10 A 64/2014
č. j. 10 A 64/2014-46
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 64/2014-46
- NSS 7 As 174/2014-44
Citované zákony (7)
Rubrum
10A 64/2014 - 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců J. M., a M. M., oba zast. JUDr. Ladislavem Jiráskem, advokátem v Mariánských Lázních, Klíčová 199/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18. 4. 2014 čj. KUJCK 22283/2014/OREG, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem v Praze 4, Čerčanská 12, t a k t o :
Výrok
Žaloba s e z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 13. 5. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2014 čj. KUJCK 22283/2014/OREG, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Stavebního úřadu v Českých Budějovicích proti výroku o vyvlastnění a výroku o určení lhůty k zahájení účelu vyvlastnění a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí o určení náhrady za vyvlastnění bylo zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Pokračování - 2 - 10A 64/2014 Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že žalobci byli na svých právech dotčeni tím, že správní orgány se dostatečně nevypořádaly s jejich tvrzeními o tom, že účelu vyvlastnění mohlo být dosaženo dohodou či jiným způsobem, v důsledku čehož nebyly splněny podmínky pro vyvlastnění. Žalobci požadovali poskytnout náhradní pozemky, které dostatečně identifikovali. Ty jsou sice evidovány ve vlastnictví osoby, po které dosud nebylo projednáno dědictví, avšak zůstavitel nezanechal žádné dědice a dědictví tudíž připadne státu. S tímto majetkem bude proto moci v brzké době Česká republika disponovat. Rozdíl v ceně nemovitostí jsou žalobci ochotni doplatit. Ředitelství silnic a dálnic se nepokusilo zajistit převedení těchto pozemků do správy, čímž byla možnost uzavření dohody zmařena. Postoj úřadů je k možnosti smírného řešení, alibistický. Vyvlastňovací úřad převzal argumentace Ředitelství silnic a dálnic. Žalobci jsou překvapeni stanovením čtyřleté lhůty pro začátek zahájení prací, přestože se s vyvlastněním spěchá a je tu územní rozhodnutí. V okolnosti, že stejný úřad rozhoduje o vyvlastnění a vydává územní rozhodnutí je spatřováno zvýhodňování výkonné moci na úkor práva soukromého. Postup žalovaného spočívající v rozdílných výrocích rozhodnutí je hodnocen jako nekorektní, protože všechny výroky vyvlastňovacího procesu spolu souvisejí a nemohou se samostatně oddělovat. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na lhůtu 90 dnů pro uzavření smlouvy o získání práv k pozemku pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 416/2009 Sb. je tu povinnost učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, přičemž postačuje doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv. Pro splnění zákonem stanovených požadavků pro přípustnost vyvlastnění je zapotřebí předložit znalecký posudek o ceně nemovitostí, informaci o účelu vyvlastění s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, lze tak učinit vyvlastněním. Protože na návrh nebylo reagováno, byl vyvlastnitelem postup zopakován, dostalo se žalobcům dalšího návrhu kupní smlouvy s předepsanými informacemi. Z vyjádření žalobců a uplynutí zákonné lhůty je zřejmé, že návrh smlouvy akceptován nebyl. Proto podmínky podle § 5 zákona o vyvlastnění byly splněny. Zákon vyvlastniteli neukládá povinnost směny pozemků či učinění takové nabídky. Na takový návrh není vyvlastnitel povinen přistoupit. Tudíž je prokázáno, že práva k pozemkům nebylo možno získat dohodou. Pro smírné vyšetření situace není ve vyvlastňovacím řízení prostor. Doba trvání správního řízení nemá vliv na určení lhůty, ve které je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění. Délka lhůty se zřetelem na rozsah