Krajský soud v Českých Budějovicích · Usnesení

10 A 77/2011

č. j. 10 A 77/2011-92

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 As 74/2013-20

Rozhodnuto 2012-01-24 · ECLI:CZ:KSCB:,2012:10.A.77.2011.92

  1. KS Č. Budějovice 10 A 77/2011-92
  2. NSS 9 As 60/2012-62
  3. NSS 9 As 74/2013-20

Citované zákony (6)

Rubrum

10 A 77/2011 -92 USNESENÍ Krajský soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Forum Energy s.r.o., se sídlem Brno, Hybešova 726/42, právně zastoupeného Mgr. Danielem Čekalem, advokátem, Wilson & Partners v.o.s., Jungmannova 34, Praha 1, adresa pro doručování PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., Kateřinská 40/446, Praha 2, proti žalované Teplárně České Budějovice, a.s., se sídlem České Budějovice, Novohradská 32, právně zastoupené Mgr. Ing. Martinem Zvěřinou, advokátem České Budějovice, Dukelská 21, o žalobě žalobce proti rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 23.6.2011 , t a k t o :

Výrok

Věci vedené pod sp. zn. 10 A 77/2011, 10 A 78/2011, 10 A 79/2011, 10 A 80/2011, 10 A 81/2011 a 10 A 98/2011 se s p o j u j í ke společnému rozhodnutí. Věc b u d e nadále vedena pod sp. zn. 10 A 77/2011. Žaloby se o d m í t a j í . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 12.000,- Kč k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci. /1/ Žalobami doručenými dne 25.7.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 23.6.2011 o zamítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16.3.2011 Inf 1/2011 o neposkytnutí informací, kdy se sešlo představenstvo společnosti v roce 2006, kdy se sešla dozorčí rada společnosti v témže roce, neposkytnutí zápisu z jednání představenstva společnosti od 1.1.2006 včetně podkladových materiálů, seznamu jednostranných závazků, dohod a smluv uzavřených mezi společnostmi a třetími stranami, jejichž plnění v souhrnu přesahuje 1.000.000,- Kč bez DPH včetně případných dodatků, veškeré jednostranné závazky a dohody a smlouvy uzavřené mezi společností a třetími stranami přesahující v úhrnu 2.000.000,- Kč, seznamu jednostranných závazků, dohod a smluv, které se týkají realizovaných či plánovaných investic a projektů, rekultivace úložiště a odkaliště ve Starých Hodějovicích, energobloku a spoluspalování biomasy v Novém Vrátě, generální rekonstrukci parních rozvodů CZT na levém a pravém břehu Vltavy, o neposkytnutí informace ohledně nového turbogenerátoru TG 6, propojení systému CZT pokračování -2- 10 A 77/2011 společnosti a horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín, společnosti ČEZ a.s., přestavby kotle K10, vytápění herní plochy CK Dynamo České Budějovice, nákupu a dodávek fosilního paliva /uhlí/ společnosti, odsíření a denitrifikaci provozu společnosti, přidělení emisních povolenek na vypouštění skleníkových plynů CO2 v tzv. třetím obchodovacím období od 1.1.2013 zdarma výměnou za investice ekologizace provozu společnosti a poskytnutí veškerých zápisů z jednání dozorčí rady, ze dne 28.3.2011 Inf 2/2011 o odmítnutí žádosti žalobce o poskytnutí informací a dokumentů – krátkodobé cenné papíry a podíly, ze dne 28.3.2011 Inf 3/2011 o odmítnutí žádosti žalobce o poskytnutí informací o výsledku hospodaření, bankovních úvěrů a výpomocí, výsledků hospodaření KCB ve formě státních výkazů /výsledovka, rozvaha/ k 31.12.2010, 31.1.2011, 28.2.2011, konkrétní specifikaci řádku, bankovní úvěry a výpomoci rozvahy k 31.12.2011 a k aktuálnímu datu 28.2.2011, typy úvěrů, půjček či finančních výpomocí, kdo jsou věřitelé a jak jsou zajištěny, kde je jejich konečná splatnost, jaké jsou úvěrové podmínky, ze dne 28.3.2011 Inf 4/2011 o odmítnutí žádosti Forum Energy o poskytnutí informací a podkladů souvisejících s projektem Mydlovary, ze dne 1.4.2011 Inf. 7/2011 o odmítnutí žádosti žalobce o poskytnutí informací a dokumentů o Lumen energy a.s. /snížení prodejních cen během roku 2009 a ze dne 1.4.2011 Inf 5/2011 o odmítnutí žádostí žalobce o poskytnutí informací a dokumentů o plánované investici a výstavbě nového turbogenerátoru TG6, neboť vydaná rozhodnutí jsou nezákonná. Žalovaný odmítl žádost o poskytnutí informace, přestože splňovala požadavky § 14 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění. Pokud se žalovaný domníval, že žádost má vady, měl žalobce vyzvat k jejich odstranění. Žalovaný tvrdí, že není subjektem povinností ve smyslu § 2 zákona o informacích, přestože splňuje znaky veřejné instituce. Tvrdí, že nesmí poskytnout žádné z požadovaných informací kvůli ochraně obchodního tajemství, což nijak neodůvodnil a ani nezkoumal. Rozhodnutí jsou tudíž nepřezkoumatelná. Rozhodnutí o odvolání vydala valná hromada společnosti, která není příslušným orgánem. Žalobce odůvodnil své žalobní námitky, připojil i odkazy na konstantní judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu ve vztahu k výkladu pojmu veřejné instituce, pod kterou žalovaný patří. Podle názoru žalobce o odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený správní orgán, nestanoví-li zákon jinak. Podle žalobce bylo příslušné pro rozhodnutí o odvolání představenstvo případně dozorčí rada, nikoliv však valná hromada. /3/ K výzvě soudu, aby žalobce doručil jeden opis napadeného rozhodnutí, žalobce zaslal soudu zápis z jednání řádné valné hromady ze dne 23.6.2011, který obsahuje i rozhodnutí valné hromady žalovaného, které je žalobcem napadáno. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného. /4/ Žalovaná odmítla předmětnou žádost o poskytnutí informací a dokumentů rozhodnutím představenstva, které obsahuje odůvodnění a každý ze samotných důvodů dle názoru žalované postačuje pro odmítnutí žádosti žalobce. Podání neobsahovalo náležitosti stanovené v § 14 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., a proto nemohlo být v dané věci postupováno jinak, než odmítnout žádost. Žalovaná akciová společnost není veřejnou institucí. Žalovaná odmítla i odkazy žalobce na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, kupříkladu sp. zn. 8 As 57/2007 ve věci ČEZ a.s., kdy podstatné bylo ztotožnění státu jako zakladatele a majoritního akcionáře. V případě žalované takový předpoklad naplněn není, stejně jako se nejedná o akciovou společnost založenou městem. pokračování -3- 10 A 77/2011 Žalovaná je soukromoprávním subjektem, kdy město je současným majoritním akcionářem 80 % a to samo o sobě z žalované nečiní veřejnou instituci. Akcie žalované jsou volně převoditelné, k jejím převodům běžně dochází, vlastnictví městem není nijak fixováno ani předurčeno. Žalobce jako významný akcionář žalované /15 %/ nabyl své akcie v tržním prostředí. Rovněž neodpovídá tvrzení žalobce, že město je právním nástupcem zakladatele žalované, Fondu národního majetku. Město nevykonává nad žalovanou žádný dohled. Jediným zákonným orgánem jsou její kontrolní orgány, dozorčí rada a případně valná hromada. Žalobcem tvrzený dohled se týká jen dohledu státu, nikoliv města. Stejně tak je žalovaná dozorována státem v jiných oblastech, kupříkladu ochrany bezpečnosti práce nebo hygieny. Tomuto odbornému obecnému dohledu podléhají tisíce soukromoprávních subjektů. Rovněž žalovaná odmítla názor žalobce, že veřejnou instituci z ní činí skutečnost, že jako obchodní společnost vyplácí svým akcionářům dividendy. Není pravdivé ani tvrzení žalobce, že žalovanou řídí město, či že orgány žalované jsou obsazeny reprezentanty města. Požadované informace jsou předmětem obchodního tajemství. Mají hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné a jsou utajeny a žalovaná jejich utajení zajišťuje. Žalovaná je podnikatelem ve smyslu § 2 obchodního zákona, vykonává podnikatelskou činnost v konkurenčním prostředí. Valná hromada, která rozhodla o zamítnutí odvolání žalobce, stojí v čele žalované, je nejvyšším orgánem společnosti, a tudíž je i orgánem příslušným k rozhodnutí o odvolání žalobce. Bylo navrženo žalobu zamítnout. III. Replika žalobce. /5/ Žalobce navrhl spojení žalob ve smyslu § 39 soudního řádu správního ke společnému projednání. Ve všech žalobách jsou stejné osoby a jednotlivé žaloby spolu skutkově souvisejí. Odlišnost spočívá pouze v individualizaci informací, které jsou žádány. Spojení věci je odůvodňováno i zájmem rychlosti a hospodárnosti řízení. Žalobce vyjádřil souhlas s tím, aby krajský soud rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených spisů. IV. Písemnosti podstatné pro rozhodování v dané věci. /6/ Žalobce podal žalované žádosti o poskytnutí informací a dokumentů s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., které adresoval k rukám generálního ředitele žalované. V žádosti žalobce uvedl, že žalovaná je podle jeho názoru společností, která podléhá režimu zákona č. 106/1999 Sb. a naplňuje znaky tzv. „veřejné instituce“ ve smyslu zákona. Žalovaná rozhodla rozhodnutími ze dne 16.3.2011 č.j. Inf 1/2011, 28.3.2011 Inf 2/2011, 28.3.2011 Inf 3/2011, 28.3.2011 Inf 4/2011, 1.4.2011 Inf 7/2011 a 1.4.2011 Inf 5/2011. Informace žalobci poskytnuta nebyla, její poskytnutí bylo odmítnuto s odůvodněním, že z podání není zřejmé, kterému subjektu je určeno. Podání bylo adresováno generálnímu řediteli žalované, který však není subjektem povinným k poskytování informací, neboť stanovy žalované stanoví, že o všech záležitostech společnosti, které nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady, rozhoduje představenstvo. Teplárna podle rozhodnutí není subjektem povinným k poskytování informací. Orgány a pracovníci žalované jsou povinni chránit obchodní tajemství. Žalobce byl poučen o tom, že proti rozhodnutí lze podat odvolání v patnáctidenní lhůtě orgánu stojícímu v čele žalované, valné hromadě. Žalobce proti všem rozhodnutí podal odvolání. O odvolání žalobce bylo rozhodováno na valné hromadě žalované dne 23.6.2011, kde bylo zařazeno jako bod 14 pořadu jednání. K tomuto bodu jednání předložilo pokračování -4- 10 A 77/2011 představenstvo návrh usnesení, který byl rozeslán všem akcionářům a text byl zveřejněn na internetových stránkách. Tento text návrhu tvoří nedílnou součást návrhu usnesení k rozhodnutí o odvoláních proti rozhodnutím představenstva společnosti o odmítnutí žádostí o poskytnutí informací. Je odkázáno na přílohu 10 zápisu. Valná hromada hlasovala o odvoláních proti jednotlivým rozhodnutím představenstva společnosti. V příloze 10 zápisu z valné hromady je uvedeno, že valná hromada zamítla všechna odvolání žalobce proti rozhodnutím představenstva žalované a rozhodnutí představenstva žalované potvrdila. V. Právní názor soudu. /7/ V dané záležitosti se soud zabýval ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního /dále jen s.ř.s./ otázkou splnění podmínek řízení a přípustnosti žaloby a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat, neboť jde o žalobu nepřípustnou, protože se jednalo o rozhodnutí v soukromoprávní věci. /8/ Žalobce podal žádost žalované o poskytnutí informace s odkazem na § 4 a 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím /dále jen „zákon“/, které dále blíže specifikoval. Jednalo se o poskytnutí informace, ve kterých termínech se od roku 2006 sešlo představenstvo žalované, kteří členové se jednotlivých zasedání představenstva zúčastnili, jaký byl program jednotlivých zasedání, jaká byla přijata usnesení a jak členové představenstva hlasovali. Totéž požadoval ohledně dozorčí rady společnosti, žádal předložení zápisů z jednání představenstva včetně příloh a podkladových materiálů. Poskytnutí zpráv připravovaných pro představenstvo v rámci kontroly hospodářské činnosti společnosti od ledna 2006, seznam jednostranných závazků, dohod a smluv uzavřených mezi společností a třetími stranami, veškeré jednostranné závazky a smlouvy uzavřené mezi společností a třetími stranami, seznamy dokumentů, dotací informace ohledně rekultivace úložiště a odkaliště ve Starých Hodějovicích, energobloku a spoluspalování biomasy v Novém Vrátě, generální rekonstrukci parních rozvodů CZT na levém a pravém břehu Vltavy, informaci ohledně nového turbogenerátoru TG 6, propojení systému CZT společnosti a horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín, společnosti ČEZ a.s., přestavby kotle K10, vytápění herní plochy CK Dynamo České Budějovice, nákupu a dodávek fosilního paliva /uhlí/ společnosti, odsíření a denitrifikaci provozu společnosti, přidělení emisních povolenek na vypouštění skleníkových plynů a poskytnutí veškerých zápisů z jednání dozorčí rady společnosti. Dále požadoval poskytnutí informací a dokumentů ohledně krátkodobých cenných papírů a podílů, ohledně výsledků hospodaření, bankovních úvěrů a výpomocí, poskytnutí podkladů souvisejících s projektem Mydlovary, dokumentů o Lumen energic a.s. v souvislosti se snížením prodejních cen roku 2009 a poskytnutí informací a dokumentů o plánované investici a výstavbě nového turbogenerátoru TG6. Svou žádost doplnil žalobce výkladem ustanovení § 2 odst. 1 ve vztahu k naplnění znaků veřejné instituce u žalované. K tomu odkázal i na judikaturu Nejvyššího správního soudu. /9/ Soud nemá v obecné poloze k žalobcem předestřené argumentace výhrad, k čemuž lze odkázat kupříkladu na judikaturu Nejvyššího správního soudu 2 Ans 4/2009 nebo 1 As 114/2011, kdy Nejvyšší správní soud shrnul s ohledem na dosavadní judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu kritéria, která jsou podstatná při rozhodování o tom, zda určitý subjekt je veřejnou institucí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím či nikoliv. Uvedl, že je zapotřebí zkoumat jak způsob vzniku, hledisko osoby zřizovatele, pokračování -5- 10 A 77/2011 subjekt vytvářející jednotlivé orgány, posuzované investice, existenci či neexistenci státního dohledu nad činností instituce, veřejný nebo soukromý účel instituce. Veřejnoprávní aspekt přitom nemusí být naplněn ve všech znacích, postačuje převaha znaků typických pro veřejnou instituci. K akciové společnosti, která byla založena na základě soukromoprávních úkonů upravených obchodním zákonem Nejvyšší správní soud dovodil, že není vyloučeno, aby i akciová společnost mohla být v některých případech považována za povinnou osobu podle zákona č. 106/1999 Sb. Hodnocení aplikace tohoto právního názoru by však v dané věci bylo předčasné, neboť by vedlo k věcnému posouzení správnosti závěru žalované, zda měla žalobci informaci ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., v platném znění, poskytnout. Soud se však musel v prvé řadě zabývat, jak bylo výše uvedeno, otázkou, zda je žaloba věcně projednatelná a zda je přípustná ve smyslu požadavku zák. č. 150/2002 Sb. v platném znění. Při hodnocení této otázky soud vycházel z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., ve kterém je uvedeno, že zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. /10/ Soud se proto zabýval otázkou, zda informace, které žalobce požaduje, představují informace, na které lze zákon o poskytování informací vztáhnout, nebo se s ohledem na postavení žalobce jako akcionáře /jako 15 % minoritního akcionáře/ vztáhnout nemůže. K tomu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 180 obchodního zákona, podle kterého je akcionář oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou na jednání valné hromady projednávány a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo z části odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit společnosti újmu, nebo jde o vnitřní informaci podle zvláštního právního předpisu a nebo je předmětem obchodního tajemství společnosti a nebo utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím informace ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na základě žaloby akcionáře. Citovaná platná právní úprava je pro posouzení dané věci podstatná. /11/ Žalobce jako akcionář žalované nemá totiž jinou možnost, než požadovat poskytnutí informací a vysvětlení prostřednictvím svého práva na řízení společnosti. Akcionáři mají práva nemajetkové povahy, čímž je myšleno právo na řízení a kontrolu společnosti, které akcionáři vykonávají prostřednictvím účasti na valné hromadě. Zde