10 A 67/2014
č. j. 10 A 67/2014-54
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby pozemní komunikace bez stavebního povolení. Soud uznal, že stavba byla provedena bez územního a stavebního povolení, a to i přes žádost o dodatečné povolení, která nebyla doplněna o požadované dokumenty. Žalobce nesplnil podmínky pro dodatečné povolení, a proto bylo řízení o odstranění stavby pokračováno. Soud se nezabýval žalobními body, které nebyly konkrétně formulovány, a rozhodnutí považoval za správní.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce HVN Logistic s.r.o., se sídlem Rudolfov, Hůry 90, právně zastoupeného JUDr. Pavlínou Pomijovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení stavebního řádu, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2014 čj. KUJCK/20432/2014/ODSH, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, t a k t o :
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 19. 5. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2014, čj. KUJCK/20432/2014/ODSH, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 17. 12. 2013 čj. ODaSH/14696a/13/St a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobce v bodě I. žaloby shrnul skutkový a právní stav věci. Citoval odvolání, které podal proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru dopravy a silničního hospodářství. Shrnul rovněž obsah žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2014. Pod bodem II. žaloby popsal včasnost podání žaloby a pasivní legitimaci žalovaného. (3) Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný pominul ve svém rozhodnutí skutečnost, že stavba byla původně povolena a dočasnost povolení byla limitována tím, že toto dopravní napojení nesmí být překážkou výstavby dálnice D3. Tato stavba dosud nemá vypořádány majetkové vztahy (výkupy či vyvlastnění pozemků), natož aby na její stavbu bylo vydáno stavební povolení. Rovněž byl pominut fakt, že žalobce v lokalitě vlastní řádně povolené a zkolaudované stavby a jejich využití je v souladu s územním plánem. Této argumentaci se žalovaný v rozhodnutí nevěnoval a formalisticky zúžil řízení na pouhou existenci a oprávněnost stavby, která nahrazuje ve své podstatě, že iniciátor řízení o odstranění stavby při výstavbě komunikace I/34 bez náhrady přerušil původní komunikaci třetí třídy mezi obcemi Hůry a Úsilné, ze které byly původně nemovitosti žalobce obsluhovány. (3) Žalobce podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť výkon, či jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. Současně žalobce sdělil, že navrhuje, aby soud rozhodl bez jednání ve věci rozsudkem. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (5) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. (6) Žalovaný v prvé řadě vyslovil nesouhlas s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Komunikace, jejichž odstranění je požadováno, byla realizována bez pravomocného stavebního povolení na pozemcích parc. č. 397/142, 474/55, 474/141, 474/143 a 474/140 v k. ú. Hůry. Námitka že odstraněním stavby dojde k okamžitému faktickému zamezení přístupu žalobce k nemovitostem – logistickému areálu není pravdivá, neboť areál je nadále přístupný po komunikaci z obce Hůry. Areál byl zakoupen v létech 2009 a 2010, kdy jediným legálním přístupem byla právě tato komunikace přes obec Hůry. Využitelnost areálu i souvisejících pozemků by byla odstraněním stavby beze změn. K námitce časového horizontu realizace stavby dálnice žalovaný sdělil, že termín zahájení stavby nelze předjímat a veškeré přípravné práce směřují k tomu, aby stavba dálnice D3 mohla být zahájena co nejdříve. (7) Žalovaný sdělil, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání. Dále uvedl, že žalobcem uváděný skutkový a právní stav je identický s podaným odvoláním. Žalovaný zrekapituloval ve svém vyjádření, co k jednotlivým odvolacím námitkám v žalovaném rozhodnutí uvedl. Příslušnost rozhodujícího správního orgánu upřesnil odkazem na § 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích a § 15 stavebního zákona. (8) K odvolací námitce nesprávného a nedostatečného vymezení stavby žalovaný uvedl, že se s námitkou vypořádal tak, jak byla vznesena. Pokud žalobce uvedl, že stavební práce nedosahovaly toho rozsahu, který byl žalobci ukládán odstranit, uvedl, že ačkoli nebyla provedena sonda do zrealizované komunikace, je na první pohled patrno, jak byla zbudovaná, a to zhlédnutím místa samého i z fotodokumentace. Skutečnost, že žalobce požádal o dodatečné povolení této stavby, svědčí o jeho snaze stávající nezákonný stav legalizovat. K namítanému odkazu na ortomapu z roku 2007 žalovaný sdělil, že snímky byly předmětem řízení o odstranění stavby, ale i řízení o dodatečném povolení stavby. (9) Žalobce sám potvrdil dočasnost napojení uvedenou ve vyjádření Ředitelství silnic a dálnic z roku 2009. Zcela nepodstatný je názor žalobce o časovém údaji, kdy je nutno dočasné napojení odstranit. Nepodstatné pro věc rovněž je, zda žalobce v dané lokalitě vlastní jiné povolené stavby. Podstatné je, že stavba komunikace, tak jak je v současné době vybudována, povolena nebyla, byla realizována v rozporu se stavebním zákonem i zákonem o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhláškou nebyla ani dodatečně povolena, a proto bylo postupováno podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. III. Obsah správních spisů (10) Ze správního spisu, který si v dané věci soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: (11) Podnět k zahájení řízení o odstranění stavby pozemní komunikace na parc. č. 379/142, 474/55, 474/141, 474/143 a 474/140 od společnosti Pragoprojekt a.s., Praha 4, obdržel Odbor dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice dne 30. 5. 2012. Tento správní orgán zahájil dne 18. 6. 2012 řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 3 stavebního zákona. Řízení se týkalo odstranění černé stavby na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic ČR, pana Z.B. a paní J.B.. Po provedeném správním řízení bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby pozemní komunikace dne 5. 9. 2012 čj. ODaSH/6552a/12/St, proti kterému podal žalobce odvolání. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodnutím ze dne 18. 12. 2012 prvostupňové rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a zavázal správní orgán získat informace a doklady, ze kterých by bylo možné zjistit historickou existenci komunikace a dále skutečnost, zda stavba byla realizována v souladu s právními předpisy. (12) Na základě sdělení Městského úřadu Rudolfov prvostupňový správní orgán zjistil, že na předmětných pozemcích v k. ú. Hůry nebylo vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení ke stavbě předmětné komunikace, o povolení k umístění a provedení stavby dokonce nebylo nikdy požádáno. Ke sdělení byla připojena kopie vyjádření Obecního úřadu Hůry ze dne 14. 10. 2009 a 14. 11. 2009, ve kterých byly vysloveny technické a právní podmínky souhlasu s vybudováním provizorní účelové komunikace. Dále byla připojena kopie vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR ze dne 22. 12. 2009 s platností do dne 31. 12. 2010, ke stavbě skladový areál společnosti HVN Logistik s.r.o. – dočasné napojení, které obsahovalo podmínky souhlasu s vybudováním dočasného provizorního napojení areálu z nájezdu nedokončené mimoúrovňové křižovatky silnice I/34 do doby zahájení realizace stavby dálnice D3 a podmínky odstranění toho provizorního napojení. Tento souhlas s dočasným napojením na silnici I/34 s omezenou platností do 31. 12. 2010 neopravňoval žalobce k nárokování trvalého připojení na budoucí dálnici D3. (13) Manželé B. dne 28. 1. 2013 sdělili, že na pozemcích je dlouhodobě umístěna komunikace a v roce 2010 byl povrch komunikace obnoven pokládkou nové obrusné vrstvy bez změny trasy a dalších parametrů. Rovněž vyslovili souhlas s umístěním na jejich pozemku. (14) Ředitelství silnic a dálnic ČR v zastoupení společností Pragoprojekt a.s. ve vyjádření ze dne 19. 2. 2013 sdělilo, že nemá informace o historické existenci účelové komunikace, ani doklady, které by opravňovaly stavebníka k realizaci stavby (stavební povolení, rozhodnutí o připojení ze silnice č. I/34, souhlasné stanovisko s trvalým umístěním na pozemku parc. č. 397/142 v k. ú. Hůry) a trvá na odstranění stavby, která je provedena mimo jiné v rozporu s územním rozhodnutím ze dne 10. 4. 2007 zn. SU/9807/2006 Bou a rozhodnutím o změně územního rozhodnutí ze dne 7. 1. 2011 zn. SU/8381/2009 Bou. Dne 12. 7. 2010 byla Jihočeským krajem Krajským úřadem, odborem dopravy a silničního hospodářství po předchozím souhlasu Policie ČR stanovena dočasná místní úprava provozu. (15) Při místním šetření dne 26. 3. 2013 bylo zjištěno, že se na předmětných pozemcích nachází stavba zpevněné asfaltové komunikace jako samostatné nemovité věci uložené na zemní pláni, obsahující zejména zpevněnou konstrukční asfaltobetonovou vrstvu včetně směrových sloupků, svislého a vodorovného značení, vedoucí od skladových hal společnosti HVN Logistic s.r.o. k součásti silnice č. I/34. Ve výroku označena stavba podléhá vydání stavebního povolení v souladu se stavebním zákonem. I kdyby byla prokázána historická existence předmětné stavby komunikace, k čemuž nedošlo, pokládka nové obrusné vrstvy by podléhala minimálně ohlášení stavebních úprav v souvislosti s ustanovením § 14 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. (16) Žalobce podal dne 22. 3. 2013 žádost o dodatečné povolení stavby. Vzhledem k absenci podkladů pro řádné posouzení žádosti žalobce byl žalobce dne 5. 4. 2013 provostupňovým správním orgánem vyzván k doplnění konkrétních dokladů. Řízení bylo po tuto dobu přerušeno. Žalobce doklady a podklady nezbytné pro dodatečné povolení stavby postavené bez příslušného stavebního povolení nedoplnil a z toho důvodu odbor dopravy řízení o dodatečném povolení stavby usnesením ze dne 24. 6. 2013 zn. ODaSH/3691/a/13/St zastavil. (17) Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto dne 21. 10. 2013 zn. KUJCK/53/428/2013/ODSH/Ivmi tak, že bylo zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno. Poté bylo účastníkům řízení oznámeno dne 6. 11. 2013 pokračování v řízení o odstranění stavby. (18) Magistrát města České Budějovice, odbor dopravy a silničního hospodářství vydal dne 17. 12. 2013 pod zn. ODaSH/14696a/13/St rozhodnutí, kterým nařídil žalobci odstranění stavby pozemní komunikace v k. ú. Hůry na pozemcích parc. č. 397/142, (tj. část pozemku, na němž je připojena předmětná pozemní komunikace z pozemku parc. č. 474/55 a pozemku parc. č. 474/141), 474/55, 474,141,474/143 a 474/140, tj., zpevněné konstrukční asfaltobetonové vrstvy včetně podkladních vrstev a stabilizace zemní pláně, směrových sloupků, svislého a vodorovného značení. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že žalobce neprokázal, že stavba pozemní komunikace v místě historicky existovala a je postavena na základě pravomocného územního rozhodnutí a stavebního povolení od příslušného stavebního úřadu. Ani po zjišťování skutečností o historické existenci a provedení výše uvedené stavby v souladu se stavebním zákonem nebyly od dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení doloženy doklady o její legalizaci. Potvrzení Obecního úřadu Hůry ze dne 5. 3. 2013 o zařazení předmětné pozemní komunikace usnesením zastupitelstva č. 02/02/2013 do pasportu komunikací obce Hůry nepodává důkaz o tom, že by předmětná pozemní komunikace historicky existovala nebo byla legálně povolena. V katastru nemovitostí jsou pozemky parc. č. 474/143 a 474/140 v k. ú. Hůry evidovány jako zemědělský půdní fond, druh pozemku orná půda. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. (19) O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutí tak, jak je popsáno pod bodem 1 tohoto rozsudku. IV. Řízení před správním soudem (20) Krajský soud v Českých Budějovicích vydal dne 16. 6. 2014 usnesení, kterým žalobě odkladný účinek nepřiznal. (21) Při jednání před krajským soudem, které bylo z důvodu nesouhlasu žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání ve věci nařízeno, žalobce sdělil, že předmětnou komunikaci v současné době využívá společnost EUROVIA pro zajišťování svých úkolů a připravuje se jednání této společnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR ohledně využití této komunikace pro účely jmenované společnosti. Zúčastněná osoba, zástupce Ředitelství silnic a dálnic, k této informaci uvedla, že se nic nemění na postoji osoby zúčastěné na řízení, neboť ve věci bylo pravomocně rozhodnuto a navíc podrobnosti o jednáních mezi společností EUROVIA a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR ani nejsou k dispozici. Osoba zúčastněná na řízení sdělila, že navrhuje zamítnutí žaloby. V. Právní názor soudu (22) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (23) V souzené záležitosti bylo vedeno řízení o odstranění stavby účelové komunikace provedené bez pravomocného územního a stavebního povolení v k. ú. Hůry na pozemcích parc. č. 397/142, 474/55, 474/141, 474/143 a 474/140. (24) Krajský soud se v prvé řadě zabýval formulací žalobních bodů, kdy žalobce v žalobě citoval odvolání, které uplatnil proti prvostupňovému rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 17. 12. 2013 zn. ODaSH/14696a/13/St. Dále k tomu žalobce shrnul, jak se s jeho odvolacími námitkami žalovaný správní orgán vypořádal. K tomuto vypořádání pouze obecně konstatoval, že žalovaný zneužil situaci, kdy žalobce v rámci řízení o odstranění stavby požádal o její dodatečné povolení, tudíž postupoval tak, jak mu bylo správním orgánem doporučeno. Samo odůvodnění žaloby je uvedeno pod bodem III žaloby. K formulaci žalobních bodů krajský soud uvádí, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně splnění náležitostí žaloby ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. je žalobce povinen uvést žalobní body, z nichž musí být patrno z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Žalobní body musí obsahovat jak právní tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné či nicotné. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním spise, nemůže obstát pouze obecný odkaz, ale žalobní námitka musí být formulována zcela konkrétně a jednoznačně a vytýkat konkrétní vadu rozhodnutí. Soud je žalobními body vázán a v jejich mezích přezkoumává napadené výroky rozhodnutí. Soud není povinen za žalobce domýšlet jeho žalobní body (kupř. viz rozsudek NSS čj. 2As 34/2006-73). V případě, odchýlení se od obsahu a rozsahu vymezeného žalobními body v jakémkoli směru, by došlo k porušení zásady dispoziční. (25) Soud se proto věcí zabýval pouze na základě dostatečně specifikovaných žalobních bodů, které byly uvedeny pod bodem III odůvodnění žaloby. (26) Podle ustanovení § 129 stavebního zákona odst. 1 písm. b) stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem nebo v rozporu s ním. Podle § 129 odst. 2 písm. a) stavebního zákona stavbu uvedenou v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem nebo v rozporu s ním stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci druhém stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží doklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o vydání stavebního povolení. Stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. V tomto řízení je postupováno podle § 111 až 115 stavebního zákona. V případě dodatečného povolení stavby se řízení o odstranění stavby zastaví. (27) S ohledem na citaci platné právní úpravy je zcela zřejmé, že není důvodná výtka žalobce na adresu žalovaného, kterou uvedl v bodu I žaloby, že žalovaný v podstatě zneužil situaci, když mu správním orgánem prvého stupně bylo doporučeno, aby požádal o dodatečné povolení stavby. Tento postup nemůže představovat zneužití situace a poučení dané žalobci prvostupňovým orgánem ve smyslu platné právní úpravy nelze hodnotit jako zneužití na straně žalovaného. (28) V daném případě žalobce realizoval stavbu předmětné komunikace bez územního a stavebního povolení dokonce o povolení umístění či provedení stavby nikdy nepožádal. Komunikace nikdy nebyla předmětem žádostí o jejich povolení ani samotných rozhodnutí. Po zahájení řízení o odstranění stavby a ověření o jakou stavbu se konkrétně jedná (protokol o místním šetření ze dne 26. 3. 2016), kdy bylo zjištěno, že jedná se o stavbu zpevněné asfaltové komunikace, samostatné nemovité věci, představující zejména zpevněnou konstrukční asfaltobetonovou vrstvu včetně směrových sloupků, svislého a vodorovného značení, vedoucí od skladových hal společnosti HVN Logistic s.r.o. k silnici č. I/34 požádal žalobce dne 22. 3. 2014 o dodatečné povolení této stavby. Na výzvu prvostupňového orgánu, aby doplnil konkrétní podklady a doklady, které jsou podle stavebního zákona nezbytné pro dodatečné povolení stavby, žalobce podklady nedoplnil, a proto bylo řízení o dodatečném povolení stavby usnesením ze dne 24. 6. 