10 A 63/2012
č. j. 10 A 63/2012-42
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 63/2012-42
- NSS 3 As 11/2013-33
Citované zákony (5)
Rubrum
10A 63/2012-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně J. P., bytem K. n. L., J. X, zastoupené obecným zmocněncem S. Š., P. , P. X, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.4.2012 č.j. KUJI 29507/2012, sp.zn. OOSČ 213/2012 OOSC/62/AS/3, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina, oddělení ostatních správních činností, Jihlava ze dne 30.4.2012 č.j. KUJI 29507/2012, sp.zn. OOSČ 213/2012 OOSC/62/AS/3 a rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov, odboru vnitřních věcí, úseku přestupkové agendy a veřejného pořádku ze dne 13.1.2012 č.j. D 321/11; OVV/1531/2011 se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pokračování - 2 - 10A 63/2012
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov ze dne 13.1.2012 č.j. D 321/11; OVV/1531/2011, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125 c/ odst. 1 písm. b/ zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů pro porušení ustanovení § 4 písm. a/ a ust. § 5 odst. 2 písm. b/ zákona o silničním provozu, neboť žalobkyně dne 2.10.2011 řídila vozidlo, kdy byla ovlivněna alkoholickými nápoji, přičemž jí při kontrole bylo dechovou zkouškou naměřeno 0,69 promile alkoholu v krvi a druhou dechovou zkouškou jí bylo naměřeno 0,67 promile alkoholu v krvi. Za uvedený přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 3.500 Kč a zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Žalobkyně má za to, že žalovaný zatížil řízení vadou, která má za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Správní orgán při projednání věci v nepřítomnosti žalobkyně dle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích pochybil v případě, že neakceptoval omluvu zástupce žalobkyně z nařízeného ústního jednání dne 9.1.2012. Žalobkyně se řádně a včas z nařízeného jednání omluvila, neboť již dne 16.12.2011 správnímu orgánu prvního stupně doručila písemnost „omluvu“ s uvedením důvodu nepřítomnosti /dlouhodobě plánovaná cesta do zahraničí/ s uvedením termínu návratu s tím, že tento pobyt nelze přesunout ani odložit, přičemž po návratu bude pobyt doložen. V daném případě proto prvostupňový správní orgán dne 9.1.2012 nesprávně projednal věc v její nepřítomnosti. Žalobkyně tak neměla možnost reagovat na nové skutečnosti, podklady a důkazy v případě, že jí nebylo umožněno ani v době po vydání rozhodnutí nahlédnout do spisového materiálu. V rozporu se zásadou legality jí byla odňata možnost vyjádřit své stanovisko ve smyslu ustanovení § 36 správního řádu. Žalobkyně má za to, že správní orgán prvního stupně pokud omluvu ze dne 16.12.2011 neakceptoval, měl dostatek času na to, aby žalobkyni na tuto skutečnost před vydáním rozhodnutí upozornil. V řízení o přestupku nelze uplatnit § 82 odst. 4 správního řádu, jež neumožňuje účastníkům uplatňovat v době po vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nové skutečnosti a nové důkazy. Postup správního orgánu byl tak v příkrém rozporu se zásadou legality, jestliže žalovaný neshledal nezákonnost takového postupu. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné v případě, že je v odůvodnění rozhodnutí uveden pouhý soupis podkladů pro rozhodnutí a není v něm uvedeno, jakým způsobem byly podklady hodnoceny a jak správní orgán přikládal jednotlivým podkladům význam. Rovněž žalovaný pochybil tím, že se nevypořádal dostatečně správným a přezkoumatelným způsobem s hledisky, jež na základě ustanovení § 12 odst. 1 zákona o přestupcích je povinen zohlednit při odůvodňování uložené sankce. Výše sankce nebyla řádně zdůvodněna. Žalobkyně má za to, že jí nebylo zaručeno právo na spravedlivý proces, žalovaný zcela rezignoval na to, aby byl zjištěn materiální stav věci, postupoval v rozporu se základními zásadami správního řízení, přičemž jí bylo odepřeno i nahlédnutí do spisu, čímž byla nesporně významným způsobem narušena zákonnost správního řízení. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Proto žalobkyně navrhuje, aby napadené rozhodnutí a rovněž tak i rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Správní orgán prvního stupně při projednávání věci v nepřítomnosti žalobkyně nepochybil, neboť zástupce žalobkyně žádným způsobem nedoložil ani důvody dvou předcházejících omluv z nařízeného ústního jednání, které měly Pokračování - 3 - 10A 63/2012 spočívat v jeho trvající zdravotní nezpůsobilosti. Postup zástupce žalobkyně vykazoval s ohledem na počet jeho omluv a jejich nedoložení znaky obstrukčního jednání. Není povinností správního orgánu prvního stupně uvědomovat o neakceptaci omluvy zástupce žalobkyně. Správní orgán prvního stupně řádně hodnotil kritéria stanovená v § 12 odst. 1 zákona o přestupcích a na základě tohoto hodnocení dospěl k závěru, že sankce pokuty uložil při dolní hranici zákonem stanovené sazby a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel uložil na samé dolní hranici zákonem stanovené sazby. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, žalobkyně nebyla zkrácena postupem správního orgánu na svých právech. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti. Policie ČR, Obvodní oddělení K. n. L. oznámila prvostupňovému správnímu orgánu, že žalobkyně dne 2.10.2011 s vědomím, že před jízdou požila alkoholické nápoje, řídila osobní vozidlo pod vlivem alkoholu, přičemž při silniční kontrole dechovou zkouškou bylo zjištěno, že koncentrace alkoholu v krvi ve 23.35 h. dosahovala hodnoty 0,69 promile alkoholu, následně opakovanou dechovou kontrolou bylo zjištěno, že koncentrace alkoholu v krvi ve 23.46 h. dosahuje hodnoty 0,67 promile alkoholu v krvi. Součástí tohoto oznámení byl úřední záznam Policie ČR, který byl pořízen jeho inspektorem. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 2.10.2011 vyplývá, že žalobkyně k věci uvedla, že dne 2.10.2011 na návštěvě vypila víno, asi půl litru a poté řídila osobní vozidlo. Při dechové zkoušce u ní bylo zjištěno, že je pod vlivem alkoholu. Součástí správního spisu je i doklad o provedené dechové zkoušce přístrojem Dräger. Městský úřad v Pelhřimově dne 11.10.2011 zahájil z úřední povinnosti řízení o přestupku dle ustanovení § 125 c/ odst. 1 písm. b/ zákona o silničním provozu, kterého se měla žalobkyně měla dopustit, a to na základě oznámení Policie ČR, Obvodního oddělení K. n. L. Přestupku se měla žalobkyně dopustit tím, že dne 2.10.2011 řídila vozidlo pod vlivem alkoholu. Současně s oznámením o zahájení řízení ze dne 11.10.2011 byla žalobkyně předvolána k ústnímu jednání na den 9.11.2011. Toto oznámení o zahájení řízení a předvolání k ústnímu jednání bylo žalobkyni doručeno dne 13.10.2011. Žalobkyně dne 30.10.2011 zmocnila k právním úkonům ve věci ústního jednání, k vyjádření se ke všem skutečnostem, které jsou jí kladeny za vinu i k důkazům o nich, J. B. Dne 11.11.2011 Městský úřad v Pelhřimově obdržel omluvu za nedostavení se k ústnímu jednání ze závažných důvodů datovanou dnem 7.11.2011. V omluvě z nařízeného ústního jednání zástupce žalobkyně uvádí, že z důvodů jeho zdravotní nezpůsobilosti, která znemožňuje podstoupit cestu do místa konání jednání, neboť je v pracovní neschopnosti, se ze závažného důvodu omlouvá z nedostavení se k ústnímu jednání, které je stanoveno na den 9.11.2011. Dne 18.11.2011 bylo doručeno prvostupňovému správnímu orgánu opětovně omluva z ústního jednání na den 18.11.2011, kdy obecní zmocněnec žalobkyně J. B. uvádí, že je stále v pracovní neschopnosti, a proto omlouvá nedostavení se k ústnímu jednání dne 18.11.2011. Následně bylo prvostupňovým správním orgánem nařízeno ústní jednání na dne 9.1.2012, obecnému zmocněnci žalobkyně bylo doručeno předvolání dne 8.12.2011. Dne 16.12.2011 byla doručena správnímu orgánu opětovně omluva obecného zmocněnce, který se omlouvá z nedostavení se k ústnímu jednání ze závažných důvodů dne 9.1.2012 s tím, že se k jednání nemůže dostavit, je mimo ČR, přičemž tento pobyt nelze přeložit či zrušit, neboť Pokračování - 4 - 10A 63/2012 byl objednán ještě před doručením předvolání. Potvrzení o pobytu bude doručeno ihned po jeho návratu nejpozději do 14.2.2012. Prvostupňový správní orgán postupoval tak, že věc o přestupku dne 9.1.2012 projednal a dne 12.1.2012 vydal rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 125 c/ odst. 1 b/ zákona č. 361/2000 Sb., kterého se dopustila tím, že dne 2.10.2011 řídila v době, kdy byla ovlivněna alkoholickými nápoji. Žalobkyni byla za tento přestupek uložena pokuta ve výši 3.500 Kč a zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně v zákonné lhůtě odvolala. Odvolání žalobkyně bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že žalobkyně se dopustila uvedeného přestupku. Správní orgán ve smyslu § 74 odst. 1 zákona o přestupcích projednal uvedený přestupek v nepřítomnosti žalobkyně, k takovému postupu byly splněny zákonné podmínky. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body podle § 75 odst. 2 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně především namítá, že správní orgán rozhodl a projednal věc v její nepřítomnosti, což je v rozporu s ustanovením § 74 odst. 1 přestupkového zákona. Uvedená výhrada žalobkyně je důvodná. Dle § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích v novelizovaném znění, o přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. V dané záležitosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla řádně předvolána k jednání na den 9.1.2011, předvolání k jednání bylo doručeno obecnému zmocněnci dne 8.12.2011. Dne 16.12.2011 obdržel prvostupňový správní orgán omluvu obecného zmocněnce žalobkyně J. B. V podání uvádí, že se dne 9.1.2012 nemůže dostavit z důvodů nepřítomnosti na území ČR, tento pobyt již nelze přeložit či zrušit. Současně s tím bylo přislíbeno, že potvrzení o pobytu bude doručeno po jeho návratu nejpozději do 14.2.2012. Obecný zmocněnec žalobkyně v omluvě závěrem uvádí, že ústního jednání se chce účastnit, neboť si není vědom skutečnosti, které jsou kladeny za vinu. Z obsahu protokolu o ústním jednání ze dne 9.1.2012 vyplývá, že správní orgán rozhodne dle ustanovení § 74 zákona o přestupcích v nepřítomnosti žalobkyně, neboť omluva za nedostavení se ze závažných důvodů k ústnímu jednání nebyla nijak doložena. Prvostupňový správní orgán dne 12.1.2012 vydal rozhodnutí a projednal přestupek žalobkyně, neboť se žalobkyně k jednání na den 9.1.2012 bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostavila. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že v postupu správního orgánu nebylo shledáno pochybení v případě, že věc přestupku byla projednána a rozhodnuta dne 9.1.2012 v nepřítomnosti žalobkyně dle ustanovení § 74 zákona o přestupcích, když nebyla akceptována nedoložená omluva zástupce žalobkyně J. B. Tento závěr žalovaného správný není, a to z následujících důvodů. Podle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Ustanovení článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod obsahově zjevně souvisí se zárukami práva na spravedlivý proces podle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokračování - 5 - 10A 63/2012 Podle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích o přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. V daném případě prvostupňový správní orgán projednal a rozhodl věc žalobkyně z přestupku v její nepřítomnosti. Zákon o přestupcích koncipuje řízení o přestupku v prvním stupni jako řízení s ústním jednáním za přítomnosti obviněného z přestupku. Ústním projednáním přestupku před správním orgánem prvního stupně za účasti řádně předvolaného účastníka je tedy sledována a také garantována právní jistota spolehlivého zjištění skutkového stavu věci a prokázání viny či neviny, jakož i právo na spravedlivý proces. Vzhledem k významu ústního jednání v přestupkovém řízení musí být proto předvolání učiněno v takové formě, která nevzbuzuje pochybnost, zda obviněný z přestupku byl řádně předvolán. V případě omluvy žalobce musí správní orgán řádně posoudit další zákonné podmínky umožňující projednat věc v nepřítomnosti obviněného z přestupku, kterými jsou odmítnutí tohoto obviněného, se k projednání věci dostavit nebo nedostavení se obviněného z přestupku bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Soud poznamenává, že každou pochybnost je nutno vždy vykládat ve prospěch obviněného z přestupku. Pochybnost o tom, zda byl obviněný k ústnímu jednání předvolán, to je zda měl možnost vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich a možnost navrhovat důkazy na svou obhajobu a o tom, zda se odmítla dostavit k projednání věci nebo zda se nedostavila bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu postihují ve svém důsledku i zjištěný skutkový stav věci, který je podkladem pro správní rozhodnutí. Obviněný z přestupku má v řízení o přestupku základní právo, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti, ledaže by odmítl, ač byl řádně předvolán, se k projednání přestupku dostavit nebo se nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Soud se neztotožnil se závěrem žalovaného, že se žalobce před konáním ústního jednání náležitě neomluvil a důležitý důvod omluvy uplatnil způsobem, který jde proti smyslu ustanovení § 74 odst. 1 zákona o přestupcích v případě, že žalobkyně respektive její obecný zmocněnec se z nařízeného jednání omluvil dostatečně předem a včas. Dne 16.12.2011 již obdržel prvostupňový správní orgán jeho omluvu, která však dle správního orgánu nebyla nijak doložena, proto bylo postupováno podle § 74 zákona o přestupcích a bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Podle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích lze věc projednat v nepřítomnosti obviněného z přestupku jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Za vadu řízení se pak považuje, pokud věc bude projednána v nepřítomnosti obviněného, který se nedostavil bez náležité omluvy, ale je tady existence důležitého důvodu. Z hlediska nutné součinnosti obviněného z přestupku však musí správní orgán i při existenci důležitého důvodu zhodnotit i závažnost skutečnosti, pro kterou mu obviněný nedoručil náležitou omluvu. Na druhou stranu, náležitá omluva vždy předpokládá existenci důležitého důvodu. Hodnocení toho, zda se v konkrétním případě jedná o náležitou omluvu, respektive důvod, provádí správní orgán i s ohledem na dosavadní průběh řízení. Soud poznamenává, že zákon o přestupcích ani správní řád nehovoří o omluvě předem, tedy ještě před událostí, která má nastat. Ustanovení § 74 odst. 1 zákona o přestupcích hovoří o náležité omluvě, z čehož nelze dovodit, že se účastník řízení musí vždy omluvit předem. Obecně proto náležitou omluvou či bezodkladnou omluvou může být i omluva učiněná s určitým odstupem času po události, která měla nastat, jež podle konkrétních okolností splňuje znaky náležité či bezodkladné omluvy správnímu orgánu. Pokračování - 6 - 10A 63/2012 V tomto konkrétním případě správní orgán měl zato, že omluva ze dne 16.12.2011 nebyla nijak doložená, bylo tak jeho povinností bezprostředně poté, co mu byl omluva dne 16.12.2011 doručena, vyzvat žalobce k doložení důvodů nedostavení se k ústnímu jednání s upozorněním, že v případě, že žalobcem nebude důvod nedostavení se k jednání řádně doložen, bude jednáno v jeho nepřítomnosti. V případě, že takto ze strany správního orgánu postupováno nebylo, lze mít zato, že obecný zmocněnec žalobkyně vycházel z toho, že jednání dne 9.1.2012 se nekoná a správní orgán jeho omluvu přijal. Tvrzení obecného zmocněnce žalobkyně, že se bude zdržovat v kritickém období v cizině, se mohlo jevit provstupňovému správnímu orgánu nepravděpodobným, ovšem nebylo ničím vyvráceno a správní orgán bezprostředně poté, co obdržel omluvu, se s obecným zmocněncem žalobkyně nekontaktoval. Prvostupňový správní orgán měl tedy vědomost o důležitém důvodu nepřítomnosti obecného zmocněnce žalobkyně při jednání dne 9.1.2012. V případě, že nevyzval obecného zmocněnce žalobkyně k doložení jeho nepřítomnosti na území ČR lze mít za to, že nezpochybňoval důležitý důvod nepřítomnosti obecného zmocněnce žalobkyně při jednání. Správní orgán proto nesprávně dovodil, že se obecný zmocněnec žalobkyně nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Vzhledem ke skutečnostem, že věc nebyla řádně projednána v přítomnosti žalobkyně, kdy se mohla vyjadřovat ke všem prováděným důkazům, soud se nezabýval dalšími žalobními námitkami. Ze spisového materiálu vyplývá, že zástupce žalobkyně se omluvil z jednání, které bylo nařízeno na den 9.11.2011 a na den 18.11.2011, a to ze zdravotních důvodů. Přestože nedoložil listinný důkaz o zdravotním stavu, prvostupňový správní orgán tuto omluvu akceptoval. Z tohoto postupu lze dovodit, že i při další omluvě z jednání ze dne 9.1.2011, které nebylo nijak doloženo, mohl zástupce žalobkyně předpokládat její akceptaci. Zástupce žalobkyně tedy nemusel předpokládat, že by jeho jednání mohlo být hodnoceno jako obstrukční. V případě, že nebyl vyzván k doložení jeho nepřítomnosti na území ČR lze dovozovat, že správní orgán považoval jeho nepřítomnost na území ČR za důležitý důvod pro náležitou omluvu nepřítomnosti u tohoto jednání. V daném případě měl správní orgán přípisem informovat zástupce žalobkyně o tom, že ústní jednání proběhne v původně stanoveném termínu dne 9.1.2011. Zástupce žalobkyně měl tedy být informován o neakceptaci omluvy a o konání ústního jednání v původním termínu bezprostředně poté, co mu byla omluva dne 16.12.2011 doručena. Jestliže ze strany správního orgánu takto postupováno nebylo, byla žalobkyně zkrácena na svých právech v případě, že se jednání konalo v její nepřítomnosti. Řízení o přestupku před správním orgánem prvního stupně proto bylo stiženo podstatnou vadou, nebyly splněny podmínky pro projednání přestupku v nepřítomnosti žalobkyně a bylo tak porušeno základní právo žalobkyně podle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, aby věc byla projednána v její přítomnosti a aby se mohla vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Krajský soud proto dovodil, že jak žalovaný, tak i prvostupňový správní orgán pochybil, pokud dospěl k závěru, že se žalobkyně nedostavila k jednání dne 9.1.2012 bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení dle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že stejné pochybení bylo shledáno v postupu prvostupňového správního orgánu, soud postupoval podle § 78 odst. 3 s.ř.s. a zrušil i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo. Pokračování - 7 - 10A 63/2012 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce který byl v řízení úspěšný má právo na náhradu nákladů řízení jež představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. listopadu 2012 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.