10 A 7/2014
č. j. 10 A 7/2014-24
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
10A 7/2014 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce R.V. , bytem České Budějovice, X, právně zastoupeného Mgr. Františkem Mézsárosem, advokátem v Praze 6, Pod Novým lesem 127/44, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru legislativy a vnitřních věcí, oddělení správní, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2018 (správně 3. 12. 2013), č.j. KUJCK/65087/2013/OLVV-2, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru legislativy a vnitřních věcí, oddělení správní, ze dne 3. 12. 2018 (správně 3. 12. 2013), č.j. KUJCK/65087/2013/OLVV-2 a rozhodnutí Městského úřadu Milevsko, odboru vnitřních věcí ze dne 10. 10. 2013 č.j. MM 28464/2013 OVV/KH se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 21. 1. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2013 č.j. KUJCK/65087/2013/OLVV-2, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Milevsko, odboru vnitřních věcí ze dne 10. 10. 2013 č.j. MM 28464/2013 Pokračování - 2 - 10A 7/2014 OVV/KH ve věci přestupku žalobce proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě podle § 46 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen přestupkový zákon), kterého se dopustil tím, že dne 12. 6. 2013 v blíže nezjištěné době před 13.30 hod. v obci Kovářov nabízel služby a produkty společnosti Bohemia energy, čímž porušil článek 8 Nařízení obce Kovářov č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád a byla mu uložena pokuta ve výši 1.000 Kč a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupků ve výši 1.000 Kč a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí vychází z neúplně zjištěného stavu věci, čímž bylo podle žalobce porušeno jeho právo podle § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád. Dále zastává názor, že nebylo dostatečně prokázáno, že se uvedený skutek skutečně stal, natož že jej spáchal právě žalobce. Proto mělo být řízení zastaveno. Vina žalobce je dokazována pouze nepřímými důkazy, které netvoří ucelenou soustavu navazujících důkazů, z nichž by bylo možné dovodit jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru. Nepřímé důkazy totiž prokazují, že žalobce se mohl skutku jemu kladeného za vinu dopustit, nikoliv že se tohoto skutku skutečně dopustil. (3) Svědecká výpověď J.Š. nemůže být považována za relevantní důkaz, neboť tento nebyl události vůbec přítomen, žádné takové skutečnosti, že by žalobce nabízel produkt neviděl, ani neslyšel. To, co uvedl správnímu orgánu, byla zprostředkovaná informace od třetí osoby, manželky. Z toho důvodu měla být vyslechnuta manželka J.Š., nikoliv J.Š., který osobu neviděl. Rovněž strážník obce pan Š., který se setkal se žalobcem na veřejném prostranství, nebyl svědkem takového jednání, v němž je spatřován přestupek žalobce. I za situace, kdy žalobce potvrdil při podání vysvětlení strážníku Š., že byl oprávněn nabízet produkty společnosti Bohemia energy entity s.r.o. nelze z této informace vyvozovat závěry, které vyvodil správní orgán. Možnost něco nabízet a skutečně nabízet, jsou dvě odlišné věci a možnost nabízet aktivní jednání vůbec neprokazuje. (4) Vysvětlení žalobce podané strážníku Š. nelze nijak ověřit, neboť obsah není zachycen zákonem předvídaným způsobem, a proto nemůže být stěžejním důkazem prokazujícím vinu žalobce. Správní orgán mohl vyslechnout dle tvrzení strážníka Š. další svědky, ale neučinil tak, tudíž nebyla dodržena zásada materielní pravdy a nebyly vyloučeny pochybnosti o vině žalobce. Žalobce označil jako absurdní argument žalovaného, že pokud odmítl k věci se vyjádřit, využil svého práva nevypovídat, pak z toho žalovaný dovodil, že mu hrozilo nebezpečí postihu za přestupek. Přitom institut práva odepření výpovědi je jedním ze základních práv garantovaných Ústavou. Odmítnutí podat vysvětlení nemůže uzavírat a ucelovat řetězec nepřímých důkazů o vině a výklad žalovaného se příčí právnímu řádu i ústavnímu pořádku. Žalobce proto navrhl zrušení rozhodnutí žalovaného i prvostupňového orgánu a vrácení věci k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného. (5) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil souhlas s tím, aby věc byla projednána bez nařízeného jednání. Žalovaný uvedl, že nemá pochybnost o tom, že se skutek stal, tak jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. To dovodil na základě úvahy, že J. Š. kontaktoval obecního strážníka na základě telefonátu vystrašené manželky, která mu volala do práce, že se nějaký muž pohybuje u nich po dvoře. Popsala jej podle oblečení, do obličeje mu neviděla. Strážník přijel k paní Š., která mu oznámení manžela potvrdila a muže popsala. Strážník projížděl obcí, muže hledal a mezitím měl další telefonát, že ve vsi někdo nabízí levné produkty. Muže objevil, legitimoval a zeptal se, co nabízí v jednotlivých nemovitostech. Pokračování - 3 - 10A 7/2014 Žalobce sdělil, že produkty firmy Bohemia energy entity s.r.o. Na dotaz strážníka, zda tuto skutečnost oznámil na obecním úřadě, obdržel zápornou odpověď. Blokovou pokutu za porušení nařízení obce žalobce odmítl zaplatit. Před správním orgánem se žalobce odmítl k věci vyjádřit a využil svého práva nevypovídat. (6) Správní orgány postupovaly podle správního řádu a jimi získané důkazy byly dle názoru žalovaného dostačující. Žalobce žádné jiné důkazy nenavrhl, nevysvětlil, co v obci Kovářov vykonával za činnost. Správní orgán po zhodnocení důkazů na základě zásady volného hodnocení důkazů se přiklonil k logické verzi, že se žalobce přestupku dopustil. U firmy Bohemia energy entity s.r.o. správní orgán ověřil, že žalobce byl skutečně oprávněn nabízet produkty. Mohl sice vyslechnout další svědky, například paní Š. nebo další osobu, která telefonovala strážníkovi, ale správní orgán rozhodl na základě výše uvedených důkazů, že je dokazování dostačující a věc uzavřel. Podle názoru žalovaného bylo nepochybné, že osobu pohybující se v podmínkách obce Kovářov je poměrně lehké ztotožnit a nelze si představit jiný názor, než ten, že tato osoba produkty skutečně nabízela, neboť jiná osoba se v obci nenacházela. Žalobce sám navíc tuto skutečnost strážníkovi potvrdil, což strážník uvedl ve své výpovědi. Žalobce se tudíž doznal ke svému jednání, které je nařízením obce zapovězeno, a to postačuje k naplnění skutkové podstaty přestupku bez dalšího. Žalobce se neseznámil, dokonce ignoroval nařízení obce, kterým je tento způsob prodeje zakázán. To však žalobce neomlouvá, k zavinění postačí pouhá nedbalost. III. Obsah správních spisů. (7) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující podstatné skutečnosti: (8) Z Nařízení obce Kovářov č. 1/2013, kterým byl vydán tržní řád, dle jeho článku 8 je na celém území obce Kovářov zakázán tzv. podomní a pochůzkový prodej a nabídka služeb. Podomním prodejem a nabídkou služeb pro účely tohoto nařízení se rozumí takový prodej a nabídka služeb, kdy je bez předchozí objednávky dům od domu nabízeno a prodáváno zboží či služby. Městský úřad Milevsko postoupil dne 2.7.2013 Magistrátu města České Budějovice oznámení o přestupku žalobce, kterého se měl dopustit dne 12.6.2013 okolo 13.53 hod. v obci Kovářov, kde nabízel služby a produkty společnosti Bohemia energy takovým způsobem, že obcházel jednotlivé nemovitosti a vstupoval na soukromé pozemky, čímž porušil ustanovení článku 8 Nařízení obce č. 1/2013, tržní řád. Součástí oznámení je úřední záznam ze dne 25.6.2013 pořízený Obecní policií Kovářov, okres Písek č.j. 212/2013, z něhož vyplývá, že dne 12.6.2013 ve 13.30 hod. oznámil J.Š., že mu volala manželka, že se na jejich dvoře rodinného domu v Kovářově pohyboval neznámý muž, který odešel a nechal vrátka otevřená. Manželka J.Š. událost popsala. Popsala oblečení muže, bližší popis nebyla schopna poskytnout, neboť jej zahlédla na malou chvilku. Obecní policie zahájila pátrání a spatřila mladého muže na křižovatce v obci Kovářov, který odpovídal popisu. Žalobce podal vysvětlení, že nabízí služby po domácnostech, a to produkty firmy Bohemia energy. Žalobci bylo sděleno, že je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona, neboť porušil nařízením obce č. 1/2013, který v článku 8 zakazuje na území obce Kovářov podomní a pochůzkový prodej a věc měla být řešena v blokovém řízení, což žalobce odmítl. (9) Magistrát města České Budějovice sepsal dne 12.8.2013 zápis o vysvětlení žalobce podle § 60 přestupkového zákona, kdy žalobce se k věci přestupku proti pořádku ve státní správě odmítl vyjádřit, využil svého práva v dané věci nevypovídat. Magistrát města České Budějovice, správní odbor vydal dne 13.8.2013 usnesení, kterým vrátil věc místně Pokračování - 4 - 10A 7/2014 příslušnému správnímu orgánu v Milevsku k přímému projednání, kdy v odůvodnění uvedl, že vzhledem k absenci důkazů ve spisovém materiálu je důvodné zahájit správní řízení, předvolat svědky události, zasahujícího policistu, oznamovatele J.