Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 53/2012

č. j. 10 A 53/2012-107

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 3 As 35/2015-32

Rozhodnuto 2015-01-28 · ECLI:CZ:KSCB:,2015:10.A.53.2012.107

  1. KS Č. Budějovice 10 A 53/2012-107
  2. NSS 3 As 35/2015-32

Citované zákony (6)

Rubrum

10A 53/2012 - 107 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. L.S., bytem X, zast. JUDr. Alešem Janů, advokátem v Táboře, Čelkovická 445, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, za účasti ČEVAK a.s., se sídlem České Budějovice, Severní 8/2224, A.Z., X, zast. JUDr. Jaroslavem Radilem, advokátem v Praze 6 - Břevnov, Liborova čp. 405/14 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2012, č.j. OREG 9735/2012/luka, t a k t o:

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 13. 4. 2012, č.j. OREG 9735/2012/luka se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalobci se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4.2012 čj. OREG 9735/2012/luka, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 16. 12. 2011 čj. S-META 7627/2007SU/Va79, kterým bylo žalobci nařízeno Pokračování - 2 - 10A 53/2012 odstranění stavby: přístavba garáže – víceúčelové stavby a oplocení na pozemcích parc. č. 500/1, 500/4, 500/5, 633/8, 631/1, 631/2, 631/3, 631/4, 631/5, 631/6 a 633/15 v k. ú. Horky u Tábora provedené bez rozhodnutí nebo opatření příslušného stavebního úřadu a dodatečně žalobci povolena stavba : oplocení na pozemcích parc. č. 633/8 a 633/3 k. ú. Horky u Tábora. Žalobce se odvolal proti výroku „A“, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci nařizuje odstranění stavby – přístavby garáže – víceúčelové stavby a oplocení na shora uvedených pozemcích. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a výrok označený „A“ byl potvrzen. Žalobce má za to, že splnil v průběhu správního řízení podmínky pro dodatečné povolení stavby včetně nápravy vlastnických vztahů. Podle stavebního úřadu je stavba údajně v rozporu s územně plánovací dokumentací. Skutečnost je taková, že předmětné území je územním plánem schváleno pro nízkopodlažní zástavbu. Jedinou výjimkou je část pozemku nacházející se pod stavbou, která je po provedených vlastnických změnách ve vlastnictví žalobce. V minulosti se tam nacházela komunikace. Územní plán dosud s komunikací uvažuje, přestože ve skutečnosti zde fakticky komunikace již dávno neexistuje. Tato komunikace byla zrušena i úředně a v budoucnu zde nemůže býti zřízena. Je tedy zcela nelogické, aby za této situace správní orgány argumentovaly územním plánem, který faktickou změnu této malé části území nepostihuje z důvodu dlouhého časového období, se kterým je spojena změna územního plánu. O změnu územního plánu, jeho doplňku č. 1 bylo požádáno již v roce 2010, změna je do návrhu územního plánu zapracována a je tedy otázkou času, kdy bude územní plán dán do souladu s popsaným skutečným stavem. Prodlení ve schválení územního plánu je objektivní skutečností, kterou žalobce nezavinil a nelze mu dávat k tíži, že připravovaná změna není dosud schválena. Podle žalobce musí být brána v úvahu nejen stávající územně plánovací dokumentace, ale musí být kladen i důraz na cíl a záměr územního plánování, proto je třeba považovat zákonný předpoklad souladu stavby s územně plánovací dokumentací a cílem a záměrem územního plánování za splněný. Jiný výklad zákona je v hrubém rozporu se zásadou ochrany majetku. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 17. 7. 2012 navrhoval zamítnutí žaloby, neboť žalobce nesplnil v průběhu správního řízení podmínky pro dodatečné povolení stavby. Žalobce totiž neprokázal existenci několika podmínek pro dodatečné povolení stavby, zejména neprokázal soulad stavby s územně plánovací dokumentací. Územní plán města Tábor, který nabyl účinnosti dne 17. 2. 2011, pozemky parc. č. KN 631/3, 631/2, 631,1 (PK 596/1) a 633/1 (PK 627) řeší jako plochy dopravní infrastruktury. Žalobce provedl stavbu na pozemku, který je územním plánem určen pro veřejné užívání účelové komunikace. Žalobce neprokázal soulad se zájmy chráněnými zvláštními předpisy, konkrétně se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Ze spisu nevyplývá, že by komunikace byla zrušena i úředně a nikdy v budoucnu zde nemůže být zřízena. Žalobce zaplotil a zastavěl pozemek komunikace bez souhlasu správních orgánů, a tím došlo k zamezení jejího veřejného užívání. Žalobce neprokázal soulad stavby s dalšími zájmy chráněnými zvláštním předpisem, konkrétně se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích, jelikož provedl stavbu, tj. část oplocení i část přístavby garáže na pozemku plnícím funkci lesa, a to opětně bez souhlasu příslušného správního orgánu. Žalobce v průběhu řízení o odstranění stavby předložil žádost o dodatečné povolení stavby, ale v dokumentaci byla přístavba garáže upravena tak, že část této stavby bude odstraněna, aby dodatečně povolená stavba nezasahovala mimo pozemky v jeho vlastnictví. Žalobce se v průběhu řízení snažil opatřit si poklady pro legalizaci celé stavby, ale v podstatě nepožádal o dodatečné povolení „černé“ stavby, kterou v průběhu správního řízení Pokračování - 3 - 10A 53/2012 celou dokončil. Územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti 17. 2. 2011, o obsahu návrhu změny č. 1 územního plánu je žalovanému známo pouze to, že návrh této změny je ve stádiu pořizování a projednávání konceptu, tedy v počáteční fázi schvalovacího procesu, kdy výsledek řízení nelze předjímat. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 8. 12. 2014 uvedl, že došlo ke schválení změny č. 1 územního plánu. Skutečnost, že po více než 2 letech od rozhodnutí žalovaného změnou č. 1 územního plánu byla část nepovolené stavby uvedená do souladu s územně plánovací dokumentací, nepovažuje za relevantní. Postup stavebního úřadu byl v souladu se zákonem. Nové skutečnosti nemohou mít vliv na stav věci v době rozhodování a na zákonnost napadených rozhodnutí. Následná změna č. 1 územního plánu nemůže nic změnit na právním hodnocení, které učinil stavební úřad i žalovaný v době vydání rozhodnutí. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti. Stavební úřad opatřením ze dne 4. 12. 2006 oznámil zahájení řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) o odstranění stavby: bazén, přístavby garáže a plotu na pozemcích parc. č. 633/8, 631/1,2 v k. ú. Horky u Tábora postavené bez stavebního povolení. Žalobce předložil dne 31. 1. 2007 žádost o dodatečné stavební povolení pro stavbu „přístavba garáže – víceúčelová stavba, zpevněná plocha pro nadzemní bazén, plot“ na pozemku parc. č. 631/3 a 633/3, 8 v k.ú. Horky u Tábora. Tato žádost byla opravena dne 31. 9. 2010. Žalobce opakovaně požadoval prodloužení lhůty pro předložení dokladů. Stavební úřad vydal dne 20. 4. 2007 rozhodnutí, kterým dodatečně povolil „betonovou desku s bazénem“ na pozemku parc. č. 633/3 v k. ú. Horky u Tábora a stejného dne vydal rozhodnutí, kterým nařídil žalobci okamžitě zastavit práce na stavbě „přístavba garáže“ na pozemcích parc. č. 631/2, 631/3, 633/8 v k. ů. Horky u Tábora. Žalobce se domáhal zřízení věcného břemene, rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 29. 12. 2008 čj. 7C 178/2008 byla žaloba o zřízení věcného břemene zamítnuta. Odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku bylo krajským soudem rovněž zamítnuto. Správní spis obsahuje projektovou dokumentaci z roku 2010 pro víceúčelovou stavbu ke stávajícímu rodinnému domu a dále zaměření skutečného stavu a rozestavěné budovy na parcelách č. 631/2, 631/3, 633/8 633/9 v k. ú. Horky u Tábora. Ve správním spise jsou založena vyjádření dotčených orgánů a správců sítí. Odbor dopravy Městského úřadu Tábor vydal závazné stanovisko k řízení o odstranění stavby ohledně víceúčelové stavby rodinnému domu (přístavba stávající garáže), ve kterém byl vysloven souhlas s dodatečným povolením zmenšené stavby za podmínek, že část stavby navržená k odstranění bude odstraněna nejpozději do 8 měsíců od data nabytí právní moci rozhodnutí a příčné zaplocení veřejné přístupné komunikace bude odstraněno do 4 měsíců od data nabytí právní moci rozhodnutí. V závazném stanovisku se rovněž uvádí, že veřejně přístupná účelová komunikace na pozemku parc. č. 631/1, 631/2 a 631/4 splňuje znaky účelové komunikace s tím, že v pasportu komunikací je uvedená komunikace zařazena jako veřejně přístupná účelová komunikace. Pokračování - 4 - 10A 53/2012 Stavební úřad přerušil dne 20. 12. 2010 řízení o odstranění stavby do doby ukončení řízení ve věci napadeného závazného stanoviska vydaného Městským úřadem Tábor, odborem dopravy. Přípisem ze dne 20. 9. 2011 stavební úřad účastníky řízení informoval o pokračování řízení a vyzval je k vyjádření a k uplatnění svých připomínek a námitek ke zjištěným podkladům. Opatřením ze dne 3. 5. 2011 stavební úřad informoval účastníky řízení, že dnem 17. 2. 2011 nabyl účinnosti územní plán Tábor, který v ploše pozemků parc. č. KN 631/3, 631/2, 631/1 a 633/1 řeší dané území jako plochy dopravní infrastruktury. Stavební úřad vydal dne 16. 12. 2011 rozhodnutí, kterým jednak nařídil výrokem „A“ odstranění stavby „ přístavba garáže-víceúčelová stavba“ a oplocení na pozemcích parc. č. 500/1, 500/4, 500/5, 633/8, 631/1, 631/2, 631/3, 631/4, 631/5, 631/6, 633/15 v k. ú. Horky u Tábora a stanovil podmínky pro odstranění těchto staveb a výrokem označeném „B“ dodatečně povolil oplocení na pozemcích parc. č. 633/8, 633/3 v k. ú. Horky u Tábora. Žalobce se proti výroku „A“, jímž mu bylo nařízeno odstranění stavby „přístavba garáže- víceúčelová stavby“, odvolal. Odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňového rozhodnutí potvrzeno, neboť žalobce nesplnil podmínky pro dodatečné povolení stavby, jestliže neprokázal existenci podmínek pro možnost jejího dodatečného povolení. Konkrétně žalobce nesplnil jednu z hlavních podmínek pro dodatečné povolení stavby, neprokázal soulad stavby s územně plánovací dokumentací. Územní plán města Tábor nabyl účinnosti dnem 17. 2. 2011 v ploše pozemků parc. č. KN631/3, 631/2, 631/1 a 633/1 řeší dané území jako plochy dopravní infrastruktury. Žalobce tedy provedl stavbu na pozemku, který je územním plánem určen pro veřejné užívání účelové komunikace. Tedy neprokázal soulad stavby se zájmy chráněnými zvláštními předpisy, a to se zákonem o pozemcích komunikací. Silniční správní úřad stavebnímu úřadu již v roce 2007 sdělil, že žalobce provedl a provádí stavby na pozemku veřejně přístupné účelové komunikace. Žalovaný zcela odmítl argumentaci žalobce, že se fakticky o komunikaci nejedná, neboť dávno neexistuje. Nepřipustil stav, že žalobce, který zaplocením a zastavěním pozemku komunikace bez souhlasu správních orgánů zamezil její veřejné užívání, by následně mohl prokazovat soulad s chráněnými veřejnými zájmy. Žalobce rovněž neprokázal soulad s dalšími zájmy chráněnými zvláštním předpisem konkrétně se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích, jelikož provedl stavbu – část oplocení i část přístavby garáže na pozemku plnícím funkci lesa, a to opětně bez souhlasu příslušného správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Řízení o odstranění stavby bylo zahájeno v roce 2006, tudíž za účinnosti stavebního zákona publikovaného č. 50/1976 Sb. Od 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Podle § 190 odst. 3 stavebního zákona platného v době rozhodování se řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů. Znamená to, že na souzenou věc je zapotřebí aplikovat zák. č. 50/1976 Sb. V daném případě je mezi účastníky na sporu, zda žalobce splnil podmínky pro dodatečné povolení stavby ve smyslu ustavení § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976, dle něhož stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním její odstranění. Odstranění stavby se nenařídí, Pokračování - 5 - 10A 53/2012 pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavbu a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavební řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v její stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Dle žalovaného žalobce provedl černou stavbu na pozemku, který je územním plánem určen pro veřejné užívání účelové komunikace, proto neprokázal soulad stavby s územně plánovací dokumentací a nesplnil tak jednu z hlavních podmínek pro možnost dodatečného povolení stavby. Rovněž neprokázal soulad se zájmy chráněnými zvláštními předpisy, a to zejména se zákonem o pozemních komunikacích, stavba není provedena také v souladu se zákonem o lesích, jelikož žalobce provedl jak část oplocení, tak i část přístavby garáže na pozemku plnící funkci lesa, a to bez souhlasu příslušného správního úřadu. Pozemky nebyly vyjmuty z lesního půdního fondu. Usnesením sedmé schůze Rady Města Tábora ze dne 7. 3. 2011 mimo jiné Rada Města Tábora vyslovila souhlas, aby část veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. č. 633/3, 631/2, 631/1 v k. ú. Horky u Tábora byla nadále užívána jako neveřejně přístupná účelová komunikace a tato část komunikace byla vyjmuta z evidence veřejně přístupných účelových komunikací. Dále bylo uloženo odboru dopravy požádat příslušný silniční správní úřad o vydání rozhodnutí o omezení veřejného přístupu na zbylou část účelové komunikace formou umístění vrat v rozsahu dle přílohy č. 5 důvodové zprávy. Územní plán Města Tábora nabyl účinnosti dne 17. 2. 2011 a je platný ve změně č. 2, která nabyla účinnosti dne 9. 4. 2013, ve změně č. 4, která nabyla účinnosti dne 22. 8. 2014 a ve změně č. 1, která nabyla účinnosti dne 10. 10. 2014. Soud zjistil z vyjádření MÚ Tábor ze dne 18. 11. 2014, že předmětem změny č. 1 územního plánu Tábor je mimo jiné i lokalita HO 9/1, kde byl řešen návrh na změnu využití pozemků či jejich částí (parc. č. 631/1, 631/2, 631/3) v k. ú. Horky u Tábora dle stavu katastrální mapy ke dni podání návrhu na změnu, tj. 18. 4. 2011 a pozemků parc. č. 500/4 a 500/5 v k. ú. Horky u Tábora (na plochu pro bydlení nízkopodlažní). Návrhu na změnu bylo vyhověno, jako plocha pro bydlení nízkopodlažní byly vymezeny pozemky nebo jejich část nacházející se západně od hranice pozemků parc. č. 633/10 a 633/3 v k. ú. Horky u Tábora, což vyplývá z kopie koordinačního výkresu změny č. 1 územního plánu Tábor. Východní část pozemků byla ponechána jako místní komunikace. Pozemky parc. č. 633/8, 633/15 v k. ú. Horky u Tábora nebyly předmětem změny č. 1 územního plánu Tábor, které se nachází v zastavěném území v ploše pro bydlení nízkopodlažní. Pozemek parc. č. 500/1 k. ú. Horky u Tábora nebyl předmětem změny č. 1 územního plánu a dle územního plánu Tábor se nachází v ploše lesní. Z hlediska územního plánu Města Tábor, který byl schválen usnesením zastupitelstva Města Tábor č. 103/3/11, jsou pozemky parc. č. 633/8 a 633/15, na kterých se má stavba nacházet součástí území určeného jako plocha pro bydlení nízkopodlažní. Ostatní dotčené pozemky tímto územním plánem nebyly řešeny jako plochy pro bydlení. Dne 10. 10. 2014 nabyla účinnosti změna předmětného územního plánu č. 1, kdy byl řešen i návrh na změnu využití většiny ostatních dotčených pozemků na plochu pro bydlení nízkopodlažní, kterému bylo vyhověno tak, že dle platné územně plánovací dokumentace pozemek parc. č. 500/1 je veden jako lesní plocha, pozemky parc. č. 500/4, 500/5, 633/8, 631/1, 631/2 a 631/3 jsou Pokračování - 6 - 10A 53/2012 vedeny jako plocha pro bydlení nízkopodlažní, pozemky parc. č. 631/4, 631/5, 631/6 jsou vedeny jako infrastruktura a pozemek parc. č. 633/15 jako plocha pro bydlení nízkopodlažní. S ohledem na změnu č. 1 územního plánu se stavba přístavby garáže nachází na pozemcích, které jsou vymezeny jako plochy pro nízkopodlažní bydlení, proto uvedená stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací. Pozemky parc. č. 500/1, 631/4, 631/5 a 631/6 nemají charakter plochy pro bydlení, na těchto pozemcích se ovšem stavba přístavby nenachází. Z toho vyplývá, že změnou č. 1 územního plánu byla část nepovolené stavby uvedena do souladu s územně plánovací dokumentací. Žalobce předložil souhlas příslušného orgánu státní správy lesů k dodatečnému povolení stavby vydaný formou závazného stanoviska ze dne 9. 11. 2010. Tento listinný důkaz stavební úřad ani žalovaný neměl k dispozici, stavební úřad se v prvostupňovém rozhodnutí nezabýval prokázáním souladu stavby se zájmem chráněným zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a rovněž tak ani žalovaný, který tuto listinu neposuzoval. Pouze v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobce neprokázal splnění jedné z dalších podmínek pro dodatečné povolení stavby. V daném případě žalovaný v době rozhodování o dodatečném povolení stavby dospěl k závěru, že nebyl prokázán soulad stavby s územně plánovací dokumentací, jestliže podle územního plánu Města Tábor, který nabyl účinnosti dne 17. 2. 2011, byly pozemky parc. č. KN 631/3, 631/2, 631/1 (PK 596/1) a 633/1 (PK 627) určeny jako plocha dopravní infrastruktury, proto dospěl k závěru, že žalobce provedl stavbu na pozemku, který je územním plánem určen pro veřejné užívání účelové komunikace. Žalobce v roce 2007 požádal o změnu územního plánu a v roce 2010 požadoval, aby plocha komunikace byla určena pro nízkopodlažní zástavbu. Územní plán, který byl účinný od 17. 2. 2011, v daném území řeší mezi lesní plochou a plochami označenými BN (bydlení nízkopodlažní) jako účelovou veřejnou komunikaci. V době, kdy rozhodoval žalovaný, nebyla schválena změna citovaného územního plánu, a proto dospěl k závěru, že stavba byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací, nelze povolit stavbu na pozemku, který je funkčně určen pro jiný účel než pro nízkopodlažní zástavbu a stavbu pro bydlení, ale pro pozemní komunikaci a les. Přitom v době rozhodování správních orgánů obou stupňů bylo zahájeno řízení o změně územního plánu města Tábor, které se týkalo právě lokality, ve které je projednávaná stavba situována. Tuto skutečnost nevzaly úřady obou instancí na zřetel, přestože výsledek řízení o změně územního plánu mohl mít významný dopad do projednávané věci. Řízení o změně územního plánu je skutkovou okolností, která zůstala v souzené věci nepovšimnuta, přestože pro úsudek o souladu předmětné stavby s územním plánem měla místo. Nelze totiž učinit jednoznačné zjištění, že stavba územnímu plánu neodpovídá, probíhá-li řízení o změně územního plánu právě této lokality. V době, kdy rozhodoval žalovaný, nebyla schválena změna citovaného územního plánu, a proto dospěl k závěru, že stavba byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací, nelze povolit stavbu na pozemku, který je funkčně určen pro jiný účel než pro nízkopodlažní zástavbu a stavbu pro bydlení, ale pro pozemní komunikaci a les. V době rozhodování soudem byla vydána změna č. 1 územního plánu Města Tábor, jež nabyla účinnosti dne 10. 10. 2014. Předmětem změny č. 1 mimo jiné byla i lokalita Ho 9/1, dle níž došlo ke změně využití pozemků či jejich části, a to pozemkové parcely č. 631/1, 631/2, 631/3 v k. ú. Horky a pozemku parc. č. 500/4, 500/5 na plochu pro bydlení nízkopodlažní. Pokračování - 7 - 10A 53/2012 Dále bylo soudem zjištěno, že 9. 11. 2010 bylo vydáno MÚ Tábor závazné stanovisko – (souhlas orgánů státní správy lesů k vydání dodatečného stavebního povolení pro stavbu přístavba garáže – víceúčelová stavba o oplocení na pozemcích parc. č. 633/8, 631/3, 633/3 a 631/4 v k. ú. Horky – dotčení pozemku určeného k plnění funkce lesa a pozemků ležících do 50 m od okraje lesa) podle § 14 odst. 2 lesního zákona, a to souhlas k vydání dodatečného stavebního povolení shora uvedené stavby s tím, že souhlas byl udělen za podmínky, že do 60 dnů od nabytí právní moci dodatečného stavebního povolení požádají spoluvlastníci pozemku parc. č. 631/4 o trvalé odnětí tohoto pozemku plnění funkcí lesa. Městský úřad v Táboře vydal dne 17. 10. 2011 rozhodnutí, kterým povolil dle § 13 odst. 1 lesního zákona žalobci trvalé odnětí pozemků k plnění funkcí lesa pro umístění stavby, trvale byla odňata funkce lesa k pozemku parc. č. 500/4 a 500/5 v k. ú. Horky u Tábora, jako způsob využití je uvedeno jiná plocha. Rovněž uvedeným rozhodnutím bylo uloženo opatření v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa, a to nenarušovat a neomezovat využívání sousedního pozemku parc. č. 500/1 pro plnění funkcí lesa. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 10. 2011. S ohledem na uvedenou změnu č. 1 územního plánu a závazná stanoviska uvedená shora soud zrušil rozhodnutí žalovaného a rovněž tak i prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, neboť pro tuto změnu důkazní situace je zapotřebí, aby stavební úřad se opakovaně zabýval žádostí žalobce o dodatečné povolení stavby, tím, zda stavebník prokázal, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územní plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování a obecnými požadavky na výstavbu. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil dle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil dle § 78 odst. 4 s.ř.s. žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 7 s.ř.s., kdy pro důvody hodné zvláštního zřetele se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Ty soud spatřuje v ukončení řízení o změně územního plánu v době po podání žaloby a skutečnosti, že žalobce danou stavbu realizoval, ač věděl, že stavba souladná s platným územním plánem není a je třeba územně plánovací dokumentaci změnit. Zúčastněné osobě rovněž nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, neboť v souvislosti s tímto řízením zúčastněné osobě nebyla žádná povinnost soudem ukládána (§ 60 odst. 5 s.ř.s). Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Pokračování - 8 - 10A 53/2012 Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. ledna 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.