10 A 85/2014

Rubrum

10A 85/2014 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce M.H., bytem X, zast. Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem v Praze 9, Božanovská 884/10, proti žalované Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, sídlem České Budějovice, Lannova 26, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 7. 7. 2014 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje spočívajícím v neprovedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí o přestupku žalobce. V rámci tohoto přestupkového řízení byl žalobci vydán dne Pokračování -2- 10A 85/2014 14. 2. 2014 pokutový blok číslo C 0769736, jehož obsahové náležitosti jsou v žalobě dále rozporovány. Postup žalované, která nezahájila na základě podnětu žalobce přezkumné řízení ve věci přestupku žalobce je nezákonný, neboť další existence pokutového bloku ze dne 14. 2. 2014 číslo C 0769736 významně zasahuje do práv žalobce, jelikož mu přičítá jednání, kterého se nedopustil. Z tohoto důvodu žalobce navrhuje určit, že neprovedení, resp. odmítnutí zahájení přezkumného řízení a dalších úkonů spojených s napravením zjevně nezákonného stavu, je nezákonným zásahem správního orgánu. Vyjádření souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení je irelevantní vzhledem k tvrzení žalobce, dle něhož je žalované vytýkáno, že postupovala v rozporu se zákonem a napadené rozhodnutí, které představuje pokutový blok ze dne 14. 2. 2014, nezrušila pro vytýkané vady a z důvodu nesprávného posouzení celé věci. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (2) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná ve smyslu ust. § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) postoupila podnět žalobce k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí ze dne 14. 2. 2014, kterým byla žalobci dle ust. § 84 odst. 1 zákona o přestupcích uložena bloková pokuta, nadřízenému správnímu orgánu. Nadřízený správní orgán dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro postup dle ust. § 97 odst. 3 správního řádu a shledal, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení nelze změnit či zrušit. K žalobcem tvrzeným nedostatkům blokového řízení žalovaná uvedla, že přestupek byl v případě žalobce spolehlivě zjištěn, přičemž žalobce v době tohoto řízení neuplatňoval žádné námitky a s vyřešením přestupku formou blokového řízení souhlasil. V žalobě uvedené námitky žalobce uplatňuje až na základě zjištění své bodové tísně a z tohoto důvodu se jeho námitky jeví jako účelové. Podmínky pro projednání přestupku v blokovém řízení byly v daném případě splněny a rozhodnutí v blokovém řízení bylo vydáno v souladu s právními předpisy. III.Obsah správních spisů (3) Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobce podal dne 14. 4. 2014 podnět k přezkumnému řízení, kterým rozporuje zákonné náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení dne 14. 2. 2014 pod číslem C 0769736 a dále je namítán nedostatečně zjištěný skutkový stav ve vztahu k žalobcem spáchanému přestupku. (4) Sdělením ze dne 22. 5. 2014 č.j. KRPC-56126-13/ČJ-2014-0200DP byl žalobce vyrozuměn o výsledku přezkumu jeho podnětu ze dne 14. 4. 2014, kdy bylo žalovanou shledáno, že zavinění žalobce bylo v dané věci spolehlivě zjištěno a s ohledem na jeho souhlas se způsobem vyřízení této věci lze dospět k závěru, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení bylo učiněno v souladu se zákonem. Žádná z podmínek stanovených § 97 odst. 3 správního řádu v daném případě splněna nebyla a není tudíž důvod pro změnu či zrušení rozhodnutí o přestupku žalobce vydaného v blokovém řízení. Podmínky blokového řízení byly v době ukládání pokuty kumulativně splněny a nejsou proto důvody pro zahájení přezkumného řízení. Pokračování -3- 10A 85/2014 IV.Právní názor soudu (5) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), v mezích určených žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. (6) Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ust. § 82 s.ř.s., z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. (7) K povaze zásahu správního orgánu se Nejvyšší správní soud vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010 č.j. 7Aps 3/2008 – 98, v němž uvedl, že „…zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Zásahem proto může být i nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného než rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. V tomto ohledu tedy rozšířený senát nesdílí názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2008, čj. 3Aps 3/2006 - 54, z něhož vyplývá, že nezákonným zásahem může být toliko konání, ne však opomenutí.“ (8) Aktivně legitimován k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu je v řízení o žalobě na ochranu před tímto nezákonným zásahem ten, kdo byl přímo zkrácen na svých právech. Dle ust. § 2 s.ř.s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Z uvedeného je zřejmé, že se nemůže jednat o jakýkoliv zásah správního orgánu vyvolávající pocit nejistoty či ohrožení, ale pouze o takový zásah, který je způsobilý zasáhnout do sféry veřejných subjektivních práv žalobce. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65 dostupný na www.nssoud.cz) (9) V projednávané věci se žalobce domáhá určit, že postup žalované, kterým žalobce vyrozuměla o tom, že v daném případě nejsou splněny podmínky pro zahájení přezkumného řízení ve smyslu ust. § 95 a násl. správního řádu, je nezákonným zásahem správního orgánu, neboť žalovaná tímto svým postupem umožnila existenci rozhodnutí o přestupku, které velmi významně zasahuje do práv žalobce. (10) Dle ust. § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Pokračování -4- 10A 85/2014 (11) Dle ust. § 95 odst. 1 správního řádu správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. (12) Z obsahu sdělení žalované ze dne 22. 5. 2014 vyplývá, že žalovaná na základě podnětu žalobce neshledala podmínky pro zahájení přezkumného řízení dle ust. § 95 odst. 1 správního řádu a z tohoto důvodu žalobce toliko vyrozuměla o skutečnosti, že jím rozporované rozhodnutí o přestupku již v přezkumném řízení projednáváno nebude. (13) Přezkumné řízení představuje dozorčí prostředek sloužící k nápravě nezákonných rozhodnutí instančně nadřízenými orgány a ve své podstatě se jedná o určitý nástroj sebekontroly zákonnosti rozhodování veřejné správy. Účastník správního řízení má možnost podat podnět k zahájení tohoto přezkumného řízení, který však není návrhem na zahájení řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední, a to pouze v případě, kdy příslušný nadřízený správní orgán dospěje k závěru, že lze důvodně pochybovat o souladnosti správního rozhodnutí s právními předpisy. (14) K charakteru přezkumného řízení se vyjádřil též Nejvyšší správní soud, a to například ve svém rozhodnutí ze dne 14. 2. 2008 č.j. 7As 55/2007 – 71, v němž uvedl, že “Z konstrukce přezkumného řízení ve správním řádu je zřejmé, že se nejedná o řádný opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. Přezkumné řízení zahajované na podnět účastníka se rozpadá do dvou fází. Je to jednak fáze vyhodnocení důvodnosti podnětu, jednak fáze samotného přezkumu rozhodnutí, jež následuje až v případě, že podnět důvodným shledán je. První fáze je přitom v případě negativního vyřízení ukončena pouhým sdělením podateli. Správní orgán tedy nevydává rozhodnutí, pouze tuto skutečnost podateli sdělí s uvedením důvodu, a to do 30 dnů. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle § 94 správního řádu je tedy pouhým sdělením, nikoliv rozhodnutím. Přitom pouze proti rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., tedy proti úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, poskytuje soudní řád správní právo domáhat se jeho zrušení cestou žaloby. V tomto případě tedy není důvod zasahovat do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, změněné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny.” (15) Přezkumné řízení dle ust. § 94 a násl. správního řádu tudíž není řízení nárokovým a správní orgán tak není povinen toto řízení na základě podnětu účastníka zahajovat, pokud neshledá naplnění podmínek pro jeho zahájení. Správní orgán je povinen účastníka řízení ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení podnětu vyrozumět o způsobu jeho vyřízení, tedy sdělit mu, zda podnět shledal důvodným a přistoupil k nápravě formou autoremedury, či zda jej důvodným neshledal a postoupil jej orgánu nadřízenému (§ 95 odst. 2 správního řádu). (16) Postup žalované, která neshledala podmínky pro zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí o přestupku žalobce, tudíž nelze považovat za zásah do veřejného subjektivního práva žalobce, neboť zahájení přezkumného řízení není žalobcovým právem, když se jedná o dozorčí prostředek správního řízení, který lze zahájit pouze z moci úřední. (17) Sdělení správního orgánu podle ust. § 94 odst. 1 správního řádu účastníkovi, který podal podnět k provedení přezkumného řízení, dle něhož správní orgán neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení, není nezákonným zásahem správního orgánu. Pokračování -5- 10A 85/2014 (18) Ke stejnému závěru dospěl rovněž Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 4. 3. 2011 č.j. 7 Ca 81/2009 – 70, v němž uvedl, že “Sdělení o neshledání důvodů k zahájení přezkumného řízení (§ 94 správního řádu z roku 2004) není zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Sdělení nezasahuje do právních poměrů osob, nijak nemění existující právní a skutkový stav věci. Na základě tohoto sdělení není jeho adresátům ukládána povinnost konat či se jednání zdržet, popř. strpět výkon práva správním orgánem či třetí osobou. Sdělením o nezahájení přezkumného řízení správní orgán dává najevo, že není důvod, aby byl ve věci činný, z podstaty věci je tedy zásah (myslitelný výlučně jako důsledek faktického konání správního orgánu) v daném případě vyloučen.” (19) Krajský soud nad rámec uvádí, že žalobu na určení nezákonného zásahu nelze považovat za jakýsi opravný prostředek vedoucí k přezkumu celého blokového řízení za situace, kdy žalobce souhlasil s projednáním svého přestupku v rámci řízení blokového. V. Závěr, náklady řízení (20) Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla splněna žádná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle ust. § 82 s.ř.s., zamítl soud projednávanou žalobu dle ust. § 87 odst. 3 s.ř.s. (21) Dle ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalované náklady řízení nad rámec její úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadovala, rozhodl soud tak, že jí náhradu nákladů řízení nepřiznal. (22) Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování -6- 10A 85/2014 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 18. 12. 2014 Předsedkyně senátu JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava