přičemž tuto činnost prováděl bez závazného stanoviska orgánu památkové péče. Za tento delikt byla žalobci uložena pokuta ve výši 30.000,-- Kč. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že došlo k prokazatelnému porušení ust. § 14 odst. 1 památkového zákona provedením stabilizace zdiva maltovou směsí objektu konírny, aniž bylo vyžádáno závazné stanovisko orgánu památkové péče. Za práce realizované na objektu odpovídá vlastník. Výše pokuty je odůvodněna tím, že vlastník měl dostatek času na to, aby včas o závazné stanovisko požádal. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém poukázal na to, že zřícenina byla pronajata Občanskému sdružení Vítkův Hrádek v roce 1999. Stav objektu byl posouzen Národním památkovým ústavem, který uvedl, že se jedná o snahu kulturní památku zachránit, přestože byla částečně využita nevhodná technologie. Pro havarijní stav objektu ve snaze omezit riziko zranění návštěvníků došlo k zahájení prací bez ohlášení orgánu státní památkové péče, protože vydání vyjádření trvá dlouhou dobu, hrad má vysokou návštěvnost a bylo zapotřebí zajistit bezpečnost návštěvníků. Stanovisko Národního památkového ústavu je k odvolání připojeno. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že důvody pro postižení žalobce pro právní delikt jsou dodrženy, protože za opravu památky odpovídá její vlastník. Ten byl také povinen oznámit ohrožení kulturní památky. Při úvaze o výši sankce vyšel ze skutečnosti, že provedená sanace narušeného zdiva nepředstavuje takový stavební zásah, který by nevratně poškodil kulturněhistorické hodnoty stavby, proto pokuty snížil. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené záležitosti bylo Národním památkovým ústavem i správním orgánem prvního stupně zjištěno, že ze zdiva Vítkova Hrádku, který je kulturní památkou, se uvolňují Pokračování - 4 - 10A 52/2012 kameny, ty padají, a proto nájemce objektu přistoupil k sanaci zdiva. Národní památkový ústav hodnotil takové opatření jako nezbytné jak z hlediska záchrany kulturní památky, tak z hlediska zajištění bezpečnosti osob, přičemž ze spisu je patrno, že hrad má vysokou návštěvnost. Ze spisových podkladů tudíž vyplývá zjištění, že byly prováděny sanační práce. Jestliže odborný orgán památkové péče vyjádřil názor, že tyto práce byly nezbytné mimo jiné i z bezpečnostních důvodů, jedná se o nezbytné úpravy podřaditelné § 137 stavebního zákona. Sankce pro právnické osoby pro porušení předpisů o památkové péči upravuje § 35. V projednávané věci byl žalobce postižen podle § 35 odst. 1 písm. e), kde se předpokládá provádění obnovy kulturní památky bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou pravomocí, nebo nedodržování podmínky určené v tomto závazném stanovisku. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko takového úřadu ukládá vlastníkovi kulturní památky § 14 odst. 1 zákona. Podle této normy zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu u kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen obnova), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou pravomocí. Z toho je zřejmé, že opravou jsou podle zákona o památkové péči míněny údržba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky. Jiný druh činnosti, ať již stavební či jiné povahy, nelze za obnovu památky považovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.7.2009, č.j. 2 As 11/2009-64). Obnovou památky tudíž není jakýkoli zásah, ale jen některý z těch, které jsou v zákoně vyjmenovány. Ve výroku rozhodnutí ani v odůvodnění není specifikováno, o jaký druh obnovy se jednalo, a je-li taková činnost dané definici podřaditelná. Protože jednalo se o stavební činnost na nemovitosti, bylo zapotřebí vypořádat se též se stavebně technickým významem této činnosti. Jak již bylo uvedeno, nájemce sledoval zabezpečení stavby, kterou vyžadovalo nejen zabezpečení památky samotné, ale též bezpečnost návštěvníků, je daný typ stavební činnosti podřaditelný nezbytným úpravám ve smyslu stavebního práva. Jestliže pojem obnova nemůže být splněn jakýmkoliv zásahem do památky, ale jen některým z těch, které jsou specifikovány v označené právní normě, bylo na správních orgánech obou stupňů konkrétně označit, o jaký druh obnovy se v dané věci jedná. Nutno poznamenat, že podle § 15 odst. 4 lze za podmínek tam stanovených provést opatření k její ochraně. Uvažuje se o podnětu pro stavební úřad k nařízení udržovacích prací či nezbytných úprav. Z toho, co bylo uvedeno, plyne, že správní orgány obou stupňů se dostatečně nezabývaly a nevypořádaly s tím, je-li daná stavební činnost podřaditelná obnově památky, přičemž předpokladem pro sankcionování vlastníka památky podle § 35 odst. 1 písm. e) zákona je nezbytné zcela přesně specifikovat, kterou z činností zákonem podřazených pod legislativní zkratku obnova se vlastník památky deliktu dopustil. Poznamenává se, že nesplněním oznamovací povinnosti podle § 12 se správního deliktu podle § 35 odst. 1 písm. e) zákona dopustit nelze. Pokračování - 5 - 10A 52/2012 Soud proto přisvědčil žalobní argumentaci o nedostatečném skutkovém i právním zjištění o povaze prací provedených na kulturní památce, a není tudíž spolehlivě zjištěno, jsou-li tyto práce podřaditelné legální definici obnovy památky, což má význam pro úsudek o tom, jsou-li zákonná kritéria daného správního deliktu dodržena. Protože již pro uvedené důvody nemůže pro nepřezkoumatelnost napadené rozhodnutí obstát, nezabýval se soud dalšími žalobními body. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Protože stejnými vadami je stiženo též rozhodnutí prvostupňové, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch, proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 8.760,-- Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,-- Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 2.100,-- Kč, dvakrát režijní paušál po 300,-- Kč a 960,-- Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 6 - 10A 52/2012 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 10. září 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.