10 A 60/2012

Rubrum

10A 60/2012 - 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. M., zast. JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou v Příbrami, ul.

28. října 184, proti žalovanému Policii ČR, Krajskému ředitelství Policie Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova 26, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.6.2012 č.j. ŘKŘ-673/2012, t a k t o :

Výrok

Rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 11.6.2012 č.j. ŘKŘ-673/2012 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 800,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 9.7.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11.6.2012 č.j. ŘKŘ-673/2012, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutím v záležitosti výše odchodného a doplacení služebního příjmu a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. V žalobě se uvádí, že žalobci za roky 2008, 2009 a 2010 náleží odměna za nezaplacené přesčasové hodiny. Nezaplacené přesčasové hodiny by se pak měly promítnout do průměrného hodinového výdělku a v důsledku toho do výše odchodného. Žalovaný vychází z názoru, že činnost operačních středisek, ve kterém byl žalobce zařazen, je důležitým zájmem služby a pro případ dovolených, snížených personálních stavů lze nařizovat výkon služby přesčas. Při tom se služební funkcionář při nařizování přesčasové práce musí řídit stanovenými pravidly. Služební funkcionář musí být schopen odůvodnit a prokázat z jakého konkrétního důvodu byla služba přesčas nařízena. Úsudek, že veškerá činnost operačního střediska je prováděna v důležitém zájmu služby, nemá oporu v zákoně. Úkoly operačních středisek se neodlišují od úkolů ostatních policistů. Na pracovišti Pokračování - 2 - 10A 60/2012 integrovaného operačního střediska jsou plánováni dva pracovníci v 24 hodinové směně. Nestalo se, že tento počet by pro mimořádnou událost musel být po nějakou dobu navýšen. Tito dva pracovníci vykonávají stále stejnou činnost. Na pracovišti jsou stále dva a veškeré úkony zabezpečují. Proto se plánování služeb na takovém pracovišti odlišuje od plánování ve výkonných útvarech policie. Za tohoto počtu pracovníků je zcela předvídatelné, že budou nařizovány přesčasové práce. Poukazuje se na sdělení policejního prezidenta z 10.5.2007, podle kterého službu přesčas lze nařídit mimo předem stanovený harmonogram směn a nesmí být plánována dopředu jako běžná součást plánu služeb. V žalobě označení svědkové věděli, že nařizování práce přesčas je problémem, avšak vzhledem k objemu finančních prostředků a tabulkových míst se s tím nedalo nic dělat. Práce přesčas byla nařizována měsíc dopředu v běžném plánu služeb na následující měsíc. Jinak nebylo možné zajistit nepřetržitý chod pracoviště. S odkazem na § 171 a § 54 odst.1 zákona je na žalovaném prokázat, že každá jednotlivá pracovní směna byla nařizována v souladu s § 54 odst.1 zákona. I práce přesčas přesahující 150 hodin byla nařizována v rozporu se zákonem. Práce přesčas nebyla nařizována v souladu s § 54 odst.1 zákona. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V řízení byl hodnocen způsob plánování a vykazování služeb, výslechy svědků, služebních funkcionářů, kteří byli vedoucími pracovníky operačního střediska v Písku. Byl zkoumán způsob nařizování přesčasových služeb. To dělo se plánem, s nímž byli všichni policisté seznámeni. Svědek plk. Mgr. Bc. R. W. uvedl, že každou změnu plánu služeb lze považovat za mimořádnou situaci, kdy výjimečnost situace lze spatřovat v obecném požadavku zabezpečit chod příslušného operačního střediska. V daném období byl na operačním středisku v Písku naplněn systemizovaný počet služebních míst, který je dán interními akty řízení. Výkon služby operačního střediska je vykonáván v nepřetržitém režimu v plánovaných směnách, zpravidla trvajících 12 hodin a nepřesahujících 24 hodin. Zajištění chodu a plnění úkolů operačního střediska je vždy v důležitém zájmu služby v duchu ustanovení § 201 služebního zákona. Ve vztahu k rozsudku zn. 10A 42/2011 o správním uvážení se uvádí, že: „jedná se o nereálný požadavek“. O nařízení služby přesčas se nevede řízení ve věcech služebního poměru. Je nutné je chápat jako akt řízení výkonu služby policisty. Je jím konkretizována povinnost k aktuální potřebě výkonu služby. Služba přesčas v souzené věci byla nařízena v souladu s § 54 odst.1 zákona v důležitém zájmu služby, který je spatřován v zajištění 24 hodinového chodu a plné funkčnosti operačního střediska. Zákonnost nařízení služeb přesčas do limitu 150 neplacených hodin byla prokázána především výslechy nadřízených žalobce. Věcí se zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích v řízení vedeném pod sp.zn.10A 42/2011 a v rozsudku ze dne 5.10.2011 vyjádřil právní názor, že službu přesčas lze nařídit při splnění podmínek, jimiž jsou důležitý zájem služby, z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas, odůvodnění přijetí tohoto opatření a jeho maximální rozsah 150 hodin v kalendářním roce. Automatické využívání fondu přesčasové práce v rozsahu 150 hodin nelze z právní úpravy dovodit. Výslovně bylo poukázáno na to, že výjimečnost nelze spatřovat v nedostatečném personálním obsazení příslušného útvaru. Ve vztahu k výkonu agendy jednotlivými příslušníky by bylo možno představit si vznik neočekávané situace způsobené momentální indispozicí či absencí některého z příslušníků, např. ze zdravotních důvodů, kterou by bylo možno subsumovat pod ustanovení § 54 a § 201 služebního zákona. Takovým případem však není dlouhodobé až trvalé nahrazování nedostatku osob zvýšenými nároky na stávající příslušníky s odkazem na důležitý zájem služby. Úsudek o důležitých důvodech pro nařízení práce přesčas je správním uvážením, přičemž to lze přezkoumat jen Pokračování - 3 - 10A 60/2012 tehdy, je-li správní rozhodnutí řádně odůvodněno. Takovému požadavku však napadené rozhodnutí nevyhovovalo a soud uvedl, že je na žalovaném jednoznačným, průkazným a nezpochybnitelným způsobem prokázat, že služba přesčas nebyla využívána k jiným účelům a za jiných podmínek, než které připouští platná právní úprava. Zhodnotit postup žalovaného však soud pro způsob odůvodnění rozhodnutí nemohl. Kasační stížnost žalovaného proti označenému rozsudku byla dne 26.9.2012 Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Názor žalovaného, že postup, kdy jsou odstraňovány překážky bránící v plnění úkolů stanovených zákonem je postupem v důležitém zájmu služby, byl označen za nesprávný. Služba přesčas má povahu výjimečnosti a přichází v úvahu při existenci určitých zákonných podmínek, bez jejichž identifikace výkon služby přesčas nařídit nelze. Názor žalovaného, že práci přesčas lze nařídit vždy, kdy je služebnímu funkcionáři známo, že výkon služby nebude možné zajistit s určitým počtem příslušníků v určitém časovém prostoru, není správný, jestliže je tu předpoklad, že k nařízení výkonu služby přesčas lze přistoupit pouze v důležitém zájmu služby. Důležitý zájem služby nelze shledat v tom, je- li dlouhodobý až trvalý nedostatek osob nahrazován zvýšenými nároky na stávající příslušníky nařizováním služeb přesčas s odkazem na důležitý zájem služby. Zda docházelo k nařizování práce přesčas při vzniku neočekávané situace nebylo možno z napadeného rozhodnutí zjistit. Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Žalobce ukončil služební poměr k 31.12.2010. Při ukončení služebního poměru mu bylo přiznáno odchodné s jehož výší projevil nesouhlas. V závěru roku 2010 současně podal žádost o proplacení přesčasových hodin za roky 2008, 2009 a 2010. Ve spise jsou založeny písemnosti o plánování a vykazování služeb, interní pokyn policejního prezidenta č.17/2005 o výkonu služby operačních středisek Policie ČR, výkazy odpracovaných hodin za jednotlivé měsíce, přehledy o výkonu služby a nepřetržitém odpočinku žalobce za jednotlivé dny v rozhodném období. U výkonu služby je uveden počátek a konec služby a doba jejího trvání. Popis služební činnosti je datován 26.8.2009. Přesčasů a jejich plánování se týká zápis č.9 z porady policejního prezidenta z 15.8.2007. K náplni práce policistů pracujících na operačním středisku v Písku se vyjádřil svědek Mgr. R. Š., který uvedl, že jiného policistu na tento úsek nelze zařadit bez zaškolení, které trvá 5 týdnů. Svědek vyjádřil domněnku, že zajištění chodu střediska je v důležitém zájmu služby. Služby byly plánovány tak, aby byl chod střediska zajištěn. Svědek současně poukázal na to, že na tísňovou linku se občan musí vždy dovolat. Svědek plk. Mgr. Bc. R.W. uvedl, že počet policistů operačních středisek je dán systemizací stanovenou policejním prezidentem. V operačním středisku v letech 2009 a 2010 na jedné směně sloužili dva policisté. Neobsazení služby by znamenalo kolaps územního odboru v Písku. Plánování služby se dělo s měsíčním předstihem. S plánem služeb byl každý policista seznámen. Ke změnám plánu docházelo, což je zapotřebí považovat za mimořádnou situaci. Výjimečnost i mimořádnost situace lze vždy spatřovat v požadavku zabezpečit chod operačního střediska. Přesčasové směny se nenařizují, pracovníci operačních středisek je vnímají jako důležitý zájem služby a přijímají je dobrovolně. S přesčasovými hodinami by nebylo nutno uvažovat při zvýšení počtu pracovníků operačních středisek. Pokračování - 4 - 10A 60/2012 Ve stejném smyslu se k plánování služeb vyjádřil svědek V. S., který do závěru roku 2008 působil jako vedoucí kanceláře okresního ředitele. Řídil operační středisko, kdy plánoval a schvaloval plán služeb. Jako předvídatelnou změnu plánu označil dovolené či školení. Nepředvídatelnou změnou pak byla například služební neschopnost příslušníků. V případě neschopnosti některého policisty odvolal policisty sloužící na operačním středisku a domluvil s nimi nástup služby za policistu v pracovní neschopnosti. Dělo se tak po vzájemné domluvě. Systemizovaný stav činil 10 policistů. Rovněž svědek M.K. potvrdil, že při pracovní neschopnosti některého z policistů docházelo ke změně služby. Tuto praxi potvrdil svědek L. Ch., který dále uvedl, že o počtu přesčasových hodin policisté věděli, bylo jim známo, že v rozsahu 150 hodin jedná se o neplacené přesčasy. V stejném smyslu vyznívá výpověď svědka V. H.. Na základě těchto podkladů byla v odvolacím řízení přezkoumána rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů krajského ředitelství policie jihočeského kraje ve věcech služebního poměru o přiznání výše odchodného z 3.1.2011 a rozhodnutí téhož orgánu o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu ze dne 15.12.2011. Žalovaný při projednání odvolání vyšel především na základě listinných důkazů a svědeckých výpovědí ze závěru, že vzhledem k formulaci důležitého zájmu služby podle § 201 služebního zákona je důležitý zájem služby pro nařízení práce přesčas, spatřovat v nezbytnosti zabezpečení nepřetržitého provozu operačního střediska. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst.2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené záležitosti soud rozhodoval v řízení vedeném pod sp.zn. 10A 42/2011, kdy původní rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady procesní povahy, kdy se zřetelem k výkladu pojmu služby přesčas ve smyslu § 52 odst.1 služebního zákona, nebylo možno přezkoumat, zda práce přesčas byla nařízena za podmínek uvedených v označené právní normě. Soud zdůraznil, že povinnost nařízení služby přesčas je vždy třeba řádně odůvodnit. Žalovaný byl vázán právním názorem soudu o výkladu pojmu služba přesčas ve smyslu § 54 služebního zákona. Takovou službou je služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn, přičemž podle § 54 odst.1 zákona takovou službu lze nařídit pouze v důležitém zájmu služby a nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. S tím je uvažováno i při stanovení služebního příjmu, když ten reflektuje případnou službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ohledně důležitého zájmu služby soud odkázal na ustanovení § 201 odst.1, kdy je tímto pojmem míněn zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru. Předpokladem nařízení služby přesčas je pak její výjimečnost. Ta může spočívat v neočekávané situaci způsobené například absencí některého z příslušníků. Takto zaujatý právní názor krajského soudu byl aprobován Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 26.9.2012. Důležitý zájem služby je správním uvážením, jehož kritéria jsou formulovaná v § 201 služebního zákona. Důležitý zájem služby žalovaný spatřuje v nezbytnosti zajistit nepřetržitý Pokračování - 5 - 10A 60/2012 provoz operačního střediska, kde jsou systemizováni dva policisté. Tento právní názor není se zřetelem k tomu, co bylo uvedeno o výkladu § 54 odst.1 služebního zákona správný. Z výpovědí svědků W. a S. vyplývá, že na daném pracovišti musí být zajištěna neustálá přítomnost policistů a při dané systemizaci nelze tak učinit jinak, než při využití přesčasové práce. Jedná se proto o stav trvalý a dlouhodobý, nikoli o stav výjimečný. Další svědkové Ch. a H. potvrdili, že ke změně plánu služeb docházelo mimo jiné i pro nepřítomnost policisty pro pracovní neschopnost, případně školení. Právě takové situace jsou podřaditelné důležitému zájmu služby podle § 54 odst.1 zákona a tehdy jedná se o službu přesčas, za kterou náhrada nepřísluší. Nařízením služby přesčas pro nepřítomnost jiného policisty pro pracovní neschopnost, případně jiné obdobné důvody se žalovaný nezabýval, protože učinil zjištění o tom, že důležitým zájmem služby je zajistit chod operačního střediska. Zůstalo nerozlišeno mezi dlouhodobým stavem a výjimečnými situacemi, což má i po doplnění řízení za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, tím spíše za situace, kdy žalovaný při svém úsudku o dodržení požadavků § 54 odst.1 služebního zákona usoudil, že veškeré služby přesčas do výše 150 hodin jsou pro povahu střediska v důležitém zájmu služby. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že výklad důležitého zájmu služby ve smyslu § 54 odst.1 a § 201 odst.1 zákona z mezí ustanovení § 54 odst.1 zákona vykročil, jestliže nerespektuje výjimečnost služby přesčas a důležitý zájem služby spatřuje v nezbytném trvalém a dlouhodobém požadavku na zajištění nepřetržité činnosti operačního střediska. Na okolnosti, že je tu předpoklad výjimečnosti služby přesčas nemění nic skutečnost, že policisté byli včas s rozsahem služebního zařazení i práce přesčas včas informováni a byli s takovým stavem srozuměni. Právním názorem Krajského soudu o výkladu pojmu důležitý zájem služby podle § 54 odst.1 služebního zákona, je ve smyslu § 78 odst.5 s.ř.s., žalovaný v dalším řízení vázán. Na žalovaném bude rozlišit přesčasovou práci žalobce naplánovanou v zájmu zajištění nepřetržitého provozu daného pracoviště při stanovené systemizaci a práci přesčas vyvolanou výjimečnou situací spočívající v nepřítomnosti policisty pro pracovní neschopnost, přičemž v řízení vyplynulo, že v takovém případě mohl být žalobce zařazen i na službu mimo operační středisko. Prvně uvedený případ pak nelze hodnotit jako práci přesčas v důležitém zájmu služby. Naproti tomu v druhém případě jedná se právě o situaci předpokládanou v § 54 odst. 1 zákona. Teprve po tomto rozlišení práce přesčas vykonané žalobcem bude zřejmé, v jakém rozsahu přísluší žalobci náhrada za práci přesčas a jak se promítne do výše odchodného. Vzhledem k těmto důvodům Krajský soud podle § 78 odst.1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst.1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 7 800,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 2 100,-Kč a dvakrát režijní paušál po 300,-Kč. Podle § 76 odst.1 písmeno a) a b) s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zůstalo-li Pokračování - 6 - 10A 60/2012 nerozlišeno mezi prací přesčas vykonanou za výjimečné situace a jiných podmínek a skutkový stav, který vzal žalovaný za základ pro své rozhodnutí o povaze přesčasových služeb je v rozporu se spisy.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 4. prosince 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Markéta Šlachtová