10 A 6/2012
č. j. 10 A 6/2012-27
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10A 6/2012 – 27 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. L. V., Na Hlíně 1087, Polná, doručování do schránky – „odnáška“ Branišovská 31a, České Budějovice, proti žalovanému rektorovi Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, České Budějovice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 10.1.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti správního orgánu konkrétně požadoval, aby soud přikázal rektorovi Jihočeské univerzity rozhodnout o žalobcově odvolání ze dne 25.1.2010 směřujícímu proti rozhodnutí Jihočeské univerzity, rektorátu ze dne 1.9.2010 č.j. 01/0289/10, který byl soudem zrušen rozsudkem ze dne 19.1.2011 č.j. 10 A 77/2010-38. (2) Žalobce namítal, že v jeho záležitosti bylo rozhodnuto dvěma pravomocnými rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích naposledy druhým rozsudkem ze dne 19.1.2011 č.j. 10A 77/2010-38, kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 1.9.2010 č.j. 01/0289/10 o potvrzení rozhodnutí děkana fakulty o ukončení studia žalobce ze dne 7.12.2009 č.j. 04/1359/09. Žalobce uvedl, že žalovaného vyzýval opakovaně, a to podáními ze dne 18.5.2011, 14.9.2011 a 26.12.2011, aby ve věci znovu rozhodl a své rozhodnutí mu zaslal. Na urgence, které představovaly uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu rektorka ani rektor nereagovali. Žalobce je přesvědčen, že vyčerpal všechny prostředky, které procesní předpis stanoví k ochraně proti nečinnosti, a proto se se žalobou obrátil ve smyslu § 79 odst. 1 s.ř.s. na správní soud. Žalobce navrhl, aby soud přikázal rektorovi Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodnout o jeho odvolání ze dne 25.1.2010 proti rozhodnutí Jihočeské univerzity, rektorátu ze dne 1.9.2010 č.j. 01/0289/10, které bylo soudem rozsudkem ze dne 19.1.2011 č.j. 10A 77/2010-38 zrušeno. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (3) Žalovaný správní orgán uvedl, že žalobce neustálými písemnými úkony uvedl celou záležitost ve zmatek tak, že neshledává reálnou možnost smysluplného ukončení seberealizace žalobce, aby mohl být vůbec něčím uspokojen. Podle názoru žalovaného nebude možné učinit jakýkoliv úkon, který by byl v souladu s představami žalobce a nebyl Pokračování - 2 - 10A 6/2012 napaden soupisem právních floskulí a nepůsobil zatěžování soudů, jakož i zaměstnanců žalovaného. Svým chováním žalobce dle názoru žalovaného chce dosáhnout bezpracný zisk, neboť žalovaného kontaktoval s žádostí o náhradu škody. Podle názoru žalovaného žalobce neoprávněně napadá univerzitu za zmaření jeho studia a žalovaný toto tvrzení odmítá. Nebyla vyvrácena skutečnost, že žalobce nesplnil studijní povinnosti a důvod k ukončení, respektive vyloučení ze studia právně existoval. Studium si žalobce zmařil sám bez přičinění univerzity. Žalovaný dále uvedl, že žalobce neoprávněně používá titul bakalář, v akademickém roce 2010/2011 sice studoval na Právnické fakultě v Plzni, ale v srpnu 2011 byl ze studia vyloučen pro neplnění studijních povinností, tudíž nemohl žádný titul získat. K poštovní odnášce bylo uvedeno, že tuto žalobce uvádí, ačkoliv mu tato služba nebyla ze strany žalovaného povolena. Průběh celé kauzy nabyl rozměrů naprostého excesu, který nemá na škole žalovaného ani jiné veřejné vysoké škole obdoby. Z toho důvodu nebyl činěn žádný návrh pro rozhodnutí soudu s tím, že jej žalovaný bude akceptovat. III. Replika žalobce k vyjádření žalovaného (4) Žalobce v replice uvedl, že z vyjádření žalovaného je zřejmé, že rektor napadá osobnost žalobce. Podle jeho názoru musí žalovaný prokázat, že ukončení studia bylo v souladu se zákonem. V tomto směru trpí žalovaný důkazní nouzí. Pokud nepochybil, je jeho povinností výrok prokázat. Ostatní námitky rektora jsou právně irelevantní. Žalobce dále poukázal na to, že soud není oprávněn přezkoumávat jeho akademický titul a výrok rektora o vyloučení žalobce z Právnické fakulty Západočeské university v Plzni