Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 A 76/2014

č. j. 10 A 76/2014-64

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 3 As 38/2015-23

Rozhodnuto 2015-01-28 · ECLI:CZ:KSCB:,2015:10.A.76.2014.64

  1. KS Č. Budějovice 10 A 76/2014-64
  2. NSS 3 As 38/2015-23
  3. NSS 3 As 38/2015-34

Citované zákony (5)

Rubrum

10A 76/2014 - 64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr. P. K . , bytem N. Ch. 82, zast. JUDr. Jaroslavem Trunečkem, advokátem v Dobříši, Pleskotova 1698, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 5. 2014 čj. KUJCK 27257/2014/OREG, za účasti J. V., bytem V. 30, zast. Ing. Hanou Roudnickou, obecnou zmocněnkyní, bytem Strakonice, Kosmonautů 1262, I. S., bytem Č. K., J. 190 a K. K., bytem Č. B., L. 296, t a k t o:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 17. 6. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2014 čj. KUJCK 27257/2014/OREG, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a dalších účastníků územního a stavebního řízení proti rozhodnutí Městského úřadu ve Volarech, jímž bylo vydáno územní a Pokračování - 2 - 10A 76/2014 stavební povolení „objekt k individuální rekreaci v Nové Peci“ a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že správní orgány obou stupňů rezignovaly na zjištění skutečného stavu věci v místě samém. Na stavebním pozemku není umístěna žádná stavba, kterou by bylo možno rekonstruovat, modernizovat či přistavět. Byl pominut nevysvětlitelný a nelogický fakt, že určitá část pozemku o výměře 320 m byla vyňata z celistvé funkční plochy určené pro sport a rekreaci. Proto je namítáno porušení § 50 odst. 4 správ. řádu. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, pod jakou stavbu lze stavební záměr zařadit a zřejmě usoudil, že jedná se o jednoduchou stavbou související s využitím plochy pro sport a rekreaci ve smyslu územního plánu. Při posuzování námitky o tom, že nejedná se o jednoduchou stavbu, učinil žalovaný pokus o nápravu rozhodnutí tak, že fakticky suploval prvostupňové rozhodnutí. Tento postup je obecně nepřípustný, protože pro odvolací instanci obecně nevyplývá ze zákona možnost napravovat nedostatky přezkoumávaného rozhodnutí. V daném území není možno umístit jakoukoli jednoduchou stavbu, což lze dovodit z textové části územního plánu, který pojednává stavby pro rekreaci odděleně od jednoduchých staveb souvisejících s vyžitím plochy pro sport a rekreaci. Bez odpovědi zůstala otázka související s objektem druhého bydlení. Smyslem územního plánu bylo umožnit údržbu rodinných domů a individuální rekreace nikoli umísťovat další podobné objekty. Dále se namítá nedostatek odůvodnění, kdy není zřejmé, jakým způsobem se stavební úřad vypořádal s faktickými námitkami žalobce. Závěr o skutkovém základu chybí, stejně jako závěr o souladu tohoto stavu se stavem zachyceným v územně plánovací dokumentaci, a to jak v části textové tak grafické. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nelze souhlasit s tím, že správním úřadům obou stupňů nebyl znám skutečný stav na místě samém, kdy pro jeho zjištění postačuje pouhý náhled do ortofotomapy. Nebylo vycházeno z toho, že na daném pozemku nachází se jakékoli stavba. Soulad záměru s územně plánovací dokumentací byl posouzen. V grafické části je pozemek určený ke způsobu využití rekreace-individuální, podle zakreslené hranice spadá do zastavitelného území. Zastavitelnost je limitována v textové části tím, že musí se jednat o stavbu jednoduchou související s využitím pozemku pro sport a rekreaci. Nebylo tudíž postupováno v rozporu s § 50 odst. 4 správ. řádu. Územně plánovací dokumentace je platná, nelze ji zrušit a změny lze dosáhnout postupem podle stavebního zákona. Jestliže rozhodnutí první a druhé instance tvoří jeden celek, pak nic nebrání tomu, aby odvolací orgán napravil nedostatky odůvodnění rozhodnutí prvostupňového. Jednoduchá stavba jak je upravena současně platným stavebním zákonem, terminologicky odpovídá definici dříve platného stavebního zákona účinného v době tvorby a schvalování územního plánu. Podle územního plánu je předmětný pozemek vymezen jako zastavěné území, využitelný jako plocha individuální rekreace. Rekonstrukce a přístavba stávajících objektů je přípustná funkce, výstavba jednoduché stavby je přípustná podmíněně, pouze při splnění dalších podmínek. Skutečnost, že na místě se nenachází žádná stavba, byla stavebnímu úřadu, žalovanému známa a bylo z této skutečnosti vycházeno. Soulad nové stavby s územním plánem byl posuzován podle podmíněně přípustné funkce využití plochy. Odůvodnění rozhodnutí splňuje požadavky správního řádu. Jaroslava Vokáčová, jako osoba na řízení zúčastněná, navrhla žalobu zamítnout. Poukázala na to, že Mgr. V. L., který podal odborné vyjádření stavebního úřadu, byl pořizovatelem územního plánu obce Nová Pec. Hodnocení tohoto zaměstnance Městského úřadu v Prachaticích o tom, že územně plánovací dokumentace je vadná, označuje stavebník po konzultaci s ostatními pořizovateli, jako gesto neobvyklé a zarážející, napadá-li Pokračování - 3 - 10A 76/2014 pořizovatel sám z vlastního podnětu vlastní odbornou činnost vykonávanou na základě odborné způsobilosti. Dovozuje se, že označený zaměstnanec Městského úřadu v Prachaticích není objektivní a z projednávání věci je vyloučen. Stavebník dále odkazuje na to, že práva ke zřízení stavby nabyl v dobré víře. Osoba na řízení zúčastněná I.S. zdůraznil, že bylo rozhodováno na základě vadně zjištěného skutkového stavu, nebylo provedeno místní šetření a stavební záměr neodpovídá územnímu plánu. Kamil Klimeš jako osoba zúčastněná uvedl, že se zněním žaloby souhlasí. Ze správních spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. J.V. podala dne 21. 10. 2013 žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě objektu pro individuální rekreaci v Nové Peci na pozemku č. 448/7. Zastavěná plocha objektu činí 60 m2. Projektová dokumentace a vyjádření dotčených orgánů jsou k žádosti připojeny. Ve spise je založeno vyjádření autorizovaného architekta, že záměr výstavby prve uvedeného objektu je v souladu s územním plánem obce Nová Pec. Uvádí se, že v 5. zóně lze rekonstruovat, modernizovat a přistavovat stávající zástavbu rekreačních chalup a rodinných domů, současně je možné zřizovat jednoduché stavby s využitím plochy pro sport a rekreaci. Úřad územního plánování Městského úřadu v Prachaticích vyjádřil názor, že pozemek stavebníka je v územním plánu nesprávně vymezen jako zastavěné území se způsobem využití jako plocha pro individuální rekreaci a v době pořízení územního plánu nesplňoval podmínky pro zahrnutí do současně zastavěného území obce. Uzavírá se, že pro vadu územního plánu nelze o změnách v území rozhodovat. Bylo by zapotřebí projednat změnu územního plánu. Oznámením ze dne 3. 12. 2013 bylo zahájeno společné územní a stavební řízení. Žalobce a další účastníci stavebního řízení vznesli námitku proti záměru žadatele vystavět na konkrétním pozemku objekt pro individuální rekreaci. Podatelé jsou vlastníky přímo sousedících pozemků a při realizaci vlastních záměrů vycházejí ze zásad a regulativů obsažených v územním plánu. Novostavba objektu individuální rekreace na malé stavební parcele není možná. Schválením záměru by se změnily výchozí podmínky pro projektovou přípravu na sousedních pozemcích. Dne 20. 1. 2014 bylo vydáno rozhodnutí o umístění objektu pro individuální rekreaci v Nové Peci a současně stavební povolení k této stavbě. Stanoví se podmínky, za kterých lze stavbu realizovat a v odůvodnění se uvádí, že umístění stavby je v souladu s územně plánovací dokumentací a v té souvislosti se odkazuje na stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje. Na pozemku je podmíněně přípustné zřizovat jednoduché stavby s využitím plochy pro sport a rekreaci, další regulativ stanoven není. Pozemek je zahrnut do zastavěného území. K zamítnutým námitkám a návrhům se uvádí, že je rozhodováno na základě platného územního plánu a ten se neruší tím, že zastupitelstvo obce se rozhodlo pořídit změnu č. 4 tohoto územního plánu. Pozemek se nachází v zastavitelném území obce v plochách rekreace - sport. Rekreace je tedy funkcí, která tyto pozemky spojuje s pozemkem, na kterém má být stavba umístěna. Povolovaná stavba je umísťována v souladu s podmíněně přípustnou funkcí, kde je možné zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby Pokračování - 4 - 10A 76/2014 související s využitím plochy pro sport a rekreaci, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území, veřejná zeleň, louky, rekreační areály, pláže, jednoduché stavby veřejného stravování, slouží-li potřebám rekreační funkce, velký podíl zeleně, nákupní obslužná zařízení související s využitím území. Jedná se o stavbu související s využitím plocha pro rekreaci. Žalobce a další účastníci správního řízení podali včas odvolání. Žalovaný vyžádal u oddělení územního plánování, odbor regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řádu a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje odborné posouzení souladu záměru stavby pro individuální rekreaci Nová Pec s platnou územně plánovací dokumentací. Ve stanovisku ze dne 10. 4. 2014 se uvádí, že záměr není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Z hlediska územně plánovací dokumentace pro obec Nová Pec se uvádí, že územní plán nabyl účinnosti dne 14. 11. 2003. Posuzovaným záměrem je stavba pro individuální rekreaci na pozemku č. 448/7 v kat. úz. Nová Pec. Pozemek je v územním plánu vymezen takto: z hlediska základního členění jako zastavěné území, z hlediska území se jedná o plochy rekreace-individuální. K tomuto druhu využití území jsou vázány podmínky stanovené textovou částí. Tyto podmínky upřesňují plochu jako 5. zónu. Dále jsou stanoveny přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkce. Přípustnou funkci lze uplatnit pouze v případě, že by se jednalo o rekonstrukci, modernizaci a přístavbu stávající rekreační chalupy a rodinných domů. Podmíněně přípustnou funkcí je povoleno zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby související s využitím plochy pro sport a rekreaci, parkovací a odstavná stání vyvolaná k využití území, veřejná zeleň, louky, rekreační areály, atd. V závěru se uvádí, že záměr stavby pro individuální rekreaci na daném pozemku je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací obce Nová Pec. Pozemek se nachází ve vymezeném zastavěném území obce. V době tehdy platného stavebního zákona nebyl způsob vymezení zastavěného území stanoven stavebním zákonem jako nyní. Zastavěné území bylo v rámci územního plánu schváleno zastupitelstvem obce Nová Pec. Ze stanovených podmínek využití území lze pro záměr využít ze stanovených podmíněně přípustných využití „zřídit jednoduchou stavbu související s využitím plochy pro sport a rekreaci za předpokladu, že zamýšlená stavba pro individuální rekreaci plní atributy jednoduché stavby“. Spis obsahuje výtisk grafické části územního plánu, ve kterém se daná lokalita nachází, příslušnou textovou část územního plánu, schvalovací doložku k němu. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že prvostupňové rozhodnutí splňuje požadavky kladené na ně právními předpisy. Odůvodnění rozhodnutí poskytuje dostatečnou oporu pro oba výroky. Předmětná stavba pro individuální rekreaci je navrhována na pozemku, který podle územně plánovací dokumentace je vymezen z hlediska základního členění jako zastavené území, z hlediska využití území jedná se o plochy rekreace-individuální. K tomuto druhu využití území jsou přiřazeny podmínky využití území textovou částí, a to pro plochu 5. zóna - plocha rekreace – individuální - stávající. Pro tuto plochu jsou stanoveny přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkce. Stavební úřad postupoval správně, jestliže stav vyhodnotil tak, že záměr je v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací. Nebylo shledáno, že stavební úřad nebyl obeznámen se stavem na místě. Zásada materiální pravdy porušena nebyla. Skutkový stav věci byl zjištěn. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování - 5 - 10A 76/2014 Soud nesdílí názor žalobce, že nebyl zjištěn skutečný stav na místě samém. Pro souzenou věc je rozhodné, zda na pozemku stavebníka situovaného v konkrétní ploše územního plánu je možno umístit stavbu pro individuální rekreaci. Právě za tím účelem je zapotřebí směřovat dokazování. Z grafických podkladů založených ve spise, projektové dokumentace, ortofotomapy je zjevné, že na pozemku stavebníka se žádná stavba nenachází, v tomto ohledu ostatně není mezi účastníky správního řízení rozpor. Nenachází se tam tudíž ani žádná stavba, kterou by bylo podle textové části územního plánu rekonstruovat. Jde tudíž o to, lze-li daný pozemek využít pro podmíněně přípustnou funkci. Pro posouzení záměru stavebníka a souladu tohoto záměru s územním plánem byl proto stav věci zjištěn dostatečně a nedošlo k porušení § 50 odst. 4 správ. řádu. Žalobní bod o tom, že odvolací instance v odůvodnění svého rozhodnutí nemůže odstraňovat vady odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, není opodstatněný. Soud především poukazuje na to, že podle ustálené judikatury rozhodnutí správních orgánů obou stupňů představují jeden celek. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Bylo tudíž shledáno, že rozhodnutí je věcně správné. Tím, že žalovaný blíže konkretizoval, v čem je spatřován soulad stavebního záměru s územním plánem, podpořil své právní zjištění, což je ostatně v souladu s požadavky kladenými správním řádem na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úsudek obou instancí je souladný potud, že je sdílen názor o souladu stavebního záměru s územním plánem. Nedošlo k žádné změně odvolací instance v právním názoru, a proto uvedení úvahy o tom, že situování stavby v daném prostoru nic nebrání, nelze chápat jako suplování rozhodnutí I. stupně v jeho odůvodnění. Náprava vad odůvodnění prvostupňového rozhodnutí není nepřípustná jak tvrdí se v žalobě, ale naopak úkolem odvolacího orgánu je napravit případné vady prvostupňového rozhodnutí, nejsou-li důvody pro jeho změnu či zrušení. Vady tohoto druhu však soud neshledal. Územní plán obce Nová Pec byl přijat v roce 2003, tudíž za účinnosti zák. č. 50/1976 Sb. O umístění stavby a stavebním povolení se rozhoduje za účinnosti stávajícího stavebního zákona publikovaného pod č. 183/2006 Sb. Tímto předpisem je nezbytné se řídit. Přitom stavební záměr musí odpovídat územnímu plánu. Pro úsudek o tom, vyhovuje-li stavba, která je předmětem řízení platnému územnímu plánu, je nezbytné podřadit uvažovanou stavbu konkrétnímu druhu. Jiným způsobem by nebylo možno spolehlivě rozhodnout, je-li stavební záměr v souladu s územním plánem. Takovým výkladem nedochází k žádné změně územního plánu. Stavba pro individuální rekreaci odpovídala stavbě jednoduché jak podle předpisů stavebního práva účinných v době přijatí územního plánu, tak v době projednávání žádosti stavebníka. Poznamenává se, že navržený objekt má půdorysnou plochu 60 m2. Z ustanovení § 104 odst. 1 písm. a) stav. zák. lze dovodit, že i stavba pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím je stavbou jednoduchou. Úsudek žalovaného, že navržená stavba je stavbou jednoduchou, je proto zákonu odpovídající. Dále bylo zapotřebí učinit úsudek o tom, lze-li danou stavbu na konkrétní parcele umístit podle územního plánu. Podle grafické části územního plánu se pozemek stavebníka nachází v zastavěném území. V grafické části územního plánu je území vyznačeno jako plochy rekreace - individuální. K těmto plochám se v textové části územního plánu vztahují podmínky uvedené pod 5. zónou, kdy rozlišuje se přípustná funkce, podmíněně přípustná funkce a funkce nepřípustná. O funkci přípustnou se zcela evidentně nejedná. Jde tudíž o to, lze-li danou stavbu podřadit podmíněně přípustné funkci. Uvádí se, že podmíněně přípustnou funkcí je mimo jiné jednoduchá stavba související s využitím plochy pro sport a rekreaci. Uvažovaná stavba je podřaditelná právě jednoduchým stavbám určeným pro Pokračování - 6 - 10A 76/2014 rekreaci. Proto soud neshledal, že při porovnání stavebního záměru s územním plánem je tu nějaký rozpor. Nutno poznamenat, že žalovaný v odvolacím řízení doplnil odborné stanovisko úřadu územního plánování právě za účelem posouzení, odpovídá-li navržený objekt stavebníka platné územně plánovací dokumentaci. Označený orgán uzavřel, že stavební záměr územnímu plánu obce Nová Pec odpovídá. Pro věc je rozhodné, že stavební záměr odpovídá jednoduché stavbě určené individuální rekreaci. Tento záměr je v souladu s podmíněně přípustným využitím pozemku. Druhé bydlení není pojmem upraveným stavebním právem. Umožnění údržby stávajících staveb pak odpovídá přípustné funkci využití území, od které je nezbytné odlišit podmíněně přípustnou funkci, pod kterou lze právě daný stavební záměr podřadit. Klíčovou otázku, odpovídá-li stavební záměr územnímu plánu, posoudily tudíž správní orgány obou stupňů správně. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů nelze nahlížet jako nepřezkoumatelná a nesrozumitelná. Prvostupňové rozhodnutí ve svém odůvodnění uvádí, jaké podklady byly k dispozici a jak byly zhodnoceny a dále se uvádí, v čem je spatřován soulad s územním plánem. Na straně 4 a 5 rozhodnutí je uveden způsob vypořádání návrhů a námitek účastníků. Z formulace odůvodnění je zřejmé, že námitky účastníků byly zamítnuty s odůvodněním, že územní plány obcí jsou závazné pro rozhodování v území. Rozhodnutím zastupitelstva obce o pořízení změny č. 4 územního plánu není platný územní plán zrušen. Rekreace je označena za funkci, která spojuje pozemky s pozemkem, na kterém má být stavba umístěna. Děje se tak v souladu s podmíněně přípustnou funkcí. Jde o stavbu související s využitím plochy pro rekreaci. Z obsahu odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je tudíž zjevné, že námitky účastníků byly projednány a jakým způsobem. Ten je zcela srozumitelným způsobem vyjádřen. Bylo vycházeno z toho, o jaký druh stavby se jedná a lze-li pozemek takovým způsobem využít podle územního plánu. Obsah námitky byl tudíž posouzen v souladu se skutečností. O jakou stavbu se jedná, je zřetelně patrné z projektové dokumentace, čímž je doloženo, jakou stavbu míní stavebník zřídit. Tento stavební záměr byl následně posouzen se zřetelem k úpravě dané lokality v územním plánu, a to jak v části grafické, tak textové. Skutkové otázky pro vydání územního a stavebního povolení byly proto zjištěny a skutkové zjištění z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá. Úsudek o této možnosti nenahlíží soud jako izolovanou úvahu, ale naopak stavební úřad zhodnotil, zda daný záměr je s územním plánem souladný. Jak již bylo uvedeno, stavební úřad, následně žalovaný, vycházeli z toho, že na daném pozemku se žádná stavba nenachází. Právě z toho důvodu nebyl stavební záměr podřazen přípustné funkci dané plochy, ale funkci podmíněně přípustné, což je z prvostupňového rozhodnutí zcela jednoznačně seznatelné. Odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu odpovídá proto požadavkům § 68 odst. 3 správ. řádu, přičemž stav věci byl zjištěn spolehlivě, aby bylo možno soulad stavebního záměru a územně plánovací dokumentace posoudit. Jestliže žalovaný, v ohledu zjišťování skutečného stavu věci a odůvodnění prvostupňového rozhodnutí nezjistil zásadní pochybení, přicházelo v úvahu pouze upřesnění prvostupňového rozhodnutí, jak již bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku. Žalovaný přitom reagoval na odvolací námitky a uvedl, že soulad stavebního záměru a územně plánovací dokumentace byl posouzen. Uvedl, že ztotožnil se s tím, jak stavební úřad vyhodnotil soulad stavebního záměru s vydanou územně plánovací dokumentací. Poukázal na Pokračování - 7 - 10A 76/2014 předpis stavebního zákona o tom, za jakých podmínek není zapotřebí nařizovat ústní jednání a místní šetření. Hodnotil též, byl-li dostatečně zjištěn skutkový stav a rozpor s § 50 odst. 4 správ. řádu shledán nebyl. Soud proto shrnuje, že správní řízení bylo soustředěno k tomu zjistit, zda stavební záměr odpovídá územně plánovací dokumentaci. To se také stalo, přičemž bylo vycházeno mimo jiné i ze skutečnosti, že daný pozemek žádnou stavbou dotčen není. Odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů pak odpovídají požadavkům vyjádřeným v § 68 odst. 3 správ. řádu. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává. Na tom, co bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, nemění nic, ani argumentace žalobce obsažená v replice k vyjádření žalovaného. Druhý odstavec v článku II repliky představuje přesah žaloby uplatněný po uplynutí lhůty k rozšiřování žalobních bodů, jak je tato lhůta upravena v § 71 odst. 2 s.ř. Nicméně vyjádření, že aplikace územního plánu není zcela bez problémů neznamená, že jej aplikovat nelze a že územní plán je neúplný. V tomto smyslu odkazuje soud na důkaz pořízený v odvolacím řízení ve formě posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentace obce Nová Pec provedené úřadem pro územní plánování. I tímto vyjádřením byly případné nejednoznačnosti tvrzené v replice žalobce odstraněny. Právě úřad územního plánování Krajského úřadu Jihočeského kraje provedl autorizovaný výklad územního plánu a posoudil souladnost stavebního záměru s tímto územním plánem. Je-li označený orgán územního plánování odborným orgánem státní správy pro daný obor, není zapotřebí řízení doplňovat vyjádřením Mgr. V. L. Odborné posouzení orgánu územního plánování krajského úřadu bylo vyžádáno právě pro účely projednání podaných odvolání. Je-li tu takové odborné posouzení není zapotřebí řízení doplňovat stanoviskem obce Nová Pec a Městského úřadu v Prachaticích. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze právo na náhradu nákladů řízení osobám na řízení zúčastněným přiznat pouze tehdy, jestliže jim soud uložil splnit nějakou povinnost. Jestliže se tak v souzené věci nestalo, nemají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Pokračování - 8 - 10A 76/2014 Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. ledna 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Dotčená ustanovení

Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.
Zákon správní řád 500/2004 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.