10 A 6/2013
č. j. 10 A 6/2013-36
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 6/2013-36
- NSS 9 Afs 37/2013-54
Citované zákony (10)
Rubrum
10A 6/2013- 36 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Město Horní Bříza, IČO 002 57 770, se sídlem Třída 1. Máje 300, 330 12 Horní Bříza, zast. Mgr. Tomášem Čermákem, advokátem v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, proti žalované Regionální radě regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích, Jeronýmova 1750/21, zast. JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem v Praze 2, Jugoslávská 12, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21.11.2012, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á. Věc se p o s t u p u j e Ministerstvu pro místní rozvoj ČR k vyřízení odvolání žalobce. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se vrací soudní poplatek v částce 3.000,- Kč.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 22.01.2013 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.11.2012, jímž bylo rozhodnuto o krácení finančních prostředků dotace. Obsahem žaloby je shrnutí celé situace, kdy žalobce uvádí, že v roce 2009 zažádal žalovaného o poskytnutí dotace, o této žádosti bylo žalovaným rozhodnuto prostřednictvím rozhodnutí č. 455/2010 ze dne 08.11.2010, kterým žalovaný schválil žalobcem požadovanou částku ve výši 13.852.176,55 Kč. Dne 08.02.2011 byla mezi oběma stranami uzavřena Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad (dále též ROP). Žalobce následně dne 20.12.2011 předložil žádost o poskytnutí této smluvně stanovené částky, přičemž tato mu žalovaným nebyla proplacena v plné výši. Žalobce dále konstatoval nejasnost charakteru předmětného sporu, když není zcela jasné, a to ani z pohledu aktuální judikatury, zda by měly být spory z těchto smluv řešeny dle části páté zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád). Žalobce dále uvedl, že jeho prvotní snaha směřovala k řešení předmětného sporu po správní linii, když proti napadenému rozhodnutí žalovaného nejprve podal odvolání směřující k Ministerstvu pro místní rozvoj, jakožto nadřízenému orgánu žalovaného, který se k tomuto podání žádným způsobem nevyjádřil. Žalobce dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.08.2010 č.j. 2 As 52/2010-59, kterým byl popsán vztah Regionální rady a státu. Dále žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2011 č.j. 1 As 22/2011-64, kterým soud dospěl k závěru, že na subjekt obdobný postavení žalovaného se vztahuje správní řád a jeho rozhodnutí jsou přezkoumatelná ve Pokračování - 2 - 10A 6/2013 správním soudnictví. Žalobce dále uvedl, že dle jeho názoru, žalovaný je správním orgánem, neboť naplňuje definici ust. § 1 odst. 1 a 2 správního řádu. Dle žalobce je žalobou napadený akt žalovaného rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), byť nesplňuje zákonné náležitosti takového rozhodnutí, a to především z tohoto důvodu, že jím správní orgán zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje práva nebo povinnosti žalobce. Napadené rozhodnutí mělo být žalovaným vydáno v souladu se správním řádem, přičemž by mělo obsahovat náležitosti stanovené mu § 68 an. správního řádu, které neobsahuje. Žalobce tudíž namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a to z důvodu nesrozumitelnosti a absenci důvodů tohoto rozhodnutí. Dále žalobce namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav, který nemá oporu ve spisu, dle žalobce je napadené rozhodnutí rovněž nezákonné, neboť došlo k porušení ustanovení o řízení před správním orgánem a žalovaný se rovněž nevypořádal s námitkami žalobce. Závěrem žalobce navrhuje rozhodnutí žalovaného ze dne 21.11.2012, kterým bylo žalobci oznámeno krácení finančních prostředků dotace, zrušit pro nezákonnost, nesprávnost a nepřezkoumatelnost a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Žalovaný k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím, které by zakládalo, měnilo, rušilo nebo závazně určovalo jeho práva nebo povinnosti, nejedná se tudíž o rozhodnutí, které by bylo možno napadnout správní žalobou ve smyslu ust. § 65 an. s.ř.s. Žalovaný dále uvedl, že nárok na vyplacení dotace žadateli vzniká až uzavřením Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotací, nikoliv již na základě rozhodnutí Výboru žalovaného. Zmiňovaná Smlouva o podmínkách poskytnutí dotací je smlouvou veřejnoprávní svého druhu, jejíž právní režim spadá pod část pátou správního řádu. S ohledem na obsah Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotací je zjevné, že na tyto dotace není právní nárok, žalobce tak měl postupovat v souladu s ust. § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu a nikoliv podle ust. § 65 an. s.