10 A 78/2014
č. j. 10 A 78/2014-45
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
10A 78/2014 - 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce R. H., právně zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2014, čj. KUJCK 12143/2014/ODSH/Ol, takto:
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 25. 6. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2014 čj. KUJCK 12143/2014/ODSH/Ol, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, matričního úřadu ze dne 26. 11. 2013 Pokračování - 2 - 10A 78/2014 č.j. AU/22469/2013 Zr., o zamítnutí námitek žalobce proti provedení záznamu bodu v registru řidičů a potvrzení tohoto provedeného záznamu a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě uvedl, že napadá rozhodnutí v celém rozsahu týkající se viny žalobce jako obviněného včetně rozhodnutí správního orgánu prvého stupně. Současně podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Nemožností řídit motorová vozidla, by žalobci vznikla újma ve společenském postavení i v zaměstnání. (3) V případě pokutového bloku č. M3365061 série UM/2008 ze dne 29. 7. 2011, pokutového bloku č. F1089913 série NF/2007 ze dne 30. 9. 2011, pokutového bloku č. Q 3459269 série DQ/2011 ze dne 3. 9. 2012, pokutového bloku č. D 0560745 série FD/2013 ze dne 31. 7. 2013 a pokutového bloku č. D 0561508 série FD/2013 ze dne 15. 8. 2013 absentuje na pokutových blocích obligatorní náležitost – označení orgánu, který pokutu uložil. (4) Na pokutových blocích je uveden pouze otisk razítka „Policie České republiky“ a pořadové číslo razítka a vyobrazený státní znak ČR. Policista, který vykonává správní činnost (ukládá blokovou pokutu) nevystupuje jako ozbrojená složka státu, ale jako správní orgán. K tomu odkázal na rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2011 čj. 6 Aps 3/2011-63, z něhož citoval. Vystupuje-li policista jako oprávněná osoba správního orgánu je příslušným orgánem, za který policista jedná příslušné Krajské ředitelství policie. Žalobci není zřejmé, které krajské ředitelství policie mu tu kterou blokovou pokutu uložilo. (5) Dle žalobce policista při ukládání blokové pokuty jedná jako správní orgán, což žalobce dovodil kupříkladu ze situace, že by policista donutil přestupce podepsat pokutový blok pod pohrůžkou užití střelné zbraně, v případě nepodepsání bloku. V takovém případě by se přestupce domáhal označení zásahu policisty jako nezákonného zásahu a rozsudek by mu posloužil jako podklad k přezkumnému řízení či dovolání se neplatnosti právního aktu. Pasivně legitimováno by v takovém případě bylo příslušné Krajské ředitelství policie, neboť policista při vykonání dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích jedná jako správní orgán. (6) Vzhledem k tomu že označení orgánu, který výše uvedené bloky v blokovém řízení vydal, je obligatorní náležitostí bloku na pokutu, nebyly žalobcem uvedené bloky způsobilým podkladem pro provedení záznamů bodů do evidenční karty řidiče, tedy žalobce. Rozhodnutí žalovaného, kterým byl záznam bodů do evidenční karty potvrzen, bylo vydáno v rozporu se spisem. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného i prvostupňového orgánu a vrácení věci k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (7) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Sdělil, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. (8) K namítané nezpůsobilosti žalobcem v žalobě vyjmenovaných bloků dovozované z absence konkrétního označení orgánu Policie ČR, který blokovou pokutu uložil, žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek sp. zn. 9As 96/2008. Z tohoto judikátu vyplývá, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti Pokračování - 3 - 10A 78/2014 provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, a zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto způsobilým podkladem a počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení. Zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánu veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. V rozhodnutí o odvolání žalovaný uzavřel, že námitka žalobce, kterou uplatnil v řízení o námitkách proti záznamu bodů, která spočívala v jeho pochybnostech o tom, že by se dopustil takové míry dopravních přestupků, byla hodnocena jako nedůvodná, neboť v rozhodnutí popsané přestupky byly projednány v blokovém řízení. V blocích jsou jednání srozumitelně popsána a každý blok byl žalobcem podepsán, čímž vyjádřil souhlas s projednáním věci v blokovém řízení a ochotu pokutu zaplatit. (9) Pokutový blok je svou povahou správním aktem a jeho obsahové náležitosti s ohledem na povahu blokového řízení jsou upraveny zákonem o přestupcích v ustanovení § 84 a 85. Obsahové náležitosti jsou konkrétně uvedeny v § 85 odst. 4 věta druhá zákona o přestupcích a další údaje vyplývají z použití bloku k ukládání pokut. Žalovaný uvedl, že ne každý formální či obsahový nedostatek pokutového bloku má za následek jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. Vždy je třeba usuzovat, zda pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku a být podkladem pro zápis bodů. (10) Žalovaný poukázal na to, že na konkrétních pokutových blocích je uvedena hodnost, jméno a služební číslo policisty, který blok vypsal včetně požadovaného čísla úředního razítka, tudíž je zřejmé, která konkrétní úřední osoba zařazená do konkrétního orgánu policie, blok vypsala a který konkrétní orgán policie blok vydal. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS sp. zn. 7As 94/2012, kde NSS dovodil, že ani chybějící podpis policisty na pokutovém bloku nebyl schopen zpochybnit způsobilost bloku být podkladem pro záznam v případě, že je možné z jiných údajů policistu identifikovat. Pokutový blok nelze posuzovat s rigidní přísností. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Identifikace organizační složky policie pořadovým číslem úředního razítka lze považovat za nezaměnitelnou a pro potřeby blokového řízení se s ní lze spokojit. Označení orgánu policie nesouvisí s tím, zda se žalobce přestupku, respektive jednání, které je zařazeno do bodového hodnocení dopustil či nikoliv. Žalovaný zdůraznil, že žalobce své jednání nezpochybnil, bránil se pouze proti formálně obsahovým nedostatkům, které žalovaný neshledal. III. Postup správního soudu (11) Soud na základě návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě po vyjádření žalovaného rozhodl usnesením ze dne 25. 7. 2014 pod čj. 10A 78/2014 tak, že žalobě se odkladný účinek nepřiznává. IV. Replika žalobce k vyjádření žalovaného (12) Žalobce poukázal na povinnost žalovaného posoudit, zda je rozhodnutí způsobilým podkladem pro zápis bodů ve stavu, který je faktický, nikoliv dovozovat jeho správnost domýšlením. Pokutový blok je označen na razítku s malým státním znakem a názvem Policie ČR a nikde neexistuje jiné razítko či název správního orgánu. Poukázal na to, jakým způsobem zákon umožňuje dosáhnout nápravy cestou mimořádných opravných prostředků. Vyjádřil nesouhlas s názorem žalovaného, že správní orgán pouze přezkoumává Pokračování - 4 - 10A 78/2014 správnost zápisu a je povinen dodržovat presumpci správnosti rozhodnutí bez souvislostí na novou judikaturu. Podle žalobce Policie ČR je orgán věcně nepříslušný, správním orgánem je pouze Krajské ředitelství policie, případně útvary s celostátní působností či policejní prezidium. K otázce způsobilosti podkladu odkázal na judikaturu NSS, kupříkladu sp. zn. 5As 39/2010 a 7As 94/2012. Podle žalobce nelze akceptovat rozhodnutí, které vykazuje prvky nicotnosti nebo nezákonnosti a nevyplývá z něho, který konkrétní správní orgán rozhodnutí vydal. Odkázal na další judikát NSS sp. zn. 6Aps 3/2011, dle kterého musí písemné vyhotovení rozhodnutí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka. (13) Podle žalobce byly bloky vydány absolutně věcně nepříslušným orgánem. Daným správním orgánem je konkrétní krajské policejní ředitelství. Absentuje zde razítko, označení konkrétního policejního ředitelství, a to i na originálu bloku, který je součástí spisu. Žalobce dále popsal svou představu, jak by měly být jednotlivé útvary identifikovány v otisku úředního razítka. V replice dále popisuje svou teorii týkající se rozlišení mezi policií jako bezpečnostním ozbrojeným sborem a správním orgánem, což je dle něho významné. Podle žalobce předmětné pokutové bloky nelze považovat za správní rozhodnutí vydané správním orgánem, jelikož pokutu uložila Policie ČR, jako ozbrojený bezpečnostní sbor a nikoli organizační součást policie jako správní orgán. Rozhodnutí o blokové pokutě trpí vadami, které je činí vnitřně rozporným anebo jinými vadami, pro něž je vůbec nelze za rozhodnutí správního orgánu považovat. Nelze proto diskutovat o tom, zda byl či nebyl přestupek spáchán, a to s ohledem na absolutní věcnou nepříslušnost orgánu, který věc projednal, i s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty. Replika žalobce byla soudu doručena dne 17. 9. 2014. V replice žalobce vyjádřil souhlas, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. V. Obsah správních spisů (14) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (15) Magistrát města České Budějovice, matriční úřad vydal žalobci výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, neboť ke dni 15. 8. 2013 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení. Výzva byla žalobci doručena dne 22. 8. 2013. Proti výzvě podal žalobce námitky. Správní orgán si vyžádal zaslání kopií rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, na jejichž základě byl žalobce uznán vinným z přestupků. V souvislosti s nimi mu byly zaznamenány do registru řidičů příslušné body. Kontrolou bylo zjištěno, že všechny obsahovaly předepsané náležitosti, žalobce svým podpisem dal souhlas se zjištěním přestupku a jeho projednáním v blokovém řízení. Záznamy bodů do registru řidičů provedl správní orgán v souladu s ustanovením § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu na základě: (16) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení čj. KRPC-59155/PŘ-2011-020106 zaslaného Policií ČR, Dopravním inspektorátem České Budějovice, za přestupek, kterého se žalobce dopustil dne 29. 7. 2011dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 8 zák. č. 200/1990., o přestupcích ve znění platném do 31. 7. 2011 tím, že nedal oproti svislé dopravní značce „dej přednost v jízdě“ přednost v jízdě řidiči osobního automobilu VW Polo a způsobil dopravní nehodu, čímž porušil ustanovení § 22 odst. 1 zákona o sličním provozu. Věc byla projednána v blokovém řízení, kdy byl vydán blok na pokutu na místě nezaplacenou, série UM/2008, M3365061 ze dne 29. 7. 2011 za přestupek podle § 22 odst. 1 bod 8 zák. č. 200/1990 Sb., Pokračování - 5 - 10A 78/2014 blok obsahoval jméno, rodné číslo, bydliště žalobce. Totožnost byla ověřena řidičským průkazem. Byla uvedena doba, místo a popis přestupkového jednání. Blok byl opatřen otiskem úředního razítka Policie ČR s malým státním znakem č. 3334, byl uveden podpis, jméno a funkce oprávněné osoby, včetně jejího služebního čísla. Žalobce potvrdil převzetí dílu „B“ pokutového bloku, byl poučen o způsobu zaplacení pokuty a následcích nezaplacení. Pokutový blok je opatřen podpisem žalobce. Žalobci byly zaznamenány čtyři body do registru řidičů. (17) Oznámení o uložení blokové pokuty v blokovém řízení pod čj. KRPC-76420/PŘ- 2011-020811 zaslaného Policií ČR, Obvodním oddělením Tábor za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se žalobce jako řidič motorového vozidla dopustil dne 30. 9. 2011 v 10:05 hod. překročením nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou, čímž porušil ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu (dovolená rychlost 80 km/hod., naměřená rychlost 97 km/hod., rychlost po odečtu odchylky měřícího zařízení 94 km/hod. Z bloku série NF/2007 F 1089913 ze dne 30. 9. 2011 je zřejmé, že žalobce byl uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1, písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu a byla mu uložena pokuta 500 Kč, blok byl opatřen razítkem Policie ČR, byla uvedena doba, místo, popis přestupkového jednání, bylo uvedeno jméno, podpis a číslo oprávněné osoby, žalobce podepsal převzetí dílu „P“ pokutového bloku. Žalobci byly zaznamenány dva body. (18) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení čj. KRPC-310269/PŘ-2012- 010106 zaslaného Policií ČR, Dopravním inspektorátem Benešov za přestupek, kterého se dopustil žalobce jako řidič motorového vozidla dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil dne 3. 9. 2012 v 12:05 hod. na silnici I/3 odbočka na Petrovice, tím, že překročil nejvyšší povolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem mimo obec (dovolená rychlost 90 km/hod., naměřená rychlost 110 km/hod., rychlost po odečtu 106 km/hod.), čímž porušil § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a tím se dopustil přestupku, za což mu byla udělena bloková pokuta, na místě nezaplacená ve výši 500 Kč, kdy blok č. Q 3459269 DQ/2011ze dne 3. 9. 2011 zpracoval Pprap. M. K., je uvedena hodnost, jméno, příjmení, podpis a služební číslo včetně razítka Policie ČR. Žalobce svým podpisem potvrdil převzetí dílu „B“ pokutového bloku a za toto jednání mu byly zaznamenány v registru řidičů dva body. (19) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení čj. KRPC-103450/PŘ-2013- 020106 zaslaného Policií ČR, Dopravním inspektorátem České Budějovice za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f), bod 1 zákona o silničním provozu, kterého se žalobce dopustil jako řidič motorového vozidla tím, že dne 31. 7. 2013 za jízdy držel v ruce a využíval telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, čímž porušil povinnost vyplývající z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. V pokutovém bloku č. D0560745, série FD/2013 ze dne 31. 7. 2013 je uvedeno jméno, datum narození, místo pobytu žalobce, ověření jeho totožnosti, popsáno přestupkové jednání včetně doby, místa a popisu skutku a uvedeno, dle jakého ustanovení byla uložena pokuta za přestupek ve výši 200 Kč. Žalobce potvrdil projednání přestupku v blokovém řízení a dále skutečnost, že údaje na obou částech bloku souhlasí, potvrdil převzetí části A bloku, blok obsahuje i otisk razítka Policie ČR včetně státního znaku s číslem 3333 je uvedeno jméno, příjmení a funkce služebního funkcionáře včetně identifikačního čísla oprávněné úřední osoby. Za toto jednání byly žalobci zaznamenány dva body do registru řidičů. Pokračování - 6 - 10A 78/2014 (20) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení čj. KRPC-110975/PŘ-2013- 020106 zaslaného Policií ČR, Dopravním inspektorátem České Budějovice za přestupek podle § 125c odst. 1, písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se žalobce jako řidič motorového vozidla dopustil dne 15. 8. 2013 tím, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci (dovolená rychlost 50 km/hod., naměřená rychlost 63 km/hod., rychlost po odečtu měřícího zařízení 60 km/hod.), čímž porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Byl vydán pokutový blok č. D0561508, série FD/2013 ze dne 15. 8. 2013, kde je uvedeno jméno, datum narození a adresa žalobce, doklad, dle kterého byla totožnost žalobce ověřena, v bloku je uvedeno datum a popis skutku, včetně uvedení právní normy, kterou žalobce svým jednáním porušil, byla mu uložena pokuta za přestupek ve výši 200 Kč. Byl poučen o tom, že proti uložení pokuty se nelze odvolat a je uveden otisk úředního razítka Policie ČR, podpis s uvedením jména, příjmení a funkce či služebního a identifikačního čísla oprávněné úřední osoby. Žalobce svým podpisem potvrdil projednání přestupku v blokovém řízení a skutečnost, že údaje na obou částech bloku souhlasí. Převzal část A bloku. Byly mu zaznamenány dva body. (21) Magistrát města České Budějovice, matriční úřad, oddělení cestovních dokladů a řidičských průkazů vydal dne 26. 11. 2013 pod čj. MAU/22469/2013 Zr rozhodnutí, kterým zamítl námitky žalobce jako neodůvodněné a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 15. 8. 2013 potvrdil. Záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě podkladů stanovených v § 123b zákona o silničním provozu v souladu s přílohou zákona o silničním provozu, obsahovaly přehled jednání spočívajících v porušení povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 20. 12. 2013 odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem dopravy a silničního hospodářství dne 11. 4. 2014 čj. KUJCK 12143/2014/ODSH/Ol tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, matričního úřadu čj. MAU/22469/2013 Zr ze dne 26. 11. 2013 bylo potvrzeno. Žalovaný vysvětlil postup odvolacího orgánu v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodu v registru řidičů a uzavřel, že námitka, kterou uplatnil v řízení o námitkách proti záznamu bodů, byla nedůvodná. Veškeré popsané přestupky byly projednány v blokovém řízení, jednání jsou v blocích seznatelně popsána, každý bod je odvolatelem podepsán, čímž vyjádřil souhlas s projednáním věci v blokovém řízení a ochotu zaplatit pokutu. Správní orgán provedl záznam bodů v souladu se zákonem o silničním provozu, disponoval způsobilými podklady a zaznamenaný počet bodů v registru řidičů odpovídal konkrétnímu jednání, jímž byl žalobce pravomocně uznán vinným. VI. Právní názor soudu (22) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. (23) Po posouzení žalobních bodů soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná. (24) Žalobce nezpochybňoval vydané rozhodnutí žalovaného z hlediska rozporování závěrů, které byly správními orgány učiněny v žalobou napadeném rozhodnutí. Žalobce v žalobě uplatnil jako základní námitku absenci obligatorních náležitostí pokutových bloků. Pokračování - 7 - 10A 78/2014 Jako takovou absentující obligatorní náležitost uvedl označení orgánu, který pokutu uložil. Ze strany svého požadavku odkázal na rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2011 čj. 6Aps 3/2011-63, z něhož citoval. Podle žalobce, vystupuje-li policista jako oprávněná osoba správního orgánu, je příslušným orgánem, za který policista jedná, příslušné krajské ředitelství policie. Žalobci není zřejmé, které krajské ředitelství policie mu uložilo tu kterou blokovou pokutu. Z toho důvodu, že bloky, na jejichž základě byly žalobci zaznamenány body, postrádají obligatorní náležitost bloku, a to označení orgánu, který rozhodnutí v blokovém řízení vydal, vyslovil žalobce názor, že konkrétně vyjmenované bloky nebyly způsobilým podkladem pro provedení záznamů bodů do evidenční karty řidiče (žalobce) a rozhodnutí žalovaného, kterým byl záznam bodů do evidenční karty řidiče potvrzen, bylo vydáno v rozporu se zákonem. (25) Soud názor žalobce nesdílí. Podle ustanovení § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.), příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu dvanáct bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Podle ustanovení § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. (26) Soud ověřil z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí i obsahu správního spisu, že postup stanovený výše citovanými ustanoveními zákona o silničním provozu byl v dané věci dodržen. Magistrát si v řízení o námitkách vyžádal ověřené kopie pokutových bloků a posoudil, že se jednalo o podklady způsobilé k záznamu bodů. (27) Z hlediska rozsahu řízení o námitkách soud odkazuje na rozsudek NSS sp. zn. 7As 94/2012, ve kterém NSS poukázal na svůj rozsudek ze dne 6. 8. 2009 čj. 9As 96/2008- 44, dostupný na www.nssoud.cz, z něhož vyplývá, že „…správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b) odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánu veřejné moci)….“ Jinými slovy řečeno, v řízení o námitkách správní orgán posuzuje, zda záznamy bodů v registru řidičů byly provedeny v souladu se zákonem, což znamená, zda měly podklad pro záznam ve formě pravomocného rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídal spáchanému přestupku apod. Tímto způsobem správní orgány v dané věci postupovaly a tento způsob posouzení řádně odůvodnily a v tomto směru ani žalobce nevytýkal správním orgánům pochybení. Pokračování - 8 - 10A 78/2014 (28) Výhrady žalobce se týkaly pouze toho, že dle jeho názoru na pokutových blocích absentuje obligatorní náležitost – označení orgánu, který pokutu uložil. V této souvislosti soud poukazuje na další názor Nejvyššího správního soudu, který je uveden ve výši citovaném rozsudku, který se týká analýzy blokového řízení. Podle Nejvyššího správního soudu je blokové řízení řízením zjednodušeným. V tomto řízení do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty. Pokutový blok představuje svou povahou správní akt, který jednak má charakter deklaratorní v té části, kde je uvedeno, že se osoba dopustila konkrétního popsaného jednání, které naplnilo znaky přestupku a ukládá povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají z ustanovení § 84 a 85 přestupkového zákona. V ustanovení § 84 odst. 3 je dále uvedeno, že pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem. K tomu lze dále odkázat na bližší specifikaci ustanovením § 86 přestupkového zákona. Ustanovení § 85 odst. 4 stanoví, že pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení, přičemž platí, že pracovníci, jejichž pravomoc k provádění blokového řízení vyplývá již ze zákona, své oprávnění neprokazují. Náležitosti pokutových bloků jsou taxativně stanoveny ve větě druhé ustanovení § 85 odst. 4 přestupkového zákona tak, že na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Tím je sledována nejen potřebná konkretizace skutku a identifikace jeho pachatele, event. i pro účely následného přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o uložení pokuty, ale též ochrana pachatele, aby za totéž jednání nebyl v bezprostřední časové návaznosti nepřípustně vícekrát postižen. Za pravomocný a způsobilý pokutový blok je třeba považovat blok, který obsahuje podpis obviněného z přestupku, neboť právě okamžik podpisu pokutového bloku je okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (viz kupříkladu rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2011 čj. 8As 69/2011). Právě podpisem potvrzuje obviněný z přestupku svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Tím pak jsou jednoznačně naplněny podmínky blokového řízení stanovené v ustanovení § 84 přestupkového zákona (viz rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010 čj. 8As 68/2010-81). (29) Rozhodnutí v blokovém řízení (bloky k ukládání pokut včetně bloků na pokutu na místě nezaplacenou) mohou a musí být vydána jen formou vyplněného bloku k ukládání pokut, obsahujícího z hlediska formy takové údaje, které jsou v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovenými uvedeny na blocích pro tyto účely vydávaných Ministerstvem financí ČR (kupříkladu od 1. 1. 2013 pokyn č. MF-2). Neuvedení všech v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovených a na bloku předtištěných údajů by mohlo znamenat nenaplnění požadavku na formální obsah tohoto druhu rozhodnutí. Ne každý formální nebo obsahový nedostatek pokutového bloku by však mohl znamenat nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Musí být konkrétně posuzováno, zda případné pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku. Soud zdůrazňuje, že ohledně formálních požadavků na rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nelze použít obecnou úpravu platící pro rozhodnutí vydaná v klasickém přestupkovém správním řízení podle správního řádu. Rozhodnutí vydané v blokovém řízení musí obsahovat formální náležitosti vyplývající z ustanovení § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích. (30) Soud ve shodě se zjištěními správních orgánů uzavřel, že v žalobcem rozporovaných případech pokutových bloků byly v nich uvedeny veškeré zákonem stanovené náležitosti. Veškeré pokutové bloky, na jejichž základě byly žalobci Pokračování - 9 - 10A 78/2014 zaznamenány body do registru řidičů, lze považovat za pravomocná rozhodnutí, na jejichž základě byl správně proveden záznam bodů do registru řidičů pro žalobce. Požadavek žalobce na uvedení označení orgánu, který pokutu uložil, byl rovněž naplněn. Ve všech pokutových blocích je uveden otisk úředního razítka se státním znakem a jeho evidenčním číslem a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce nebo služebního či identifikačního čísla oprávněné úřední osoby. V tomto směru je proto naplněn požadavek žalobce na označení orgánu, který pokutu uložil. Nutno zdůraznit, že zákon ve výše citovaných ustanoveních nestanoví požadavek na uvedení žalobcem požadovaných údajů tedy konkrétně, za které příslušné krajské ředitelství policie policista, který uložil blokovou pokutu, jedná. Podmínkou přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení podle § 84 odst. 1 zákona o přestupcích je především skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou obsaženou v tomto ustanovení, která musí být splněna kumulativně je skutečnost, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Pouze v případě, že by ten, kdo se dle názoru správního orgánu měl přestupku dopustit, by nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný nebo by nebyl ochoten pokutu zaplatit, by nebyly naplněny zákonné podmínky pro blokové řízení a bylo by nutné skutkově dokazovat a provést právní posouzení věci, což by probíhalo v běžném správním řízení. V dané věci žalobce nic takového nenamítal. Spokojil se ve všech případech s projednáním věci v blokovém řízení, bloky podepsal, čímž projevil souhlas projednáním přestupků v blokovém řízení a potvrdil skutečnosti, že si byl vědom, že se skutku dopustil. Teprve poté, když byl vyrozuměn o dosažení dvanácti bodů a vyzván k odevzdání průkazu, začal se bránit a teprve v žalobě zpochybnil vydání bloků, a to s odkazem na absenci označení správního orgánu. Soud k této výhradě žalobce nepřisvědčil. Žalobcova námitka týkající se absence obligatorní náležitosti – označení orgánů, který pokutu uložil na pokutových blocích není důvodná. (31) Pro názornost soud nad rámec výše uvedeného odůvodnění poukazuje na již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7As 94/2012, ve kterém je uvedeno, že ani chybějící podpis policisty na pokutovém bloku nemůže zpochybnit jeho způsobilost být podkladem pro záznam bodů v případě, že je možné z jiných údajů na pokutovém bloku policistu identifikovat, zpravidla podle uvedeného jména nebo identifikačního čísla policisty. Je poukazováno na to, že drobné formulační nepřesnosti či neuvedení plného názvu zákona nejsou s to zpochybnit způsobilost pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů. Pokutový blok nelze dle Nejvyššího správního soudu ani po obsahové stránce posuzovat s frigidní přísností. Je třeba přihlédnout ke specifikům blokového řízení a přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné naplnění požadavku stanoveného zákonem v § 85 odst. 4 přestupkového zákona, a to komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. (32) Odkaz žalobce, který použil ke své žalobní argumentaci, že policista vykonává správní činnost, kupříkladu ukládá blokovou pokutu, avšak nevystupuje jako ozbrojená složka státu, ale jako správní orgán, neodůvodňuje požadavek žalobce respektive jeho výtku týkající se absence obligatorní náležitosti označení orgánu, který pokutu uložil. Jak již bylo výše uvedeno, soud takovou absenci neshledal. Odkazovaný judikát čj. 6 Aps 3/2011-63 mířil na řešení otázky pasivní legitimace žalovaného při nezákonném zásahu policisty. Z toho důvodu bylo podstatné určení, zda policie vystupuje při provádění úkonu podle § 124 silničního zákona jako správní orgán moci výkonné či jako ozbrojený bezpečnostní sbor. Nejvyšší správní soud řešil tuto otázku s ohledem na námitku uvedenou v kasační stížnosti, zda ve věci tam žalovaného nezákonného zásahu bylo žalovaným Ministerstvo vnitra či Obvodní ředitelství Policie ČR. Z toho důvodu žalobcem citovaný závěr Nejvyššího správního soudu Pokračování - 10 - 10A 78/2014 v žádném směru nelze pro podporu jeho výtky týkající se absence označení orgánu, který vydal pokutový blok a pokutu uložil, jakkoli využít. (33) Stejně tak argumentace žalobce vyjádřená v replice k vyjádření žalovaného, která byla navíc soudu doručená po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty pro uvedení žalobních bodů, není v žádném směru k rozvinutí žalobních námitek využitelná, neboť se jedná o teoretické úvahy žalobce, respektive jeho právního zástupce, které soud vnímá jako typický příklad právního formalismu, který postrádá jakékoliv atributy rozumného, smysluplného výkladu práva. Žalobcova argumentace je stěží pochopitelná a naprosto neakceptovatelná, neboť by ve svém důsledku znamenala popření celého systému ukládání blokových pokut při využití pokutových bloků vydaných na základě zákona Ministerstvem financí. Platné vzory pokutových bloků vypracovává, schvaluje a případné úpravy a korektury provádí příslušný útvar Ministerstva vnitra. S případnými návrhy na úpravu těchto bloků se lze obrátit přímo k tomuto ústřednímu orgánu státní správy, neboť soud takovou pravomocí nedisponuje. VII. Závěr, náklady řízení (34) Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (35) O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty 1 s.ř.s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly nad rámec běžné úřední činnosti náklady. Soud proto rozhodl tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 11 - 10A 78/2014 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. ledna 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie T r n k o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.