10 A 92/2015
č. j. 10 A 92/2015-31
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10 A 92/2015 – 31 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce T.N., bytem X, zastoupeného Mgr. Kateřinou Odehnalovou, advokátkou se sídlem Brno, Vinohrady 45 proti žalovanému Městskému úřadu Tábor, se sídlem Tábor, Žižkovo náměstí 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, t a k t o :
Výrok
Žaloba se odmítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobce Mgr. Kateřiny Odehnalové.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 26. 5. 2015, Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícího v doručování rozhodnutí Městského úřadu v Táboře ze dne 25. 3. 2015 čj. 20/2015-Kre, sp.zn. S-META5844/2014 KS/Kre, neboť žalobce byl postupem žalovaného zkrácen na svých právech úkonem, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti žalobci. Žalobce navrhoval, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající v doručování rozhodnutí je nezákonný. Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný byl věcně i místně příslušný ve věci údajného přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod č. 2 zákona o pozemních komunikacích. Žalovaný zahájil přestupkové řízení a nařídil jednání. Žalobce zaslal žalovanému omluvu z nařízeného jednání na den 25. 3. 2015, neboť uvedeného dne odlétal z letiště Praha Ruzyně na předem plánovanou a zaplacenou dovolenou. Omluva byla žalobcem zaslána s předstihem 22 dnů před prvním jednáním ve věci. Žalobce přiložil i zaplacenou letenku ve formě e-letenky s termínem předpokládaného návratu do ČR dne 1. 5. 2015. Žalobce se dotazoval, jakým způsobem byla vyřízena jeho omluva z jednání a bylo mu žalovaným sděleno, že není akceptovatelná. Žalovaný sdělil žalobci, že je nutno doložit úhradu dovolené, což žalobce učinil a zaslal žalovanému výpis z účtu. Následně bylo žalobci sděleno, že jednání bude nařízeno v květnu, kdy bude přítomen v ČR. Žalobce byl tedy v dobré víře, že veškeré potřebné doklady doložil, jeho omluvě bude vyhověno a odcestoval na dovolenou. Žalobce se vrátil do ČR dne 2. 5. 2015 a převzal ze schránky dopis s datem vypravení dne 27. 3. 2015 s koncem úložní doby dne 7. 4.2015, který obsahoval rozhodnutí žalovaného. Žalovaný přes ujištění žalobce, jeho omluvu neakceptoval a vypravil rozhodnutí tak, aby jeho úložní doba a lhůta k odvolání uběhla v době, kdy se žalobce prokazatelně nezdržoval v ČR. Žalovaný tak Pokračování - 2 - 10A 92/2015 znemožnil žalobci uplatnit opravný prostředek. Žalobce se proto až 1. 5. 2015 po uplynutí odvolací lhůty dozvěděl, že omluva nebyla akceptována, přestože se jednalo o první jednání ve věci a k prekluzi údajného přestupku zbývalo ještě více než 8 měsíců. Žalobce má za to, že nic nebránilo žalovanému v tom, aby omluvu žalobce akceptoval a nařídil jednání na květen 2015, jestliže žalobce výslovně sdělil, že trvá na své osobní účasti a bude v květnu přítomen v ČR. Žalovaný nesprávně rozhodl v nepřítomnosti žalobce a zaslal rozhodnutí tak, aby se žalobce proti němu nemohl bránit řádným opravným prostředkem. Žalobce tedy spatřuje nezákonný zásah v jednání žalovaného, kdy žalovaný ačkoliv prokazatelně věděl, že se žalobce zdržuje mimo Českou republiku, záměrně odeslal rozhodnutí vydané v nepřítomnosti žalovaného tak, aby došlo k fikci doručení a žalobce se tak po návratu do České republiky nemohl bránit řádným opravným prostředkem. Žalobci tak byla odepřena možnost domáhat se soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, když je žaloba na nezákonnost rozhodnutí z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků dle soudního řádu správního nepřípustná. Žalobce se proto dostal do situace, kdy mu bylo nejen znemožněno bránit se proti rozhodnutí řádným opravným prostředkem, ale i soudním přezkumem a jedinou možnost žalovaného k obraně je nyní žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu. Jednáním žalovaného došlo k porušení zásady legitimního očekávání, k porušení zásady veřejné správy, jako služby veřejnosti, k porušení zásady preference smírného odstranění rozporů a k porušení zásady přiměřenosti i práva na přístup ke spravedlnosti. Žalobce proto navrhoval, aby soud v souladu s § 82 s.ř.s. určil, že zásah žalovaného spočívající v doručování rozhodnutí Městského úřadu v Táboře ze dne 25. 3. 2015 čj. 20/2015-Kre, sp. zn. S-META 58444/2014KS/Kre 7 je nezákonný. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť žalobce byl informován o tom, že přiložená letenka není akceptovatelná pro omluvu z jednání. Tato letenka nezaručovala, že žalobce měl opravdu dovolenou zamluvenou a zaplacenou, proto byl požadován doklad o zaplacení dovolené a současně s tím byly navrženy žalobci dva náhradní termíny před odletem na dovolenou. Oba tyto termíny žalobce odmítl. Z výpisu z účtu Komerční banky, který žalobce předložil, nebylo zřejmé, kam byla finanční částka s odpisem 39.074 Kč zaslána. Toto žalobcem doloženo nebylo. Žalovaný má za to, že se nejednalo o náležitou a bezodkladnou omluvu, proto se ústní jednání dne 25. 3. 2015 konalo v nepřítomnosti žalobce. Žalobce zaslal dne 18. 5. 2015 elektronicky vyjádření, že ve schránce nalezl po návratu do ČR rozhodnutí, a proto zaslal v příloze žádost o prominutí zmeškání úkonu a odvolání, které doplní v následujících dnech. Podání v elektronické podobě nebylo podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Následně dne 22. 5. 2015 zaslal žalobce elektronicky na email [email protected] oskenované doplnění žádosti o prominutí. V příloze zaslal důkazy o cestě do zahraničí s účty z hotelů. Podání v elektronické podobě nebylo opět podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Dne 25. 5. 2015 správní orgán obdržel od žalobce písemnou žádost o prominutí zmeškání úkonů a určení okamžiku doručení rozhodnutí, včetně odvolání. Usnesením ze dne 10. 6. 2015 byla žádost o zmeškání úkonu, tedy podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 3. 2015, zamítnuta. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce byl rozhodnutím Městského úřadu v Táboře ze dne 25. 3. 2015 uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jehož se dopustil tím, že dne 5. 12. 2014 nejel zákonem povolenou rychlostí, byla mu naměřena rychlost jízdy 203 km/ hod. tam, kde je zákonem povolena nejvyšší rychlost 130 km/hod. Dne 25. 3. 2015 se konalo ústní jednání ohledně projednání uvedeného přestupku v jeho nepřítomnosti, neboť se žalobce dle žalovaného k jednání bez náležité omluvy nedostavil, předvolání k ústnímu jednání si převzal dne 26. 2. 2015. Žalobce nedoložil závažný důvod, který by vedl Pokračování - 3 - 10A 92/2015 k nedostavení se k projednání věci. Žalobce zaslal dne 18. 5. 2013 email na adresu [email protected], ve kterém sděluje, že ve schránce nalezl po návratu do ČR rozhodnutí s tím, že v příloze zasílá žádost o prominutí zmeškání úkonů a odvolání, které doplní v následujících dnech. Městský úřad v Táboře dne 10. 6. 2015 vydal usnesení, jímž zmeškání úkonu, podání odvolání proti doručení rozhodnutí o přestupku Městského úřadu Tábor ze dne 25. 3. 2015, se nepromíjí. Soud poznamenává, že v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem dříve než začne zkoumat, zda tvrzený zásah splňuje všechny podmínky dle § 82 s.ř.s. posuzuje, zda je žaloba přípustná ve smyslu § 85 s.ř.s. Takto judikoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 10. 2007 čj. 4Aps 5/2006-159, dle něhož „u žaloby na nezákonný zásah je nejprve nutné zkoumat, zda je žaloba přípustná ve smyslu § 85 s.ř.s., tedy nelze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, teprve nelze-li se takto bránit, je přípustná žaloba a lze zkoumat podmínky vymezené v § 82 s.ř.s. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesení odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle § 85 s.ř.s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Toto ustanovení definuje žalobu na ochranu před nezákonným zásahem jako subsidiární, podpůrnou, kterou lze přípustně podat v případě, že zákon žalobci nedává jiné prostředky právní ochrany před jednáním či úkony správního orgánu. Takto je i judikováno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu např. čj. 1Aps 2/2004-79 ze dne 21. 11. 2005, podle kterého „přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tedy, pakliže ochrana jinými právními prostředky není možná“. Z uvedeného vyplývá, že proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2015, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, nelze brojit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, jak to v dané věci žalobce činí. Taková žaloba je podle § 85 s.ř.s. nepřípustná, protože ochrany nebo nápravy se lze domáhat jinými právními prostředky. Přípustnou procesní obranou proti shora uvedenému rozhodnutí je předně odvolání a až následně žaloba proti pravomocnému odvolacímu rozhodnutí. Soud poznamenává, že k dotčení žalobcovy sféry může dojít rozhodnutím správního orgánu, k němuž správní řízení, v němž došlo k doručení uvedeného rozhodnutí, vždy směřuje. Proti němu žalobce má právo opravného prostředku a následně žalobci za splnění podmínek svědčí soudní ochrana dle § 65 a násl. s.ř.s. Jestliže tedy žalobce měl možnost domáhat se ochrany prostřednictvím odvolání, měl tedy k dispozici jiný právní prostředek ochrany, je proto jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu nepřípustná a je zde dán důvod pro odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. V daném případě žalobce spatřoval nezákonný zásah v doručování rozhodnutí ze strany žalovaného ze dne 25. 3. 2015. Proti tomuto rozhodnutí, které mu bylo doručeno, měl Pokračování - 4 - 10A 92/2015 žalobce možnost podat odvolání, proto soud za této situace má za to, že se může žalobce bránit jinými právními prostředky, a to řádným opravným prostředkem, odvoláním a následně i eventuálně žalobou podle § 65 a násl. s.ř.s., podanou proti konečnému rozhodnutí odvolacího orgánu. Rozhodnutí správních orgánů, jakož i řízení jejich vydání předcházející, tedy i veškeré jednotlivé úkony správních orgánů činěné v průběhu řízení, jsou podrobeny primárně soudní kontrole v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s.ř.s. Primát žaloby proti rozhodnutí dle § 65 a násl. s.ř.s. vyplývá právě z § 85 s.ř.s., podle kterého žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je přípustná až v okamžiku, kdy nelze podat žalobu dle § 65 a násl. s.ř.s., jako nástroj ochrany před počínáním správního orgánu. Soud uzavřel, že žalobce se může domáhat ochrany prostřednictvím opravného prostředku, proto správní soud není příslušný k projednání žaloby. Toto vyplývá z principu subsidiarity ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, jenž je vyjádřen v § 85 s.ř.s. Soud se proto nezabýval konkrétními v žalobě uváděními důvody nezákonnosti ze strany žalovaného. Žalobce přestože podal odvolání a nevyčkal konečného rozhodnutí ve věci, rovněž podal předmětnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Správní řád zakotvuje dostatečné prostředky ochrany či obrany proti konečnému rozhodnutí ve věci, kterým by mohlo být do práv žalobce zasaženo, konkrétně pak možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí. Přezkoumat správní rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, je následně oprávněn za splnění stanovených podmínek správní soud, a to postupem dle § 65 a násl. s.ř.s. Soud tedy uzavřel, že v souzené věci žalobce opravné prostředky ve smyslu § 82 s.ř.s. měl k dispozici, neboť proti konečnému rozhodnutí se mohl bránit opravným prostředkem a následně pak i žalobou. Proto žaloba proti označenému rozhodnutí není přípustná. Obdobně hovoří i judikatura např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005 čj. 2Aps 3/2004, z něhož vyplývá, že lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je tak účastník řízení povinen učinit. Žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pakliže ochrana jinými právními prostředky možná není. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je podle § 85 s.ř.s. nepřípustná a soud ji proto odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. V souladu s § 60 odst. 3 věta 1 s.ř.s. soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, který byl žalobcem zaplacen, soud vrátí žalobci podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, bylo li řízení zastaveno či žaloba odmítnuta před prvním jednáním. Protože žaloba byla odmítnuta, jsou podmínky pro vrácení soudního poplatníka splněny.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 5 - 10A 92/2015 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10. listopadu 2015 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.