ř.s. Příjemce dotace, a stejně tak i její poskytovatel, by se měli, v případech neplnění smluvních povinností, obracet na nadřízený orgán toho správního orgánu, jenž je stranou předmětné smlouvy. V tomto případě je tímto orgánem Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Závěrem žalovaný uvádí, že předmětné správní rozhodnutí nelze napadnout správní žalobou dle ust. § 65 s.ř.s. a v daném případě lze postupovat pouze v souladu s ust. § 169 správního řádu. Soud by tudíž měl řízení z důvodu nedostatku pravomoci zastavit, event. žalobu jako nedůvodnou zamítnout s tím, že žalovanému přizná náhradu nákladů řízení. Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti: V červnu roku 2009 byla žalobcem podána projektová žádost o poskytnutí dotací z ROP. Žalovaný (Výbor Regionální rady) o této žádosti žalobce rozhodl prostřednictvím rozhodnutí ze dne 08.11.2010 č. 455/2010 s tím, že žádost o dotaci ve výši 13.852.176,55 Kč schválil. Dne 08.02.2011 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace. Dne 20.12.2011 žalobce požádal o vyplacení předmětné částky, přičemž tato nebyla, v důsledku jejího pokrácení, vyplacena v celé její výši tak, jak byla dohodnuta ve smlouvě. Žalovaný o této skutečnosti žalobce vyrozuměl prostřednictvím oznámení ze dne 21.11.2012, kterým bylo žalobci sděleno, že byly zjištěny okolnosti, které žalovaného vedou ke krácení dotace. Obsahem tohoto oznámení jsou dále důvody vedoucí k tomuto krácení. Zmiňované oznámení bylo žalobcem napadeno předmětnou správní žalobou dle ust. § 65 s.ř.s. Pokračování - 3 - 10A 6/2013 Krajský soud se věcí zabýval podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta. Předmětem řízení bylo učiněno oznámení žalovaného, kterým byl žalobce vyrozuměn o důvodech zkrácení výše dotace. Krajský soud nejprve považuje za podstatné zmínit ust. § 14 zák.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále též rozpočtová pravidla), který v odst. 1 říká, že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Odstavec 2 dále uvádí, že dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon. Dle odst. 3 o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Obsahem odst. 3 jsou dále uvedeny náležitosti této žádosti. Odstavec 4 dále uvádí, že pokud poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace vyhoví, vydá písemné rozhodnutí, jehož náležitosti jsou v tomto odstavci dále uvedeny. Dle odst. 5 předmětného ustanovení se na rozhodnutí podle odst. 4 nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Z citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že jej na projednávanou věc nebude možné aplikovat, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno až poté, co žalovaný vydal rozhodnutí o schválení dotace, jenž by podléhalo ust. § 14 rozpočtových pravidel, a následně s žalobcem uzavřel Smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace. Takovéto rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o krácení předmětné dotace, tudíž není vyloučeno ze soudního přezkumu a rovněž není vyloučena aplikace obecných předpisů správního řízení. Dle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Legislativní zkratka „správní orgán“ je definována v ust. § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s., dle kterého soudy ve správním soudnictví rozhodují mimo jiné o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 21.05.2008 č.j. 4 Ans 9/2007-197 uvedl, že definice správního orgánu obsahuje tři prvky, když se jednak musí jednat o orgán moci výkonné či jiný z orgánů v definici uvedených, tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. V projednávané věci bylo napadené rozhodnutí vydáno Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Regionální rada regionu soudržnosti byla zřízena zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, je právnickou osobou a její činnost je financována ze státního rozpočtu a z finančních prostředků Evropské unie. Na vztah státu a rady se vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaného lze považovat za správní orgán ve smyslu ust. § 1 odst. 1 a 2 správního řádu. Pokračování - 4 - 10A 6/2013 V projednávaném případě je napadáno rozhodnutí žalovaného, kterým tento oznámil žalobci skutečnost, že požadovaná dotace bude krácena. Krajský soud má za to, že i takovéto oznámení určitým způsobem negativně ovlivňuje sféru žalobce. Žalobci částečným přiznáním dotace vznikají přinejmenším povinnosti dodržovat zákonné a smluvní podmínky poskytnutí dotace a současně je povinen strpět, že mu dotace nebyla vyplacena v původní dohodnuté výši, z čehož mu plynou další povinnosti v souvislosti se zajištěním úhrady zbývající části projektu. Krajský soud se ztotožňuje s námitkou žalovaného, která plyne též z dikce zákona o rozpočtových pravidlech, kdy žadatel o dotaci nemá na tuto dotaci právní nárok. Nicméně samotná existence veřejného subjektivního práva (práva na dotaci) není nutnou podmínkou žalobní legitimace ve správním soudnictví. Postačuje, pokud se rozhodnutí správního orgánu negativně projeví v právní sféře žalobce (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2013 č.j. 7 As 173/2012-44). Za tento negativní projev lze považovat vznik povinností v souvislosti se zajištěním úhrady zbývající částky, do které dotace nebyla poskytnuta či samotné náklady žalobce vzniklé mu v souvislosti s podáním žádosti o dotace. Zároveň je nutné konstatovat, že se jedná o rozhodování v oblasti veřejné správy, neboť poskytování dotací z fondů Regionální rady regionu soudržnosti je nutno řadit do oblasti veřejných financí, neboť dle ust. § 16b zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří mimo jiné i dotace ze státního rozpočtu či z rozpočtu krajů. Dle ust. § 3 písm. c) zák. o rozpočtových pravidlech jsou peněžní prostředky státních fondů tzv. jinými prostředky státu a rozhodování o těchto peněžních prostředcích tudíž patří do oblasti veřejné správy. V teorii ani v judikatuře není sporu o tom, že právní vztah vzniklý poskytnutím dotace je vztahem veřejnoprávním (srov. usnesení Zvláštního senátu ze dne 07.05.2010 č.j. Konf. 14/2010-8). Poskytování dotací ze státního rozpočtu je činností spadající do oblasti veřejné správy, konkrétně do oblasti financí. Je zřejmé, že otázka režimu poskytování dotací spadá pod režim autoritativního rozhodování poskytovatele dotace, jak je zřejmé i v projednávané věci, kdy v důsledku úvahy poskytovatele došlo ke krácení požadované dotace. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.07.2005 č.j. 2 Afs 58/2005-90). Právě z vrchnostenského postavení poskytovatele dotace je i Smlouva o podmínkách poskytování dotace smlouvou veřejnoprávní, kdy jedna ze stran této smlouvy (poskytovatel) je ve vztahu nadřazenosti vůči žadateli o dotaci. Na základě všech shora uvedených skutečností je zřejmé, že žalobou napadené rozhodnutí, kterým byla zkrácena výše dotace ujednaná Smlouvou o podmínkách poskytování dotace, není vyloučeno ze soudního přezkumu a lze na něj aplikovat obecné předpisy vztahující se ke správnímu řízení. Dle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je správní žaloba nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Na základě shora uváděné argumentace je zřejmé, že na projednávaný případ lze aplikovat správní řád. Dle ust. § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu dle ust. § 161 správního řádu. Takovýmto orgánem je, dle ust. § 14 odst. 2 zák. č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokračování - 5 - 10A 6/2013 Vzhledem ke skutečnosti, že odvolání žalobce ze dne 07.12.2012 směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.11.2012, bylo vyřízeno pouze Vyrozuměním k odvolání ze dne 14.01.2013, je zřejmé, že žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem (ust. § 81 an. správního řádu). Žalovaný jako správní orgán není oprávněn stanovit si mimo zákonnou procesní úpravu upravující jeho činnost vlastní opravné prostředky proti svým rozhodnutím a způsob jejich vyřízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2011 č.j. 1 As 22/2011-64). Žalovaný měl odvolání žalobce posoudit podle jeho obsahu a v souladu se správním řádem jako odvolání a vyřídit jej postupem podle hlavy VIII části druhé správního řádu. Podle obsahu správního spisu dosud nebylo o odvolání žalobce řádně rozhodnuto, žaloba tudíž byla podána předčasně a ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. musí být jako taková odmítnuta. Teprve poté, co bude o odvolání žalobce rozhodnuto a toto rozhodnutí bude žalobci oznámeno, začne běžet zákonná lhůta pro podání žaloby. Pasivní legitimace v tomto žalobním řízení bude ve smyslu ust. § 69 správního řádu náležet správnímu orgánu, který rozhodl v posledním stupni, tedy Ministerstvu pro místní rozvoj. Pokud by Ministerstvo pro místní rozvoj setrvávalo v nečinnosti a o odvolání žalobce nerozhodlo, může se žalobce domáhat vydání rozhodnutí prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle ust. § 79 an. s.ř.s. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 5 s.ř.s. žalobu odmítl. Současně věc postoupil podle téže normy Ministerstvu pro místní rozvoj ČR k projednání věci v odvolacím řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze zásady, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. O vrácení soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. K odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním, a proto jsou podmínky pro vrácení soudního poplatku podle označené právní normy dodrženy. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Takto žalobcem zaplacený soudní poplatek se vrací.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 6 - 10A 6/2013 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. dubna 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.