10 A 82/2013

Rubrum

10A 82/2013 - 61 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně J.P., bytem X, zast. Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem České Budějovice, Nemanická 440/14, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí ze dne X, za účasti V.T., bytem X, zast. Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem v Kamenici nad Lipou, Bořetín 73 a Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze, Husinecká 1024/11a, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 15. 7. 2013 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne X, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Pokračování - 2 - 10A 82/2013 Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Třeboň čj. OR-168/2012-333- 25 ze dne 21. 3. 2013. Žalobkyně má za to, že žalovaný postupuje nikoliv nestranně, evidentně ve prospěch manželů V., když paní V. je zaměstnankyní prvostupňového správního orgánu, proto je jí odepřeno právo na řádné zobrazení jejího vlastnického práva k příslušným pozemkům v katastru nemovitostí. V roce 2008 katastrální pracoviště odstraňovalo „zřejmý omyl“ spočívající na skutkově shodných argumentech jako nyní užívá žalobkyně, aniž byl opatřen souhlas vlastníků dotčených pozemků. V roce 2008 správní orgán postupoval vadně, jestliže dnes tvrdí, že geometrický plán Ing. V. je správný, přestože v roce 2008 bylo vycházeno z jiné situace a nyní je vyžadován souhlas všech dotčených vlastníků. Žalovaný se nevypořádal s námitkou, že prvostupňový správní orgán vyšel z vadných podkladů, které činí prvostupňové rozhodnutí nesprávným. Hranice dotčených pozemků byly při digitalizaci určeny z platného, avšak evidentně vadného obsahu katastrální mapy a z map dřívějších pozemkových evidencí. Postup žalovaného, který ověřil jako správné vedení severní hranice dotčených pozemků porovnáním DKM s transformovaným rastrem mapy pozemkového katastru a považoval ji za shodnou, je nutno kategoricky označit za vadný. Správní orgán při obnově provádí transformaci map, proto počet lomových bodů musí být zachován, žalovaný rovněž tak i prvostupňový správní orgán však postupovaly v příkrém rozporu s tímto pravidlem. V rámci tolerance není možné udělat z lomené hranice rovnou hranici v podobě přímky, toto je nepřípustné. Vadnost závěru žalovaného je dána i tím, že i při nejhorší kvalitě měření je tolerance přesnosti 2,8 m, avšak hranice pozemků žalobkyně byla v některých místech posunuta i o 4 m. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že správní orgán neprovedl důkazy, respektive neopatřil si dostatečné podklady pro vydání rozhodnutí a dále při obnově katastrálního operátu neprovedl ohledání – (zjišťování hranic) a rovněž neprovedl výslechy svědků. Správní orgány si tak neopatřily všechny nezbytné podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že katastrální pracoviště potvrdilo na již ověřeném plánu soulad očíslování parcel s údaji katastru. V souvislosti s tím odkazuje na § 72 vyhl. č. 190/1996 Sb. Žalobkyně setrvává na tom, že Ing. B., úřední osoba, ověřil geometrický plán Ing. V. a na základě něj provedl či promítl formou záznamu do katastru nemovitostí opravená data, když předložené právní listiny plně postačovaly a byly v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Platná právní úprava v roce 1997 nevyžadovala pro vytyčování hranic a jejich opravy ničeho jiného než dodání geometrického plánu, vytyčovacího náčrtu a protokolu o vytýčení hranice pozemku. Žalobkyně proto odmítá tvrzení žalovaného doložit souhlasné prohlášení všech vlastníků dotčených pozemků a poukazuje na to, že § 46 odst. 1 katastrální vyhlášky požaduje pouze protokolární doložení a zjištění, že průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn. Toto prvostupňový správní orgán v roce 1997 obdržel. Žalovaný se odmítl zabývat námitkami vztahujícími se k jižní hranici pozemku parcel. č. 1701/9, což pominul s odkazem na paralelní řízení o jiné námitce. Pokračování - 3 - 10A 82/2013 Žalobkyně namítá, že katastrální pracoviště se dopustilo zničení či zcizení dokumentace k provedené opravě hranic pozemků parcel. č. 1701/2 a 1701/9, které je ve prospěch manželů V. Správní orgán vydal rozhodnutí na základě neúplně a vědomě nesprávně zjištěného skutkového stavu, proto je rozhodnutí vydané v rozporu s principy dobré správy, rozhodnutí se jeví jako neodůvodněné. Žalobkyně považuje výrok rozhodnutí i jeho odůvodnění za zcela nepřesvědčivé, nepřezkoumatelné, vycházející z vadně a nedostatečně zjištěného stavu, proto navrhuje jeho zrušení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v katastrálním území Suchdol nad Lužnicí byla k 9. 11. 2012 vyhlášena platnost katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do formy grafického počítačového souboru. Jednalo se o přepracování analogové katastrální mapy, která vznikla jako následek technickohospodářského mapování a platila od 15. 11. 1973. Zjišťování hranic na místě se při obnově operátu přepracováním neprovádí. Změny z období mezi technickohospodářským mapováním a obnovou jsou do přepracovaného operátu doplněny z výsledků příslušných zeměměřických činností. V roce 2008 bylo vedeno řízení o opravě chyby v katastrálním operátu a rozhodnutí o opravě chyby nabylo právní moci dne 7. 7. 2008. Po této opravě byla hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 zobrazena v katastrální mapě podle neměřického záznamu č. 1481 jako spojnice konkrétních bodů. Neměřický záznam byl vyhotoven podle náčrtu č. 26 z technickohospodářského mapování, záznamu podrobného měření změn č. 355, na podkladě kterého byl do technickohospodářského mapování zaveden geometrický plán z roku 1958 a záznam podrobného měření změn č. 682, jímž byla z parcely 1701/2 oddělena parcela č. 1701/9. Parcelu č. 1701/2 nabyli kupní smlouvou z roku 2007 manželé T. Právní vztahy k nemovitostem nemohou být obnovou katastrálního operátu dotčeny. Ve správním řízení bylo ověřeno, že hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1701/2 byla do digitální katastrální mapy zobrazena v souladu s předchozí platnou mapou. Přepracováním nedošlo ke změně hranice ani ke zmenšení výměry pozemku. Žalovaný nesouhlasí s tím, že se nevypořádal s odvolacími námitkami, rozhodnutí je přezkoumatelné, v odůvodnění uvedl možnost řešení celé záležitosti. Žalovaný i prvoinstanční správní orgán postupovaly nestranně dle správního řádu. Nebylo jednáno ve prospěch manželů V. z důvodu, že O.V. je zaměstnankyní katastrálního pracoviště. Žalovaný měl pro vydání veškeré dostupné podklady. Proces obnovy katastrálního operátu je dán právními předpisy. Správní orgán nemohl vycházet ze svědeckých výpovědí natož, aby si nechával pro tyto účely vypracovávat znalecké posudky. Zaměstnanec správního orgánu má minimálně takové odborné znalosti jako soudní znalec. Znaleckým posudkem nemohl být správní orgán v daném případě vázán. Právní předpis z roku 1997 předepisoval, aby vlastníci protokolárně doložili nesporný souhlas, že se evidovaná hranice neshoduje se stavem hranice v terénu, průběh hranice v terénu nebyl sousedícími vlastníky zpochybňován a jimi měněn. Z toho vyplývá, že podle navrhované opravy v dokumentaci bez doložení protokolárně sepsaného prohlášení dotčených vlastníků nemělo katastrální pracoviště evidované rozhraní pozemkové parcely č. 1701/9 a p. p. č. 1699/3 a p. p. č. 1701/9 a p. p. č. 1701/2 měnit. Své pochybení, zřejmý omyl, pak byl opraven v rámci řízení o opravě chyby, toto rozhodnutí je pravomocné. Žalovaný neodmítl se zabývat námitkami vztahujícími se k jižní hranici pozemkové parcely č. 1701/9. Ve věci bylo totiž souběžně vedeno další řízení, kdy žalobkyně byla Pokračování - 4 - 10A 82/2013 účastníkem tohoto řízení a věděla, jak je v této záležitosti rozhodováno. Odvolací správní orgán neodpovídá za vedení dokumentace u katastrálního pracoviště. Nové důkazní prostředky nebyly žalobkyní navrženy. Za dané situace důkazními prostředky byly listiny a jiné listinné důkazy na základě nichž také žalovaný rozhodoval. Nebyla potřeba vyvolat další místní šetření k provedení důkazů, správní orgán I. stupně účastníky s listinami, na jejichž základě rozhodoval, seznámil. Zeměměřické a katastrální orgány jsou pouze orgány evidenčními. Rozhodují pouze na základě jemu dostupných, případně účastníky řízení jinak předložených listin schopných zápisů v katastru nemovitostí. O průběhu hranice v případě sporu může rozhodnout na základě žaloby pouze nezávislý soud. Jako osoby na řízení zúčastněné se přihlásili V.T. a Státní pozemkový úřad. Ze spisu vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Katastrální operát obnovený přepracováním na digitální katastrální mapu na části katastrálního území Suchdol nad Lužnicí byl vyložen k veřejnému nahlédnutí, platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dnem 9. 11. 2012. Spis obsahuje výtisk katastrální mapy zachycující lokalitu, ve které se nachází pozemek žalobkyně, výtisk digitální katastrální mapy s vyznačením jednotlivých bodů, jejichž spojnice tvoří hranici dané parcely, výtisk mapy katastru nemovitostí před digitalizací, výtisk mapy před opravou, výtisk mapy pozemkového katastru. Geometrický plán vypracovaný Ing. B. v roce 1958 byl vyhotoven pro účely rozdělení předmětných pozemkových parcel mimo jiné též parcely č. 1618/1. Zaměření bylo provedeno dne 4. 12. 1958. Na ohlašovacím listu k tomuto geometrickému plánu se uvádí, že byl proveden při technickohospodářském mapování pod č.

355. Záznam podrobného měření změn č. 355 byl pořízen v roce 1976 a byl jím zaveden geometrický plán z roku 1959 do technickohospodářského mapování. Vytyčovací náčrt č. 429 zachycuje parcelu č. 1701/2, vyznačuje se umístění železných trubek. V protokolu o vytýčení hranice pozemků se uvádí, že bylo provedeno na podkladě geometrického plánu z roku 1959. Podle popisu vytyčovacích prací byla dle náčrtu v terénu vytýčena hranice parcely. V záznamu podrobného měření změn č. 682 z roku 1992 se uvádí, že důvodem změny bylo oddělení stavebního místa, kdy z původní parcely 1701/2 byla oddělena parcela 1701/9. V záznamu podrobného měření změn č. 731 z roku 1993, kdy došlo k oddělení parcely č. 1701/12 se uvádí, že poznamenává se chybný zákres parcely č. 1701/2. V roce 1997 došlo k vytýčení hranice pozemků podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958, vytyčovacího náčrtu č. 429 z roku 1981 a mapy pozemkového katastru. V záznamu podrobného měření změn č. 894 se jako důvod změny uvádí oddělení pozemků pro převod a oprava chybného zákresu z důvodu chybného zavedení geometrického plánu z roku 1958 do technickohospodářského mapování. Záznam podrobného měření změn č. 1434 se vztahuje k parcele č. 1701/1. Záznam podrobného měření změn 1481 se vztahuje k určení hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1701/2, která byla určena podle geometrického plánu z roku 1992. Vytyčovací náčrt č. 1899 byl proveden pro účely soudního řízení. Pokračování - 5 - 10A 82/2013 Žalobkyně vznesla dne 25. 10. 2012 námitku proti obnovení katastrálního operátu přepracovaného na digitální mapu. Nesouhlasila s geometrickým a polohovým určením a výměrou parcely č. 1701/9 a parcely ve ZE 1618/1 a 1625/1, které jsou v obnoveném operátu označeny jako p. č. 1701/24 a 1701/25. Odkázala na geometrický plán Ing. V. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Třeboň vydalo rozhodnutí, jímž byla námitka žalobkyně zamítnuta. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že polohové a geometrické zachycení lomových bodů hranice předmětných parcel odpovídá v obnoveném operátu stavu katastru tak, jak v něm byly hranice parcely evidovány před obnovou. Hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 byla určena geometrickým plánem z roku 1992, který je součástí kupní smlouvy ze dne 29. 4. 1992. Problematika zákresu hranic byla řešena v řízení o opravě chyby uzavřené pravomocným rozhodnutím z roku 2008. Stav podle geometrického plánu z roku 1996 nebyl doložen příslušnou právní listinou se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených změnou. Geometrický plán Ing. B. byl zaveden do technickohospodářského mapování zaveden záznamem podrobného měření změn č. 355 tak, že polohové a geometrické určení parcely č. 1701/9 bylo provedeno ztotožněním severní hranice uvedené parcely s hranicí mezi pozemky č. 1701 a 1699 tak, jak ta byla určena při technickohospodářském mapování. Uvedené vytýčení mělo být provedeno podle stavu, vedeném v pozemkové mapě evidence nemovitostí. Na základě údajů uvedených v geometrickém plánu Ing. B. nelze obnovit stav vedený v pozemkovém katastru pro naprostý nedostatek měřických prvků. Uvádí se pouze rozměr pozemku, nikoli však polohové a geometrické určení pozemku. Geometrický plán Ing. B.byl zaveden do technickohospodářského mapování tak, jak je uvedeno v záznamu podrobného měření změn č.

355. Vytyčovacím náčrtem záznamu podrobného měření změn č. 429 byla vytýčena hranice podle plánu Ing. B. V katastru však byl zaveden a zobrazen stav podle záznamu podrobného měření změn č. 355 a technickohospodářského mapování. Záznam podrobného měření změn č. 682 neobsahuje ověření výchozích bodů, je však zřejmé, že byla akceptována hranice mezi parcelami č. 1701/1 a 1701/2 a 1699 podle stavu technickohospodářského mapování. Rozměry parcely odpovídají údajům z vytyčovacího náčrtu č.

429. Rozdělení původní parcely č. 1701/2 je určeno novou hranicí, a to staničením na měřických přímkách. Při zjištění nesouladu mezi skutečností v terénu a evidovaným stavem v katastru byl Ing. V. vypracován geometrický plán pro sjednocení stavu existujícího v terénu a stavu v katastru a měl být podkladem pro sepsání právní listiny o uznání vlastnických hranic, tak jak byly zaměřeny. Změna provedená bez právních náležitostí byla obnovena, čímž došlo k návratu k právnímu stavu věci. Změna stavu v katastru nemůže být provedena na základě geometrického plánu, ale ten musí být doložen příslušnou listinnou. Geometrický plán je pouze technickým podkladem pro právní listiny. Námitka proti obnovenému operátu není důvodná, protože stav v katastru před i po obnově je totožný. Výměry parcel byly nově vypočteny podle souřadnic uvedených v rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání z důvodů v podstatě shodných se žalobními body. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že bylo ověřeno, že hranice mezi parcelami byla do digitální katastrální mapy zobrazena v souladu s předchozí platnou mapou. Ke kontrole byly využity údaje a oměrné míry uvedené v geometrickém plánu z roku 1958 a záznamů podrobného měření změn č. 355, 682, 731, kterým byla oddělena parcela č. 1701/12 a neměřického záznamu č. 1481, které porovnal s příslušnými hodnotami zjištěnými přímo z digitální katastrální mapy. Tímto postupem bylo zjištěno, že hranice uvedených parcel je totožná s hranicí zobrazenou Pokračování - 6 - 10A 82/2013 v předchozí analogové katastrální mapě v měřítku 1 : 2000. Geometrické a polohové určení hranice mezi oběma parcelami je dáno údaji neměřického náčrtu č. 1481, v případě rozhraní parcel vycházel z údajů záznamu podrobného měření změn č. 682 pro oddělení parcely č. 1701/9. V tomto záznamu je hranice zobrazena jako rovnoběžka se severní hranicí původní parcely č. 1701/2, nyní hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1699/3 ve vzdálenosti 18,30 m. Bylo zjištěno, že v rámci záznamu podrobného měření změn č. 682 nebyla dostatečně ověřena poloha připojovacích a kontrolních bodů a způsob měření nesplňoval předepsaná ustanovení. Nezávislým měřením byla ověřena pouze poloha jednoho z bodů, ostatní údaje nelze označit jako určující hodnoty a jako nezávislé kontrolní údaje je lze pro ověření polohy řešeného rozhradí využít sporadicky. Pro rozsah vlastnictví jsou rozhodující hranice pozemků, tedy geometrické určení pozemku. Výměra pozemku je údajem odvozeným z geometrického určení. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí v záležitosti námitky žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro kat. úz. Suchdol nad Lužnicí. Obnova katastrálního operátu je upravená § 13 zák. č. 344/1992 Sb., ve znění účinném v době vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a uplatnění námitky a rozhodování o ní. Podle tohoto předpisu se obnova katastrálního operátu, jímž se rozumí vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, provádí novým mapováním, přepracováním souboru geodetických informací nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav. Pro katastrální území Suchdol nad Lužnicí byla obnova katastrálního operátu provedena přepracováním souboru geodetických informací (§ 13 odst. 1 písm. b) zákona). Tento způsob obnovy katastrálního operátu přepracováním je upraven § 15 zákona tak, že při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru. Obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální upravuje § 63 vyhl. č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon o katastru nemovitostí, v novelizovaném znění. Podle tohoto předpisu obnova katastrálního operátu se provádí tak, že katastrální mapy vedené jako mapy analogové se přepracovávají na mapu digitální. Postup upravuje § 63 odst. 3 vyhlášky tak, že provádí se částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 50 odst. 4 písm. a), e), f), h), i) a doplnění neúplných údajů podle písm. g), doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnoveného souboru geodetických informací, oprava zjištěných chyb v katastru, porovnání v souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací a nový výpočet výměrů dílů BPEJ. Způsob určení souřadnic lomových bodů obsahuje § 63 odst. 4 vyhlášky. Předmět revize katastru, jak jej zmiňuje § 63 odst. 3 vyhlášky, se vztahuje ke hranici katastrálního území, zápisům v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení, seznamu budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznamu budov bez čísel popisných a čísel evidenčních, bodům polohového bodového pole, místním a podmístním názvům, jménům a názvům subjektů vlastnících v daném prostoru Pokračování - 7 - 10A 82/2013 nemovitosti. Se zřetelem k uplatněným žalobním bodům je zapotřebí připomenout, že účinek obnovy má pouze evidenční povahu. Z právní úpravy obnovy katastrálního operátu, jak byla provedena v souzené věci, vyplývá, že obnova se děje přepracováním souboru geodetických informací do formy grafického počítačového souboru přepracováním analogové katastrální mapy. Při tomto způsobu obnovy katastrálního operátu nejsou zjišťována rozhraní mezi jednotlivými parcelami. Právě takovým způsobem bylo při obnově katastrálního operátu pro kat. úz. Suchdol nad Lužnicí postupováno. Parcela č. 1701/2 byla do analogové katastrální mapy zavedena technickohospodářským mapováním, záznamem podrobného měření změn č. 355 podle náčrtu z technickohospodářského mapování podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958. Parcela č. 1701/9 byla od parcely č. 1701/2 oddělena podle záznamu podrobného měření změn č. 682 z roku 1992. Do analogové mapy se promítlo rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí provedené pravomocným rozhodnutím z roku 2008. K tomuto řízení se vztahuje záznam podrobného měření změn č. 1481. Z digitální mapy obsahující číselné označení bodů lze shledat, že rozhraní mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 představuje spojnice mezi body 1481 – 3 a 1481 – 2. To odpovídá mapě analogové z doby předcházející digitalizaci. Jestliže hranice mezi pozemky č. 1701/2 a 1701/9 zobrazená v analogové mapě odpovídá zobrazení této hranice v digitální katastrální mapě, pak obnova katastrálního operátu byla provedena v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona účinného v době provádění obnovy katastrálního operátu. To co bylo uvedeno o právní úpravě obnovy katastrálního operátu přepracováním analogové mapy a o rozhodných údajích o hranici mezi pozemky č. 1701/2 a 1701/9 má význam pro vypořádání jednotlivých žalobních bodů. Geometrickým plánem Ing. B. z roku 1958 byla vytvořena parcela č. 1618/1 pozemkového katastru. Z geometrického plánu je patrné, že nejedná se o obdélník, jehož všechny strany svírají pravý úhel. K požadavku na místní šetření, které by mělo ověřit kamenné mezníky vytyčující tento pozemek, je zapotřebí zopakovat, že obnova katastrálního operátu byla provedena přepracováním souboru geodetických informací z analogové mapy do digitální podoby, nedělo se tak novým mapováním. Proto požadavek na provedení místního šetření nemá opodstatnění, a jestliže takový důkaz nebyl proveden, bylo postupováno zcela souladně s předpisy upravujícími obnovu katastrálního operátu právě formou přepracování údajů analogové mapy do mapy digitální. Geometricky byl zaveden do evidence nemovitostí záznamem podrobného měření změn č. 355 při technickohospodářském mapování a právě z takového zobrazení daného pozemku v mapě mělo být následně vycházeno. To vyplývá ze skutečnosti, že mapa zobrazující dané pozemky, platila. Tvrzení, že geometrický plán Ing. B. byl až do roku 1997 jediným geometrickým plánem, který vyšel ze skutečného měření v terénu, nemá oporu ve spise. Například pod č. 429 je evidován vytyčovací náčrt, kterým byla vytýčena hranice pozemku č. 1701/2, přičemž hranice byla označena železnými trubkami, bod 1 železným hřebem. K vytýčení hranice došlo rovněž v roce 1992, číslo záznamu podrobného měření změn 682, kdy z parcely 1701/2 byla oddělena parcela 1701/9 a mezi spojnicemi 1481-3 a 1481-2 byla vytvořena hranice mezi oběma těmito pozemky. Geometrický plán byl vyhotoven právě pro vytváření označené parcely a tento geometrický Pokračování - 8 - 10A 82/2013 plán se stal součástí kupní smlouvy z roku 1992, kterou pozemek do svého vlastnictví získali manželé J.a I. V. Zavedení geometrického plánu Ing. B. se stalo záznamem podrobného měření změn č. 355 při technickohospodářském mapování. Takto vytvořená mapa byla platná až do doby digitalizace analogové mapy, protože se nejedná o obnovu katastru novým mapováním, ale o obnovu přepracováním stavu geodetických informací z analogové mapy do mapy digitální není zapotřebí provádět žádné měření v terénu, a proto nepřichází v úvahu pro nedostatek měřických prvků provádět ohledně průběhu hranice znalecký posudek. Jestliže napadené rozhodnutí vychází z toho, že při daném způsobu obnovy katastru se měření neprovádí, pak navržený znalecký posudek nebylo zapotřebí provádět, ani se šířeji takovým návrhem zabývat. V roce 1981 byla parcela evidována v platné mapě. Proto při vyhotovení vytyčovacího náčrtu č. 429 mělo být z mapového podkladu vycházeno a nemělo být postupováno výlučně podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958. Záznam podrobného měření změn č. 731 pořízený v roce 1993 byl vyhotoven pro účel převodu původní parcely č. 1618/2 pozemkového katastru do katastru nemovitostí jako parcela 1701/12 katastru nemovitostí. Protokol o vytýčení hranice pozemků je oběma vlastnicemi R.H. a M.K. schválen. Tímto geometrickým plánem ohledně parcely č. 1701/12 byla vytýčena jižní hranice pozemku č. 1701/2 právě mezi touto parcelou a parcelou 1701/12. Geometrický plán Ing. V. z roku 1997 shledal chybu mezi zobrazením polohy pozemků v mapě a vytýčením v terénu. Tento geometrický plán byl zaveden do analogové mapy. Jestliže se v žalobě poukazuje na to, že tento geometrický plán byl zaměstnancem katastrálního úřadu ověřen, pak je zapotřebí poukázat na ustanovení § 72 odst. 1 a 4 tehdy platné vyhl. č. 190/1996 Sb. o tom, že katastrální úřad potvrzuje soulad očíslování parcel s údaji katastru a označení nových a měněných parcel parcelními čísly. K poukazu žalobce na to, že Ing. V. nebyl nikdy vyzván k přepracování geometrického plánu, poukazuje soud na ustanovení § 19 katastrálního zákona o tom, že geometrický plán je pouhou technickou pomůckou, která sama o sobě nepostačuje pro provedení v katastru nemovitostí. Nový stav podle geometrického plánu lze do katastrální mapy zaznamenat pouze na základě listiny (např. kupní smlouvy), které je geometrický plán součástí. V souzené věci však není doloženo, že vlastnící pozemků dotčených geometrickým plánem vyjádřili se se znázorněním pozemků a vytýčením jejich hranic, souhlas. Jestliže tu souhlas vlastníků pozemků s geometrickým plánem z roku 1997 chyběl, geometrický plán nebyl připojen k žádné listině, např. ve formě notářského zápisu, kterým by bylo potvrzeno vlastnictví daných parcel v hranicích uvedených v geometrickém plánu, pak takový geometrický plán nebyl způsobilý k přenesení do katastrální mapy. Okolnost, že došlo k oplocení pozemků a ohlášení jednoduchých staveb není pro posouzení souladu obnovy katastrálního operátu se zákonem rozhodné. Stav před zavedením geometrického plánu z roku 1997 byl obnoven na základě rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí na základě rozhodnutí z roku 2008. Označené rozhodnutí se stalo vykonatelným. Chyba spočívající v zákresu geometrického plánu z roku 1997 byla odstraněna. Nezbývá než zopakovat, že geometrický plán pro zobrazení v katastrální mapě nepostačoval. Souhlasné prohlášení vlastníků k tomuto geometrickému plánu nebylo doloženo. Jak již bylo uvedeno, geometrický plán je pouhou Pokračování - 9 - 10A 82/2013 technickou pomůckou a bez listiny, jejichž je součástí, jej nelze v katastrální mapě provést. Chyba vzniklá při vedení katastru nemovitostí tím, že do katastrální mapy byl promítnut samostatný geometrický plán bez jakékoli listiny, byla následně napravena v řízení o opravě chyby postupem podle § 8 katastrálního zákona. Souhlasné prohlášení vlastníků pozemků nebylo v jakékoli formě katastrálnímu úřadu předloženo, což je ze spisu patrné. Ostatně kdyby tomu tak bylo, nebylo by možno vést řízení o opravě chyby vzniklé při vedení katastru nemovitostí. Řízení o opravě chyby je ukončeno pravomocným správním rozhodnutím, jímž je katastrální úřad i žalovaný vázán. Právě i k tomuto rozhodnutí je zapotřebí při obnově katastrálního operátu přihlížet se zřetelem k požadavku § 63 odst. 3 vyhlášky o rozsahu částečné revize při obnově katastrálního operátu přepracováním analogové formy do digitální katastrální mapy. Geometrický plán z roku 1997 bez listiny či souhlasného prohlášení vlastníků nebylo možno do katastrální mapy zanést. Zaměstnanec katastrálního úřadu pak ověřoval údaje uvedené v předchozí pasáži rozsudku. Nutno poznamenat, že předmětem tohoto řízení je rozhodnutí v záležitosti obnovy katastrálního operátu, nejedná se tu o přezkoumání rozhodnutí o opravě chyby a toto rozhodnutí ani předmětem tohoto řízení nemůže být učiněno. Z rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008 je zapotřebí vycházet. K výhradám směřujícím k rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008 soud uvádí, že v řízení, které se vztahuje k obnově katastrálního operátu, nelze přezkoumávat pravomocné rozhodnutí o opravě chyby. Jestliže katastrální úřad i žalovaný z rozhodnutí o opravě chyby vychází, pak zcela respektuje vlastní rozhodnutí a ani jiným způsobem postupovat nesmí. Pro účely opravy chyby byl vyhotoven záznam podrobného měření změn č. 1481. K žalobnímu bodu ohledně opravy chyby soud zdůrazňuje, že jedná se tu o obnovu katastrálního operátu přepracováním údajů analogové mapy do digitální mapy, kdy nové měření se neprovádí a rozhodnutí o opravě chyby je zapotřebí respektovat. Neprovedení místního šetření v terénu, jak se ho žalobce dožadoval, nemá při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací analogové mapy do digitální katastrální mapy místo. Soud poukazuje na ustanovení § 13 katastrálního zákona o tom, jakými způsoby se obnova katastrálního operátu provádí. V souzené věci tato obnova byla provedena právě přepracováním údajů analogové mapy do mapy digitální, nebylo tak činěno novým mapováním. Změna údajů v katastru provedená podle geometrického plánu Ing. V. v roce 1997 nemohla být provedena, jestliže tento geometrický plán nebyl součástí žádné listiny, na základě které lze takové údaje v katastru provést. Právě se zřetelem k této skutečnosti se také uskutečnilo řízení o opravě chyby zmíněné v předchozí pasáži rozsudku, protože ke změně evidenčních údajů vedl právě pouze geometrický plán, který samostatně realizovatelný v katastrální mapě není. Nezbývá než poznamenat, že výhrada směřující k tomu, je-li zapotřebí vycházet z geometrického plánu Ing. V. z roku 1997, byla předmětem posuzování v řízení o opravě chyby, které je ukončeno pravomocným rozhodnutím, jímž je žalovaný vázán. I pro tento důvod nebylo zapotřebí místní šetření v terénu provádět za situace, kdy geometrický plán Ing. V. z uvedeného roku nelze bez listiny do údajů katastrálního operátu zavést. K žalobnímu bodu o způsobu evidence vlastnictví nemovitostí poukazuje soud především na to, že katastrální úřad je pouhým evidenčním orgánem, nepřísluší mu rozhodovat o vlastnickém právu k nemovitostem. Geometrický plán z roku 1997 znázorňuje-li skutečný stav terénu, mohl být technickým podkladem pro občanskoprávní úkon, kterým by Pokračování - 10 - 10A 82/2013 při souhlasném projevu všech dotčených vlastníků nemovitostí mohl být uveden do souladu skutečný stav užívání nemovitostí se stavem právním a následně stavem evidenčním. Katastrálním orgánům nepřísluší posuzovat, zda v některých částech užívání pozemků došlo k vydržení, je-li činěn poukaz na dobrou víru a dobu jejího trvání. K posouzení jde-li o zásah do výkonu vlastnických práv, nemá pravomoc katastrální orgán, ale jedná se ryze o občanskoprávní záležitost, k jejímuž řešení lze využít prostředky občanského práva. Účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční a neznamená zásah do vlastnického práva vlastníků nemovitostí. Žalobkyně se domáhá evidování údajů hranice mezi pozemky podle geometrického plánu Ing. V. z roku 1997, tomu však brání jednak rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008, jednak skutečnost, že samotný geometrický plán není způsobilý realizace při evidenční činnosti ve vedení katastru. Soud neshledal nepřezkoumatelné odůvodnění napadeného rozhodnutí, jestliže se v odůvodnění uvádí, že byly využity některé údaje ze záznamu podrobného měření změn č. 355, na základě kterého byla provedena evidence parcely při technickohospodářském mapování, rozdělení parcely č.1701/2 na parcelu č. 1701/2 a 1701/9, vytýčení parcely č. 1701/12 a údajů pořízených v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Právě z těchto údajů byl ověřován průběh hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9, přičemž hranice představuje spojnici bodů 1481-2 a 1481-3. To je zřejmé z analogové mapy, která byla obnovou katastrálního operátu přepracováním převedena do digitální podoby. Napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, je-li v něm odkazováno na to, že závazné je pouze geometrické určení pozemku. Technické údaje určující polohu pozemku ve vztahu k okolním pozemkům nejsou závaznými údaji katastru. Není-li skutečný průběh hranice mezi pozemky závazným údajem katastru nemovitostí, nemůže katastrální úřad bez příslušné listiny evidovat stav v katastrálních operátech podle stavu, jak jsou nemovitosti skutečně užívány. Nesouhlasí- li některý z dotčených vlastníků s tvrzením o vydržení části pozemku, nemůže o možném vydržení rozhodovat katastrální úřad, který je orgánem státní správy a nemá pravomoc k posuzování vztahů občanského práva. Proto je zcela správné odůvodnění napadeného rozhodnutí v tom ohledu, že rozhodnutí je na soudu. Soud proto uzavřel, že bylo žalovaným správně ověřeno, že severní hranice p. p. č. 1701/9, p. p. č. 1701/24 a p. p. č. 1701/25 byla do digitální katastrální mapy zobrazena v souladu s předchozí platnou mapou. Ze spisu vyplývá, že byly využité některé údaje a oměrné míry uvedené v geometrickém plánu č. 410-09/201-920/58 a v ZPMZ č. 355, v ZPMZ č. 682, dále údaje ze ZPMZ č. 844, kterým byla oddělena protilehlá parcela č. 1699/3 a z neměřického záznamu č. 1481, které byly porovnány s příslušnými hodnotami zjištěnými v digitální katastrální mapě. Porovnáním pak bylo zjištěno, že severní hranice uvedených parcel zobrazená v digitální katastrální mapě jako spojnice bodů č. 5-412 s k. k. 7, č. 355-1 s k. k. 7, č. 1849-270 s k. k. 8 zjištěná při vektorizaci hranic parcelního čísla 1618/1, č. 844-23 s k. k. 7, č. 1481-1 s k. k. 7 a č. 1849-267 je totožná s hranicí zobrazenou v předchozí analogové katastrální mapě. Ze spisu vyplývá, že jižní hranicí p. p. 1701/9 se v rámci tohoto řízení se žalovaný nezabýval, jestliže je řešena v jiném řízení. Žalovaný se zabýval doplněním p. p 1618/1 a p. p. 1625/1 evidovaných zjednodušeným způsobem. Geometrické a polohové určení těchto parcel bylo před obnovou operátu dáno jejich zobrazením v mapě pozemkového katastru. Žalovaný rovněž porovnal hranice zobrazené v digitální katastrální mapě a s jejich zobrazením v transformovaném rastru mapy pozemkového katastru a ověřil, že hranice byly doplněny s přesností, kterou tento způsob a podklad umožňuje. Pokračování - 11 - 10A 82/2013 Žalobkyně namítá, že žalovaný se nevypořádal zcela s odvolacími námitkami, proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Tento žalobní bod není opodstatněný. Na rozhodování o odvolání se vztahuje podle § 93 odst. 1 správního řádu, rovněž § 68 téhož zákona o náležitostech rozhodnutí. Požadavky pro odůvodnění jsou stanoveny v § 68 odst. 3 správního řádu tak, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a z jejich vyjádření podkladům rozhodnutí. Uvedeným požadavkům napadené rozhodnutí vyhovuje, jestliže z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, na základě čeho žalovaný učinil úsudek o tom, že odvolání žalobkyně není důvodné a rovněž je z něj patrno o jaké právní předpisy takovou úvahu opírá. V napadeném rozhodnutí jsou i uvedeny důvody, které vedly žalovaného pro závěr, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto. Z dostatečného odůvodnění rozhodnutí lze dovodit, že výrok rozhodnutí žalovaného je správný a souladný se zákonem. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je vyjádřeno, jaká úvaha vedla žalovaného k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné. Rozhodnutí je tedy přezkoumatelné, jestliže z rozhodnutí lze shledat, z jakého skutkového stavu žalovaný vycházel a uvedl důvody rozhodnutí. Nedůvodná je námitka žalobkyně, že nebylo postupováno nestranně, ale ve prospěch manželů V.(O.V. je zaměstnankyní prvostupňového správního orgánu), neboť žádná taková skutečnost zjištěna nebyla, bylo postupováno v souladu s právními předpisy, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Na základě skutečnosti, že O.V. je zaměstnancem Katastrálního pracoviště Třeboň nelze učinit závěr, že bylo rozhodnuto ve prospěch manželů V. Z obsahu napadeného rozhodnutí vyplývá, že správní orgány měly pro rozhodování veškeré dostupné listinné podklady, které jsou uvedeny v předchozí pasáži rozsudku. Při procesu obnovy katastrálního operátu nelze vycházet ze svědeckých výpovědí. Rovněž nebyl shledán důvod k vypracování znaleckého posudku s ohledem na předmět řízení. Zaměstnanci žalovaného mají odborné znalosti jako případný soudní znalec. Proto je zcela nadbytečné rovněž i před soudem v rámci tohoto řízení zajistit vypracování znaleckého posudku, jestliže i dle judikatury Nejvyššího správního soudu jsou znalosti zaměstnanců žalovaného postačující. Proto byl soudem zamítnut návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, jestliže se jedná o obnovu katastrálního operátu. Soud zjistil, že dokumentace včetně geometrického plánu zakázky č. 894-333/96VV byla ověřena s tím, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům. Následně byl potvrzen na již ověřeném plánu soulad očíslování parcel s údaji katastru. Při potvrzení byla provedena kontrola souladu s dosavadním stavem výkazu výměr se stavem katastru a správnost označení nových a změnou dotčených parcel parcelními čísly. Nesporný souhlas, že se evidovaná hranice neshoduje se stavem hranice v terénu, nebyl doložen. Z toho byl učiněn správný závěr žalovaným, že podle navrhované opravy v dokumentaci shora uvedeného plánu bez doložení protokolárně sepsaného souhlasného prohlášení dotčených vlastníků a spoluvlastníků, nemělo katastrální pracoviště důvod evidované rozhraní p. p. 1701/9 a p. p. 1699/3 a p. p. 1701/9 a p. p. 1701/2 měnit. Tento omyl byl opraven až v rámci řízení o opravě chyby, které bylo vedeno pod čj. OR-10/2008-333. Soud zjistil, že rovněž bylo vedeno řízení ohledně jižní hranice p. p. 1701/9, kdy účastníkem tohoto řízení byla i žalobkyně, proto je nedůvodně namítáno, že se žalovaný odmítl zabývat jižní hranicí pozemkové parcely č. 1701/9. Pokračování - 12 - 10A 82/2013 K výhradě žalobkyně, že prvostupňový správní orgán se dopustil zničení či zcizení dokumentace o provedené opravě hranic pozemků č. 1701/2 a 1701/9ve prospěch O.V., zaměstnankyně prvostupňového správního orgánu, soud uvádí, že za vedení dokumentace odpovídá katastrální pracoviště. Žádný důkaz o tom, že by došlo ke zničení či zcizení dokumentace předložen nebyl. Soud proto uzavřel, že rozpor mezi evidovaným stavem hranice mezi parcelami žalobkyně a manželů V. a hranicí, jak je vlastníky těchto pozemků skutečně užívána, nelze napravit při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací analogové mapy do digitální katastrální mapy. Napadené rozhodnutí proto není v rozporu s předpisy, které obnovu katastrálního operátu přepracováním analogové mapy do mapy digitální upravují. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. O nákladech řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu osobám na řízení zúčastněným lze právo na náhradu nákladů řízení přiznat pouze tehdy, jestliže těmto subjektům v řízení soud uložil splnit nějakou povinnost. Jestliže se tak nestalo, pak osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování - 13 - 10A 82/2013 Krajský soud v Českých Budějovicích dne 9. dubna 2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava