10 A 7/2012
č. j. 10 A 7/2012-30
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10A 7/2012-30 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. K. Č., adresa pro doručování České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, odboru dozoru a kontroly veřejné správy se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.11.2011, č.j. MV-104464-8/ODK-2011, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 4 000,- Kč.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 11.1.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 25.11.2011 č.j. MV-104464-8/ODK-2011, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 20.11.2011 č.j. KUJCK/32214/2011/OLVV/15 o odmítnutí žádosti žadatele v části týkající se informací o výši platu, odměn a případných dalších bonusů vyplácených řediteli krajského úřadu, vedoucím odborů krajského úřadu a poradcům hejtmana za období 1.1.2010 do 30.6.2011 a věc byla vrácena správnímu orgánu k novému projednání. (2) Žalobce v žalobě uvedl, že je zaměstnancem Jihočeského kraje v Českých Budějovicích zařazeným do jeho krajského úřadu, kde zastává funkci vedoucího Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví a je tedy zaměstnancem úřadu a byl uvedenou žádostí o poskytnutí informace o jeho platu a odměnách a případných dalších bonusech přímo dotčen. V další části žaloby žalobce vysvětlil své výhrady proti žalobou napadenému rozhodnutí. Je osobou, které bylo ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu. Z toho dovozuje svou žalobní legitimaci. Přípustnost žaloby odůvodnil tím, že se po zrušení rozhodnutí žalovaným správním orgánem o odmítnutí části žádosti nemůže bránit žádným opravným prostředkem, neboť v případě poskytnutí informace nemůže uplatňovat dle současného textu zákona o svobodném přístupu k informacím žádné námitky, ani opravné prostředky. K tomu odkázal na rozsudek NSS č.j. 2As 51/2008-161 ze dne 28.8.2009, z jehož odůvodnění citoval pasáž a vyslovil přesvědčení, že rozhodnutí se ho přímo dotýká, zasahuje do jeho právní sféry, a proto se domáhá jeho přezkoumání na základě žaloby ve správním soudnictví. Podle jeho názoru se žalovaný pokračování -2- 10A 7/2012 nevypořádal se všemi skutečnostmi, které v další části žaloby žalobce popsal. Dále poukázal na to, že neobstojí bez dalšího ani právní názor v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 5As 57/2010-79 ze dne 27.5.2010, který byl poněkud zmírněn i v dalším rozsudku NSS č.j. 4As 40/2010-60 ze dne 11.11.2011, ve kterém NSS uvedl, že právní názor zmíněný výše je sice třeba respektovat, avšak je třeba zvážit i možnost odchýlit se od tohoto názoru s ohledem na střet ústavně zaručených práv na svobodný přístup k informacím a na ochranu osobních údajů. Soudu proto navrhl zrušit rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25.11.2011 č.j. MV-104464-8/ODK-2011 a věc vrátit k novému řízení. Současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě, neboť v případě poskytnutí osobních údajů by se jednalo o nevratný krok a zásah do soukromí by znamenal pro žalobce nenahraditelnou újmu. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (3) Žalovaný správní orgán k žalobě uvedl, že usnesením ze dne 5.1.2012 č.j. MV- 101-2/ODK-2012 rozhodlo Ministerstvo vnitra, Odbor dozoru a kontroly veřejné správy podle § 14 odst. 4 a § 131 odst. 4 správního řádu o pověření Krajského úřadu kraje Vysočina vyřízením žádosti pana V. B. o poskytnutí informace o výši platu, odměn a případných dalších bonusů vyplácených řediteli Krajského úřadu Jihočeského kraje, každému z vedoucích odborů tohoto krajského úřadu a poradcům hejtmana Jihočeského kraje za období od 1.1.2010 do 30.6.2011 a předalo Krajskému úřadu kraje Vysočina spolu s usnesením originál spisu. Žalovaný soudu sdělil, že požádal Krajský úřad kraje Vysočina o zaslání spisu přímo Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalovaný správní orgán se do dne rozhodování soudu věcně k žalobě žalobce nevyjádřil. III. Písemnosti podstatné pro rozhodování v dané věci (4) Krajský úřad kraje Vysočina doručil Krajskému soudu v Českých Budějovicích správní spis dne 14.2.2012. Krajský úřad kraje Vysočina sdělil, že ve věci již bylo tímto úřadem dne 23.1.2012 pod č.j. KUJI 4204/2012 znovu rozhodnuto o odmítnutí části žádosti V. B. o poskytnutí informace ze dne 15.8.2011 a žadatel o poskytnutí informace podal proti tomuto rozhodnutí dne 3.2.2012 odvolání. Krajský úřad Vysočina upozornil na to, že ve věci běží odvolací správní řízení a věc bude předložena ve smyslu ustanovení správního řádu odvolacímu orgánu k rozhodnutí. (5) Ve spise jsou založeny písemnosti dokládající předchozí průběh správního řízení. Žadatel V. B. podal dne 2.8.2011 žádost o poskytnutí informací ohledně výše platu, odměn a případně dalších bonusů u náměstků, hejtmana, ředitele krajského úřadu, ředitelů odboru úřadu a poradců hejtmana včetně poskytnutí mimořádných odměn a sdělení důvodu jejich udělení. Jihočeský kraj odpověděl přípisem ze dne 24.8.2011, proti kterému žadatel podal dne 2.9.2011 stížnost. Jihočeský kraj vydal v rámci autoremedury podle § 16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím dne 7.9.2011 rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, proti kterému se žadatel dne 13.9.2011 odvolal. Ministerstvo vnitra ČR na základě odvolání žadatele zrušilo rozhodnutím ze dne 5.10.2011 rozhodnutí Jihočeského kraje ze dne 7.9.2011 a věc vrátilo Jihočeskému kraji k novému projednání. Jihočeský kraj vydal nové rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti dne 20.10.2011 pod č.j. KUJCK/32214/2011/OLVV/15, kterým odmítl poskytnout informace na otázky č. 2 až 4 pokračování -3- 10A 7/2012 s odvoláním na právní názor odvolacího orgánu. O odvolání žadatele rozhodlo Ministerstvo vnitra v Praze rozhodnutím ze dne 25.11.2011 pod č.j. MV-104464-8/ODK-2011 tak, že rozhodnutí Jihočeského kraje ze dne 20.10.2011 zrušilo a věc vrátilo Jihočeskému kraji k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.12.2011. Ministerstvo vnitra usnesením ze dne 5.1.2012 č.j. MV-101-2/ODK-2012 pověřilo Krajský úřad kraje Vysočina podle § 131 odst. 4 správního řádu z důvodu vyloučení všech úředních osob Krajského úřadu Jihočeského kraje k rozhodnutí a vyřízení žádosti V. B. o informace o výši platu, odměn a případných dalších bonusů vyplácených řediteli Krajského úřadu Jihočeského kraje, každému z vedoucích odboru tohoto krajského úřadu a poradcům hejtmana Jihočeského kraje za období od 1.1.2010 do 30.6.2011. Krajský úřad Vysočina ve věci rozhodl dne 23.1.2012 pod č.j. KUJI 4204/2012 tak, že se žádost žadatele částečně odmítá. Proti rozhodnutí podal žadatel dne 3.2.2012 odvolání. Správní spis byl před rozhodnutím o odvolání zapůjčen zdejšímu soudu. IV. Právní názor soudu (6) Soud se v dané záležitosti zabýval ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), otázkou splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat. (7) Na základě písemností založených ve spise, který byl soudu předložen soud zjistil, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.11.2011 č.j. MV-104464- 8/ODK-2011, který jako odvolací orgán podle § 16 odst. 3 a § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanovením § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004, správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) zrušil na základě odvolání V. B. rozhodnutí povinného subjektu – Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20.10.2011 č.j. KUJCK/32214/2011/OLVV/15 o odmítnutí žádosti žadatele v části týkající se informací o výši platu, odměn (včetně důvodů udělení mimořádných odměn) a případných dalších bonusů vyplacených řediteli krajského úřadu, vedoucím odborů krajského úřadu a poradcům hejtmana za období 1.1.2010 do 30.6.2011 a to podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a věc vrátil k novému projednání. Soud dále zjistil, že Ministerstvo vnitra České republiky pověřilo podle § 131 odst. 4 správního řádu usnesením ze dne 5.1.2012 č.j. MV-101-2/ODK-2012 z důvodu vyloučení všech úředních osob Krajského úřadu Jihočeského kraje k vyřízení žádosti pana V. B. o informace o výši platu, odměn a případných dalších bonusů vyplácených řediteli Krajského úřadu Jihočeského kraje, každému z vedoucích odborů tohoto krajského úřadu a poradcům hejtmana Jihočeského kraje za období od 1.1.2010 do 30.6.2011 Krajský úřad kraje Vysočina. V řešeném případě byla, jinými slovy řečeno, věc zrušena a vrácena Krajskému úřadu Jihočeského kraje k novému projednání a následně ministerstvem vnitra byla věc postoupena k vyřízení Krajskému úřadu Vysočina. Krajský úřad Vysočina dne 23.1.2012 ve věci již rozhodl a proti jeho rozhodnutí byl podán řádný opravný prostředek, odvolání, a tudíž rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, neboť odvolací orgán bude o odvolání V. B. rozhodovat. Žalobou žalobce bylo však napadeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje poté, kdy nabylo toto rozhodnutí právní moci, a věc se vrátila do stádia podání žádosti pokračování -4- 10A 7/2012 žadatele o poskytnutí odmítnuté informace. Z toho, co bylo řečeno, je zřejmé, že žalobcem bylo napadeno rozhodnutí, které dosud nezasáhlo do jeho subjektivních hmotněprávních oprávnění, neboť žalobou napadl rozhodnutí, které není ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 rozhodnutím, které vyhovuje podmínkám stanoveným soudním řádem správním pro přezkum rozhodnutí. (8) Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Dvě z těchto podmínek jsou stanoveny v obecných ustanoveních o pravomoci soudu (§ 5 a 6 s.ř.s.). Prvou podmínkou je, že věc není zákonem z pravomoci soudu vyňata, druhou podmínkou obsaženou v obecných ustanoveních je požadavek vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. V dané věci zákon možnost podat opravný prostředek připouští, byl také využit a na jeho základě, bylo vydáno rozhodnutí, které bylo žalobou žalobce napadeno. Jediným účinkem žalobou napadeného rozhodnutí bylo však zrušení předchozího prvostupňového rozhodnutí a nikoli založení, změna, zrušení nebo závazné určení práv účastníků. Pro posouzení otázky přípustnosti žaloby je podstatné právě zrušení předchozího prvostupňového rozhodnutí, v důsledku kterého se věc vrátila do fáze po podání žádosti o poskytnutí informace. K tomu lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu kupříkladu rozsudek sp. zn. 2As 38/2011 ze dne 16.6.2011, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, „….že zrušením a vrácením do stádia řízení před správní orgán I. stupně věc nekončí a bude o ní rozhodováno znovu. Takové rozhodnutí nemění nic na veřejných subjektivních právech stěžovatele, přestože je v odůvodnění vysloven právní názor, který je pro správní orgán prvního stupně závazný…. Ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. je nutno vykládat tak, že je třeba ve správním soudnictví přezkoumávat taková rozhodnutí, kdy je negativně dotčena právní sféra žalobce. I za předpokladu, že by v daném případě v novém řízení správní orgán beze zbytku respektoval právní názor žalovaného a v jeho intencích rozhodl, není naříkané rozhodnutí tím správním aktem, který by konečným způsobem zasahoval do hmotně právní sféry stěžovatele. Tím bude až nové rozhodnutí, které ve věci samé bude vydáno a které může být stěžovatelem napadeno nejen odvoláním, ale zprostředkovaně též další žalobou…“. Nad rámec nutného lze uvést, že nově určený povinný subjekt, jak soud ověřil ze spisu, ve věci znovu vydal rozhodnutí, které bylo napadeno řádným opravným prostředkem. Věc proto stále není ukončena. (9) Žalobce v žalobě pro případ, že by byla poskytnuta požadovaná informace dle současného textu zákona o svobodném přístupu k informacím namítal, že nemůže uplatnit žádné námitky ani opravné prostředky, neboť poskytnutí informace nepodléhá režimu správního řízení. Protože nesouhlasil s posouzením věci žalovaným, podal žalobu a zdůraznil, že nemá jinou možnost obrany před faktickým zveřejněním platu a odměn a odkázal na judikaturu NSS č.j. 2As 51/2008-161 ze dne 28.8.2009. K tomu soud uvádí, že odkaz žalobcem použitý pro věc případný není. Judikát se týká věci odmítnuté žaloby z důvodu nesplnění podmínky aktivní legitimace k jejímu podání. Žalobcem v žalobě použitý doslovný odkaz na text rozhodnutí nebyl učiněn Nejvyšším správním soudem v citovaném rozsudku, ale byl v rozsudku použit s odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 23.3.2005 č.j. 6A 25/2002-42 a z této argumentace bylo v tam projednávané věci jako závěr vysloveno, že neopomenutelným předpokladem aktivní legitimace není přímé zkrácení práv, nýbrž pokračování -5- 10A 7/2012 postačuje pouhé tvrzení o dotčení právní sféry žalobce. Nezákonnost byla shledána v odmítnutí žaloby z důvodu jejího podání osobami k tomu zjevně neoprávněnými. Podle názoru soudu nelze zohlednit tuto žalobcem uvedenou argumentaci za účelem dosažení přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí. Pokud by totiž soud akceptoval žalobcem předloženou argumentaci, zvýhodnil by žalobce při srovnání s jinými osobami v počáteční fázi posuzování žádosti o poskytnutí informace za předpokladu, že by takové podané žádosti bylo hned napoprvé vyhověno. Pokud by totiž povinný subjekt po obdržení žádosti o poskytnutí informace tuto informaci žadateli bez výhrad poskytl, nemohl by se dotčený subjekt rovněž bránit v případě nesouhlasu s poskytnutými informacemi. Výklad požadovaný žalobcem by navíc vedl k založení nerovnosti osob, které mohou být dotčeny poskytnutím informace za situace, že by taková informace byla povinným subjektem vydána oproti osobám, které by posléze do řízení vstoupily poté, kdy byly odvolacím orgánem jako účastníci podle § 27 odst. 2 správního řádu dodatečně zahrnuti. Jinak řečeno, poskytnutí informace samo o sobě nepředstavuje správní rozhodnutí, a proto nelze uplatnit opravný prostředek, a to ani v případě bezvýhradného poskytnutí informace, ani v případě poskytnutí informace v důsledku zásahu nadřízeného orgánu. Soud proto neshledal argumentaci žalobce případnou, pro jeho požadavek, aby soud věcně jeho žalobu posoudil. Navíc na základě dalšího vývoje ve věci je zřejmé, že požadované informace poskytnuty nebyly a žalovaný bude znovu rozhodovat. (10) Rozhodnutí žalovaného správního orgánu, které žalobce napadl správní žalobou není ve světle výše citované platné právní úpravy rozhodnutím (tak, jak je definováno v ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s.), kterým by došlo k zásahu do subjektivních hmotně právních oprávnění žalobce, neboť tím nedošlo k založení, změně nebo zrušení či závaznému určení subjektivních veřejných práv nebo povinností žalobce. Takový zásah ovšem nelze předjímat, což ostatně potvrzuje i další ve věci soudem ověřený vývoj, kdy již bylo znovu rozhodnuto na základě závazného právního názoru odvolacího orgánu jiným povinným subjektem a informace požadovaná žadatelem rovněž nebyla žadateli o poskytnutí informace zprostředkována. V souzené záležitosti bylo prvostupňové rozhodnutí o částečném neposkytnutí informace znovu napadeno řádným opravným prostředkem, o kterém bude rozhodovat odvolací orgán podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu. Rozhodnutí žalovaného správního orgánu, které bylo napadeno správní žalobou, není proto rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť nezaložilo, nezměnilo, nezrušilo ani závazně neurčilo subjektivní veřejná práva nebo povinnosti žalobce. Žaloba je proto podle § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná, neboť se domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání soudem vyloučeno (§ 70 písm. a) s.ř.s.). (11) Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže jde podle tohoto zákona o návrh nepřípustný. V dané záležitosti soud shledal, že jedná se o návrh nepřípustný, a proto je naplněn důvod stanovený v § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. V. Závěr, náklady řízení (12) Soud proto uzavřel, že jednalo se o návrh, který je podle zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění nepřípustný, a proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) a žalobu jako nepřípustnou odmítl. pokračování -6- 10A 7/2012 (13) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Z toho důvodu byly splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen z žaloby v částce 3 000,- Kč a za žádost o přiznání odkladného účinku žalobě v částce 1 000,- Kč. S ohledem na odmítnutí žaloby soud o žádosti žalobce o poskytnutí odkladného účinku žalobě nerozhodoval. Zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací k jeho rukám.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. února 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.