považuje za napadání své osoby, ohledně čehož bude žádat omluvu. K uvedení doručovací adresy formou odnášky žalobce uvedl, že adresu zvolil z důvodu bezproblémového doručování. K návrhu žalovaného na rozhodnutí soudu žalobce uvedl, že navrhuje, aby soud rozhodl tak, že rozhodnutí děkana o ukončení studia se zrušuje a ukončení studia je neplatné. IV. Písemnosti podstatné pro rozhodování v dané věci (5) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích zaslala soudu k požadavku o postoupení spisu korespondenci. V této korespondenci je založeno rozhodnutí děkana Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Teologické fakulty ze dne 7.12.2009 o ukončení studia žalobce, zápočtový list část A vyhotovení 8.12.2009, rozhodnutí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, rektorátu ze dne 1.9.2010, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity č.j. 04/1359/09 o ukončení studia na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a přípis žalobce ze dne 18.5.2011 adresovaný rektorce Jihočeské univerzity v němž je uvedeno, že rozhodnutí rektora Jihočeské univerzity ohledně ukončení studia žalobce bylo krajským soudem již dvakrát zrušeno a z toho důvodu se studium žalobce nachází v patové situaci, neboť důvody pro ukončení studia jsou podle hodnocení soudu nepřezkoumatelné. Dále je uváděno, že studium s odstupem času není možné, vzhledem ke zrušení původního studia a děkan a bývalý rektor neuznává pochybení fakulty, k čemuž je navrhováno, že ukončení studia je neplatné, a proto je žádáno, aby univerzita uhradila žalobci nemateriální škodu za 8 semestrů v celkové výši 120 000,- Kč. Dále je uváděno, že pokud bude žalobci ukončeno studium potřetí, bude žaloba spočívat Pokračování - 3 - 10A 6/2012 v určení neplatnosti ukončení studia, kdy žalobce má na tomto rozhodnutí jednoznačný právní zájem. V souvislosti s tím by mu náležel podle jeho názoru nárok na náhradu škody a ušlý zisk z důvodu neplatnosti ukončení studia. Pokud ze strany fakulty nebude uznáno pochybení v ukončení studia, potom o věci rozhodne soud. Žalobce požádal rektorku univerzity v zájmu zabránění zbytečným soudním sporům o uzavření smíru v tom směru, že nebude veden soudní spor a bude mu vyplaceno odškodnění, na jehož výši se lze dohodnout. Žalobce dále uvedl, že v opačném případě podá s žalobou proti ukončení studia i paralelně žalobu na náhradu škody z neplatného ukončení studia. V. Právní názor soudu (6) Soud se v dané záležitosti zabýval ve smyslu § 65 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), v platném znění otázkou splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat a přichází v úvahu postup podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., neboť jednalo se o návrh, který byl podle zákona nepřípustný. Z toho důvodu byla žaloba odmítnuta. (7) V souzené záležitosti se žalobce domáhal, aby soud přikázal žalovanému rozhodnout o žalobcově odvolání ze dne 25.1.2010 proti směřujícímu rozhodnutí Jihočeské univerzity, rektorátu ze dne 1.9.2010 č.j. 01/0289/10, který byl soudem zrušen rozsudkem ze dne 19.1.2011 č.j. 10A 77/2010-38. V prvé řadě je třeba k tomuto žalobnímu návrhu doplnit, že žalobce se domáhá vydání rozhodnutí o jeho odvolání proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, které však bylo pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10A 77/2010 zrušeno. Z toho důvodu se věc vrátila do stádia rozhodování o odvolání žalobce, avšak proti rozhodnutí děkana Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Teologické fakulty ze dne 7.12.2009 č.j. 04/1359/09 o ukončení studia žalobce na této fakultě, neboť zrušením rozhodnutí žalovaného soudem zůstalo správní řízení o jeho odvolání proti rozhodnutí děkana Teologické fakulty neukončeno. Nicméně, pokud se žalobce dovolává ochrany proti nečinnosti správního orgánu a používá žalobu ve smyslu § 79 odst. 1 s.ř.s. je zapotřebí zkoumat splnění podmínek stanovených zákonem pro přípustnost použití této žaloby. Nezbytnou podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které má žalobce k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení. Ochrana veřejných subjektivních práv osob poskytovaná správními soudy má totiž subsidiární povahu ve vztahu k ochraně poskytované správními orgány, lze ji použít teprve tehdy, pokud nebylo dosaženo nápravy v rámci veřejné správy ve smyslu § 5 s.ř.s. Tímto prostředkem nápravy je před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád) a tento prostředek nápravy je nutné vyčerpat. Povinností žalobce proto bylo před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti u soudu podat v souladu s ustanovením § 80 odst. 3 správního řádu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného, a to u jeho nadřízeného správního orgánu, kterým je Ministerstvo školství v Praze. Jestliže takový prostředek vyčerpán nebyl, není splněna podmínka stanovená v soudním řádu správním pro přípustnost žaloby. Jinými slovy řečeno, před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je povinností žalobce vyčerpat řádné opravné prostředky nebo jiné prostředky nápravy, které jsou podle Pokračování - 4 - 10A 6/2012 příslušných právních předpisů k dispozici v řízení před správními orgány. V dané záležitosti je takovým prostředkem ochrany proti nečinnosti ve správním řízení žádost k nadřízenému správnímu orgánu podle ustanovení § 80, odst. 3 správního řádu. Domáhal-li se žalobce ochrany proti nečinnosti žalovaného, měl tak nejprve učinit v souladu s ustanovením § 80 odst. 3 správního řádu u nadřízeného správního orgánu a teprve pokud by taková žádost nebyla úspěšná, mohl žalobce podat žalobu na soud. (8) V konkrétním případě žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaného opakovaně vyzýval, a to podáním ze dne 18.5.2011, 14.9.2011 a 26.12.2011, aby v jeho věci zrušení rozhodnutí rektora o ukončení studia bylo znovu rozhodnuto. K tomuto tvrzení v žalobě však nepředložil žádné důkazy. Soud vyžádal spis a veškeré písemnosti související s projednávanou záležitostí a spolu s vyjádřením žalovaného správního orgánu mu byl doručen přípis žalobce adresovaný žalovanému ze dne 18.5.2011, který však požadavkům § 80 odst. 3 nevyhovuje. Jedná se o sdělení žalovanému ohledně postupu žalobce v případě, že nebude o jeho záležitosti rozhodnuto podle jeho požadavku a žalovaný je upozorňován na postup žalobce, kterým dojde k uplatnění náhrady jím tvrzené nemateriální škody za dobu studia u soudu. Dále je žalovaný vyzýván k uzavření smíru. Žádné další písemnosti, které by vyhovovaly požadavkům § 80 odst. 3 ve spise žalovaného, založeny nejsou. Sám žalobce ani netvrdil, že postupoval v intencích ustanovení § 80 odst. 3 správního řádu a adresoval podnět nadřízenému orgánu, tedy Ministerstvu školství. Naopak v žalobě jednoznačně uváděl, že žalovaného opakovaně vyzýval k rozhodnutí. Z obsahu přípisu žalobce ze dne 18.5.2011 však vyplývá, že žalobcovu tvrzení neodpovídá. Pokud tedy byl žalobce povinen obrátit se na Ministerstvo školství jako nadřízený orgán žalovaného se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti, avšak tak neučinil, ani to netvrdil a nedoložil, nevyčerpal možné prostředky ochrany před nečinností ve správním řízení. Z toho důvodu soud uzavřel, že zcela absentovala nezbytná podmínka řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného a z toho důvodu se jednalo o žalobu nepřípustnou. VI. Závěr, náklady řízení (9) Soud proto uzavřel, že v předmětné záležitosti postupoval podle § 68 písm. a) s.ř.s., kdy žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, leda že rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podle § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná, soud postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. a žalobu odmítl, neboť se jednalo o návrh žalobce, který byl podle tohoto zákona nepřípustný. (10) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Pokračování - 5 - 10A 6/2012
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. března 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.