10 A 55/2012
č. j. 10 A 55/2012-25
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 55/2012-25
- NSS 6 As 19/2013-27
Citované zákony (6)
Rubrum
10A 55/2012 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce R. Ch. B., zastoupeného Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem se sídlem Bořetín 73, Kamenice nad Lipou, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.4.2012, č.j. KUJI 25382/2012, t a k to: Rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 24.4.2012, čj. KUJI 25382/2012 s e z r u š u j e pro vady řízení a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 760,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 27.6.2012 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí vydanému Městským úřadem v Pelhřimově ve věci uložení pokuty ve výši 2 000,- Kč za spáchání správního deliktu dle § 62 odst.1 písm.f) zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalobce v žalobě uvádí, že prvostupňovým rozhodnutím správního orgánu mu byla uložena pokuta za správní delikt, neboť nepředložil potvrzení – doklad prokazující způsobilost provozovny pro provozování živnosti ve věci ostatní plochy pro hlídané Pokračování - 2 - 10A 55/2012 parkoviště v lokalitě „parkoviště u elektrárny“. Dle žalobce kontrola živnostenského úřadu byla provedena na podnět odboru dopravy MěU Pelhřimov. Žalobce opakovaně žádal odbor dopravy, aby jako bývalý majitel a provozovatel hlídaného parkoviště, mu předal všechny podklady k územnímu rozhodnutí a stavebnímu řízení, ve kterém se změnily pozemky z účelu zahradnictví na ostatní zpevněnou plochu. Žalobce požadoval vystavení potvrzení prokazující způsobilost provozovny pro provozování živnosti. To bylo prvostupňovým správním orgánem, odborem dopravy, opakovaně odmítnuto s tím, že v archivu není žádná dokumentace. Město Pelhřimov, odbor dopravy, má za to, že se jedná o tzv. černou stavbu a proto požaduje její odstranění jestliže nepředloží v rámci dodatečného stavebního řízení platné územní rozhodnutí. Město Pelhřimov tak zpětně požaduje stavební řízení, které již v minulosti zákonitě proběhlo. Stavební povolení není možné pro zřejmé obstrukce získat. Město Pelhřimov požaduje stavební řízení na stavbu, která stojí a kterou samo město vybudovalo a provozovalo. Žalobce odkazuje na normu – ČSN 73 6110 označenou „Obslužné a parkovací plochy silničních vozidel“, která neobsahuje žádné podmínky pro provozování ani požadované dopravní značení. Žalobce má za to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a proto je jím navrhováno jeho zrušení. Žalobce v doplnění žaloby uvedl, že žalobce i jeho právní předchůdce J. K. nabyli pozemky ve stavu, ve kterém se v současné době nacházejí. Pozemky předtím vlastnilo Město Pelhřimov a zde pravděpodobně vybudovalo zpevněné asfaltové plochy. Jaký je charakter asfaltové plochy a její stavebnětechnické provedení žalobci není známo. Předchozí vlastník, J. K., byl rovněž v roce 2009 kontrolován živnostenským úřadem ohledně živnostenského provozování předmětného veřejného parkoviště a bylo pro úřad dostačující předložení listu vlastnictví. Veřejné parkoviště je definováno v § 12 odst.6 zákona o pozemních komunikacích. Z občanskoprávního hlediska zpevněná asfaltová plocha na pozemku může být samostatnou věcí v právním smyslu dle § 119, 120 občanského zákoníku, tedy existuje objektivní rozlišitelnost dvou samostatných věcí, a to stavby vybudované z pevného materiálu a mající pevné základy, tvořící nikoliv pouze zpevněný povrch pozemku a samostatného pozemku. Žalobce má za to, že žalovaný se měl zabývat tím, zda zpevněná asfaltová plocha na předmětných pozemcích je vůbec ve vlastnictví žalobce či nikoliv a určením jejího charakteru. Zda se tedy jedná o pozemní komunikaci a jakého druhu, na základě případně již vydaného správního rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu a kdo tuto zpevněnou asfaltovou plochu a na základě jakých správních rozhodnutí vybudoval, neboť z napadeného rozhodnutí ani z obsahu správního spisu tyto skutečnosti nevyplývají. Teprve poté mohl živnostenský úřad určit, jaké správní rozhodnutí je nutné k doložení způsobilosti provozovny podle § 17 odst.4 živnostenského zákona, které ve svých výzvách nikdy nekonkretizoval. V daném případě je nutno zjistit, zda zpevněná asfaltová plocha na předmětných pozemcích je ve vlastnictví žalobce či nikoliv. V případě, že charakter zpevněné asfaltové plochy neodpovídá samostatné věci v občanskoprávním smyslu, jedná se o zpevněný povrch pozemku jako součást pozemku a je namístě požadovat vydání rozhodnutí o změně využití území popř. využití stavby. Ke stanovení správného postupu jsou však nutná skutková a právní zjištění, která nebyla provedena. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť není jeho povinností zajišťovat důkazy pro tvrzení žalobce. Správní orgán zjistil skutečný stav věci, na základě kterého rozhodl. Bylo povinností žalobce prokázat způsobilost provozovny. V kompetenci správního orgánu není řešit vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich ani zjišťování jejich charakteru. Povinností žalobce bylo zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti Pokračování - 3 - 10A 55/2012 podle zvláštních předpisů. Není v kompetenci žalovaného řešit postup odboru dopravy Městského úřadu Pelhřimov. Zcela nesprávně žaloba směřuje proti postupu Města Pelhřimov nikoliv proti rozhodnutí žalovaného. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: U žalobce byla dne 1.12.2012 provedena kontrola a bylo požadováno, aby předložil doklad související s podnikáním, prokazující zajištění způsobilosti provozovny ve smyslu § 17 odst.4 živnostenského zákona. K doložení dokladu prokazujícího způsobilost provozovny byla žalobci stanovena lhůta do 31.12.2011. Žalobce požadovaný doklad nepředložil. Živnostenský úřad proto přistoupil dne 2.1.2012 k provedení následné kontroly a kontrolou bylo zjištěno, že žalobce provozuje placené parkoviště na pozemcích parcelního č.239/1, č.240, č.241/1, č.241/2 v k.ú. Pelhřimov, které jsou v jeho vlastnictví. Žalobce opětovně nepředložil v průběhu kontroly doklad prokazující způsobilost provozovny. Tento doklad nedoložil, neboť provozovna nebyla zkolaudována jako parkoviště, ani v době prováděné kontroly neprobíhalo stavební řízení o povolení provozování parkoviště. Dle správního orgánu žalobce nezajistil způsobilost provozovny pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Obecní živnostenský úřad proto zahájil dne 16.1.2012 řízení ve věci uložení pokuty dle § 62 odst.4 písm.b) zákona o živnostenském podnikání za spáchání správního deliktu dle § 62 odst.1 písm.f) o živnostenském podnikání. Obecní živnostenský úřad dne 13.1.2012 postoupil kontrolní zjištění odboru dopravy Městského úřadu v Pelhřimově s tím, že byla provedena u žalobce živnostenská kontrola a bylo zjištěno, že žalobce nezajistil způsobilost provozovny pro provozování živnosti, neboť neprokázal, že provozovna je způsobilá pro provozování živnosti, a proto se žalobce dopouští porušování stavebního zákona, neboť užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí. Kontrolní zjištění bylo rovněž dne 13.1.2012 postoupeno k dalšímu postupu i Městskému úřadu Pelhřimov, odboru výstavby. Z protokolu o ústním jednání ze dne 13.2.2012 vyplývá, že žalobce se dostavil dne 13.2.2012 k obecnímu živnostenskému úřadu a vypověděl, že pozemky zakoupil od J. K., který dříve na předmětných pozemcích vykonával obdobnou činnost, proto měl za to, že rovněž může placené parkoviště provozovat, aniž by se dopouštěl porušování zákona. Žalobce byl informován, že J. K. vlastnil pozemky, které jsou v sousedství s pozemky, které vlastní Město Pelhřimov. Město Pelhřimov provozovalo placené parkoviště jak na pozemcích ve vlastnictví J. K., tak i na svých pozemcích. Jedná se o vyasfaltovanou jednotnou plochu navazující v současné době na pozemky žalobce tak na pozemky Města Pelhřimov. Pozemky žalobce zakoupil v dobré víře, že jsou vedeny jako parkoviště, neboť bývalý vlastník mu toto sdělil, pozemky byly označeny dopravním značením P jako parkoviště. Bývalý vlastník žalobci nesdělil, že musí mít k dispozici dokument ohledně vybudování vyasfaltované plochy. Obecní živnostenský úřad se dne 5.3.2012 dotazoval odboru životního prostředí na vybudování uvedených ploch. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Pelhřimově dne 12.3.2012 sdělil, že veškerá agenda v oblasti státní správy na úseku dopravy byla odborem životního prostředí a dopravy Městského úřadu Pelhřimov předána odboru dopravy, v předávacím protokolu nejsou uvedeny skutečnosti ohledně stavby parkoviště U Elektrárny. Rovněž byla provedena kontrola obsahu předávacího protokolu v oblasti samosprávy na úseku dopravy mezi odborem životního prostředí a dopravy a odborem hospodářským Městského úřadu Pelhřimov ze dne 31.12.2002 a rovněž ani zde není uvedeno nic ohledně stavby parkoviště U Elektrárny. Pokračování - 4 - 10A 55/2012 Prvostupňový správní orgán dne 16.2.2012 vydal rozhodnutí, kterým žalobci uložil pokutu ve výši 2 000,- Kč za spáchání správního deliktu podle § 62 odst.1 písm.f) zákona o živnostenském podnikání, kterého se žalobce dopustil jako podnikající fyzická osoba tím, že nezajistil způsobilost provozovny parkoviště U Elektrárny ve smyslu ustanovení § 17 odst.4 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání tak, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolal, přičemž uváděl téměř shodné námitky jako v žalobě proti napadenému rozhodnutí. Součástí odvolání jsou výzvy žalobce adresované odboru dopravy, odboru výstavby, odboru životního prostředí týkající se vydání kolaudačního rozhodnutí, event. dokladů ohledně stavebního řízení, ohledně vybudování asfaltových ploch a samotného parkoviště na předmětných pozemcích. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí ze dne 16.2.2012 potvrzeno s odůvodněním, že není v kompetenci odvolacího orgánu řešit postup odboru dopravy, který nevydal žalobci požadované dokumenty k pozemkům parkoviště U Elektrárny, proto bylo odvolání žalobce v této části postoupeno Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství k dalšímu využití. Žalobce jako podnikatel měl povinnost zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti, proto po právu mu byla uložena pokuta dle § 62 odst.4 písm.b) živnostenského zákona. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst.2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z výroku rozhodnutí obecního živnostenského úřadu ze dne 16.2.2012 vyplývá, že žalobci byla uložena pokuta za spáchání správního deliktu, neboť nezajistil způsobilost provozovny na adrese parkoviště U Elektrárny ve smyslu ustanovení § 17 odst.4 zákona o živnostenském podnikání. Krajský soud po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť z obsahu výroku prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobci byla uložena pokuta, neboť nezajistil způsobilost provozovny, aniž byl ve výroku prvnostupňového rozhodnutí řádně vymezen konkrétní skutek, který je důvodem uložení pokuty, tak aby nemohl být zaměněn se skutkem jiným a bylo možno i přezkoumat, že řízení o uložení pokuty bylo zahájeno do jednoho roku, kdy se správní orgán dozvěděl o porušení dle § 64 odst.3 živnostenského zákona. Ve výroku není uvedeno z jakého data je skutek, kterého se žalobce protiprávně dopustil. Správní orgán tak nespecifikoval konkrétní skutkové okolnosti, neuvedl kdy a jakým způsobem žalobce nezajistil způsobilost provozovny na uvedené adrese, konkrétní důvody výroku o porušení zákonné povinnosti dostatečně neuvedl. Žalovaný tak nepostupoval v souladu se zákonem, konkrétně s ustanovením § 68 odst.2 správního řádu, neboť ve výroku o uložení pořádkové pokuty musí být totiž jednoznačně uvedeno, které jednání a z jakého data je sankcionováno, jinak je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalobce v průběhu řízení namítal, že pozemky, které v současné době provozuje jako parkoviště, odkoupil od J. K., který dříve na předmětných pozemcích vykonával obdobnou činnost, proto měl za to, že placené parkoviště může rovněž provozovat. Jeho pozemky Pokračování - 5 - 10A 55/2012 sousedí s pozemky Města Pelhřimov, které dříve provozovalo také placené parkoviště a činnost byla vykonávaná na celém pozemku včetně pozemků, které v současné době žalobce vlastní a provozuje na nich placené parkoviště. Jedná se o vyasfaltovanou jednotnou plochu, kdy pozemky žalobce navazují na pozemky Města Pelhřimov. Žalobce má za to, že na Městském úřadu v Pelhřimově jsou k dispozici písemnosti ohledně vyasfaltování plochy a příslušné podklady k užívání předmětných pozemků jako parkoviště, neboť plocha byla vybudována Městem Pelhřimov. Žalobce vyžádal potřebné doklady od Města Pelhřimov, které mu však nebyly vydány. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že správní orgán na uvedené námitky žalobce nijak nereagoval, omezil se na tvrzení, že je povinností žalobce zajistit způsobilost provozovny pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů, aniž se zabýval tím, kdo je vlastníkem pozemků, na kterých žalobce provozuje živnost a kdo je vlastníkem zpevněné asfaltové plochy. Z obsahu spisu rovněž nevyplývá, co bylo vlastně předmětem koupě žalobce od J. K.. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že námitkami žalobce se správní orgán nezabýval, nebylo jím vyžádáno územní, stavební ani kolaudační rozhodnutí, jak bylo žalobcem navrhováno. Žalovaný pouze odkázal na přípis ze dne 12.3.2012 dle něhož veškerá agenda v oblasti správy na úseku dopravy byla předána k 31.12.2012 odboru dopravy s tím, že v předávacím protokole není uvedeno nic, co by se týkalo stavby parkoviště U Elektrárny, což je nedostačující. V daném případě bylo nutno vyžádat stanovisko odboru dopravy k charakteru předmětného pozemku a stavby na něm a rovněž podklady týkající se předmětné vyasfaltované plochy, která dle žalobce měla být vybudována Městským úřadem Pelhřimov, eventuálně stejný dotaz učinit u stavebního úřadu Městského úřadu Pelhřimov. Z postupu správního orgánu je zřejmé, že nevyžádáním příslušných dokladů neučinil řádná skutková a právní zjištění, aby se mohl podrobně vypořádat se všemi námitkami, které byly žalobcem vzneseny. Bylo povinností správního orgánu v daném případě se zabývat tím, kdo je vlastníkem zpevněné asfaltové plochy na předmětných pozemcích a dále se zabývat zjištěním, zda se jedná o pozemní komunikaci a jakého druhu a kdy a kým byla předmětná asfaltová plocha vybudována a na základě jakých správních rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž tak i prvostupňového rozhodnutí toto seznatelné není, proto nelze učinit jednoznačný závěr, zda se žalobce dopustil správního deliktu tím, že nezajistil, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Teprve poté, bude možno učinit závěr, zda žalobce má být postižen pro správní delikt a z jakého důvodu. Jako vodítko se nabízejí důkazy související se zřízením parkoviště provozovaného městem, jestliže obě parkoviště na sebe navazují, dle obsahu spisu se jeví, že byla vybudována ve stejné době stejným subjektem. Poukazem na shora uvedené důvody soud zrušil dle § 78 odst.1 s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení, a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a v nedostatečném právním posouzení, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst.1 s.ř.s. podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč, dva úkony právní pomoci po 2 100,- Kč, 2x 300,- Kč režijní paušál a 960,- Kč daň z přidané hodnoty (20% z částky 4 800,- Kč dle přechodných ustanovení § 111 odst.1 zákona o dani z přidané hodnoty č.235/2004 Sb. v novelizovaném znění). Soud rozhodl bez jednání dle § 51 odst.1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování - 6 - 10A 55/2012
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. ledna 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Markéta Šlachtová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.