2013 zn. ODSaH/3691a/13/St zastaveno. Žalobce využil odvolání, které bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje rozhodnutím ze dne 21. 10. 2013 zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno. Správní žalobu žalobce v tomto řízení nepodal. Proto bylo v dané věci pokračováno v řízení o odstranění stavby. (29) Dle závěrů správních orgánů stavba byla provedena v rozporu se záměry územního plánování, územně plánovací dokumentací a územním plánem. Dále v rozporu s územním rozhodnutím o umístění stavby dálnice D3, stavba 0309 Borek-Úsilné. Pro tuto stavbu bylo totiž vydáno stavebním úřadem Magistrátu města České Budějovice územní rozhodnutí, které doznalo změn a pozemek parc. č. 397/142 v k. ú. Hůry je veden pro trvalý zábor stavby D3 0309/III. (30) V dané věci se jednalo o příjezdovou komunikaci, která podle zákona č. 13/1997 Sb., ve zněních pozdějších předpisů, splňovala požadavky na účelovou komunikaci. Účelová komunikace je definována jako pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, ať už pozemků nebo staveb pro potřeby jejich vlastníků nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba, tedy i soukromoprávní subjekt. V praxi jsou účelovými komunikacemi příjezdové komunikace k průmyslovým areálům, komunikace uvnitř těchto areálů, polní či lesní cesty. Proto, aby se komunikace stala účelovou, není zapotřebí, aby příslušný úřad rozhodl o jejím zařazení do této kategorie. Rozhodné je, zda komunikace naplňuje znaky uvedené definice a pokud tomu tak je, stává se účelovou komunikací přímo ze zákona. Ve věcech týkajících se pozemních komunikací rozhoduje silniční správní úřad. Příslušným silničním správním úřadem jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jejich seznam je obsažen v příloze č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou písemností. Komunikace by se měla nacházet ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou písemností. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném zákonem o pozemních komunikacích, též obce v přenesené působnosti. (31) Pro stavbu účelových pozemních komunikací je nutné z pravidla vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení. K jejich vydání je příslušný speciální stavební úřad. Ten ke stavebnímu řízení přizve rovněž příslušný silniční správní úřad a orgán Policie ČR, které posoudí podmínky pro užívání komunikace. Účelové komunikace mimo uzavřené areály jsou zásadně veřejně přístupné podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Zákon současně umožňuje, aby na návrh vlastníka komunikace příslušný silniční správní úřad, případně po projednání s příslušným orgánem Policie ČR, upravil nebo omezil veřejný přístup na účelovou komunikaci, kdy žadatel-vlastník musí doložit zdůvodnění, že omezení veřejného přístupu je nezbytně nutné k ochraně jeho oprávněných zájmů. (32) Žalobce v žalobě uvádí, že byla odmítnuta jeho námitka ohledně jediného myslitelného napojení nemovitostí ve vlastnictví žalobce na veřejnou komunikační síť. K tomu připomíná, že žalovaný pominul skutečnost, že stavba byla původně povolena a dočasnost povolení byla limitována tím, že dopravní napojení nesmí být překážkou výstavby dálnice D3. Současně je upozorňováno na fakt, že žalobce v lokalitě vlastní řádně povolené zkolaudované stavby. Dle žalobce se této argumentaci žalovaný nevěnoval a řízení zúžil na pouhou existenci a oprávněnost stavby, která dle žalobce vyplývá z ostatních dokumentů, ačkoliv žádné neuvedl a nahrazuje tu skutečnost, že iniciátorem řízení bylo Ředitelství silnic a dálnic. (33) Tato jediná konkrétní výhrada žalobce představující v podstatě jedinou žalobní námitku není důvodná. Z obsahu spisu a žalobou napadeného rozhodnutí, které zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo prvostupňové rozhodnutí vyplývá, že stavba, jejíž odstranění je nařizováno, nikdy povolena nebyla. Tato skutečnost byla žalovaným správním orgánem vyšetřena, kdy dle sdělení Městského úřadu Rudolfov na předmětných pozemcích nebylo u příjezdové komunikace nikdy požádáno o vydání územního ani stavebního povolení a takové územní rozhodnutí ani stavební povolení, tudíž nemohlo být vydáno. To ostatně vyplývá i z navazujícího zjištění správních orgánů, kdy společnost žalobce podala dne 22. 3. 2013 žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud by, jak je tvrzeno v žalobě, stavba byla původně povolena, byl by postup žalobce odporující veškerým zásadám logiky, neboť by nepochybně poukázal na skutečnost, že stavba byla povolena. V dané věci tomuto tak jednoznačně nebylo a žádost o dodatečné povolení stavby navíc nebyla podána v souladu s požadavky § 111 až 115 stavebního zákona. Žalobce byl proto vyzván správním orgánem dne 5. 4. 2013, aby ve lhůtě 2 měsíců (t.j. do 15. 6. 2013) žádost o dodatečné povolení stavby doplnil o konkrétní doklady. Po tuto dobu bylo řízení o odstranění stavby přerušeno. Žalobce však žádné doklady ani podklady pro dodatečné povolení stavby nedoplnil a z toho důvodu bylo řízení o dodatečném povolení stavby dne 24. 6. 2013 zastaveno. Z toho důvodu bylo pokračováno v řízení o odstranění předmětné stavby, které vyústilo ve vydání žalobou napadeného rozhodnutí. (34) Argumentoval-li žalobce vyjádřením Obecního úřadu Hůry a vyjádřením Ředitelství silnic a dálnic ČR ohledně provizorního a dočasného napojení areálu z nájezdu nedokončené mimoúrovňové křižovatky silnice I/34 do doby zahájení realizace stavby dálnice D3, pak nejednalo se o správní rozhodnutí. Souhlas s dočasným napojením areálu žalobce na silnici I/34, měl omezenou platnost do 31. 12. 2010, v žádném případě neopravňoval žalobce k nárokování trvalého připojení na budoucí dálnici D3 či legalizaci současného stavu. Navíc v případě umístění stavby na pozemku parc. č. 397/142 v k. ú. Hůry se jedná o absolutní absenci souhlasu vlastníka tohoto pozemku, kterým je ČR a s tímto pozemkem hospodaří Ředitelství silnic a dálnic ČR. V žádném směru nelze dovodit žalobcem tvrzené zrušení dopravní obslužnosti areálu v souvislosti s vydaným rozhodnutím, neboť v dané věci zůstalo zachováno původní napojení na silnici III/10576 přes obec Hůry. V napadeném rozhodnutí je vysvětleno, že nepovolená stavba umožnila žalobci pouze kratší cestu na silnici č. I/34, aby nemuselo být používáno stávajících přístupů přes obec Hůry a Rudolfov, které jsou delší. (35) Ani žalobcem tvrzená skutečnost, že předmětná komunikace byla zahrnuta do pasportu místních a účelových komunikací na základě usnesení zastupitelstva obce Hůry č. 02/02/2013 nelze využít jako důkaz o historické existenci předmětné stavby nebo o jejím legálním povolení. Rovněž těmito námitkami žalobce se žalované rozhodnutí zabývalo a s nimi se vypořádalo. To vyplývá ze strany 6 a 7 prvostupňového správního rozhodnutí. Navíc správní orgán ověřil, že pozemky parc. č. 474/143 a 474/140 k.ú. Hůry jsou dosud evidovány v zemědělském půdním fondu jako orná půda. Nelze proto přisvědčit tomu, že by stavba byla nesprávně či nedostatečně vymezena a rozhodnutí by bylo vydáno na základě na nedostatečně zjištěného stavu věci. Žalobce nespecifikoval v jakém směru takto obecně označené vady rozhodnutí shledal. (36) Z toho co bylo výše uvedeno lze uzavřít, že námitky žalobce nebyly opodstatněné. Odvolací námitky byly žalovaným byť stručně vypořádány. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že námitky nejsou jednoznačně formulovány. Z rozhodnutí žalovaného je zcela zřetelný závěr k vysloveným odvolacím námitkám a rovněž z něho vyplývá, že došlo k naplnění taxativně stanovené podmínky pro odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona navazující na § 16 zákona o pozemních komunikacích, neboť se jednalo o stavbu, u níž stavební zákon vyžadoval existenci stavebního povolení, přičemž stavba byla provedena bez tohoto stavebního povolení. VI. Závěr, náklady řízení. (37) Soud proto uzavřel, že žaloba proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby pozemní komunikace, důvodná nebyla. Soud neshledal v postupu žalovaného ani správního orgánu I. stupně nesprávnost nebo nezákonnost. Z toho důvodu shora uvedenou žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (38) Podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval. (39) O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť jí v průběhu řízení neuložil žádnou povinnost, na jejímž základě by jí vznikly náklady řízení, ostatně je ani nepožadovala.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10. června 2015 JUDr. Marie Trnková v. r. Předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.