Š. a další svědky, kterým nabízel žalobce produkty firmy Bohemia energy a aby věc byla projednána oprávněnou úřední osobou, Městským úřadem Milevsko. (10) Městský úřad Milevsko, odbor vnitřních věcí dne 21.8.2013 sdělil žalobci podezření a předvolal jej na ústní jednání na den 9.9.2013. Dne 9.9.2013 se uskutečnilo ústní jednání, o kterém byl sepsán protokol. Byli vyslechnuti svědci, a to P.Š., obecní strážník, který uvedl, že byl informován panem Š., že se u nich na dvoře pohybovala neznámá osoba. Měl další telefonát od jiné osoby, která viděla, že se v obci pohybuje osoba nabízející levné tarify, avšak nevzpomněl si na jméno této osoby. Setkal se s mužem, který odpovídal popisu, který potvrdil, že nabízí produkty firmy Bohemia energy. Svědek Š. sám nebyl přítomen této činnosti žalobce. Svědek J.Š. uvedl, že mu manželka sdělila, že se u nich na dvoře pohyboval mladý muž, což jí bylo podezřelé a než vyběhla z domu, odešel a již jej neviděla. Popsala pouze jeho oblečení. (11) K věci se písemně vyjádřil žalobce dne 16.9.2013. Uvedl, že nejsou žádné relevantní důkazy, které by dokazovaly spáchání přestupku žalobce. Svědek Š. nebyl svědkem nedovoleného jednání ze strany žalobce, pouze se s ním setkal na veřejném prostranství a svědek Š. rovněž nic konkrétního neviděl ani neslyšel. Popsal informace, které získal zprostředkovaně. Bylo proto navrženo zastavení přestupkového řízení a zproštění žalobce obvinění. (12) Firma Bohemia energy na žádost Městského úřadu v Milevsku dne 13.9.2013 uvedla, že žalobce je pracovníkem společnosti D2DCZ s.r.o. Praha 3. Tato společnost Městskému úřadu Milevsko na jeho žádost dne 30.9.2013 uvedla, že žalobce byl oprávněn nabízet produkty firmy Bohemia energy, ale již s firmou nespolupracuje. (13) Žalobci byla dána možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí dne 2.10.2013. Žalobce se dne 8.10.2013 vyjádřil opakovaně, že nejsou proti němu žádné důkazy, které by svědčily o spáchání přestupku, který je mu kladen za vinu a bylo navrženo zastavení řízení a zproštění obvinění. (14) Městský úřad Milevsko vydal dne 10.10.2013 rozhodnutí pod č.j. MM 28464/2013 OVV/KH , kterým uznal žalobce vinným z přestupku proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona, kterého se dopustil tím, že dne 12.6.2013 v blíže nezjištěné době před 13.30 hod. v obci Kovářov nabízel služby a produkty společnosti Bohemia energy, čímž porušil článek 8 Nařízení obce Kovářov č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 1.000 Kč, a to s odkazem na § 12 odst. 1 přestupkového zákona a § 11 odst. 1 písm. b) a § 46 odst. 3 téhož zákona. Zároveň mu byla stanovena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. O odvolání bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem dne 3.12.2013 pod č.j. KUJCK/65087/2013/OLVV-2 tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že bylo vycházeno ze svědectví strážníka P.Š. a nepřímého svědectví J.Š., kdy žalobce strážníku P.Š. řekl, že nabízí produkty firmy Bohemia energy. Správní orgán provedené důkazy vyhodnotil a dospěl k závěru, že se žalobce přestupku dopustil. Nepřímým důkazem je i skutečnost, že se žalobce odmítl k věci vyjádřit. Správní orgán mohl vyslechnout i další svědky, avšak považoval to za nadbytečné. Správnímu orgánu prvého stupně se podařilo Pokračování - 5 - 10A 7/2014 poskládat logický důkazní řetězec, kdy žalobce u správního orgánu své vyjádření nepopřel a odmítl k věci vypovídat. Žalovaný tedy neměl pochybnosti o tom, že k přestupkovému jednání došlo z nedbalosti. IV. Právní názor soudu. (15) Krajský soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. (16) V dané záležitosti se jednalo přestupkové řízení, při kterém správní orgán rozhoduje na základě důkazů, které měl k dispozici v době svého rozhodování a které byly zároveň provedeny procesně řádným postupem. Podle ustanovení § 2 odst. 1 přestupkového zákona, přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů nebo o trestný čin. (17) K vyslovení závěru o tom, že se osoba podezřelá z přestupkového jednání tohoto jednání skutečně dopustila, je zapotřebí, aby zákonné předpoklady stanovené v § 2 odst. 1 přestupkového zákona byly zjištěny procesně správným způsobem. Všechny znaky přestupku musí být naplněny současně. Podle § 73 odst. 2 zákona o přestupcích má obviněný z přestupku právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. Tato práva náleží obviněnému vždy po celou dobu řízení o přestupku. Obviněný z přestupku není povinen poskytovat správnímu orgánu při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí veškerou potřebnou součinnost tak, jak to od jiných subjektů správních řízení požaduje § 50 odst. 2 správního řádu. Z toho vyplývá, že může být procesně zcela pasivní, případně může být procesně aktivní až v pozdější fázi řízení a správní orgán se musí s jeho procesní aktivitou vypořádat (srov. Rozsudek NSS sp. zn. 1 As 96/2008). (18) V souzeném případě prvostupňový správní orgán dospěl k závěru, že žalobce je vinen přestupkem proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 12.6.2013 v blíže nezjištěné době před 13.30. hod. v obci Kovářov nabízel služby a produkty společnosti Bohemia energy, čímž porušil nařízení obce Kovářov č. 1/2013, kterým byl vydán tržní řád. Žalobce se k věci vyjádřil pouze dne 12.6.2013, kdy byl strážníkem Obecní policie obce Kovářov dotazován k jeho činnosti v obci Kovářov. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil a prostřednictvím svého zástupce sdělil, že se k věci odmítá vyjádřit. Správní orgán své rozhodnutí založil na svědectví strážníka P.Š. a nepřímém svědectví J.Š.. Ani jeden z těchto svědků nebyl přítomen jednání, za které byl žalobce postihován. Strážník Š. ve své výpovědi uvedl, co mu měl žalobce sdělit, avšak toto sdělení nelze žádným způsobem ověřit. Svědek Š. ve své svědecké výpovědi uvedl, to co mu sdělila jeho manželka, která zahlédla na dvoře jejich nemovitosti nějakou cizí osobu. Jednalo se o zprostředkované sdělení, neboť svědek Šimeček žádné skutečnosti neviděl, ani neslyšel. Správní orgán neměl při svém rozhodování doznání žalobce o nabízení produktů společnosti Bohemia energy. Žalovaný správní orgán hodnotil závěry prvostupňového orgánu jako správné a dokazování, které bylo provedeno, dostačující. Žalovaný správní orgán správně uvedl, že úřední záznam obecní policie poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci a nelze jej považovat za důkazní prostředek. Podle jeho hodnocení byly dostačující svědecké výpovědi, které správní orgán prvého stupně provedl a připojil hodnocení, že dalším nepřímým důkazem je i skutečnost, že Pokračování - 6 - 10A 7/2014 se odvolatel k věci odmítl jakkoli vyjadřovat a využil svého práva v dané věci nevypovídat. Současně konstatoval, že správní orgán mohl vyslechnout i další svědky, avšak k tomuto postupu nepřistoupil, neboť podle jeho hodnocení byl přestupek dostatečně prokázán. Sám žalobce měl dle informací uvedených obecním strážníkem sdělit, že obchází nemovitosti v obci a nabízí produkty firmy Bohemia energy. Odvolací orgán proto neměl pochybnosti o tom, že k přestupkovému jednání došlo a skutkový stav byl dostatečně a dobře zjištěn. (19) Soud však zastává názor opačný. V řízení o přestupcích s ohledem na trestně právní povahu přestupku je nutné dbát na ochranu práv obviněného. To vyplývá i z judikatorní činnosti Nejvyššího správního soudu. K tomu lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 22.7.2009 sp. zn. 1 As 44/2009, dle kterého postup správního orgánu při provádění dokazování upravuje § 51 a násl. správního řádu, v přestupkovém řízení jsou však kladeny specifické nároky na rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí a jejich výklad obecných ustanovení obsažených ve správním řádu. Na zjišťování skutkového stavu v rámci přestupkového řízení je proto nutné aplikovat přísnější měřítka než na správní řízení obecně, neboť obvinění z přestupku je obviněním trestním ve smyslu § 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z toho důvodu je při dokazování v prováděném přestupkovém řízení nutno řídit se správním řádem a umožnit obviněnému vyjádřit se ke všem okolnostem, které jsou mu kladeny za vinu, jakož i k důkazům o nich, dále právo uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu a podávat návrhy a opravné prostředky. Na druhou stranu však obviněný nesmí být donucován k výpovědi ani k doznání. Podle § 52 správního řádu správní orgán provádí důkazy, které jsou potřebné k zjištění skutečného stavu věci. Návrhy účastníků přitom není vázán. Toto ustanovení je projevem zásady vyhledávací. Podklady pro rozhodnutí v přestupkovém řízení opatřuje správní orgán. Dále lze analogicky odkázat i na základní zásady trestního řízení, kdy podle § 2 odst. 1 trestního řádu jedná se o zásadu zákonnosti řízení. Dodržování této zásady je třeba vyžadovat i v řízení přestupkovém. Ve vztahu k dokazování to znamená, že může být jako důkaz použit pouze takový úkon, který byl proveden v souladu se zákonem. Současně je nutné respektovat předpisy vyšší právní síly jako je Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavního pořádku České Republiky. Podle článku 37 odst. 1 Listiny může každý odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpeční trestního stíhání mimo jiné sobě. Podle článku 40 odst. 4 Listiny obviněný má právo odepřít výpověď a tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. Z obsahu těchto ustanovení vyplývá, že nikdo není povinen sám sebe obviňovat. Sebeobviňujícího vyjádření osoby před policejním orgánem nemůže být použito samo o sobě jako důkaz o vině této osoby. Muselo by dojít k výslechu této osoby po poučení, kterého se má obviněnému z přestupku dostat. Nedostatek těchto podmínek nelze obejít tím, že se jako důkaz použije výpověď policisty o obsahu sebeobviňujícího vyjádření osoby, které měla před ním pronést. Jako usvědčující důkaz rovněž nelze použít výpověď policisty, který prováděl šetření směřující k objasnění skutku o tom, co mu sdělil ve svém vyjádření právě obviněný. (20) V daném případě došlo k pochybení správních orgánů při dokazování. Dokazování, tak jak bylo provedeno správními orgány, bylo vadné. Postupem správního orgánu nebylo dostatečně prokázáno, že se uvedený skutek skutečně stal a rovněž nebylo prokázáno, že se žalobce uvedeného přestupkového jednání skutečně dopustil. Rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného stavu věci, neboť jako svědek byl vyslechnut J.Š., který nebyl přítomen nabízení produktu ani služeb žalobcem a rovněž tak strážník obce Kovářov, který ve své svědecké výpovědi uvedl pouze to, co mu měl žalobce sdělit. Ani strážník obce Kovářov nebyl přítomen jednání, v němž by mohl být spatřován přestupek Pokračování - 7 - 10A 7/2014 žalobce. Z toho důvodu došlo k porušení zásady materielní pravdy, neboť nebyly postupem správních orgánů vyloučeny veškeré pochybnosti o vině žalobce. (21) Žalovaný správní orgán pochybil v tom, že nevyslechl svědky, kteří byli přítomni při nabízení produktů žalobcem, ale vyslechl svědky, kteří buď podali pouze zprostředkovaný důkaz o tom, že se žalobce pohyboval na dvoře obytného domu bez toho, že by nabízel nějaké produkty, nebo svědeckou výpověď o obsahu vysvětlení, které měl žalobce k věci poskytnout za situace, že žalobce odmítl k tomu podat sám svou výpověď. Tuto vadu řízení nezhojil ani žalovaný správní orgán, který k tíži žalobce hodnotil právě skutečnost, že se k věci odmítl jakkoli vyjádřit. Tento postup žalobce je však zcela legitimním oprávněním každého, kdo je podezřelý ze spáchání přestupkového jednání. Takový postoj nemůže představovat nepřímý důkaz o tom, že se žalobce přestupku dopustil. (22) Soud proto uzavřel, že se správní orgány dopustily vadného dokazování a došlo tím k porušení zásady materielní pravdy i zákonnosti při vydání žalobou napadených rozhodnutí. Správní orgány tudíž nepostavily najisto skutkový stav věci a tato vada byla natolik intenzivní, že měla vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé. V. Závěr, náklady řízení. (23) Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce byl úspěšný ve zpochybnění zákonnosti procesního postupu správních orgánů, který předcházel vydání žalobou napadených rozhodnutí. Soud proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil bez jednání, neboť došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Správní orgány totiž pro vydání napadeného rozhodnutí použily důkazy získané v rozporu se zákonem (§ 51 odst. 1 správního řádu). (24) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který v řízení úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalobce, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), 600 Kč a 21% DPH ve výši 1.428 Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 8 - 10A 7/2014 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 19. prosince 2014 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.