stavby je lhůtou přiměřenou. Územní rozhodnutí na veřejně prospěšnou stavbu bylo získáno bez souhlasů vlastníků pozemků, na kterých je stavba umisťována. Před samotným uskutečňováním účelu vyvlastnění, musí vyvlastnitel získat stavební povolení, což předpokládá vypořádání vlastnických vztahů k veškerým dotčeným pozemkům. Ke kumulaci výkonné moci se uvádí, že stavební úřad neurčuje, kudy stavba povede, pouze v územním řízení zkoumá, zda žádost o umístění stavby je v souladu se zákonem a záměr posuzuje z hledisek uvedených v § 90 stavebního zákona. Podle § 24 odst. 2 vyvlastňovacího zákona se rozhoduje samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku a o náhradě o vyvlastnění. Výroky sice spolu souvisejí, avšak mohou být samostatně projednávány v odvolacím řízení, výrok o vyvlastnění lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a výrok o náhradě za vyvlastnění v občanském soudním řízení. Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásilo Ředitelství silnic a dálnic ČR, které napadené rozhodnutí v přezkoumávaném rozsahu označilo za věcně správné a zákonu odpovídající a navrhlo zamítnutí žaloby. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Pokračování - 3 - 10A 64/2014 Ředitelství silnic a dálnic podalo dne 10. 10. 2013 Stavebnímu úřadu v Českých Budějovicích žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení konkrétních specifikovaných pozemkových parcel vlastnicky náležejících žalobcům. K prokázání veřejného zájmu odkazuje se na skutečnost, že daná stavba je stavbou veřejně prospěšnou. Předkládá se důkaz o tom, že pokus o získání vlastnického práva zůstal bezvýsledný. Vyvlastnění je navrhováno v souladu s pravomocným územním rozhodnutím o umístění stavby dálnice D3 v úseku Bošilec-Ševětín. Pro účely stanovení náhrady za pozemky byl pořízen znalecký posudek. Přílohu žádosti tvoří kopie katastrální mapy, příslušná část projektové dokumentace vztahující se k území, ve kterém se umisťovaná stavba nachází. Žalobcům se dostalo informace ze dne 14. 9. 2012 o tom, jakou trasou je dálnice D3 vedena, touto stavbou budou dotčeny pozemky žalobců, a proto je navrhováno vykoupení těchto pozemků, kupní smlouva se připojuje. Pro případné neakceptování kupní ceny byli žalobci požádáni, aby ve lhůtě 60 dnů sdělili, požadují-li vyhotovení znaleckého posudku o ceně nemovitostí. Současně se jim dostalo poučení o možnosti vyvlastnění pozemků. Žalobce tyto písemnosti převzal dne 19. 9. 2012, žalobkyně 18. 9. téhož roku. Písemnosti byly zasílány do vlastních rukou. V dopise pro žalobce ze dne 12. 6. 2013 se uvádí, že žalobci byli seznámeni s připravovanou stavbou dálnice D3 v úseku Bošilec-Ševětín. Pro tuto stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí. Touto stavbou budou dotčeny pozemky žalobců, přičemž obvyklá cena pozemků byla stanovena znaleckým posudek a zvýšena o 100 %. Žalobcům byla zaslána kupní smlouva, znalecký posudek a stanovena lhůta 90 dnů pro vrácení kupních smluv. Současně se uvádí, že nedojde-li v této lhůtě k uzavření kupní smlouvy, přichází v úvahu vyvlastnění. Písemnosti byly oběma žalobcům doručeny do vlastních rukou a jimi převzaty dne 14. 6. 2013. Ze sdělení JUDr. J. S., notáře v P., plyne, že projednání dědictví po M. Ch. nebylo ukončeno. Na výhrady žalobců k rozdílné výši kupní ceny ve dvou návrzích kupních smluv dne 11. 9. 2013 reagovalo Ředitelství silnic a dálnic dne 4. 10. 2013 sdělením, ve kterém se uvádí, že cena nemovitostí odpovídala aktuálně platné právní úpravě. Po účinnosti zák. č. 416/2009 Sb. se stalo, že bylo vyloučeno, aby se přihlédlo ke skutečnosti, že pozemky jsou určené pro stavbu dopravní infrastruktury. Tím došlo ke změně v oceňovacích pravidlech. Dále se poukazuje na to, že bylo využito maximálně možné zvýšení kupní ceny o 100 %. Oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení je datováno 14. 10. 2013. V průběhu řízení byl pořízen znalecký posudek o obvyklé ceně pozemků, kterých se vyvlastnění týká. Písemné a grafické operáty vztahující se k vyvlastňovaným nemovitostem jsou ve spise založeny. Dne 6. 11. 2013 se uskutečnilo ústní jednání a z protokolu o tomto úkonu je zřejmé, že žalobci se seznámili s obsahem spisu, znaleckými posudky, podali vyjádření, že jsou názoru, že vyvlastnění je nepřípustné, protože majetek bylo možno získat dohodou či jiným Pokračování - 4 - 10A 64/2014 způsobem, což bylo investorovi nabídnuto. Vyjádřili nesouhlas, že jedná se o ornou půdu a chybí srovnávací údaj, podle kterého byla cena obvyklá stanovená. Vyvlastnitel uvedl, že navrhovaná směna pozemků není možná, protože ty zatím nejsou ve vlastnictví státu a nelze jimi disponovat. Stavební úřad v Českých Budějovicích vydal dne 9. 1. 2013 rozhodnutí o odnětí vlastnického práva vztahující se ke konkrétním pozemkovým parcelám žalobců v kat. úz. Bošilec. Stalo se tak za účelem uskutečnění stavby dálnice D3 v úseku Bošilec-Ševětín, která je veřejně prospěšnou stavbou. Na tuto stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí. Výrokem I. bylo žalobcům vlastnické právo odňato, výrokem II. stanovena výše vyvlastňovací náhrady, výrokem III. stanovena lhůta pro zahájení účelu vyvlastnění. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že ve lhůtě stanovené zákonem nebyla kupní smlouva uzavřena, přitom žalobcům bylo známo z informace, že jedná se o stavbu veřejně prospěšnou a nedojde-li k uzavření smlouvy, přichází v úvahu vyvlastnění. Lhůta pro zahájení stavebních prací byla stanovena se zřetelem k povaze stavby, která je značného rozsahu a organizačně náročná. Proti tomuto rozhodnutí žalobci podali odvolání z důvodů ve vztahu vyvlastnění samému shodných s obsahem žaloby, které bylo projednáno napadeným rozhodnutím. To je odůvodněno tím, že je dodržen důvod vyvlastnění podle § 170 odst. 1 písm. a) stav. zák., protože jedná se o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, kterou je stavba stavby dálnice D3 v úseku Bošilec-Ševětín. Takto je stavba vymezena Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, je vedena v závazné části schválené územně plánovací dokumentace jako stavba veřejně prospěšná a není pochyb o tom, že realizace této stavby převažuje nad zachováním dosavadních práv žalobců. Žalobcům byl dvakrát zasílán návrh kupní smlouvy s informací o účelu vyvlastnění, upozorněním na možnost zadání k zpracování znaleckého posudku a možnost vyvlastnění. Ve lhůtě 90 dnů návrh akceptován nebyl. Stavba byla umístěna územním rozhodnutím a pozemky žalobců jsou určeny k přímému zastavění stavbou dálnice. Lhůta k využití pozemků pro daný účel odpovídá rozsahu stavby. Uzavírá se, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny. Žalobci předložili výpis z LV č. 60000 pro kat. úz. Lhota u Dynína dokládající, že usnesení o dědictví po M. Ch. bylo vydáno dne 5. 6. 2014 a pozemkové parcely tam uvedené jsou vlastnictvím České republiky. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o vyvlastnění konkrétně specifikovaných pozemkových parcel žalobců pro účely výstavby dálnice D3 úsek Bošilec-Ševětín. Okolnost, že jedná se o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury ve smyslu § 170 odst. 1 písm. a) stav. zák. není na sporu. Důvod, pro který nemělo k vyvlastnění dojít, je žalobci spatřován v tom, že správní úřady se nevypořádaly s tím, že účelu vyvlastnění mohlo být dosaženo dohodou či jiným způsobem. Soud se proto zabýval tím, zda k účelu vyvlastnění mohlo být dosaženo uvedenými způsoby, protože kdyby tomu tak bylo, nebyly by dodrženy podmínky pro vyvlastnění pozemků. Podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění je vyvlastnění přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Protože vyvlastnění se uskutečňuje pro stavbu dopravní infrastruktury, postačuje podle §3 odst. 2 zák. č. 416/2009 Sb. pro splnění podmínky Pokračování - 5 - 10A 64/2014 přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku, doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv na adresu vlastníka. Právě to se v souzené věci stalo, návrh kupní smlouvy s dalšími písemnostmi byl oběma žalobcům doručen dne 14. 6. 2013 do vlastních rukou na adresu bydliště žalobců. To je ve spise doloženo doručenkami. Ode dne doručení návrhu na uzavření dohody začala běžet 90 denní lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění k uzavření smlouvy o získání práv k pozemkům. Protože v této lhůtě k uzavření smlouvy nedošlo, byl dán důvod k podání žádosti o vyvlastnění. Podmínka přípustnosti vyvlastnění byla splněna právě tím, že ve lhůtě 90 dnů k uzavření dohody mezi žalobci a Ředitelstvím silnic a dálnic nedošlo. Proto podmínky přípustnosti vyvlastnění podle § 5 zákona o vyvlastnění byly dodrženy, z tohoto důvodu nebylo postupováno při rozhodování o vyvlastnění v rozporu s § 3 odst. 1 věta druhá zákona formující, že vyvlastnění není přípustné, lze-li práva k pozemku získat dohodou či jiným způsobem. Poskytnutí náhradních pozemků specifikovaných v žalobě v době rozhodování bránila skutečnost, že tyto pozemky ve vlastnictví státu nebyly a tento stav přetrvával i v době podání žaloby. Jestliže stát tyto pozemkové parcely nevlastnil, nemohl je převést do hospodaření státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic a tudíž s nimi tento subjekt nemohl nakládat a nabídnout je směnou za pozemky nezbytné pro výstavbu dálnice. Dědictví po zemřelém vlastníkovi konkrétních parcel nebylo v době rozhodování žalovaného projednáno a do doby rozhodnutí dědického soudu není najisto postaveno, kdo dědictví převezme. Pro přezkoumání napadeného rozhodnutí je rozhodný skutkový stav v době vydání napadeného rozhodnutí, a proto soud musí vycházet ze skutečnosti, že České republice dané pozemky k datu vydání rozhodnutí vlastnicky nenáležely. Nutno poznamenat, že výrok o náhradě nepřísluší soudu působícím ve správním soudnictví přezkoumávat. K tomu je povolán soud působící v občanském soudním řízení. Jestliže však byl výrok o náhradě v odvolacím řízení zrušen, nebylo dosud o náhradě za vyvlastněné pozemky rozhodnuto. V přezkumném řízení správním postupuje soud podle soudního řádu správního, kdy žalovaným není Ředitelství silnic a dálnic, ale odvolací orgán, který vydal napadené druhostupňové rozhodnutí. Pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění je rozhodné, že k uzavření dohody nedošlo ve lhůtě stanovené zákonem a je zjevné, že nestalo se tak ani do doby ukončení správního řízení. Úkolem správních orgánů je projednat žádost o vyvlastnění postupem souladným se zákonem, což se se zřetelem k úpravě přípustnosti vyvlastnění pro chybějící dohodu o převodu vlastnického práva stalo. Smírné řešení namítané v žalobě nepřicházelo po dobu správního řízení v úvahu, jestliže konkrétní pozemkové parcely nebyly ve vlastnictví České republiky. Proto soud nesdílí názor žalobců o tom, že postoj úřadů byl alibistický. Dané pozemky do doby skončení správního řízení Česká republika nevlastnila, a proto je nepřípadná argumentace žalobců o možnostech zřízení práva hospodaření k daným pozemkům. Ředitelství silnic a dálnic může držet výlučně takové pozemky, které potřebuje ke své činnosti. Touto činností je právě výstavba silnic a dálnic. Zemědělské pozemky ke své činnosti nepotřebuje. Podstatná je však skutečnost, že dané pozemky nebyly v držení Ředitelství silnic a dálnic a ani nebyly vlastněny státem. Správní orgány se v době vydání napadeného rozhodnutí námitkou žalobců požadujících směnu pozemků zabývaly a situace nebyla dle požadavku žalobců do doby skončení řízení řešitelná, jestliže dané pozemky vlastnictvím státu nebyly. Stát tyto pozemky získal až usnesením dědického soudu z 5. 6. 2017 Vyvlastnění je závažným zásahem do vlastnického práva a právě z toho důvodu lze k vyvlastnění přistoupit tehdy, jsou-li zákonné podmínky pro takový postup dodrženy. Jednou Pokračování - 6 - 10A 64/2014 z těchto podmínek je nemožnost dosažení dohody na získání potřebných práv k pozemkům podle § 3 odst. 2 zák. č. 416/2009 Sb. a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění a právě tyto zákonné požadavky byly dodrženy. Právní úpravou není požadováno využití veškerých možností dosažení dohody, postačuje splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění, není-li dohody dosaženo. To lze dovodit i z přijetí zák. č. 416/2009 Sb., jímž je sledováno urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Sdělení Ředitelství silnic a dálnic o tom, že žalobci nereflektovali na návrhy kupních smluv, zcela odpovídá požadavku doložit, že podmínka přípustnosti vyvlastnění pro nedosažení dohody o získání potřebných práv k pozemkům byla dodržena. Bez takového sdělení a prokázání pravdivosti jeho obsahu by nebylo možno vyvlastňovací řízení uskutečnit. Jinými slovy řečeno v souzené věci bylo doloženo, že podmínka přípustnosti vyvlastnění pro nedosažení dohody na získání potřebných práv k pozemkům byla dodržena a tato podmínka je podložena důkazními prostředky založenými ve spise. Nedrží-li Ředitelství silnic a dálnic žádné pozemky vhodné ke směně s pozemky vyvlastňovanými, nelze o směně uvažovat, což má za následek, že takovým způsobem nelze získat práva k pozemkům žalobců pro výstavbu dálnice. Správní orgány obou instancí postupovaly při rozhodování o vyvlastnění v souladu se zákonem o vyvlastnění a zákonem o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Lhůta stanovená v odst. III. odpovídá ust. § 3c zák. č. 416/2009 Sb. Již z toho důvodu nemůže být napadené rozhodnutí vadné. Existence pravomocného územního rozhodnutí je pak předpokladem pro získání práv k pozemkům v prostoru, kterým navržená dálnice povede. Územní rozhodnutí vydal stavební úřad, přičemž při hodnocení veřejného zájmu vycházel ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. O zařazení stavby dálnice mezi veřejně prospěšné dopravní stavby nerozhodoval stavební úřad, ale učinilo tak zastupitelstvo Jihočeského kraje. V Zásadách územního rozvoje jsou pak plochy pro vedení dálnice vyznačeny a právě v těchto plochách se dálnice umísťuje územním rozhodnutím. Územní rozhodnutí musí vyšší územně plánovací dokumentaci respektovat. Zjednodušeně řečeno, úsudek o tom, jakou trasou dálnice povede, není výlučnou záležitostí orgánu rozhodujícímu v územním řízení, ale musí být postupováno podle územně plánovací dokumentace. Stavební úřad je odborným orgánem pro výstavbu a ust. § 15 odst. 1 písm. a) zák. č. 184/2006 Sb. mu byla svěřena pravomoc rozhodovat ve vyvlastňovacím řízení. Touto zákonnou úpravou jsou správní orgány povinny se řídit a zákonnou úpravou příslušnosti k vyvlastnění je vázán též soud v přezkumném řízení. Jestliže o vyvlastnění rozhodl zákonem k tomu povolaný orgán, nemohlo pro nedostatek zákonného zmocnění dojít k porušení práva žalobců na spravedlivý proces a ochranu vlastnictví. Krajský úřad na tuto odvolací námitku reagoval v odůvodnění svého rozhodnutí a okolnost, že žalobci takto vyjádřený názor neakceptovali, neznamená, že odvolací námitka zůstala neprojednána. Nezbývá než zopakovat, že to nebyl Krajský úřad Jihočeského kraje, kdo rozhodl, že stavba dálnice je stavbou veřejně prospěšnou, ale učinilo tak zastupitelstvo Jihočeského kraje. Krajský úřad Jihočeského kraje pak v přenesené působnosti projednává odvolání proti prvostupňovým rozhodnutím stavebního úřadu. To se právě v souzené věci stalo. Pro důvody tvrzené v žalobě nedošlo k porušení kompetencí při rozhodování o vyvlastnění a napadené rozhodnutí není pro důvody uvedené v žalobním bodu vadné. Rozhodnutí o vyvlastnění upravuje § 24 zákona o vyvlastnění. Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne Pokračování - 7 - 10A 64/2014 samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku a o náhradě za vyvlastnění. Zákon tudíž rozlišuje mezi samostatným výrokem o vyvlastnění a samostatným výrokem o náhradě. To se dále projevuje v požadavcích na tyto výroky, jak jsou upraveny v § 24 odst. 3 zákona ve vztahu k vyvlastnění a v § 24 odst. 4 ve vztahu k výroku o náhradě. Jde-li o samostatné výroky, pak to znamená, že tyto výroky jsou samostatně schopny právní moci. Jestliže podmínky pro vyvlastnění byly shledány, pak nic nebránilo tomu, aby výrok o vyvlastnění a výrok o lhůtě pro zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění samostatně nabyly právní moci, kdežto výrok o náhradě pro vady zjištěné v odvolacím řízení byl zrušen a v tomto rozsahu věc vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Jestliže zákon o vyvlastnění připouští možnost samostatnými výroky projednat vyvlastnění a vyvlastňovací náhradu, pak napadeným rozhodnutím nemohlo dojít k zásahu do ústavního práva vlastnit majetek, kterého se žalobci dovolávají. Skutečnost, že výrok o náhradě byl zrušen, ještě neznamená, že vyvlastnění se děje bez náhrady, avšak o náhradě bude rozhodnuto v novém projednání věci, jestliže v odvolacím řízení byly ve výroku o náhradě a řízení, které mu předcházelo, shledány vady. Výroky o vyvlastnění a o vyvlastňovací náhradě sice spolu souvisejí, avšak při rozhodování o vyvlastnění se projevuje dualismus práva, kdy vyvlastnění náleží do práva veřejného, kdežto rozhodnutí o vyvlastňovací náhradě do práva soukromého. To se ostatně projevuje i při přezkoumání rozhodnutí těchto výroků, kdy přezkum rozhodnutí o vyvlastnění se děje ve správním soudnictví postupem podle soudního řádu správního, kdežto o náhradě rozhoduje soud působící v občanském soudním řízení podle občanského soudního řádu. Rozhodnutí soudu o žalobě uplatněné ve správním soudnictví a žalobě občanskoprávní může skutečně nabýt právní moci v rozdílném čase. Posouzení rozhodnutí žalovaného ve výroku o vyvlastňovací náhradě soudu v přezkumném řízení správním nepřísluší. Soud se v přezkumném řízení správním zabývá tím, bylo-li napadeným rozhodnutím zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobců, což pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku shledáno nebylo. Na soudu je řešit konkrétní věc se zřetelem k uplatněným žalobním bodům a nehodnotí možnosti předestřené v žalobě o rozdílném užívání vyvlastněné věci a vyplacení vyvlastňovací náhrady, ani přístup úřadů. Soud proto uzavřel, že zákonem stanovené podmínky pro vyvlastnění byly dodrženy a napadené rozhodnutí pro tvrzení obsažená v žalobě vadné není. Rozhodnutí žalovaného o vyvlastňovací náhradě nepřísluší soudu posuzovat. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu nákladů řízení spojených s plněním povinností uložených soudem. Jestliže takové povinnosti osobě na řízení zúčastněné uloženy nebyly, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 8 - 10A 64/2014 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. července 2014 Předsedkyně senátu : JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.