10 A 81/2012

Rubrum

10A 81/2012 - 80 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně J. P., bytem Otín 123, Jindřichův Hradec, zast. Mgr. Blankou Morávkovou, advokátkou v Branišovicích 101, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 23.7.2012 č.j. OREG 18702/2012/luka, za účasti Společenství vlastníků bytových jednotek Otín 123, Jindřichův Hradec, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 30.8.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23.7.2012 č.j. OREG 18702/2012/luka, jímž bylo změněno rozhodnutí stavebního úřadu v Jindřichově Hradci o nařízení odstranění stavby přístavby k domu č.123, přístřešku na parcele č.1171/18 v kat.úz. Otín u Jindřichova Hradce ve vedlejším výroku o termínu pro odstranění stavby. Ve změnou Pokračování - 2 - 10A 81/2012 nedotčených částech bylo rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno a odvolání žalobkyně zamítnuto. V žalobě se poukazuje na úsudek žalovaného o nezákonném rozhodnutí a zápisu stavby do katastru nemovitostí v rozporu se zákonem. Stavbu bez čísla popisného a čísla evidenčního ve výlučném vlastnictví žalobkyně nacházející se na st.p.č.972/1 a 972/2 prohlásil za součást bytového domu č.123 v Otíně a přístřešek posoudil jako přístavbu tohoto bytového domu. Společenství vlastníků bytových jednotek nadto rozhodlo, že přístavek nebude součástí bytového domu a tudíž součástí spoluvlastnického podílu na něm. Odvolací orgán se nezabýval argumentací žalobkyně o tom, že přístřešek nevyžaduje povolení ani ohlášení, což má dopad do rozhodování o odstranění stavby. Pro nesprávné situování přístřešku je rozhodnutí stiženo vadou podle § 77 odst.2 správ. řádu, protože požaduje po žalobkyni odstranit neexistující stavbu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že stavba přístřešku je ve smyslu stavebního zákona stavbou, svým charakterem představuje přístavbu dokončené stavby, nejedná se o tudíž o stavební úpravu. Jedná se o stavbu vyžadující alespoň ohlášení stavebnímu úřadu. Ze spisu vyplývá, že přístřešek je umístěn na parcele č.1178/18 ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek a reálně je přistavěn k domu č.123 na st.p.555 a budově bez čísla popisného a čísla evidenčního na st.p.č.972/1 a 972/2 ve vlastnictví žalobkyně. Odstraňovaná stavba je dostatečně identifikovaná. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Stavební úřad obdržel dne 13.1.2011 oznámení Společenství vlastníků jednotek v Otíně 123 o tom, že žalobkyně v listopadu 2010 postavila na betonovém základě přístavek o rozměrech 1x2 m k zadním dveřím přístavby na pozemku Společenství vlastníků Otín 123 č.1171/18. Souhlas ke stavbě přístavku Společenství vlastníků žalobkyni neudělilo. Z informace o parcele plyne, že parcela č.1171/18, ostatní plocha je ve vlastnictví Společenství vlastníků Otín 123. Žalobkyně je vlastníkem parcel st.č.972/1 a 972/2, zastavěná plocha a nádvoří. Na označených parcelách se nachází jiná stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního. Stav je doložen katastrální mapou. Stanovisko Společenství vlastníků jednotek je doloženo v zápisu z 2.2.2011. V průběhu řízení došlo v souvislosti s vrácením daru k záměně účastníkům, kdy účastníkem řízení se stala žalobkyně. Stavební úřad v Jindřichově Hradci rozhodnutím ze den 15.12.2011 žalobkyni nařídil odstranění stavby, kterou je přístavba k domu čp.123-přístřešek na pozemku č.1171/18 v kat.ú. Otín u Jindřichova Hradce. Rozhodnutí se opírá o ustanovení § 129 odst.1 písm.b) stav. zák.. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že přístavba k zadnímu traktu domu byla provedena bez povolení stavebního úřadu. Stavebník neobdržel souhlas všech spoluvlastníků pozemku č.1171/18, o dodatečné povolení stavby nebylo požádáno a nebyly stavebníkem předloženy požadované podklady. Stavební úřad nařídil ústní jednání spojené s místním šetřením, o kterém je pořízen protokol a fotodokumentace staveb. Pokračování - 3 - 10A 81/2012 Žalobkyně proti rozhodnutí stavebního úřadu podala odvolání, ve kterém namítala, že nejedná se o samostatnou stavbu spojenou pevným základem s pozemkem č.1171/18 ani o přístavbu k zadnímu traktu domu č.123, jde o stavební úpravu stavby bez čísla popisného či čísla evidenčního nacházející se na parcelách č.972/1 a 972/2. Poukazuje se na návrh řízení zastavit. Rozhodnutí je označováno za nicotné, protože přístavba k domu č. 123 neexistuje. Společenství vlastníků jednotek k podanému odvolání uvedlo, že stavba (přístavek) stojí na pozemku č.1171/18, který je ve společném vlastnictví Společenství vlastníků jednotek Otín 123 a žalobkyně neobdržela souhlas všech spoluvlastníků k uskutečnění stavby. Přístavek je připojen ke společné obvodové zdi a touto stavbou se změnil vzhled domu, což vyžaduje souhlas všech vlastníků. O dveřích, které jsou přístavkem chráněny, se uvádí, že nejsou v projektové dokumentaci zakresleny. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, jímž došlo ke změně vedlejšího výroku o lhůtě k odstranění stavby, změnou nedotčené výroky rozhodnutí byly potvrzeny a odvolání zamítnuto. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že věc nebylo možno vyřídit jinak, než nařízením odstranění stavby, protože žalobkyně nepodala žádost o dodatečné povolení stavby. Stavebník nemínil takovou žádost podat, protože zastával názor, že stavba nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Přístavba vstupu k domu č.123 byla povolena v roce 2005 a tato stavba byla kolaudována jako vstup a komora na pozemcích č. 972/1 a 972/2, tato stavba bez čísla popisného a orientačního byla zapsána do katastru nemovitostí. Zápis vlastnického práva do katastru je hodnocen jako nezákonný, avšak současně se uvádí, že náprava se zřetelem k uplynutí lhůt není možná. Žalovaný dále odkázal na § 2 odst.3 stav. zák. o tom, co se rozumí stavbami a změnami dokončených staveb. Přístřešek byl posouzen jako přístavba bytového domu č.123, protože splňuje charakteristické znaky přístavby, která vyžadovala rozhodnutí podle stavebního zákona. Řízení ukončit zastavením nebylo možné, protože jednalo se o řízení zahájené z moci úřední. Napadené rozhodnutí bylo vydáno věcně příslušným správním orgánem a není tudíž nicotné. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst.2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby označené jako přístavba k domu č.123 – přístřešku na parcele č.1171/18 v kat. úz. Otín u Jindřichova Hradce. Bylo tak učiněno s odkazem na ustanovení § 129 odst.1 písm. b) stav. zák.. Podle této normy stavebního zákona ve znění účinném do 31.12.2012 stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním. Z této normy plyne, že lze nařídit odstranění věci, která je stavbou ke zřízení této stavby bylo třeba rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a poslední podmínkou je, že taková stavba byla zřízena bez takového rozhodnutí či opatření nebo v rozporu s ním. První ze stanovených požadavků, že jedná se o stavbu, je splněn. Legální definice stavby je obsažena v § 2 odst.3 stav. zák., podle kterého se stavbou rozumí veškerá stavební díla vznikající stavební nebo montážní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Pokračování - 4 - 10A 81/2012 Se zřetelem k definici stavby podle stavebního zákona je tudíž i přístřešek zřízený žadatelkou bez ohledu na jeho velikost a použité materiály stavbou. Přístřešek byl posouzen jako změna dokončené stavby, konkrétně jako přístavba a toto zjištění odpovídá zcela § 2 odst.5 písm.b) stav. zák.. Přístřeškem se rozšiřuje již existující stavba bez čísla popisného na parcelách č. 972/1 a 972/2, která je stavebně propojená s bytovou jednotkou v domě č.123 na st.p.č.

555. Pro možnost aplikace § 129 odst.1 písm.b) stav. zák. je pak rozhodné, zda k zřízení této přístavby vyžadovalo se rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. Soud nesdílí názor žalobkyně, že jedná se o takovou stavební úpravu, která nevyžadovala stavební povolení ani ohlášení. Jak již bylo uvedeno, přístřešek představuje přístavbu stavby dokončené, což vylučuje možnost hodnotit tento přístavek jako stavební úpravy. Zřízení tohoto přístavku však nelze podřadit ustanovení § 103 odst.1 písm.h) stav.zák.. Z této normy je zřejmé, že stavební povolení při ohlášení nevyžadují výlučně takové stavební úpravy, která splňují všechny zákonné požadavky tam vyjmenované. Znamená to, že musí jít o takové stavební úpravy, jimiž není zasahováno do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. To pak ve svém důsledku znamená, že při nesplnění byť jednoho z uvedených požadavků se nejedná o stavební úpravy nevyžadující stavební povolení či ohlášení. Aplikováno na souzenou věc není splněna podmínka o tom, že vzhled stavby se nemění, jestliže daný přístřešek je situován v rohu mezi bytovým domem č.123 a stavbou na parcelách č.972/1 a 972/2. Z fotodokumentace pořízené při místním šetření je patrné, že přístřeškem, k jejichž konstrukci byly použity polykarbonátové prefabrikáty, prochází hromosvodní svod bytového domu č.

123. Naskýtá se tudíž otázka o možnosti negativního ovlivnění požární bezpečnosti domu č.123 i dokončené stavby ve vlastnictví žalobkyně. Poznamenává se, že žalobkyně nepožádala o dodatečné povolení stavby a nepředložila požadované podklady pro takové řízení a proto spis neobsahuje náhled hasičského záchranného sboru na požární bezpečnost. Dochází-li ke změně vzhledu stavby a není vyloučeno negativní ovlivnění požární bezpečnosti, pak nejsou splněny minimálně 2 podmínky pro možnost podřadit přístřešek stavební úpravě nevyžadující stavební povolení či ohlášení. Z tohoto závěru pak lze učinit jediné zjištění a sice takové, že zřízení daného přístřešku se bez ohlášení stavebnímu úřadu nemohlo obejít. Mezi účastníky není na sporu, že žalobkyně neohlásila jednoduchou stavbu. V průběhu řízení setrvala na názoru, že jedná se o stavební úpravy ohlášení nevyžadující. Přitom vzhledem k tomu, co bylo uvedeno v předchozí pasáži o stavebních úpravách nevyžadujících ohlášení je daný přístavek podřaditelný ustanovení § 104 odst.2 písm.a) stav. zák.. Z toho, co bylo uvedeno, činí soud zjištění o tom, že provedení přístřešku vyžadovalo ohlášení podle prve citované právní normy, jestliže tak žalobkyně neučinila, zřídila stavbu bez ohlášení stavebnímu úřadu tak, jak stavební zákon vyžaduje. Podmínky pro nařízení odstranění stavby podle § 129 odst.1 písm.b) stav. zák. jsou proto dodrženy. Žalobkyně o dodatečné povolení ve smyslu § 129 odst.2 stav. zák. nepožádala a z písemných podání obsažených ve spise je třeba dovodit, že tak ani učinit nemínila pro zastávaný právní názor, že se jedná o stavební úpravu, nevyžadující stavebního povolení ani ohlášení. Proto nebyl ani jiný postup, než nařídit odstranit přístřešek, možný. Pokračování - 5 - 10A 81/2012 Soud nesdílí názor žalobkyně o tom, že odvolací orgán odstranil dřívější nezákonná rozhodnutí stavebního úřadu a katastrálního úřadu ohledně stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního na parcelách č.972/1 a 972/2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný učinil názor na zřízení stavby na parcelách č.972/1 a 972/2 a zápis práva k této stavbě do katastru nemovitostí. Pro věc je podstatné, že tento právní stav nelze pro marné uplynutí lhůt napravit. Při projednání odvolání bylo tudíž vycházeno z toho, že tu existuje nemovitost ve vlastnictví žalobkyně a byly posouzeny podmínky pro aplikaci § 129 odst.1 písm.b) stav. zák.. V odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že jedná se o stavbu, přitom tento přístřešek je hodnocen jako přístavba vyžadující rozhodnutí podle stav. zák.. Žalobní bod o tom, že žalovaný svým rozhodnutím odstranil dřívější vadná rozhodnutí stavebního a katastrálního úřadu, nemá proto opodstatnění. Argumentace nálezem Ústavního soudu byla využita pro úvahu o vadném postupu stavebního úřadu a následně katastrálního úřadu, avšak pro věc je rozhodné, že tato úvaha se završuje zjištěním o tom, že náprava vadných postupů možná není, což ve svém důsledku znamená, že je třeba vycházet z existujícího právního stavu a sice takového, že stavba domu na parcelách č.972/1 a 972/2 byla kolaudována a zápisem v katastru nemovitostí vzniklo k této stavbě a označeným pozemkům vlastnické právo žalobkyně. V žalobě se pak uvádí, že tato stavba je spojená provozně s bytovou jednotkou v domě č.123 v Otíně a tato bytová jednotka má též vstup z označeného bytového domu. Žalovaný projednal odvolací námitky žalobkyně, mezi nimiž výhrada dovolávající se § 103 stav. zák. uplatněna nebyla. Nelze tudíž žalovanému vytýkat, že se možností aplikace § 103 stav. zák. nezabýval. Naopak odvolacími námitkami se žalovaný zabýval, což je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zjevné. Nutno poznamenat, že podmínky pro nařízení odstranění stavby podle § 129 odst.1 písm.b) stav. zák. byly splněny tak, jak se uvádí v předchozí pasáži rozsudku. Odkaz stavebního úřadu na ustanovení § 129 odst.2 stav. zák. je pak zcela opodstatněný, jestliže žalobkyně o dodatečné stavební povolení nepožádala ani tak učinit nemínila, přičemž je zapotřebí vzít zřetel k tomu, že takovou žádost je stavebník povinen doložit podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. To je zřejmé z ustanovení § 129 odst.3 stav. zák.. Soud proto uzavřel, že podmínky pro nařízení odstranění stavby přístřešku podle § 129 odst.1 písm.b) stav. zák. jsou splněny. Odvolací námitka o nicotnosti napadeného rozhodnutí byla žalovaným vypořádána zcela v souladu s ustanovením § 77 odst.1 a 2 správ. řádu. Jestliže je stavební úřad příslušný rozhodovat ve věcech stavebního zákona v prvním stupni, pak to byl právě stavební úřad v Jindřichově Hradci, kdo byl věcně příslušný k vydání rozhodnutí o nařízení odstranit stavbu daného přístřešku. Proto nebyl důvod, aby žalovaný jako nadřízený stavebního úřadu rozhodl o nicotnosti, jestliže z důvodů předpokládaných v § 77 odst.1 správ. řádu napadené rozhodnutí nicotné není. Rovněž soud nenahlíží napadené rozhodnutí jako nicotné, protože rozhodnutí realizovat lze. Výrokem napadeného rozhodnutí se nařizuje odstranit přístřešek, který je označen jako přístavba k domu č.123 na parcele č.1171/18. Z katastrální mapy je zjevné, že na parcele č.1171/18 se jiná stavba než přístřešek nacházející se v rohu mezi domem č.123 na parcele č.555 a domem bez čísla popisného na parcele č. 972/1 a972/2 nenachází. Je-li stavba Pokračování - 6 - 10A 81/2012 podle katastrálního zákona identifikovaná pozemkem, přístavba přístřešku se nachází v rohu tvořeném bytovým domem č.123 a budovou bez č.p. se způsobem využití jako jiná stavba na parcelách č.972/1 a 972/2, je přístřešek, který má být na základě napadeného rozhodnutí odstraněn, zcela dostatečně identifikován, aby rozhodnutí o nařízení stavby bylo možno vykonat a tudíž uskutečnit. Z fotodokumentace založené ve spise je zjevné, že přístřešek k bytovému domu č. 123 přiléhá, nachází se jako jediná stavba na parcele č.1171/18, což je pro výkon rozhodnutí zcela postačující. Soud poznamenává, že parcela č.1171/18 vlastnicky náleží Společenství vlastníků jednotek v domě č.123, přičemž vlastníci těchto jednotek odmítli udělit žalobkyni souhlas se stavbou přístřešku na označeném pozemku. Nedostatek souhlasu vlastníků všech ostatních jednotek v bytovém domě proto již sám o sobě možnosti další existence konkrétní stavby brání. Jestliže podmínky pro nařízení odstranění stavby podle § 129 odst.1 písm.b) stav. zák. byly dodrženy, pak napadené rozhodnutí nelze nahlížet jako účelové, jehož smyslem bylo potvrzení prvostupňového rozhodnutí, rozhodnutí vychází z faktického stavu věci a zápisu v katastru nemovitostí a nevychází z domněnek. Soud proto shrnuje, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobkyně dovolává. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst.7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst.1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst.5 s.ř.s.. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem; protože soud osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, nevzniklo jí právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 51 odst.1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 7 - 10A 81/2012 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. března 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Markéta Šlachtová