má každý akcionář právo zúčastnit se této valné hromady a hlasovat, přičemž v praxi lze toto právo rozdělit na právo zúčastnit se jednání valné hromady, právo na informace, právo na podání protinávrhu, právo na hlasování. Podle obchodního zákona se uplatňuje i zásada stejného zacházení se všemi akcionáři ve smyslu § 155 odst. 7 obchodního zákona a zákaz zneužití menšinového a většinového postavení, což vyplývá z § 56a odst. 1 téhož zákona. Akcionáři mohou tyto zásady uplatňovat požadavkem na zařazení projednání určité záležitosti do programu valné hromady, tak jak si sami určí, což vyplývá právě z ustanovení § 180 odst. 1 obchodního zákona. Jinak řečeno mezi oprávnění akcionáře patří požadavek na pokračování -6- 10 A 77/2011 vysvětlení záležitostí, které se týkají společnosti, a toto vysvětlení obdržet. Zákon váže věcné zaměření tohoto práva na pořad jednání valné hromady. O charakteru informace, obsažené ve vysvětlení a možnosti ji odmítnout rozhoduje představenstvo. Toto rozhodnutí může změnit dozorčí rada. V případě shody obou orgánů o tom, že informace nebude poskytnuta, se může akcionář obrátit na krajský soud, který vede obchodní rejstřík, v němž je společnost zapsána. Účastníky řízení je společnost a akcionář. /12/ Zbývá proto posoudit, zda žalobcem požadovanou informaci lze hodnotit jako informaci, na kterou se vztahuje zákon o poskytování informací, či zda se žalobce měl řídit výše uvedenými ustanoveními obchodního zákona. Soud dospěl na základě hodnocení skutečnosti, že žalobce je akcionářem žalované k závěru, že jedná se o požadavek na poskytnutí informací podle zvláštního zákona. Tímto zákonem je výše citovaný obchodní zákon, který v citovaných ustanoveních uvádí, jakým způsobem může akcionář požadovat poskytování informací, a jakým způsobem může uplatnit případnou obranu, není-li mu poskytnuta informace dostatečná, nebo je-li odmítnuto poskytnutí informace, ať již z části nebo zcela. Žalobce tuto cestu nezvolil, přestože, jak uvedl v žalobě, pro podání odvolání je příslušné představenstvo, případně dozorčí rada. Byl si tedy vědom možností obrany podle obchodního zákona, kde je dále možnost nápravy svěřena rejstříkovému soudu. /13/ V dané záležitosti byla žaloba podána podle soudního řádu správního, ačkoliv se jednalo o spor mezi akcionářem a akciovou společností o poskytnutí informace podle obchodního zákona. Jednalo se proto o soukromoprávní spor, k jehož řešení je příslušný rejstříkový soud, o čemž svědčí i skutečnost, že o neposkytnutí informace hlasovala valná hromada. Pro věc není podstatné, že ohledně požadavku na vysvětlení a poskytnutí informace je odkazováno na zákon č. 106/1999 Sb. v platném znění, neboť určující je vztah akcionář a společnost. /14/ Podle § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu k věcně příslušnému soudu. Soud postupoval podle § 46 odst. 2 s.ř.s., neboť jak bylo výše uvedeno, jednalo se o spor vyplývající z obchodního vztahu žalobce a žalované. V řešení tohoto sporu není příslušný správní soud podle soudního řádu správního, ale rejstříkový soud na základě žaloby akcionáře ohledně rozsahu poskytnutí informace. /15/ Z tohoto důvodu soud postupoval podle § 46 odst. 2 s.ř.s. a žalobu odmítl. Žalobce může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu k věcně příslušnému soudu. VI. Závěr, náklady řízení. /16/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. pokračování -7- 10 A 77/2011 /17/ Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Z tohoto důvodu byly splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen v celkové částce 12.000,- Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací k rukám jeho právního zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. ledna 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie Krybusová v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Dotčená ustanovení

Zákon o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb.
Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.