10 A 70/2012
č. j. 10 A 70/2012-25
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 6 Ads 154/2012-14- KS Č. Budějovice 10 A 70/2012-25
- NSS 6 Ads 154/2012-14
Citované zákony (6)
Rubrum
10A 70/2012 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Ivem Jahelkou, advokátem, se sídlem AK v Jindřichově Hradci, Sládkova 351/II, proti žalovanému řediteli Celního ředitelství České Budějovice, se sídlem Kasárenská 6, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí ředitele Celního úřadu České Budějovice č.j. 1957-5/2012-030100-301 ze dne 22. 6. 2012, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí ředitele Celního úřadu České Budějovice ze dne 22. 6. 2012, č.j. 1957-5/2012-030100-301 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7.800,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce JUDr. Jahelky.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele Celního úřadu Jindřichův Hradec ze dne 20. 3. 2012, vydané v kázeňském řízení. Žalobce považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný. Má za to, že za situace, kdy dle § 189 zákona o služebním poměru, se při projednávání jednání, které má znaky přestupku, postupuje podle zákona o přestupcích, jde-li mimo jiné o rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny a tento zákon o přestupcích zároveň v § 51 uvádí, že k nařízení o přestupcích se vztahují obecné předpisy o správním řízení, tak je třeba i v tomto případě aplikovat správní řád. Dle žalobce přichází v úvahu aplikace § 51, § Pokračování - 2 - 10A 70/2012 50 odst. 2 a § 56 správního řádu. Jestliže žalovaný neaplikoval správní řád, jedná se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. Žalobce namítal, že příčinou dopravní nehody, při které došlo ke vzniku škody na vozidle, byla technická závada. Rovněž po zahájení kázeňského řízení žalobce uváděl, že nesouhlasí se znaleckým posudkem, který byl vypracován na žádost společnosti JÍŠA rent- car, s.r.o., neboť tato společnost je vlastníkem předmětného motorového vozidla a je současně poškozeným. Předmětný posudek byl objednán za účelem vyčíslení nákladů na opravu vozidla, ovšem neřešil otázku případné technické závady na automobilu a pouze se zmiňoval o příčině vzniku poškození jednotlivých komponentů (pneumatiky). Žalobce nepovažuje tento znalecký posudek za relevantní důkaz, správní orgán s ohledem na jeho nesouhlas měl ustanovit jiného znalce. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ svého rozhodnutí, vyžaduje zásadní doplnění, a to ve formě znaleckého posudku ohledně technické závady jako příčině dopravní nehody. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Z § 51 zákona o přestupcích nelze dovodit, že pro kázeňské řízení ve věcech zákonem o přestupcích neupravených je použitelný správní řád. Pro řízení vedená podle služebního zákona obsahuje tento právní předpis samostatnou úpravu oproti zákonu o přestupcích. Dle žalovaného je právní úprava služebního zákona v souladu se základními zásadami správního řízení dle § 2 až 8 správního řádu, které se dle § 177 odst. 1 použijí i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. Dle žalovaného byl řádně zjištěn skutkový stav. Žalovaný nepovažuje za nutné doplňovat řízení o další znalecký posudek, neboť posudek Ing. Slepičky shledal ve věci příčiny dopravní nehody jednoznačným a důvěryhodným, přičemž jej hodnotil jak samostatně, tak v souvislosti s jinými důkazy. Okolnost, že žalobce vyjádřil nesouhlas s jedním z podkladů rozhodnutí, neznamená, že žalobce navrhuje provedení dalšího důkazního prostředku. V rámci kázeňského řízení byly shromážděny dostatečné důkazní prostředky, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o kterém nejsou pochybnosti. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Ze záznamu Policie ČR, Dopravního inspektorátu Jindřichův Hradec o odevzdání přestupku ze dne 13. 10. 2011 vyplývá, že žalobce jel dne 12. 10. 2011 v 10,20 hodin se služebním motorovým vozidlem, došlo k dopravní nehodě, při které vznikla hmotná škoda na služebním motorovém vozidle. Žalobce v průběhu ohledání místa dopravní nehody uvedl technickou závadu na vozidle jako příčinu dopravní nehody. Vypověděl, že před najetím na ostrůvek došlo k prudkému škubnutí řízení vlevo, proto má za to, že mu praskla levá přední pneumatika nebo měl jinou závadu na vozidle. Věc byla Policií ČR odevzdána žalovanému k projednání v souladu s ust. § 58 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Dne 28. 11. 2012 se konalo ústní jednání, žalobce byl seznámen s obsahem spisu včetně kvalifikace přestupku, pro který s ním bylo zahájeno a vedeno kázeňské řízení. Žalobce uvedl, že nehoda byla způsobena blíže nezjištěnou technickou závadou na vozidle. Ve spise žalovaného je založen protokol o nehodě v silničním provozu, plánek místa dopravního nehody, evidenční karta řidiče, fotodokumentace ohledně dopravní nehody Pokračování - 3 - 10A 70/2012 a znalecký posudek. V rámci řízení o přestupku byl zajištěn znalecký posudek č. 647-31/11 ve věci vzniku poškození a nákladů na opravu vozidla Seat Ibiza 1.4i 16W, RZ 1AC 0045, vypracovaný Ing. J. S. na základě žádosti JÍŠA rent-car s.r.o. Praha 9 – Libeň. Dle uvedeného posudku náklady na opravu představují částku 109.309,- Kč včetně DPH. V úvodu posudku je uvedeno, že najetím na překážku dne 12. 10. 2011 došlo k poškození vozidla Seat Ibiza, úkolem znalce bylo určit příčinu poškození a náklady na jeho opravu. V závěru uvedeného posudku se uvádí, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneu na překážku. Prvostupňový správní orgán postrádal dle obsahu úředního záznamu ze dne 9. 1. 2012 ve znaleckém posudku jasné konstatování, že vozidlo nemělo před nehodou žádnou technickou závadu, která by mohla předmětnou nehodu způsobit. Proto se telefonicky na toto dotázal Ing. S. Obsah telefonního hovoru byl zaznamenán do úředního záznamu. V úředním záznamu se uvádí, že jiné poškození – závada, která by mohla nehodu způsobit, během vypracování znaleckého posudku zjištěna nebyla. Prvky vozu, které by na popsaný stav mohly mít vliv, byly ověřeny jako funkční, a proto je závěrečná věta takto zformulována v uvedeném posudku. Ing. J. S. konstatoval, že posudek je dostatečný a jasně vypovídající o stavu vozidla včetně příčiny poškození vozidla. Žalobce se seznámil se spisovým materiálem a vyslovil nesouhlas se znaleckým posudkem uvedeným shora, požadoval znalecký posudek o příčině nehody a prozkoumání havarovaného vozidla, se kterým po dobu vyšetřování příčiny nehody nemělo být manipulováno. Prvostupňový správní orgán vydal dne 20. 3. 2012 rozhodnutí, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterého se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 5 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona nevěnoval se plně řízení vozidla a sledování situace v provozu na pozemních komunikacích, čímž způsobil dopravní nehodu, při které byla způsobena hmotná škoda na služebním motorovém vozidle. Za toto jednání byl žalobci uložen kázeňský trest pokuty ve výši 1.500,- Kč. Toto rozhodnutí napadl žalobce odvoláním. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto jako nedůvodné a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že z § 51 zákona o přestupcích nelze dovodit, že pro kázeňské řízení ve věcech zákonem o přestupcích neupravených je použitelný správní řád. Pro řízení vedená podle služebního zákona, obsahuje tento právní předpis svoji samostatnou, speciální úpravu, oproti zákonu o přestupcích, a to v § 169 a násl. Právní úprava služebního zákona je v souladu se základními zásadami správního řízení dle § 2 až 8 správního řádu, které se dle § 177 odst. 1 správního řádu použijí i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. V kázeňském řízení byly shromážděny důkazní prostředky, které byly řádně vyhodnoceny přesvědčivým způsobem. Nebylo nutné doplňovat řízení o další znalecký posudek, neboť znalecký posudek Ing. S. je jednoznačným a důvěryhodným ve věci příčiny dopravní nehody. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokračování - 4 - 10A 70/2012 Žalobce především namítá, zda byl v předmětném správním řízení aplikovatelný správní řád. Podle § 189 zákona o služebním poměru č. 361/2006 Sb. v platném znění se při projednávání jednání, které má znaky přestupku, postupuje podle zvláštního právního předpisu, jde-li dle § 1 písm. a) o rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny. Žalobce z toho dovozuje aplikaci správního řádu dle § 51 zákona o přestupcích na uvedené řízení, neboť v § 51 zákona o přestupcích se uvádí, že na řízení o přestupcích se vztahují obecné předpisy o správním řízení, proto je třeba i v tomto případě aplikovat správní řád. Dle žalobce přichází do úvahy zejména aplikace § 51, § 50 odst. 2 a § 56 správního řádu. Tato námitka žalobce důvodná není. Rozhodování o tom, zda jednání žalobce má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny, nelze ztotožňovat s řízením o přestupku jako takovým. Pod tento pojem lze zahrnout pouze posuzování, zda jednání celníka naplňuje znaky přestupku dle § 2, 3 a 4 zákona o přestupcích a skutkovou podstatu vymezenou ve zvláštní části zákona o přestupcích, nikoliv však postup správního orgánu v průběhu celého řízení. Obdobně bylo i judikováno Nejvyšším správním soudem v rozsudku č.j. 1As 16/2007-106. Soud proto souhlasí s názorem žalovaného, že pro řízení vedená podle služebního zákona, obsahuje tento právní předpis svoji samostatnou speciální úpravu oproti zákonu o přestupcích, a to v § 169 a násl. zákona o služebním poměru č. 361/2003 Sb. Na dané řízení se tedy vztahuje zákon o služebním poměru a v omezené míře zákon o přestupcích. Z § 180 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru vyplývá, že služební funkcionář je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutkového stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníka, svědků a jiných osob, doklady a jiné písemnosti nebo záznamy, odborná vyjádření, znalecké posudky, potvrzení, listiny, protokoly o ohledání a pořízení dokumentace skutkového děje. V daném případě podkladem rozhodnutí byl znalecký posudek č. 647-31/11 Ing. Slepičky ohledně vzniku poškození a nákladů na opravu vozidla, který se zejména zabýval vyčíslením nákladů na opravu, pouze v závěru tohoto posudku je zaznamenáno, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneu na překážku. Z úředního záznamu pořízeného prvostupňovým správním orgánem vyplývá, že správní orgán měl pochybnosti o jasném konstatování, že vozidlo nemělo před nehodou technickou závadu, která by mohla předmětnou nehodu způsobit, proto telefonicky byl kontaktován znalec Ing. Slepička a o obsahu telefonátu byl následně pořízen úřední záznam. Žalobce především namítal, že prvotní příčnou dopravní nehody byla technická závada, vyslovil nesouhlas se znaleckým posudkem, který byl vypracován na žádost společnosti JÍŠA rent-car s.r.o., neboť tato společnost je vlastníkem předmětného motorového vozidla a současně poškozeným. Předmětný posudek byl pořízen za účelem vyčíslení nákladů na opravu vozidla a pouze okrajově se v závěru posudku znalec zmiňuje o příčině vzniku poškození jednotlivých dílů. Z úředního záznamu uvedeného shora je zřejmé, že ze strany ředitele Celního úřadu byly pochybnosti ohledně obsahu znaleckého posudku Ing. S., neboť nebylo jednoznačně ze závěrů posudku patrno, že vozidlo nemělo před nehodou žádnou technickou závadu. Doplnění posudku však bylo zajištěno pouze telefonicky. Tento postup správný není, neboť doplnění posudku lze zajistit pouze vyžádáním jeho doplnění u příslušného znalce, nikoliv pouze úředním záznamem pořízeným pracovníkem správního orgánu. Jestliže nebylo z uvedeného znaleckého posudku zcela zřejmé, zda příčinou dopravní Pokračování - 5 - 10A 70/2012 nehody nebyla technická závada, měl být vyžádán písemný doplněk znaleckého posudku od znalce. Úřední záznam není důkazem o odborné otázce Soud poznamenává, že pro věrohodnost předmětného posudku není podstatné, že posudek byl vypracován k žádosti společností JÍŠA rent-car s.r.o., která je vlastníkem předmětného motorového vozidla. V daném případě je rozhodné, zda znalecký posudek je úplný a přesvědčivý a zda se znalec vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby byl přesvědčivý. Soud proto uzavřel, že na základě úředního záznamu o obsahu telefonického hovoru se znalcem nelze učinit jednoznačný závěr, co bylo příčinou dopravní nehody. Znalecký posudek byl pořízen za účelem vyčíslení nákladů na opravu vozidla, neřeší jednoznačně otázku technické závady na autě, nelze proto rozhodnout, co bylo příčinou dopravní nehody. Soud proto přisvědčil žalobci, že je nutno vyžádat doplnění znaleckého posudku, který by buď potvrdil, nebo vyvrátil tvrzení žalobce o technické závadě jako příčině dopravní nehody. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pro podstatné porušení ustanovení o řízení, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé v případě, že nebyl zajištěn jednoznačný důkaz o tom, co bylo prvotní příčinou dopravní nehody. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce, který byl v řízení úspěšný, má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, 2 úkony právní pomoci po 2.100,- Kč, 2 krát 300,- Kč režijní paušál, celkem tedy náklady řízení představují částku 7.800,- Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 6 - 10A 70/2012 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. října 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka