10 A 86/2012
č. j. 10 A 86/2012-31
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 86/2012-31
- NSS 5 As 53/2013-6
Citované zákony (8)
Rubrum
10 A 86/2012 – 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. M., proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu, Jihlava, Žižkova 57, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.2.2012, č.j. KUJI 10386/2012, sp. zn. OUP 135/2011 Cí-25, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 24.4.2012 postoupenou 13.9.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, vyloučení osob, které jsou podjaté a v nepřátelském poměru k žalobci z dalšího řízení a určení lhůty, ve které má být nově rozhodnuto. (2) Žalobce v žalobě uvedl, že rozhodnutí je v rozporu se zákonem, neboť se JUDr. Císařová odvolává na rozsudky Krajského soudu v Brně, neboť je to ten nejdůležitější Pokračování - 2 - 10A 86/2012 dokument, o který se rozhodnutí opírá a většina účastníků se o něm dozvídá až v rozhodnutí. Účastníkům bylo upřeno právo seznámit se s novými skutečnostmi a vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. I. M. byla poškozená na svých právech, neboť v rozhodnutí je uvedeno, že V. a J.M. jsou její zástupci. Není totiž možné, aby někoho zastupovali v jednom řízení dvě osoby, na což žalobce upozorňoval JUDr. C. JUDr. C. se před vydáním rozhodnutí nezabývala podjatostí zaměstnanců Městského úřadu Pacov pana M. a pana S., přestože v jiném dopise uvádí, že podjatostí se bude zabývat současně s přezkoumáváním rozhodnutí. Podobnou odpověď žalobce obdržel i od krajského soudu. Přitom pan S. byl již dříve vyloučen tajemnicí p. S., což sám nepopřel. Takové jednání je pro žalobce nepřijatelné, neboť pan M. a pan S. jsou k osobě žalobce nepřátelští. Přitom dále vedou řízení, ve kterých je žalobce účastníkem, tj. řízení stavby chaty pana B., opatření na sousedním pozemku a obnovené řízení drobné stavby oplocení. Žalobce vyslovil nesouhlas s tím, že není důvod vyloučit JUDr. C. pro podjatost, neboť její postup je k osobě žalobce nepřátelský. Opakovaně zneužívá pravomoc a vědomě porušuje zákony. Jednání těchto úředníků je zvlášť nebezpečné, neboť namísto toho, aby zjednaly nápravu, jsou nečinní, a toho, kdo se ničeho nedopustil, obviňují a namísto toho, aby v zákonné lhůtě rozhodli, věci protahují. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí, vyloučení osob, které jsou podjaté a jsou v nepřátelském poměru vůči žalobci a pro případ zrušení rozhodnutí bylo navrženo, aby soud určil i lhůtu, ve které má být vydáno nové rozhodnutí. Žalobce vyjádřil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, jen na základě předložených spisů ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť se na základě výzvy soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přičemž byl poučen o důsledcích takového nevyjádření. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. K žalobním námitkám uvedl, že účastníkům nebylo upřeno právo na seznámení se s podklady pro rozhodnutí, neboť nové rozhodnutí respektovalo názor Krajského soudu v Brně obsažený v rozsudku č.j. 29 Ca 264/2008-72 ze dne 10.1.2011. Seznamovat dosavadní účastníky s rozsudky, jež byly doplněny do správního spisu před vydáním nového rozhodnutí považuje žalovaný za zbytečné. Navíc by se jednalo o nehospodárné výdaje za úkony s tím spojené. Žalobci i J. M. a J. B. byly rozsudky soudů zaslány. K zastoupení I. M. žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vedeno podle zákona č. 71/1967 Sb., který náležitosti pro udělení zmocnění neobsahuje. I. M. udělila svým bratrům plnou moc ze dne 5.9.2004 a dosud je neodvolala, ani nevypověděla. Vyloučení úředních osob z řízení o odstranění oplocení bylo projednáváno před vydáním zrušeného rozhodnutí o odvolání a před vydáním nového rozhodnutí ze dne 10.2.2012. Bylo rozhodováno i o námitce podjatosti JUDr. C. Žalovaný k tomu odkázal na odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí respektoval názor soudu a zrušil výrok stavebního úřadu, podle kterého byli V.M. a J. M. povinni odstranit nepovolené oplocení. V současné době již existuje i výrok usnesení stavebního úřadu ze dne 4.5.2012, kdy je zastaveno i další řízení o odstranění shodného oplocení vedené po povolené obnově. Přesto byla obě rozhodnutí napadena mimořádnými opravnými prostředky, i když oba procesy skončily pro účastníky řízení příznivě. Žalovaný vyslovil přesvědčení, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech. Vyjádřil souhlas s tím, aby soud rozhodl o žalobě bez nařízeného jednání. III. Obsah správních spisů Pokračování - 3 - 10A 86/2012 (4) Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: (5) Dne 10.2.2012 vydal Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu Jihlava rozhodnutí pod č.j. KUJI 10386/2012, sp. zn. OUP 135/2011 Cí-25, kterým zrušil rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov (stavebního úřadu) č.j. Výst. 2858/2004/Ma ze dne 23.1.2008 na základě odvolání, které si podal J. M. a V. M. Z rozhodnutí vyplývá, že žalovaný správní orgán se řídil závazným právním názorem obsaženým v rozsudku Krajského soudu v Brně sp.zn. 29 Ca 264/2008 ze dne 10.1.2011. Správnost tohoto rozsudku potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31.10.2011 č.j. 5 As 42/2011-112, kterým zamítl kasační stížnost. Na základě těchto judikátů soudů žalovaný správní orgán vyhověl odvoláním žalobce i J. M. a odvoláním napadené rozhodnutí zrušil. Jednalo se o rozhodnutí o odstranění stavby oplocení, o kterém probíhalo řízení ode dne 7.7.2004. Stalo se tak z toho důvodu, že v citovaných rozsudcích soudů byl jednoznačně uveden závazný právní názor, že rozhodnutí správních orgánů, která vycházela z absence ohlášení stavby oplocení, neměly oporu ve správním spise, tudíž nebyly splněny podmínky pro odstranění stavby. (6) Krajský úřad kraje Vysočina vydal dne 8.7.2008 rozhodnutí, na základě podání žalobce, že JUDr. I. C. není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov ze dne 23.1.2008 č.j. Výst. 2858/2004/Ma. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.8.2008. Dne 8.4.2011 bylo vydáno Krajským úřadem kraje Vysočina usnesení č.j. KUJI 28960/2011, sp.zn. 135/2011 Cí – 2, kterým bylo přerušeno řízení o odvolání žalobce a J. M. proti rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov ze dne 23.8.2011 č.j. Výst. 2858/2004/Ma do doby vydání rozhodnutí o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011 č.j. 29 Ca 264/2008-72. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 22.4.2011. V usnesení je popsán postup žalovaného správního orgánu po zrušení jeho rozhodnutí rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011, jakož i další úkony učinil žalobce a J. M. Proti usnesení podal žalobce i J. M. odvolání. Odvolání bylo postoupeno Ministerstvu pro místní rozvoj k rozhodnutí dne 17.6.2011. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo dne 11.8.2011 pod č.j. 23792/2011-83/1592 tak, že usnesení Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu č.j. KUJI 28960/2011, sp.zn. 135/2011 Cí – 2, ze dne 8.4.2011 zrušilo. Stalo se tak s odůvodněním, že řízení o kasační stížnosti, pro které bylo řízení přerušeno nelze považovat za předběžnou otázku ve smyslu § 57 odst. 1 správního řádu, neboť v dané věci bylo pravomocně rozhodnuto již Krajským soudem v Brně dne 10.1.2011 pod č.j. 29 Ca 264/2008-72 a tímto rozsudkem, který je pravomocný je správní orgán vázán. (7) Dne 31.10.2011 rozhodl Nejvyšší správní soud v Brně pod č.j. 5 As 42/2011-112 o kasační stížnosti žalovaného správního orgánu proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011 č.j. 29 Ca 264/2008-72 tak, že kasační stížnost zamítl. V rozsudku byl vysloven závazný právní názor, že závěry vyslovené krajským soudem jsou správné, neboť nelze konstatovat, že stavba oplocení byla postavena bez příslušného povolení, resp. ohlášení. Žalobce dne 4.12.2011 podal žádost o vyloučení JUDr. C., pana S. a M. z řízení, kteří rozhodovali o drobné stavbě oplocení. Žádost byla doručena dne 5.12.2011 žalovanému správnímu orgánu. Krajský úřad kraje Vysočina rozhodl dne 18.1.2011 usnesením pod č.j. KUJI 2616/2012 sp.zn. OUP 135/2011, že JUDr. I. C. není vyloučena z dalšího řízení o odvolání J. M. a odvolání V. M. podaných proti rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov č.j. Výst.2858/2004/Ma ze dne 23.1.2008, kterým bylo jmenovaným nařízeno Pokračování - 4 - 10A 86/2012 odstranění oplocení na pozemcích v k.ú. Vyklantice. Nové řízení a rozhodnutí vede odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu kraje Vysočina ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně sp.zn. 29 Ca 264/2008 ze dne 10.1.2011. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že nebylo z dosavadní procesu zjištěno, že jednání JUDr. C. by představovalo naplnění podmínek stanovených správním řádem v § 14 odst. 5 pro podjatost, a proto nebyla z řízení vyloučena. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 20.1.2012. Žalovaný se proti usnesení ze dne 18.1.2012 odvolal. O odvolání žalobce rozhodlo Ministerstvo pro místní rozvoj v Praze dne 16.4.2012 pod č.j. 11289/2012-83/599 tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a usnesení Krajského úřadu kraje Vysočina odboru územního plánu a stavebního řádu č.j. KUJI 2616/2012 sp.zn. OUP 135/2011 str – 19 ze dne 18.1.2012 bylo potvrzeno. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v Praze vydalo dne 12.12.2012 k podnětu žalobce k provedení přezkumného řízení sdělení, v němž dovozuje, že neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení. Dále jsou v tomto sdělení shrnuty pro věc skutkově i právně relevantní okolnosti. IV. Právní názor soudu (8) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (9) Žalobce v prvé řadě vyjádřil nesouhlas s tím, že jak jmenovitě uvádí, se JUDr. C. odvolala v žalobou napadeném rozhodnutí na rozsudky Krajského soudu v Brně s tím, že většina účastníků se o tomto rozsudku dozvídá až v rozhodnutí. V této souvislosti dovozuje upření práva na seznámení se s novými skutečnostmi a s možností vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. Tuto námitku soud nepovažuje za důvodnou. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že ve smyslu § 2 soudního řádu správního ve správním soudnictví soudy poskytují ochrany veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek, které tento zákon stanoví. Mezi těmito podmínkami je skutečnost, že v prvé řadě se jedná o věc, která není vyloučena z pravomoci soudů a druhou podmínkou je, že po vyčerpání řádných opravných prostředků před správními orgány je povinen žalobce ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s. tvrdit, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu. Žalobce v tomto žalobním bodu netvrdil, jak byl rozhodnutím (úkonem správního orgánu, kterým bylo vyhověno jeho odvolání proti rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov ze dne 23.1.2008 č.j. Výst. 2858/2004/Ma, kterým bylo rozhodnuto o odstranění stavby oplocení, a toto rozhodnutí bylo zrušeno) zkrácen na svých subjektivních právech. Jinými slovy řečeno, žalobci bylo na základě jeho odvolání vyhověno, neboť právě podaným odvoláním žalobce požadoval, aby bylo tímto odvoláním napadené rozhodnutí stavebního úřadu v Pacově ze dne 23.1.2008 zrušeno. Právě zrušení rozhodnutí ze dne 23.1.2008 v odvolání žalobce požadoval. Navíc je třeba poukázat na skutečnost, že pracovnici JUDr. C., které byla věc jako oprávněné úřední osobě k vyřízení přidělena, nelze vytýkat, že postupovala ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s., podle kterého právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. To dopadá na souzený případ. Žalovaný správní orgán, potažmo oprávněná úřední osoba, která řízení vedla, byla vázána právním názorem vysloveným v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2011 sp.zn. 29 Ca 264/2008. Této povinnosti žalovaný správní orgán dostál. Pokud žalovaný správní orgán postupoval v souladu s ustanovením § 78 odst. 5 s.ř.s., nelze vytýkat v této souvislosti upření práva účastníkům řízení seznámit se Pokračování - 5 - 10A 86/2012 s novými skutečnostmi. Pravomocný rozsudek Krajského soudu v Brně nepředstavuje takovou novou skutečnost. Soud z toho důvodu nesdílí názor žalobce, že došlo k procesnímu pochybení, které by mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé. Správní orgán byl povinen řídit se závazným právním názorem vysloveným krajským soudem, což jak již bylo výše uvedeno, naplnil. (10) Žalobce se dále dovolával poškození na právech I. M. tím, že je v rozhodnutí uvedeno, že V. a J. M. jsou zástupci paní M. Tvrdil, že není možné, aby někoho zastupovaly dvě osoby v jednom řízení a z těchto důvodů je plná moc neplatná. Ani tuto žalobní námitku soud nepovažuje za důvodnou. Žalobní řízení před správními soudy je, jak již bylo v předchozím bodu uvedeno, založeno na zásadě, že žalobu může podat pouze ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu. Jedná se o tzv. žalobní legitimaci ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Žalobce se však v tomto žalobním bodu dovolává zkrácení na právech I. M. Takovou možnost ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. nepřipouští. Soud se proto touto žalobní námitkou, kterou se žalobce dovolává zkrácení na právech jiné osoby odlišné od žalobce zabývat nemůže. K tomu lze pouze poznamenat, že v předmětném řízení bylo postupováno podle přechodných ustanovení § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který nabyl účinnosti dne 1.1.2006, podle kterého řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Dosavadním zákonem, podle kterého bylo dokončováno neskončené řízení, v němž žalobce poukazuje na nesprávnost při zastupování I. M. byl zákon č. 71/1967 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb. na rozdíl od zákona č. 500/2004 Sb. nestanoví, že účastník správního řízení může být zastupován pouze jedním zástupcem. Podle předchozí právní úpravy, která na souzený případ dopadala, nebyl účastník řízení omezen ve výběru svých zástupců. Ve spise navíc není doložena výpověď či odvolání plné moci ze dne 7.9.2004, kterou I. M. J. a V. M. udělila. (11) Důvodnou soud neshledal námitku, že se JUDr. C. před vydáním rozhodnutí nezabývala podjatostí zaměstnanců Městského úřadu Pacov pana M. a pana S. Tato námitka je v dané věci protismyslná, neboť rozhodnutí prvostupňového orgánu, na kterém se, jak vyplývá z písemností ve spisu podílel pan M., když pan S. byl z řízení vyloučen, zrušeno. Řízení o odstranění stavby oplocení bylo zastaveno. Jestliže řízení bylo zastaveno a nemá pokračování před orgánem I. stupně, neboť nebylo prvostupňovému orgánu vráceno k dalšímu řízení, je bez právního významu zabývat se otázkou vyloučení jmenovaných pracovníků Městského úřadu v Pacově. Pokud žalobce argumentuje tím, že pan M. a pan S. vedou dále jiná řízení, ve kterých je účastníkem řízení, pak je v takových odlišných případech od projednávané věci nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a namítat podjatost úřední osoby v konkrétním řízení ve smyslu odstavce druhého citovaného ustanovení, jakmile se o ní účastník řízení dozví. Žalobce totiž uváděl, že námitku podjatosti pana M. a pana S. vnímá ve vztahu k řízením o stavbě chaty pana B. opatření na sousedním pozemku a obnoveném řízení drobné stavby oplocení. Uvedl, že tato řízení byla zahájena více jak před rokem a dodnes v nich nebyla vydána žádná rozhodnutí. Tato řízení nejsou totožná s předmětem konkrétního žalobního řízení, kterým je přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.2.2012 č.j. KUJI 10386/2012 sp.zn. OUP 135/2011 Cí-25. V jiných řízeních je nutné případnou námitku podjatosti vznést vůči konkrétním úředním osobám individuálně s uvedením konkrétních důvodů, a to bez odkladu, jakmile se důvod, pro který by měla být oprávněná úřední osoba vyloučena, účastník řízení dozví. Tuto námitku nelze řešit v předmětném konkrétním řízení. Pokračování - 6 - 10A 86/2012 (12) Žalobce dále v žalobě vyjádřil nesouhlas se závěrem, že není důvod pro vyloučení JUDr. C. pro podjatost. K tomu uvedl, že zneužívá pravomoc a vědomě porušuje zákony. K tomuto obecnému tvrzení odkázal pouze na obsah rozsáhlých spisů bez uvedení konkrétních argumentů ve vztahu k předmětu řízení. Soud k tomu odkazuje na usnesení Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 18.1.2012 č.j. KUJI 2616/2012 sp.zn. OUP 135/2011 Str - 19, ve kterém bylo rozhodnuto o tom, že JUDr. I. C. není vyloučena z dalšího řízení o odvolání J. M. i žalobce proti rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu Pacov č.j. Výst.2858/2004/Ma ze dne 23.1.2008, kterým bylo nařízeno odstranění oplocení na pozemcích v k.ú. Vyklantice. V tomto usnesení je rovněž uvedeno, že nové řízení bude vedeno ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně sp.zn. 29 Ca 264/2008 ze dne 10.1.2011, kterým by žalovaný správní orgán vázán. Ani odvolání žalobce proti tomuto usnesení nepřinesl jiný výsledek, neboť odvolání bylo zamítnuto a rozhodnutí, kterým JUDr. I. C. nebyla vyloučena z řízení, bylo potvrzeno. Jestliže žalobce nesouhlasí, že není důvod pro vyloučení, soud jeho názor nesdílí. Námitky, které žalobce vznesl, byly citovanými rozhodnutími řešeny. Z usnesení žalovaného správního orgánu vyplývá, že nebylo zjištěno, že by JUDr. I. C. měla s ohledem na svůj poměr k věci k účastníkům nebo jejich zástupcům zájem na výsledku řízení, pro nějž by bylo možné pochybovat o její nepodjatosti. Žádné jiné skutečnosti žalobce, jak již soud výše uvedl, nevznesl. Ani tato námitka proto není opodstatněná. (13) Namítá-li žalobce, že jednání výše uvedených úředníků je nebezpečné pro společnost a na místo toho, aby zjednali nápravu, že někdo porušuje zákony, jsou nečinní a obviňují toho, kdo se ničeho nedopustil, namísto toho, aby v zákonné lhůtě rozhodli, pak rovněž tato námitka nemá konkrétní souvislost s předmětem řízení. V konkrétní záležitosti bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí a tato obecně formulovaná námitka nemá pro posouzení konkrétního předmětu řízení právní význam. Případná nečinnost či průtahy v řízení je nutné řešit vždy v konkrétních záležitostech postupem podle § 80 správního řádu, potažmo na základě žaloby na ochranu proti nečinnosti podle soudního řádu správního. (14) Lze proto uzavřít, že správní orgány, jak bylo výše podrobně vysvětleno, postupovaly v souladu se zákonem a žalobní námitky nebyly důvodné. Současně soud poznamenává, že požadavek žalobce, aby osoby podjaté a nepřátelské vůči jeho osobě byly z dalších řízení vyloučeny, a aby soud určil lhůtu, ve které má být vydáno nové rozhodnutí, nemá v předmětném řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 10.2.2012 č.j. KUJI 10386/2012 sp.zn. OUP 135/2011 Cí-25 opodstatnění, neboť podjatost je nutno namítat před správním orgánem v konkrétním řízení bez odkladu, jakmile se účastník řízení o důvodech podjatosti dozví a určení lhůty pro vydání nového rozhodnutí má místo pouze v řízení, kde je správní orgán nečinný. V řízení proti předmětné žalobě, je zcela nepochybné, že správní orgán nečinný nebyl, neboť žalobce napadl pravomocné rozhodnutí správního orgánu. V. Závěr, náklady řízení (15) Soud proto uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (16) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení Pokračování - 7 - 10A 86/2012 před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Soud proto žalovanému i přes jeho úspěch v řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. dubna 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.