10 A 9/2015
č. j. 10 A 9/2015-29
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 3 Afs 71/2015-44- KS Č. Budějovice 10 A 9/2015-29
- NSS 3 Afs 71/2015-44
Citované zákony (6)
Rubrum
10A 9/2015 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovouv v právní věci žalobkyně E.B., bytem X, zastoupené obecným zmocněncem Z. S., bytem P., L. 11, proti žalovanému Městskému úřadu Pelhřimov, se sídlem Pražská 2460, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2014 čj. OV/286/2014-13, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí o zastavení řízení, jímž žalovaný rozhodl ve věci přestupku ohledně umístění pěti prodejních stánků o půdorysu 2,5 x 2,0 m a výšce 2,5 m v ulici U Elektrárny na pozemku parcel. č. 239/1 v k.ú. Pelhřimov bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, tak, že řízení o přestupku dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích zastavil s odůvodněním, že žalobkyně byla obviněna z přestupku podle § 178 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, kterého se měla dopustit tím, že v měsíci září 2013 Pokračování - 2 - 10A 9/2015 umístila bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu pět prodejních stánků o půdorysu 2,5 x 2,0 m, výšce 2,5 m v ulici U Elektrárny na pozemku pozemkové parcely č. 239/1 v k.ú. Pelhřimov. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala pomocí vydání „Deníku“ z 19. 7. 2013, že stánky byly v době vydání novin již na místě. S ohledem na § 76 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona bylo řízení zastaveno, protože lhůta 1 roku od spáchání přestupku uběhla a odpovědnost za přestupek tudíž zanikla. Proto stavební úřad řízení o přestupku zastavil. Žalovaný zaslal žalobkyni vyrozumění o uložení shora uvedeného usnesení do spisu datované dnem 24. 7. 2014. Žalobkyně byla vyrozuměna o tom, že do spisu vedeného ohledně shora uvedeného přestupku bylo dne 24. 7. 2014 vloženo usnesení o zastavení řízení, které nabylo právní moci poznamenáním do spisu. Žalobkyně byla poučena v souladu s ustanovením § 76 odst. 5 správního řádu, že se proti němu nelze odvolat a že do předmětného spisu mohou účastníci řízení nahlédnout u žalovaného. Žalobkyně namítá nezákonnost shora uvedeného rozhodnutí. Nesouhlasí s tím, že správní orgán zastavil řízení o přestupku pro uplynutí roční lhůty pro projednání přestupku. Dle žalobkyně nemělo být řízení zastaveno, ale zrušeno, neboť takto se jedná o dvojí postih. Žalovaný ve vyjádření v žalobě uvedl, že dne 21. 11. 2013 vykonal kontrolní prohlídku a zjistil, že žalobkyně neoprávněně umístila 5 dřevěných stánků na parcele č. 239/1 v k. ú. Pelhřimov. Žalobkyně do protokolu při kontrolní prohlídce uvedla, že stánky se zde nacházejí od měsíce září 2013. Na základě těchto skutečností bylo zahájeno řízení o přestupku, které bylo žalobkyni i oznámeno. V průběhu řízení se žalobkyně opakovaně omlouvala z ústního projednání, přičemž vyjádřila vůli být přítomna v projednání přestupku osobně v přítomnosti svého právního zástupce. Při ústním jednání dne 25. 7. 2014 žalobkyně předložila výstřižek z „Deníku“ vydaného dne 19. 7. 2014, čímž prokázala, že stánky byly na pozemku č. 239/1, již v červenci 2013. Stavební úřad tuto skutečnost akceptoval, proto vzhledem k roční lhůtě odpovědnosti za přestupek dle zákona o přestupcích řízení o přestupku v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích dne 24. 7. 2014 usnesením poznamenaným do spisu čj. OV/286/2014-12 zastavil. O této skutečnosti byla informována i žalobkyně prostřednictvím právního zástupce, kterého zmocnila k zastupování. Proti žalobkyni nebylo vedeno žádné jiné správní řízení pro přestupek, žádná jiná pokuta žalobkyni uložena nebyla. Žalovaný dále uvedl, že pod čj. OV 286/2014-11 ze dne 25. 6. 2014 nebylo vydáno žádné rozhodnutí o pokutě a ani jiné správní řízení, kterého by byla žalobkyně účastníkem. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Městský úřad v Pelhřimově dne 21. 11. 2013 provedl kontrolní prohlídku stavby a zjistil, že žalobkyně neoprávněně umístila pět dřevěných stánků na pozemku parcel. č. 239/1 v k.ú. Pelhřimov, přičemž jejich umístění je možné na základě územního souhlasu nebo územního rozhodnutí. V daném případě je předmětný pozemek územním plánem zahrnut do plochy DS tj. dopravní infrastruktura – silniční. V takto definovaných plochách nelze umístit jiné stavby než stavby dopravní nebo technické. Dne 20. 3. 2014 Městský úřad v Pelhřimově žalobkyni oznámil zahájení řízení o přestupku a předvolal ji na den 16. 4. 2014 k ústnímu jednání. Žalobkyně byla dále předvolaná k ústnímu jednání na dne 12. 5. 2014. Toto ústní jednání bylo odročeno na základě omluvy žalobkyně. K dalšímu jednání byla žalobkyni předvolána na den 11. 6. 2014, žalobkyně se opětovně omluvila z ústního jednání, respektive její právní zástupce, a to Pokračování - 3 - 10A 9/2015 z důvodu kolize jednání u krajského soudu nařízeného na stejný den. Ústní jednání se konalo dne 25. 6. 2014, při kterém žalobkyně uvedla, že první stánek byl postaven dne 16. 6. 2013 a zbylé čtyři stánky dne 12. 7. 2013, což doložila novinovým výstřižkem z Pelhřimovského deníku ze dne 19. 7. 2013, kde je fotografie stánku. K přestupku uvedla, že neměla vědomost o tom, že bylo potřeba vyžádání územního souhlasu k záměru umístění prodejních stánků. Městský úřad v Pelhřimově dne 24. 7. 2014 usnesením zastavil řízení o přestupku dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud především konstatuje, že žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu, nikoliv tedy proti vyrozumění o vydání rozhodnutí. Žaloba tedy směřuje proti rozhodnutí Městského úřadu v Pelhřimově ze dne 24. 7. 2014 čj. OV/286/2014-12, kterým bylo dne 24. 7. 2014 podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích zastaveno řízení ve věci přestupku, jehož se měla žalobkyně dopustit tím, že umístila pět prodejních stánků v ulici U Elektrárny na pozemku parcel. č. 239/1 v k.ú. Pelhřimov bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Napadeným rozhodnutím, které je ve správním spise založeno, bylo tedy správní řízení zastaveno dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., neboť uběhla lhůta jednoho roku od spáchání přestupku a odpovědnost za přestupek, tudíž zanikla. Proto stavebnímu úřadu nezbylo než řízení o přestupku zastavit. Přípisem správního orgánu ze dne 24. 7. 2014 byla žalobkyně vyrozuměna o tom, že přestupkové řízení bylo zastaveno. Bylo proto nutno vycházet z toho, že žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu, a to rozhodnutím Městského úřadu v Pelhřimově ze dne 24. 7. 2014 čj. OV/286/2014-12, kterým bylo zastaveno řízením dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, které nabylo právní moci dne 24. 7. 2014. Na uvedených závěrech nemůže ničeho měnit ani skutečnost, že proti rozhodnutí správního orgánu vydaného dle § 76 odst. 1 písm. f) nelze podat odvolání a že toto rozhodnutí se účastníkům řízení neoznamuje, ale účastníci se o něm pouze vyrozumějí. Soud zjistil, že žalovaný nesprávně vyrozuměl o zastavení řízení právního zástupce žalobkyně Mgr. C., neboť z obsahu plné moci vyplývá, že uvedený advokát nezastupoval žalobkyni v tomto přestupkovém řízení, jestliže žalobkyně zmocnila Mgr. C. jen pro správní řízení, jehož předmětem je odstranění stavby – prodejních stánků, vedeného u MÚ Pelhřimov, u odboru výstavby. Do dispozice žalobkyně se toto vyrozumění dle jejího tvrzení dostalo dne 12. 8. 2014, proto žaloba ze dne 28. 9. 2014 byla podána včas v případě, že byla doručena soudu dne 6. 10. 2014. K přezkoumání rozhodnutí správního orgánu je dána pravomoc, návrh je přípustný. Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o přestupcích stanoví, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. V ustanovení § 76 zákona o přestupcích jsou upraveny důvody pro zastavení přestupkového řízení. Dle tohoto ustanovení správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí mimo jiné dle písm. f), že odpovědnost za přestupek zanikla. Jestliže bylo v daném případě řízení zastaveno dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, jedná se o procesní rozhodnutí, které se účastníkům řízení oznamuje a nelze se proti němu odvolat. Pokračování - 4 - 10A 9/2015 Tímto rozhodnutím, se v žádném případě nezasahuje do hmotných práv účastníků řízení. V daném případě přestupkové řízení nekončilo rozhodnutím o tom, že byl, respektive nebyl spáchán přestupek, a kdo jej spáchal. Žalobkyně nebyla tedy nijak postižena. V daném případě soud uzavřel, že pro rozhodnutí o zastavení řízení dle § 76 odst. 1 písm. f) byly splněny zákonné podmínky, jestliže bylo v průběhu přestupkového řízení prokázáno, že dne 19. 7. 2013 žalobkyně měla stánky umístěny bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu na pozemkové parcele č. 239/1 v k. ú. Pelhřimov, a proto byly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení, neboť dle § 76 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona se řízení zastavuje, jestliže uběhla lhůta 1 roku od spáchání přestupku, a proto odpovědnost za přestupek zanikla. Soud proto uzavřel, že v daném případě byly splněny zákonné předpoklady pro zastavení řízení, neboť uběhla lhůta 1 roku od spáchání přestupku ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Důvody ke zrušení rozhodnutí soud neshledal, jak se žalobkyně nesprávně domáhala. Žalovaný byl povinen postupovat v intencích citovaného ustanovení. Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť námitky žalobkyně nebyly shledány opodstatněnými. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, když nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady řízení na straně žalovaného vznikly. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 5 - 10A 9/2015 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26. června 2015 Samosoudkyní : Mgr. Helenou Nutilovou v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.