10 A 91/2012
č. j. 10 A 91/2012-34
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 91/2012-34
- NSS 5 As 45/2013-11
Citované zákony (5)
Rubrum
10A 91/2012 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně V.M., zast. Mgr. Jiřím Mulačem, advokátem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17.7.2012 č.j. KUJCK 12538.7/2012/ODSH/ivmi, za účasti Obce Adamov, se sídlem v Adamově, V Chalupách 47, zast. Mgr. Michalem Pavlasem, advokátem v Českých Budějovicích, Na Sadech 4/3, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Osoba na řízení zúčastněná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 25.9.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí ze dne 17.7.2012 č.j. KUJCK 12538.7/2012/ODSH/ivmi, jímž bylo změněno rozhodnutí Obecního úřadu v Adamově o nepřipojení pozemku č. 182/11 v kat. úz. Adamov u Českých Budějovic k místní komunikaci na pozemku č. 156/3 v témže katastrálním území zřízením sjezdu. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno nesprávné posouzení podmínek § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích a soukromoprávní úkon obce Adamov jako vlastníka dotčené komunikace. Žalobkyně nemá příjezd k parcele č. 182/11, který je určen k zastavění Pokračování - 2 - 10A 91/2012 podle územního plánu. Nemá možnost se připojit na přiléhající komunikaci. Obec Adamov nesouhlas nikterak neodůvodňuje. Jde sice o výkon soukromých vlastnických práv, nesdílí však názor, že nesouhlas by nemohl podléhat přezkoumání z hlediska dobrých mravů. Tomu se nepříčí ani veřejnoprávní úprava. Žalobkyně chápe přístup obce jako záměrně šikanózní. Je v rozporu s územním plánem. Potřeba sjezdu je zřejmá, protože žalobkyně stavební parcelu č. 182/11 nemůže využít. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Setrval na odůvodnění svého rozhodnutí, kdy pro vydání povolení je nezbytný souhlas vlastníka dotčené komunikace. Jestliže ten souhlas nevydal, nelze povolit připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci. Argumentace územním plánem není pro dané řízení podstatná. V nesouhlasu obce nelze spatřovat šikanózní výkon vlastnických práv obce, ale právo vlastníka zejména za situace, kdy žalobkyni bylo napojení sousedního pozemku č. 156/18 a domu s garážemi na něm postaveném povoleno. Obec Adamov jako osoba na řízení zúčastněná navrhla žalobu zamítnout. Poukázala na zákon o pozemních komunikacích, který pro připojení pozemku na pozemní komunikaci vyžaduje souhlas vlastníka komunikace. Ten vydán nebyl. Územní plán obce pro danou věc podstatný není, ten má význam pro budoucí stavební řízení. V průběhu správního řízení k žádnému zásahu do práv žalobkyně nedošlo, žalobkyně nic takového netvrdí ani neprokazuje. Souhlas či nesouhlas vlastníka dotčené místní komunikace není podkladovým stanoviskem pro rozhodnutí a soud není takové stanovisko oprávněn přezkoumat. Takový nesouhlas či souhlas je soukromoprávním úkonem vlastníka a prostřednictvím soudu nelze se domáhat jeho změny či zrušení. Osoba na řízení zúčastněná má v dané pozici práva a povinnosti jako každý jiný vlastník a její vlastnické právo je chráněno jako vlastnické právo každého jiného. Nelze si představit, že by souhlas vlastníka místní komunikace byl nahrazen soudním rozhodnutím proti vůli vlastníka. Doplňuje se, že žalobkyně si sama znemožnila možnost sjezd zřídit. Připojení pozemku žalobkyně k místní komunikaci není za současné situace technicky možné. Ze správních spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Žalobkyně podala dne 16.5.2011 žádost o povolení připojení nemovitosti k místní komunikaci. Nemovitost je popsána tak, že jedná se o parcelu č. 182/11. Uvádí se rodinný dům, připravovaná stavba a stávající rodinný dům na parcele č. 156/12. Komunikace se nachází na parcele 156/3. Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice vydalo stanovisko, ve kterém udělil souhlas s připojením sjezdem na pozemek č. 182/1 pro výstavbu rodinného domu. Obec Adamov jako vlastník komunikace dne 13.4.2012 sdělila, že s napojením pozemku č. 182/11 na pozemní komunikaci č. 156/3 v kat. úz. Adamov u Českých Budějovic nesouhlasí. Z kopie katastrální mapy kat. úz. Adamov u Českých Budějovic je zřejmé, že v dané lokalitě mezi pozemními komunikacemi na parcelách č. 156/3 a 182/20 jsou situovány pozemkové parcely ve třech řadách, přičemž na všech parcelách přiléhajících v této části obce ke komunikaci na parcele 156/3 se nacházejí stavby, většina pozemků přiléhajících ke komunikaci 182/20 je rovněž zastavěna. Mezi parcelami sousedícími s uvedenými komunikacemi se nachází pruh parcel, které zastavěny nejsou a s komunikací na parcele č. Pokračování - 3 - 10A 91/2012 156/3 sousedí pouze jediná parcela, která ve vlastnictví žalobkyně není. Parcela, která má být na pozemní komunikaci připojena, je obklopena parcelami č. 156/12, 182/12, 182/53, 182/52 a 182/10. Ve vlastnictví žalobkyně podle informací o parcele je stavební parcela č. 156/18, 156/12 a 182/11. Obecní úřad v Adamově svým rozhodnutím ze dne 18.4.2012 zřízení sjezdu na pozemek č. 182/11 z pozemní komunikace nacházející se na pozemku 156/3 nepovolil. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že připojení na komunikaci brání stromy v místě, které nejsou ve vlastnictví obce, a připojení nelze technicky provést. Vlastník komunikace s připojením pozemku na tuto komunikaci nesouhlasil, a proto nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání požadovaného povolení. Stanovisko vlastníka komunikace nelze měnit a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího správního soudu. O odvolání uplatněném mimo jiné též z důvodů uvedených v žalobě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kdy výrok prvostupňového rozhodnutí změnil tak, že nepovoluje se připojení pozemku č. 182/11 v kat. úz. Adamov u Českých Budějovic k místní komunikaci na pozemku č. 156/3 v témže katastrálním území zřízením sjezdu. V rozhodnutí se odkazuje na § 10 zákona o pozemních komunikacích, kdy souhlas vlastníka komunikace, obce Adamov, podle požadavku § 10 odst. 4 písm. b/ zákona udělen nebyl. Proto Silniční správní úřad nemůže postupovat jinak, než žádost zamítnout. Nesouhlas vlastníka nelze přezkoumat soudem. Předmětem řízení byla možnost připojení pozemku jako potenciálního stavebního pozemku, kdy stávající rodinný dům je k předmětné místní komunikaci připojen. Rodinný dům je k předmětné místní komunikaci připojen. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Výtka žalobkyně ve své podstatě spočívá v tom, že obec Adamov jako vlastník místní komunikace neudělil souhlas soukromoprávním úkonem k připojení parcely č. 182/11 na místní komunikaci na parcele 156/3. Podmínky pro připojení nemovitostí a komunikace upravuje § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích tak, že na pozemní komunikace lze připojovat sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Silniční správní úřad si před vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace. /§ 10 odst. 4 písm. b/ zákona/. Z citovaných právních norem je zřejmé, že k pozemní komunikaci lze připojit sousední nemovitost, která musí být způsobilá takového napojení zřízením sjezdu či nájezdu. Další podmínkou vedle udělení souhlasu policie /který je v souzené věci dán/ je souhlas s připojením sousední nemovitosti udělený vlastníkem místní komunikace, tedy obcí Adamov u Českých Budějovic. Takový souhlas udělen nebyl a již z toho důvodu nelze žádosti o připojení parcely č. 182/11 k místní komunikaci na parcele č. 156/3 udělit. Vlastník pozemní komunikace vydává své stanovisko právě z titulu svého vlastnického práva, a proto se jedná o soukromoprávní akt. Tento akt soudem přezkoumatelný není, jak vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27.10.2010, č.j. 9 As 45/2010-60. Soud se proto nemůže zabývat tím, znamená-li dané stanovisko porušení § 3 obč. zák. a je nemravné. Pokračování - 4 - 10A 91/2012 K argumentaci principy zákona o pozemních komunikacích poukazuje soud na znění § 10 odst. 1 zákona, ve kterém se výslovně uvádí, že na pozemní komunikace lze připojovat sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Takovým způsobem lze tudíž připojit sousední nemovitost, lze-li z pozemní komunikace zřídit sjezd nebo nájezd. Pozemek, jehož připojení se požaduje, je však obklopen jinými pozemkovými parcelami, a tudíž připojit tento pozemek zřízením sjezdu nebo nájezdu nelze. Tomu brání pozemek č. 156/12 a stp. č. 156/18, který se mezi místní komunikací na parcele č. 156/3 a parcelou č. 182/11, jejíž připojení se požaduje, nachází. Sjezd či nájezd z místní komunikace č. 153/3 lze tudíž zřídit pouze k prvně uvedeným parcelám, nikoli k parcele č. 182/11. Vyjmenované pozemkové parcely jsou ve vlastnictví žalobkyně, nemovitosti žalobkyně přiléhající k pozemkové komunikaci jsou na tuto komunikaci napojeny a žalobkyni nic nebrání v užívání této komunikace. Žalobě však nelze přisvědčit, že pozemek č. 182/11 je pozemkem s místní komunikací na parcele č. 156/3 sousedící. Z toho důvodu nelze úspěšně argumentovat hledisky zákona o pozemních komunikacích při rozhodování o připojení konkrétního pozemku na pozemní komunikaci zřízením sjezdu. Soud poznamenává, že silniční správní úřad prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyní navržené řešení není technicky možné, byť tuto svou úvahu blíže nerozvedl. Je-li pozemek č. 182/11 obklopen jinými pozemkovými parcelami, které jej od dané i další komunikace oddělují, nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že danou parcelu lze připojit sjezdem s pozemní komunikace jediným způsobem, jak žalobkyně požadovala. Obec při podávání stanoviska k připojení nemovitosti k místní komunikaci, která jí patří, vystupuje jako vlastník a takové vyjádření má soukromoprávní povahu. Negativní stanovisko obce v souzené věci nelze nahlížet jako libovůli, a to již se zřetelem k lokalizaci pozemku, který má být připojován, jestliže z grafických operátů katastrálního úřadu je zcela zřejmé, že sjezdem z pozemní komunikace lze připojit pouze pozemek 156/12, který je pozemkem sousedícím s místní komunikací na parcele č. 156/3 a nikoli pozemek č. 182/11. Žádná z pozemkových parcel umístěných ve středové linii mezi parcelami sousedícími s pozemními komunikacemi nemá zřízen sjezd z žádné z obou pozemních komunikací a v tomto ohledu je postavení žalobkyně shodné s postavením ostatních vlastníků parcel umístěných v linii s parcelami sousedícími s pozemními komunikacemi. I proto nelze považovat odkaz žalobkyně na konkrétní nález Ústavního soudu za přiléhavý. Nesousedí-li pozemek, jehož připojení k pozemní komunikaci se požaduje, s místní komunikací, mezi ní a daným pozemkem nachází se další pozemková a stavební parcela, pak nelze počínání obce neudělením souhlasu s připojením na pozemní komunikaci sjezdem hodnotit jako nesmyslné, neracionální, odporující zájmům, které by měla obec hájit. Je-li sousedním pozemkem pozemní komunikace pozemek č. 156/12 a 156/18 a pozemek č. 182/11, jehož připojení k pozemní komunikaci se požaduje, umístěn západně od těchto pozemků a ty jej od pozemní komunikace oddělují, nemůže se jednat o šikanózní přístup obce, protože zřízení sjezdu na daný pozemek brání prvně uvedené dvě parcely. V souzené věci nelze argumentovat územním plánem obce, protože sama existence územního plánu ještě neznamená, že situace tam předpokládaná nastane. Soud poznamenává, je-li dané území určeno k zastavění rodinnými domy, pak bez připojení na pozemní komunikaci je nejen pozemek žalobkyně, ale kromě pozemků krajových též všechny ostatní pozemky situované mezi dvěma řadami stavebních parcel. Předmětem přezkoumání však bylo učiněno pouze dané rozhodnutí o připojení konkrétní parcely na pozemní komunikaci sjezdem a nikoli budoucí realizace územního plánu obce. Nejsou- li splněna kritéria daná § 10 odst. 1 a 4 zákona, neznamená to, že obec neumožňuje pozemní provoz pro své občany a další osoby a Pokračování - 5 - 10A 91/2012 nezbývá než zopakovat, že ne každá nemovitost v obci má své vlastní napojení na pozemkovou komunikaci, což je zcela zřejmé z kopie katastrální mapy. Vůči žalobkyni tudíž není postupováno jinak než vůči jiným vlastníkům nemovitostí, které nesousedí s pozemkovými komunikacemi a nelze proto dovodit šikanózní přístup obce k žalobkyni. Ve vztahu k pozemku č. 156/12 je pro nepovolení sjezdu na pozemek argumentováno nemožností zajistit běžnou údržbu a vykonávat vlastnická práva. Ani tato argumentace nemá oporu ve spise, je-li dům na stavební parcele č. 156/18 obklopen parcelou 156/12 ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně má tudíž možnost běžnou údržbu zajišťovat z vlastního pozemku a nic nenasvědčuje tomu, že by neudělením souhlasu obce, a tudíž nevydáním povolení byla omezována ve vlastnických právech k parcelám č. 156/12 a 156/18 s domem. Tyto nemovitosti se nacházejí v sousedství pozemní komunikace a ta je žalobkyní užívána. Odepřením souhlasu vlastník pozemní komunikace, který má rovné postavení se žalobkyní, do vlastnického práva žalobkyně nikterak nezasáhl. Nezbývá než zopakovat, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu nepodléhá stanovisko obce přezkoumání ve správním řízení. Argumentovat územním plánem nelze z důvodu prve uvedených a z grafických podkladů nevyplývá, že by s žalobkyní bylo jednáno jinak než s vlastníky nemovitostí ve stejné lokalitě. Existenci dřevin nepříslušelo správnímu orgánu vykonávající kompetence v oboru pozemních komunikací hodnotit. Nelze-li stanovisko obce přezkoumat v daném řízení, nelze postupovat ani v souladu s návrhem žalobkyně poskytnout jí soudní ochranu ve smyslu v žalobě uplatněném. Soud proto uzavřel, že podmínky pro připojení parcely č. 182/11 k pozemní komunikaci sjezdem podle § 10 odst. 1 a odst. 4 zákona dodrženy nejsou, ve vztahu k parcele 156/12, která je v žalobě uvedena a je zmíněna též v žádosti, pak chybí souhlas obce jako vlastníka komunikace podle § 10 odst. 4 písm. b/ zákona o pozemních komunikacích. Pro úplnost se doplňuje, že stavební parcela č. 156/18, na které nachází se rodinný dům, přiléhá svou východní stranou přímo k pozemku, na kterém se daná místní komunikace nachází. Žalobkyně netvrdí, ani ze spisu nevyplývá, že tato stavební parcela není k místní komunikaci připojena. Pozemek č. 156/12 bezprostředně obklopuje uvedenou stavební parcelu ze severu, západu a jihu. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není z důvodů tvrzených v žalobě vadné. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné, obce Adamov, bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze osobě na řízení zúčastněné přiznat právo na náhradu nákladů řízení tehdy, jestliže takové osobě soud uložil splnit nějakou povinnost. Protože soud osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, nemá Obec Adamov právo na náhradu nákladů řízení. Pokračování - 6 - 10A 91/2012 Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. prosince 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová