10 A 77/2014

Rubrum

10A 77/2014 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce F.M., bytem B., S. 10, Č.K., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.04.2014, č.j. KUJCK/24457/2014/ODSH/ivmi, za účasti J. Z., bytem Č.B., P. 34, J.L. a A.L., oba bytem Č.B., L.K. 25, t a k t o :

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského Kraje České Budějovice ze dne 16.04.2014, č.j. KUJCK/24457/2014/ODSH/ivmi se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 20.6.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16.04.2014, č.j. KUJCK/24457/2014/ODSH/ivmi, kterým bylo změněno rozhodnutí Obecního úřadu Bohdalovice ze dne 4.11.2013, č.j. 3/2013 tak, že na pozemcích p.č. 2459/1 ve vlastnictví Pokračování - 2 - 10A 77/2014 Obce Bohdalovice a st.p. č. 11 ve vlastnictví F.M., zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Jihočeského kraje, katastrálním pracovištěm Český Krumlov v obci Bohdalovice, katastrálním území Svéraz se nachází veřejně přístupná účelová komunikace prokazatelně od počátku osmdesátých let. Účelová komunikace prochází pozemkem p.č. 2459/1 ve vlastnictví obce Bohdalovice a částečně v rozsahu odpovídajícím ploše o rozloze 43 m2, po pozemku st.p. č. 11 zapsaném na LV č. 70 ve vlastnictví F.M. tak, jak je vyznačeno na připojeném vytyčovacím náčrtu. (2) Žalobce v žalobě namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí. Proti prvostupňovému rozhodnutí Obecního úřadu Bohdalovice podal odvolání. Žalovaný se tímto odvoláním dostatečně nezabýval. Nevypořádal všechny důvody, které žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí, které žalobce považoval za nesprávné, vznesl. Vyjádřil se pouze k argumentům týkajícím se nedostatku souhlasu se zřízením komunikace, k námitce nedostatečné komunikační potřeby se žalovaný v žalovaném rozhodnutí vůbec nevyjádřil. (3) Žalovaný se dále nevypořádal s argumentací, že toleroval užívání části svého pozemku pouze dočasně s výhradou, že může toto právo kdykoliv odvolat. V řízení měl být souhlas s umístěním stavby prokázán. V rozhodnutí je však vycházeno z toho, že souhlas nebyl udělen výslovně, ale pouze mlčky. Výklad mlčky uděleného souhlasu je dle žalobce problematický, neboť z něj není zřejmá vůle jednající osoby zvlášť za situace, kdy tato vůle může mít různý obsah. Žalovaný se měl podrobněji zabývat výkladem vůle žalobce v případě, že hodlal mlčky udělený souhlas vyložit jinak, než žalobce uvedl. Žalovaný však nevypořádal, z jakých důvodů žalobci neuvěřil. Rovněž neuvedl, z jakých důvodů se nelze ztotožnit s tvrzením, že neudělil souhlas trvalý a pouze vzniklý stav dočasně toleroval. (4) Naléhavou komunikační potřebu vysvětlil žalovaný tím, že cesta je jediným přístupem k nemovitostem ve vlastnictví manželů L. a Z. Žalobce argumentoval tím, že přístup lze zajistit tak, aby nebyl dotčen jeho pozemek. K těmto argumentům se žalované rozhodnutí vůbec nevyjádřilo. To považuje žalobce za chybu, neboť v případě, že by bylo možné vést komunikaci výhradně po pozemku obce Bohdalovice, pak by nebyla naléhavá komunikační potřeba dána. Žalobce zastává názor, že komunikaci lze vést přes pozemek obce Bohdalovice, neboť tam v minulosti vedla. V případě nedostatečné šířky pozemku z důvodu opravy zídky by měl žalovaný zkoumat, zda není možné zídku přesunout, aby měl pozemek dostatečnou šířku. V minulosti zídka plnila svoji funkci, byla umístěna na jiném místě a přes pozemek žalobce se nejezdilo. K posunu zídky k pozemku žalobce v 80. létech nebyl dle jeho názoru žádný důvod. Osoba opravující zídku si pouze zjednodušila práci. Tyto negativní důsledky nehodlá žalobce nést na svůj úkor a újmu jeho práv. Žalovaný se nevypořádal s celým obsahem jeho odvolání ani s argumenty, které v odvolání uvedl. Navrhl proto zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu. (5) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo nařízeno bez nařízeného jednání. (6) K žalobním námitkám žalovaný uvedl, že vycházel z tvrzení žalobce, které sám uvedl, že věděl, že část jeho pozemku je užívaná veřejně a byl s tím srozuměn. Prokazatelně se tak dělo po opravě zídky od počátku 80. let. Dále nelze jednoznačně tvrdit, že se tak dělo před stavbou zídky, to se nepodařilo prokázat, zda zídka skutečně nebyla v části posunuta blíž k pozemku žalobce. Stav po opravě byl tolerován a žalobce s užíváním nevyslovil Pokračování - 3 - 10A 77/2014 kvalifikovaný nesouhlas, strpěl užívání pozemku jako komunikace a ta byla veřejností skutečně užívána. Žalovaný se nepřiklonil k názoru a argumentaci žalobce, že souhlas byl pouze dočasný a že počítal s tím, až bude pozemek potřebovat, že dojde k posunutí zídky. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že zídka je ve velikosti dospělého člověka, zadržuje zem z přilehlé zahrady a z logiky věci není možno přisvědčit žalobci, že počítal s tím, že tato zeď bude ubourána a komunikace rozšířena. Žalovaný dále poznamenal, že aktivní nesouhlas žalobce byl zaznamenán teprve v poslední době, kdy se přiostřily vztahy mezi sousedy a obcí Bohdalovice. (7) Žalovaný zdůraznil, že se vypořádal s jednotlivými znaky potvrzujícími existenci veřejně přístupné účelové komunikace. U znaku nutné komunikační potřeby je nezpochybnitelné, že jediná přístupová cesta k nemovitostem sousedů manželů L. a Z. vede po pozemku p.č. 2459/1 v k.ú. Svéraz. Jak vyplývá z mapových podkladů a z jednání na místě, tato skutečnost není zpochybněna. Žalobce za nutnou komunikační potřebu nepovažuje část pozemku st.p. č. 11 v k.ú. Svéraz, neboť požaduje ubourání opěrné zdi tak, aby nebylo nutno využít jeho pozemek o rozloze 43 m2. K požadavku žalobce na nařízení jednání žalovaný poznamenal, že bylo jednání na místě samém, kdy se žalobce odmítl podepsat do protokolu a během celého jednání odmítl komunikaci. Za žalobce jednala manželka bez pověření. Jedná se o vyhrocený sousedský spor. III. Řízení před správním soudem. (8) K výzvě soudu se jako osoby zúčastněné na řízení přihlásili J. Z. a J.L. a A. L. Vyjádření k rozhodnutí případně k žalobě, která jim byla zaslána, soudu neposkytli. IV. Obsah správních spisů. (9) Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti. (10) Dne 18.1.2012 byla doručena Obecnímu úřadu Bohdalovice žádost A. a J. L. a dne 23.1.2012 manželů Z. ve věci příjezdové cesty k nemovitostem rodiny Z. a L. v obci Svéraz. Dne 8.2.2012 obec Bohdalovice zahájila řízení o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu o existenci nebo neexistenci veřejně přístupné komunikace na pozemcích p.č. 2459/1 a části parcely č. 11 v obci Bohdalovice, osada Svéraz. K věci se vyjádřil žalobce dne 22.2.2012, kdy sdělil, že komunikace zasahuje do parcely st. 11, a to z důvodu že na parcele 2459/1 byl neoprávněně postaven kamenný taras a z toho důvodu nezbylo dostatek prostoru na průjezd po této komunikaci a došlo k neoprávněnému záboru části parcely st.p. č.

11. Na tuto situaci žalobce upozorňoval a jednalo se o neoprávněný zásah do jeho vlastnických práv. Pozemek si hodlá oplotit a užívat. (11) Ve věci bylo uskutečněno místní šetření dne 27.3.2012, při kterém správní orgán dospěl ke zjištění, že se na pozemku p.č. 2459/1 nachází komunikace o šíři 3 – 4 m, která je převážně nezpevněného povrchu, jsou na ní patrné vyjeté koleje, komunikace vede z centra obce Svéraz, kde je napojena na ostatní veřejnou komunikační síť obce Svéraz až k domům č. 12 ve vlastnictví J. a A.L. a k domu č. 3 ve vlastnictví manželů J. a.J. Z.. Mimo místa zúžení je komunikace průběžně o šíři cca 3-4 m v místě zúžení, ke kterému došlo ve sporné části při počátku hranice mezi p.č. 2459/1 a st.p. 11 v důsledku vystavění kamenné zdi na hranici těchto pozemků má cesta šíři 2 – 2,5 m. Tato šíře neumožňuje průjezd motorových vozidel, vozidel záchranné služby nebo požárního sboru. Pokračování - 4 - 10A 77/2014 (12) Dne 16.5.2013 rozhodl Obecní úřad Bohdalovice pod č.j. 1/2013, že na pozemku p.č. 2459/1 a st.p. 11 v k.ú. Svéraz, obec Bohdalovice se nachází veřejně přístupná účelová komunikace a právní stav trvá nejméně od roku 1948. Účelová komunikace vede po pozemku p.č. 2459/1 a částečně po pozemku st.p.

11. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto Krajským úřadem Jihočeského kraje dne 15.7.2013 pod č.j. KUJCK/38638/2013/ODSH/ivmi tak, že rozhodnutí Obecního úřadu č.j. 1/2013 ze dne 16.5.2013 se ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaný správní orgán dospěl k závěru, že výrok rozhodnutí je nepřesný. Zároveň shledal, že došlo k pochybení v důsledku porušení § 36 odst. 3 správního řádu, neboť účastníkům musí být dána možnost se před vydáním rozhodnutí se k věci vyjádřit stejně jako k podkladům pro rozhodnutí. Současně byl chybně vymezen i okruh účastníků řízení. Rozhodnutí bylo označeno jako nezákonné a nepřezkoumatelné. Žalovaný zavázal prvostupňový orgán tyto vady řízení odstranit a především se vypořádat s námitkami vznesenými odvolatelem, zejména se vypořádat s problematikou ohledně kamenné zdi. (13) Ve věci bylo zahájeno nové projednání záležitosti existence účelové komunikace pozemku parc. č. 2459/1 ve vlastnictví obce Bohdalovice a st.p. č. 11 ve vlastnictví žalobce, obě parcely se nachází v obce Bohdalovice, katastrální území Svéraz a byl určen okruh účastníků řízení. Účastníci byli poučeni o možnosti navrhovat důkazy, vyjádřit stanoviska nebo činit jiné návrhy ve věci. Současně byli poučeni o tom, že se mohou seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí. K tomu jim byla stanovena lhůta do 30.9.2013. (14) Dne 4.11.2013 vydal Obecní úřad Bohdalovice rozhodnutí pod č.j. 3/2013 ve věci existence účelové komunikace. Dospěl k závěru, že na pozemcích p.č. 2459/1 ve vlastnictví obce Bohdalovice a parc. č. 2459/1 ve vlastnictví F.M., obou zapsaných v KN vedeném Katastrálním úřadem Jihočeského kraje, katastrální pracoviště Český Krumlov, v obci Bohdalovicce, katastrálním území Svéraz se nachází veřejně přístupná účelová komunikace nejméně od roku 1948. Účelová komunikace prochází pozemkem p.č. 2459/1 ve vlastnictví obce Bohdalovice a částečně v rozsahu odpovídajícím ploše o rozloze 43 m2 po pozemku st.p. č. 11 zapsané na LV č. 70 ve vlastnictví F.M., jak je vyznačeno na připojeném vytyčovacím náčrtu. Rozhodnutí bylo odůvodněno odkazem na platnou právní úpravu a popisem skutkového stavu věci, tak jak byl správním orgánem zjištěn prohlídkou na místě samém. Správní úřad dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro existenci veřejně přístupné účelové komunikace, když průběh účelové komunikace je zřetelný jak z vyjetých kolejí, tak tvaru zemského povrchu a stavebního provedení historických terénních úprav, jakož i z leteckého snímku z roku 1948. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 4.11.2013 odvolání. Rozhodnutí označil za chybné. Poukázal na to, že se v obci Svéraz narodil a místní poměry dobře zná. Pozemek, parcela č. 11 byl v roce 1948 zastavěn obytnou budovou. Nejednalo se proto o pozemkovou parcelu, ale stavební parcelu. Stavba se na pozemku nacházela až do 60. let. V roce 1979 pozemek po demolici stavby koupil. V té době přes pozemek žádná účelová komunikace nevedla. V té době došlo k opravě kamenné zídky, která se nacházela vedle účelové komunikace. Ta byla ve špatném stavu, a proto byla sousedem opravena. Tím došlo k posunu cca o 60 cm směrem k pozemku žalobce. Žalobce proti tomu nečinil kroky, toto toleroval, za předpokladu, že pokud mu to nebude vadit, může se přes pozemek jezdit. Byl přesvědčen, že nesouhlas může vyjádřit kdykoliv. Souhlas neměl trvalý charakter. Byl v dobré víře, že může tento dočasný souhlas zrušit. Pokud by došlo v současné době k posunu komunikace zpět k zídce, byl by dostatečný prostor pro průjezd motorovými vozidly a mohlo by dojít k posunu zídky zpět na původní místo. Posun zídky na pozemek žalobce nelze hodnotit jako naléhavou komunikační potřebu. Zásah do vlastnictví je možný Pokračování - 5 - 10A 77/2014 pouze za situace, kdy není možné jiné řešení. Pozemek obce je však dostatečně široký a po určitých úpravách může sloužit jako komunikace bez problémů. Pokud obec nechce úpravy provést, nemůže to vést k využívání pozemku žalobce. (15) Krajský úřad Jihočeského kraje v odvolacím řízení svolal ústní jednání, o čemž pořídil protokol z tohoto jednání. Jednání se uskutečnilo dne 15.4.2014. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto dne 16.4.2014 pod č.j. KUJCK/24457/2014/ODSH/ivmi tak, jak je uvedeno pod bodem (1) tohoto rozsudku. Rozhodnutí je odůvodněno popisem průběhu správního řízení a citací platné právní úpravy a poukazem na případnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Žalovaný dovodil, že pro manžele L.a Z. jedná se o jedinou přístupovou cestu. Ve vztahu k tomuto závěru není odůvodněno, na základě jakých zjištění tento závěr žalovaný vyslovil. To se vztahuje i k závěru žalovaného, že je naplněn znak komunikační potřeby. Žalovaný správní orgán v rozhodnutí konstatoval, že sporným kritériem je souhlas žalobce s užíváním části pozemku v jeho vlastnictví. Bylo konstatováno, že stav trvá od 80. let a byl akceptován. Žalobce věděl, že jedná se o veřejně užívanou část jeho pozemku a byl s tím srozuměn. Proto se správní orgán neztotožnil se závěrem, že počítal s tím, že se kdykoli komunikace posune zpět na místo, což by znamenalo i zbourání zdi. V rozhodnutí je konstatováno bez bližšího vysvětlení souvislostí, že spojnice s ostatními pozemními komunikacemi byla po silnici 3. třídy č. 1609 a dále skrze obec a následně po vybudování objízdné trasy kolem obce, byl příjezd na tuto komunikaci z horní části návsi a lze s určitostí tvrdit, že v současných šířkových parametrech existuje veřejně přístupná účelová komunikace už od začátku 80. let. V. Právní názor soudu. (16) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. (17) Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného především z důvodu nevypořádání jeho odvolacích námitek týkajících se komunikační potřeby, k nimž se nevyjádřil vůbec. Současně se nevyjádřil k jeho námitce, aby byl přístup k nemovitostem ve vlastnictví a užívání manželů L.a Z. zajištěn bez dotčení pozemku žalobce. Žalovaný měl zkoumat, zda musí komunikace nutně vést přes část pozemku žalobce. V případě, že by bylo možné vést komunikaci po pozemku obce Bohdalovice, pak by naléhavá komunikační potřeba dle žalobce nebyla dána. (18) Žalobce jinými slovy namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v souvislosti s nedostatečným vypořádáním jeho odvolacích námitek. Za tímto účelem pro posouzení důvodnosti žalobcem vznesené námitky soud poukazuje na ustanovení § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, v jakém rozsahu odvolací orgán přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí, respektive řízení, které předcházelo jeho vydání. Podle tohoto ustanovení je povinností odvolacího orgánu přezkoumávat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy v plném rozsahu. Správnost rozhodnutí přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nebo pokud to vyžaduje veřejný zájem. Při posuzování zákonnosti průběhu předcházejícího správního řízení nepřihlíží odvolací orgán pouze k takovým vadám řízení, které by nemohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí nebo na jeho věcnou správnost. Pokračování - 6 - 10A 77/2014 (19) Jinými slovy řečeno, odvolací správní orgán v plném rozsahu zkoumá soulad napadeného rozhodnutí jak s právními předpisy ve vztahu k hledisku správnosti rozhodnutí, tak rozsah námitek, které byly účastníkem řízení uvedeny v odvolání. Odvolací orgán má povinnost vypořádat všechny odvolací námitky a vysvětlit, jakými úvahami byl při posuzování odvolacích námitek veden, jakými právními předpisy se při rozhodování řídil. Jestliže některé odvolací námitky nejsou pro posouzení základních otázek řízení podstatné, nelze je bez vysvětlení v rozhodnutí zcela pominout. Takové námitky musí správní orgán označit, účastníkům řízení vysvětlit, z jakých důvodů nejsou pro věc podstatné. Vždy je třeba trvat na požadavku, aby účastníku řízení bylo srozumitelné, z jakých důvodů se případně některými námitkami správní orgán v odvolacím řízení nezabýval. Takové námitky nelze bez jakéhokoliv povšimnutí či vysvětlení v rozhodnutí, kterým byla posuzována důvodnost odvolání zcela pominout. Pokud totiž správní orgán námitky nevypořádá přesvědčivým způsobem nebo některé námitky nevypořádá vůbec, má to za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů. (20) V dané záležitosti žalobou napadené rozhodnutí těmto požadavkům nevyhovělo. Žalovaný správní orgán v rámci odvolacího řízení svolal ústní jednání na den 15.4.2014 ve věci určení právního vztahu podle § 142 správního řádu – existence či neexistence účelové komunikace veřejně přístupné na p.p. č. 2459/1 a st.p. č. 11, obě v k.ú. Svéraz, kde protokol obsahuje ručně psaný požadavek žalobce ohledně posouzení stavby zdi, protokol nebyl převeden do srozumitelné podoby, aby z něho bylo patrno, jaká zjištění správní orgán při místním šetření učinil. Rovněž v protokolu není konstatováno, jak řízení probíhalo a jak se jednotliví účastníci místního šetření vyjádřili. S tímto důkazem není v žalobou napadeném rozhodnutí nikterak pracováno, tento důkaz není v žalobou napadeném rozhodnutí zmiňován. Z rozhodnutí není zřejmé, zda provedením tohoto důkazu odvolacím orgánem bylo potvrzeno zjištění a závěry prvostupňového orgánu, v rozhodnutí je pouze uvedeno, že je naplněn znak, že cesta slouží manželům L. a Z. jako jediná přístupová cesta. Tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování a je proto soudem nepřezkoumatelný. (21) Nepřezkoumatelný je i obecný závěr žalovaného, že byl naplněn i znak komunikační potřeby, neboť se jedná o jediný přístup na pozemky manželů L. a Z. Otázku opravy zídky, která měla být posunuta, žalovaný správní orgán nehodnotil. Setrval na strohém konstatování, že nelze posoudit, zda oprava zdi byla v hranicích původní zdi, nebo zda byla částečně posunuta. Tento stav podle žalovaného trvá prokazatelně od 80. let, avšak právě toto zjištění a vyslovené závěry žalobce v odvolání zpochybňoval. Žalovaný správní orgán se však s touto odvolací námitkou nevypořádal způsobem požadovaným ve výše citovaném ustanovení správního řádu. Takové odůvodnění rozhodnutí bez uvedení konkrétní argumentace je nepřezkoumatelné. Zároveň je nedostatečné, a to jak ve smyslu rozsahu, tak ve smyslu přesvědčivosti vydaného rozhodnutí. Nelze z něho totiž v žádném směru zjistit, jaké úvahy správní orgán učinil, jak hodnotil žalobcem vznesené odvolací námitky a pokud dospěl k závěru, že námitky důvodné nejsou, přitom bylo jeho povinností vysvětlit z jakých důvodů. Soud proto uzavřel, že se s odvolacími námitkami správní orgán dostatečným způsobem nevypořádal. Nesplnil svou základní povinnost uvést konkrétní a srozumitelné důvody svého závěru a hodnocení. Tyto chybějící závěry správního orgánu soud nemůže nahradit vlastními závěry, neboť by nepřípustně vstupoval do pravomoci orgánu veřejné správy a své vlastní rozhodnutí by tímto způsobem zatížil vadou. (22) Jak již bylo výše uvedeno, přezkoumatelné správní rozhodnutí je takové rozhodnutí, z něhož je zřejmý nejen výrok, ale i odůvodnění, v němž musí být ve smyslu § 68 odst. 2 správního řádu uvedeny důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, Pokračování - 7 - 10A 77/2014 kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není potřeba ve smyslu odst. 4 tohoto ustanovení pouze za situace, kdy správní orgán prvého stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. O takovou situaci se v daném případě zjevně nejednalo. (23) Pokud správní orgán změnil na základě odvolání žalobce prvostupňové rozhodnutí, bylo jeho povinností vysvětlit, které odvolací námitky považoval za nedůvodné či nepřípadné a z jakých důvodů. Jestliže žalovaný správní orgán uzavřel, že stav existující prokazatelně od počátku 80. let nelze zpochybnit, tak takový závěr je ničím nepodložený a stejně tak nelze v této souvislosti akceptovat odkaz na sdělení starosty obce, které navíc ve spise není založenou formou některého z možných důkazních prostředků. Jakým způsobem sdělení starosty ohledně využití komunikace cca od 80. let minulého století žalovaný správní orgán získal, nelze ze spisu zjistit. Pokud zcela bez výhrad v této souvislosti akceptoval stanovisko Obecního úřadu obce Bohdalovice k podanému odvolání, pak je třeba poukázat na to, že tento subjekt je jedním z účastníků řízení a na vyjádření účastníka řízení k podanému odvolání nelze bez dalšího provedení důkazů stavět závěry žalovaného. (24) S ohledem na toto hodnocení soudu lze uzavřít, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Má-li obstát z hlediska odůvodnění rozhodnutí požadavkům správního řádu, musí být v řízení provedeny důkazy, které povedou k jednoznačnému závěru. Soud zdůrazňuje, že předpokladem tohoto závěru musí být zjištění učiněné procesně odpovídajícím způsobem, a to jak ve vztahu k ověření souhlasu vlastníka pozemku s omezením jeho vlastnického práva ve prospěch neomezeného užívání komunikace neurčitým okruhem třetích osob, z čehož by bylo dovozováno splnění podmínky komunikační nezbytnosti, jakož i zjištění veřejného zájmu na obecném užívání takové komunikace, který by spočíval právě v nezbytné komunikační potřebě a zjišťování existence takové ničím nenahraditelné komunikační potřeby musí být nedílnou součástí postupu silničního správního úřadu v řízení. O tom, zda takové šetření bylo provedeno a s jakým závěrem, žalobou napadené rozhodnutí mlčí. Konstatování, že závěr byl vysloven po shlédnutí místa samého, je v této souvislosti, jak již bylo výše uvedeno, nedostačující. Soud současně zdůrazňuje, že zkoumání podmínek stanovených zákonem k deklaraci existence veřejně přístupné účelové pozemní komunikace je nutné z hlediska požadavků Listiny základních práv a svobod, neboť v případě nedostatečného posouzení a deklarace existence účelové pozemní komunikace v rozporu s vůli vlastníka dotčeného pozemku by mohla představovat neústavní zásah do vlastnického práva. K omezení vlastnického práva bez projevené vůle vlastníka pozemku lze veřejnoprávními prostředky přistoupit pouze ve veřejném zájmu na základě zákona a za náhradu. Zákon o pozemních komunikacích výslovně nepočítá s poskytnutím náhrady za omezení vlastnického práva v důsledku zřízení veřejně přístupné účelové pozemní komunikace. Proto je možné vlastnické právo bez dalšího omezit pouze se souhlasem vlastníka nemovitosti, na které se komunikace nachází. Bez souhlasu vlastníka lze existenci veřejně přístupné účelové pozemní komunikace deklarovat pouze za současné přímé aplikace článku 11 odst. 4 základních práv a svobod, kdy v takovém případě je nutné poskytnout vlastníkovi náhradu za nucené omezení vlastnického práva. Přitom je třeba dbát zásady proporcionality, kdy musí být dodržena míra a rozsah omezení přiměřeně ve vztahu k cíli, který omezení sleduje a ve vztahu k prostředkům, jimiž je omezení dosahováno. (25) Soud proto v dané věci uzavřel, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nedostatečné vypořádání odvolacích námitek vznesených proti prvostupňovému rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není přehledné a chybí Pokračování - 8 - 10A 77/2014 konkrétní argumentace ve vztahu k podkladům pro toto rozhodnutí, případně tyto podklady pro rozhodnutí nejsou v rozhodnutí zmiňovány ani obsaženy ve spise. V dalším řízení bude proto zapotřebí, aby se žalovaný správní orgán s odvolacími námitkami zákonem stanoveným způsobem vypořádal, případně doplnil dokazování v naznačeném směru. VI. Závěr, náklady řízení. (26) Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nevyhovělo požadavkům na jeho přezkoumatelnost, soud postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a rozhodnutí zrušil bez jednání pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. (27) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 3.000 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Osobám na řízení zúčastněným se podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť jim soud neukládal žádnou povinnost k plnění.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. září 2014 Pokračování - 9 - 10A 77/2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení Zdeňka Soukupová