10 A 93/2011
č. j. 10 A 93/2011-27
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
10A 93/2011 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce OBCHODNÍ CENTRUM VLTAVÍN, s.r.o. se sídlem Krajinská 33/5, České Budějovice, zastoupeného JUDr. Václavem Junkem, advokátem se sídlem České Budějovice, Tovární 14, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 25.8.2011 č.j. KUJCK 31421/2011 OKPP/3, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 25.8.2011 č.j. KUJCK 31421/2011 OKPP/3 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 760,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru památkové péče vydaného dne 6.4.2011 podle předpisů o státní památkové péči v záležitosti provedení obnovy kulturní památky, domu č.p. 33/5 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích na pozemku parc. č. 35/1 v k. ú. České Budějovice 1 zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a umístění zařízení na objektu č.p. 486 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích na pozemku parc. č. 34/3 v k. ú. České Budějovice 1, v Městské památkové rezervaci České Budějovice prohlášené výnosem Ministerstva kultury ze dne 19.3.1980 o prohlášení historického jádra města České Budějovice za památkovou rezervaci, kdy žalovaný změnil shora uvedené rozhodnutí prvostupňového správního orgánu tak, že uložil žalobci pokutu ve výši 20 000,- Kč za to, že spáchal správní delikt ve smyslu § 35 odst. 1 písm. e) zákona č. 20/1987 Sb., když porušil ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. tím, že jako vlastník objektu č.p. 33/5 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích na pozemku parc. č. 351 v k.ú. Pokračování - 2 - 10A 93/2011 České Budějovice, nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu kulturních památek ČR, provedl obnovu (modernizaci) – osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí objektu - této kulturní památky v říjnu 2010 bez závazného stanoviska obecního úřadu a dále za to, že spáchal správní delikt dle § 35 odst. 1 písm. h), když porušil ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. tím, že jako vlastník objektu č.p. 486 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích na pozemku parc. č. 34/3 v k.ú. České Budějovice, který není kulturní památkou, ale je v Městské památkové rezervaci České Budějovice prohlášené výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19.3.1980, o prohlášení historického jádra Města České Budějovice za památkovou rezervaci, provedl umístění zařízení – osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí objektu na této nemovitosti v Městské památkové rezervaci v říjnu 2010 bez závazného stanoviska obecního úřadu s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. Žalobce namítá, že správní orgány souhlasily s umístěním vlastního vzduchotechnického zařízení včetně provizorního řešení způsobu vedení potrubí. S tímto řešením byl srozuměn i odbor památkové péče. Byl vydán kolaudační souhlas, přičemž po opakované závěrečné prohlídce dne 7.12.2010 došlo k zahájení správního řízení ze strany odboru památkové péče, a to dne 10.12.2010. Žalobce navrhoval provedení důkazů spisy stavebního úřadu v Českých Budějovicích, jež se týkají stavebních úprav obou objektů, těmito důkazy mělo být zjištěno, jaký je stavebně technický stav včetně umístění vzduchotechniky. Z tohoto spisu měla být zřejmá i povaha vzduchotechnického vedení mimo jiné i pro správné posouzení, zda se jednalo o obnovu památky, jak uvádí orgán památkové péče i žalovaný nebo o provizorní vedení nezasahující do konstrukce objektu. V této dokumentaci stavebního úřadu měla být také zaznamenána stanoviska orgánu památkové péče k této dokumentaci. Obsah správních spisů se měl stát k návrhu žalobce součástí správního spisu ohledně řízení o udělení pokuty již proto, aby bylo zřejmé, kdy se skutečně úřady dozvěděly o tvrzeném porušení povinnosti žalobce, jaký byl stav objektu před instalací vzduchotechniky a potrubí, tedy zda došlo k napojení na stávající zařízení, nebo zda došlo k úpravě stávajícího již povoleného způsobu řešení vzduchotechniky včetně vedení potrubí a jaké byly rozdíly v řešení původní stavebnětechnické dokumentace a skutečného provedení ve smyslu dokumentace odsouhlasené stavebním úřadem a stanovisek orgánu památkové péče k těmto řešením. Žalobce požádal přípisem ze dne 23.2.2011 o poskytnutí kopií spisového materiálu stavebního úřadu a následně byl do správního spisu učiněn záznam, že správní orgán prostudoval správní spis Stavebního úřadu v Českých Budějovicích a že nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti rozhodné pro řešenou věc. Ze spisu není zřejmé, v jaké podobě byl spis obdržen, kdy a za jakých okolností prostudován a o jaký spis přesně se jednalo. Správní orgán si tedy vyžádal důkazní materiál z podnětu žalobce, který však nebyl informován, že tento materiál bude posuzován a kdy se tak stane, nebylo mu ani umožněno vyjádřit se k úplnosti dokumentace vyžádané správním orgánem pro účely tohoto řízení a ani k obsahu takto poskytnuté dokumentace. Chybí např. kolaudační souhlas ze dne 7.12.2010, z něhož je patrné, že byla provedena opakovaná prohlídka stavby, když i u první prohlídky, která se konala za účasti orgánu památkové péče, bylo posuzováno vedení vzduchotechniky včetně projektové dokumentace. Pokud tedy šlo o opakovanou prohlídku stavby, má takováto skutečnost vliv na posouzení dne, kdy se správní orgán dozvěděl o skutečnostech rozhodných pro toto řízení. Ve správním spise stavebního úřadu bylo zaznamenáno i stanovisko orgánu památkové péče z první závěrečné prohlídky stavby, tento podklad však ve spise chybí. Žalobce proto namítá, že v řízení nebyl řádně a úplně zjištěn skutečný stav věci, zejména okolnosti svědčící ve prospěch žalobce. Došlo tak k porušení zásady uvedené v § 3 správního řádu a rovněž i k nesprávnému právnímu posouzení věci, protože provizorní vedení Pokračování - 3 - 10A 93/2011 potrubí vzduchotechniky nelze v tomto případě podřadit pod pojem obnova podle zákona o památkové péči. Ve smyslu ustanovení § 50 odst. 3, 4 správního řádu nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti svědčící ve prospěch žalobce a nebylo dostatečně a pečlivě přihlédnuto k tomu, co vyšlo v řízení najevo. Správní orgán dle žalobce neměl žádnou překážku, aby okolnost, že bude posuzovat spisový materiál stavebního úřadu, sdělil žalobci dle § 51 odst. 2 správního řádu. Na tomto postupu nic nemění ani skutečnost, že správní orgán ve spisech stavebního úřadu údajně neshledal něco, co by svědčilo ve prospěch či v neprospěch žalobce. Správní orgán vypracoval nedostatečně záznam ve smyslu § 53 odst. 6 správního řádu, protože zejména chybí identifikace posuzovaného spisového materiálu a vysvětlení, proč nebyl žalobce přizván k posouzení spisu. Žalobce má za to, že spis byl doplňován i poté, co byl poučen, tedy v době mezi 23.2.2011 a 4.3.2011 a je nepochybné, že došlo k doplnění podkladů pro rozhodnutí a žalobce měl být o doplnění těchto podkladů, tedy listin z 23.2.2011 a ze dne 4.3.2011 seznámen. Správní orgán postupoval v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu, protože po doplnění spisového materiálu nedal žalobci možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a existují i důvodné pochybnosti, co vlastně správní orgán posuzoval, když ze spisu není zřejmé, zda se jednalo o kopie, originály, část spisu nebo jen jednoho spisu a kterého. Tím byla porušena i zásada zakotvená do § 4 odst. 3, 4 správního řádu i ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu, neboť nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a uložení pokuty neodpovídá okolnostem daného případu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve správním řízení bylo řešeno, zda byla splněna zákonná povinnost dle § 14 odst. 1, 2 zákona o státní památkové péči, nikoliv, zda byly předmětné práce v souladu se zájmy státní památkové péče. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko příslušného orgánu státní památkové péče nelze nahradit kolaudačním souhlasem. Námitka ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu je nedůvodná. Žalobce mohl písemnosti, jež se nacházejí ve správním spise stavebního úřadu předložit. Tyto písemnosti jsou mu jako vlastníkovi předmětných objektů přístupny. Žalobce ani důkazy zřetelně neoznačil, omezil se pouze na značně neurčitý odkaz, na spisový materiál stavebního úřadu. Prvoinstanční orgán dospěl k závěru, že spis stavebního úřadu ve věci umístění vzduchotechnického potrubí na výše uvedených objektech neobsahuje žádné nové rozhodné skutečnosti pro řešenou věc svědčící ve prospěch či neprospěch žalobce. Objekt č.p. 33/5 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích je nemovitou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek a žalobci jako vlastníkovi kulturní památky ukládá § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči povinnost předem si vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností zamýšlí-li provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky. Objekt č.p. 486 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích není kulturní památkou, ale nachází se na území Městské památkové rezervace České Budějovice, kdy vlastníkovi, popřípadě správci či uživateli nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, ukládá ustanovení § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči povinnost si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností k zamýšlené stavbě. Předmětné osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukci objektu lze nepochybně podřadit pod pojem modernizace objektu, k níž je uložena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko. V případě osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí objektu č.p. 486 v Krajinské ulici, který není kulturní památkou, ale nachází se na území Městské památkové rezervace České Budějovice, lze osazení tohoto zařízení nepochybně podřadit pod pojem umístění zařízení, k němuž je dle ustanovení § 14 odst. 2 uložena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko. Žalovaný nemá za to, že by se v daném případě jednalo o záznam dle § 53 odst. 6 správního řádu, podle něhož se o provedení důkazu listinou učiní záznam do spisu, nepovažuje krok provedený prvoinstančním orgánem za důkaz listinou. Žalovaný nesouhlasí Pokračování - 4 - 10A 93/2011 s tím, že by prvoinstanční správní orgán postupoval v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu, podle něhož musí být účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Předmětný záznam do spisu nepředstavoval podklad rozhodnutí, na věcnou stránku rozhodnutí neměl žádný vliv. Ze strany správních orgánů nebylo porušeno ustanovení § 4 odst. 3 správního řádu. V případě, kdy do spisu nahlížel správní orgán, nebylo potřebné k hájení práv žalobce, aby byl tomuto aktu přítomen, jestliže správní orgán nezahrnul tento materiál do podkladů rozhodnutí. Rovněž nebylo omezeno právo žalobce, aby ze spisového materiálu, který je ohledně předmětných nemovitostí veden u stavebního řízení, navrhoval jakékoliv listiny jako podklad rozhodnutí. Žalovaný má za to, že byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci a námitky žalobce považuje za nedůvodné. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného setrval na podané žalobě a zdůraznil, že označil důkazy dostatečně určitě, aby mohly být ve správním řízení provedeny. Odbor památkové péče byl jako dotčený orgán informován o řízeních, která se i ve věci provizorní instalace vzduchotechniky vedla u stavebního úřadu. Není podstatné, že odbor památkové péče nezjistil studiem spisu žádné nové rozhodné skutečnosti. Podstatné je, že spis byl prostudován, tedy byl prováděn důkaz, přičemž v rozporu se správním řádem byla žalobci odňata nesprávným úředním postupem možnost zúčastnit se provedení této části dokazování. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče dne 10.12.2010 oznámil žalobci zahájení správního řízení ve věci provedené obnovy objektu č.p. 33/5 v Krajinské ulici na parc. č. 35/1 a instalace zařízení u objektu č.p. 486 v Krajinské ulici na parc. č. 34/3, k.ú. České Budějovice 1 – vedení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí. Současně s tím bylo nařízeno ústní jednání na 4.1.2011. Z protokolu z opakované závěrečné kontrolní prohlídky ze dne 7.12.2010 vyplývá, že předmětem jednání bylo projednání žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, kterou dne 8.10.2010 podal žalobce. V protokolu je zaznamenáno, že na stávající provedené úpravy vzduchotechniky nebylo požádáno o vydání závazného stanoviska orgánu památkové péče. Bylo konstatováno, že stavebník do 31.1.2011 podá žádost na úpravu provizorního vedení vzduchotechniky na střeše včetně projektové dokumentace odsouhlasené orgánem památkové péče. Ve správním spise je založen protokol o ústním jednání ze dne 4.1.2011. Žalobce do protokolu uvedl, že vedení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí u objektu Krajinská č.p. 33/5 a Krajinská č.p. 486 umístil v průběhu měsíce října 2010, jedná se o dočasné řešení vzduchotechniky a bude odstraněno a řešeno vhodným způsobem do konce března 2011 po vydání příslušných rozhodnutí. Ke stávajícímu řešení nebylo vydáno závazné stanovisko orgánu státní památkové péče, neboť se jedná o provizorní technické řešení vyvolané technickými problémy. Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče požádal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště České Budějovice o vyjádření. Z odborného vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích ze dne 27.1.2011 vyplývá, že při prohlídce na místě a z pohledu ochozu Černé věže bylo zjištěno, že nad střechami dvorních traktů domů je vedeno masivní vzduchotechnické potrubí. Tato úprava je pohledově velmi výrazná, pohledově deformuje střechu nemovité kulturní památky a poškozuje vnímání střešní krajiny chráněného území Městské památkové rezervace. Tím došlo k poškození prostředí Městské památkové rezervace i hmoty samotné nemovité kulturní památky. Pokračování - 5 - 10A 93/2011 Žalobce byl dne 14.2.2011 vyzván, aby nahlédl do spisu a vyjádřil se k podkladům, a to nejpozději do 21.2.2011. Dle záznamu se žalobce dne 17.2.2011 seznámil s obsahem správního spisu s tím, že návrhy na doplnění dokazování zašle nejpozději do 25.2.2011. Podáním ze dne 21.2.2011 žalobce navrhl, aby dokazování bylo doplněno o spisový materiál, který je ohledně posuzovaných nemovitostí veden u Stavebního úřadu v Českých Budějovicích a navrhl, aby součástí spisu se staly doklady, které souvisejí s posuzovanou věcí a dotčenými nemovitostmi pokud jsou vedeny u jakéhokoliv odboru Magistrátu města České Budějovice tak, aby byl řádně zjištěn skutečný stav a okolnosti posuzovaného jednání v této věci. Správní orgán vyžádal u stavebního úřadu kopie spisového materiálu Krajinská č.p. 33/5 a č.p. 486 v Českých Budějovicích ve věci umístění vzduchotechnického potrubí na uvedených objektech. Následně učinil dne 4.3.2011 záznam do spisu, kde uvedl, že správní orgán prostudoval správní spis Stavebního úřadu v Českých Budějovicích. Nebyly zjištěny žádné nové rozhodné skutečnosti pro řešenou věc svědčící ve prospěch či neprospěch obviněné společnosti. Dne 6.4.2011 Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče vydal rozhodnutí, uznal žalobce vinného ze spáchání správního deliktu na úseku památkové péče za to, že provedl obnovu kulturní památky domu č.p. 33/5 v Krajinské ulici na parc. č. 35/1 k.ú. České Budějovice a instalaci zařízení u objektu č.p. 486 v Krajinské ulici na parc. č. 34/3 k.ú. České Budějovice 1 – vedení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí v říjnu roku 2010 bez předchozího vydání závazného stanoviska obecního úřadu s rozšířenou působností ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči a tím došlo k porušení povinnosti vlastníka kulturní památky a vlastníka nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, dle § 14 odst. 1, 2 zákona o státní památkové péči a naplnění skutkové podstaty § 35 odst. 1 písem. e) a h) památkového zákona a za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 20 000,- Kč. Žalobce se odvolal proti shora uvedenému rozhodnutí s odůvodněním, že se jednalo o dočasné řešení propojení vzduchotechniky, které mělo být posléze odstraněno a řešeno vhodným způsobem. Dále namítal, že ze strany správního orgánu došlo k procesnímu pochybení, neboť po doplnění dokazování o spisový materiál nedošlo k seznámení žalobce s podklady pro rozhodnutí a neměl možnost vyjádřit se k důkazům po doplnění dokazování ve smyslu § 36 správního řádu. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí prvostupňového správního orgánu tak, že uložil žalobci pokutu ve výši 20 000,- Kč za to, že spáchal správní delikt dle § 35 odst. 1 písm. e) zákona o státní památkové péči, když porušil ustanovení § 14 odst. 1 tím, že jako vlastník objektu č.p. 33/5 v Krajinské ulici v Českých Budějovicích na pozemku parc. č. 35/1 v k.ú. České Budějovice 1 nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek provedl obnovu (modernizaci) – osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí objektu této kulturní památky v říjnu 2010 bez závazného stanoviska obecního úřadu s rozšířenou působností a za to, že spáchal správní delikt dle § 35 odst. 1 písm. h) o státní památkové péči, když porušil § 14 odst. 2 tím, že jako vlastník objektu č.p. 486 v Krajinské ulici na pozemku parc. č. 34/3 v k.ú. České Budějovice, který není kulturní památkou, ale je v Městské památkové rezervaci provedl umístění zařízení – osazení vzduchotechnického vnějšího potrubí nad střešní konstrukcí objektu a na této Pokračování - 6 - 10A 93/2011 nemovitosti v městské památkové rezervaci v říjnu 2010 bez závazného stanoviska obecního úřadu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce především namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav, kdy navrhoval provedení důkazů spisy stavebního úřadu, jež se týkají stavebních úprav objektů. Tímto důkazem by bylo zjištěno, jaký byl stavebně technický stav nemovitosti včetně umístění vzduchotechniky. Správní orgán si vyžádal důkazní materiál, avšak žalobce nebyl informován o tom, že tento materiál bude posuzován a kdy se tak stane a nebylo mu tak umožněno vyjádřit se k úplnosti dokumentace vyžádané správním orgánem, ale také k obsahu takto poskytnuté dokumentace, aby mohl označit ty části spisů stavebního úřadu jež svědčí v jeho prospěch, přičemž správní orgán učinil úřední záznam, že ve správním spise nebyly zjištěny žádné nové rozhodné skutečnosti pro řešenou věc svědčící ve prospěch či neprospěch žalobce. Správní orgán proto postupoval i v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu, protože po doplnění spisového materiálu nedal žalobci možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, kdy existují i důvodné pochybnosti o tom, co vlastně správní orgán posuzoval, když ze spisu není zřejmé, zda se jednalo o kopie, originály, část spisu nebo jen jednoho spisu a kterého. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce dne 21.2.2011 podal návrh, aby dokazování bylo doplněno o spisový materiál, který je ohledně posuzovaných nemovitostí veden u stavebního úřadu, neboť v řízení vedeném současně s tímto řízením jsou hodnoceny otázky podstatné pro rozhodnutí o této věci, a proto navrhoval, aby součástí spisu se staly doklady, které souvisí s danou věcí a dotčenými nemovitostmi pokud jsou vedeny u jakéhokoliv odboru Magistrátu města České Budějovice, tak aby byl řádně zjištěn skutečný stav a okolnosti jednání žalobce. Správní orgán vyžádal u stavebního úřadu spisový materiál o poskytnutí kopií spisového materiálu. Dne 4.3.2011 správní orgán učinil záznam do spisu, ve kterém uvedl, že správní orgán prostudoval správní spis Stavebního úřadu v Českých Budějovicích. Nebyly zjištěny žádné nové rozhodné skutečnosti pro řešenou věc svědčící ve prospěch či neprospěch žalobce. Krajský soud s ohledem na shora uvedený úřední záznam je nucen konstatovat, že skutkový stav, tak jak byl správním orgánem zjištěn a z něhož vycházel i žalovaný jako správní orgán II. stupně při vydání napadeného rozhodnutí, nemá dostatečnou oporu ve spisové dokumentaci, neboť při zajišťování důkazů byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobce, že správní spis vedený u stavebního úřadu ohledně předmětných nemovitostí může být důkazním prostředkem, z kterého měl správní orgán vycházet. Úřední záznam pořízený správním orgánem dne 4.3.2011 je zcela nedostačující co do své konkrétnosti, jednoznačnosti a průkaznosti. Podle § 3 správního řádu nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Naplnění zásady materiální pravdy vyžaduje, aby skutková stránka věci byla zjištěna dostatečně ve vztahu k řádnému posouzení a uplatnění zásad legality, přiměřenosti a předvídatelnosti rozhodnutí správních orgánů. Pouze v takovém případě je možno považovat skutkový stav za dostatečně zjištěný. Zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu je třeba klást zejména v rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt zahajovaného z úřední povinnosti jako jedné ze základních forem správního trestání. V souvislosti s tím soud poukazuje rovněž i na zásadu vyšetřovací (vyhledávací) ve smyslu Pokračování - 7 - 10A 93/2011 ustanovení § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu, podle něhož v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Soud dospěl k závěru, že při zjišťování skutkového stavu jako základu uložení sankce za správní delikt správní orgány výše uvedený požadavek zásadním způsobem nedodržely. Pořízený záznam ze spisu ze dne 4.3.2011 konkrétně nespecifikuje, jaký správní spis stavebního úřadu byl prostudován a jaké konkrétní písemnosti spis stavebního úřadu obsahoval, záznam není dostatečně průkazný, aby na jeho základě mohl být učiněn správním orgánem závěr, že nebyly zjištěny žádné nové rozhodné skutečnosti pro danou věc. Soudem je proto hodnocen uvedený záznam jako neurčitý, v případě, že v něm absentují jakékoliv bližší údaje dokládající, jaký spis měl správní orgán k dispozici a jaké konkrétní písemnosti obsahoval a jakým způsobem byly správním orgánem tyto písemnosti vyhodnoceny. V předmětném záznamu jakékoliv bližší údaje o listinných důkazech zcela chybí. Záznam učiněný správním orgánem dne 4.3.2011 je nutno posuzovat jako záznam ve smyslu § 53 odst. 6 správního řádu, který byl nesprávně proveden v případě, že v záznamu není řádně konkretizován spis, ze kterého byl záznam učiněn, ani nebyl učiněn záznam o provedení důkazu listinou. Jestliže žalobce podal návrh na provedení důkazu spisem stavebního úřadu, bylo jeho povinností tento důkaz provést. Provádění důkazů přísluší správnímu orgánu. K závěru o zcela nedostatečném zjištění skutkového stavu přispívá i tvrzení žalobce, který se v průběhu celého řízení před správními orgány obou stupňů proti závěrům správních orgánů opakovaně bránil a navrhoval za tím účelem zajištění spisového materiálu od stavebního úřadu. Za tohoto nedostatečně zjištěného skutkového stavu žalovaný nesprávně dospěl k závěru, že v předmětné věci bylo dostatečně prokázáno, že jednání žalobce naplňovalo znaky správního deliktu. Skutkové zjištění z něhož správní orgán vycházel, nemá oporu ve spise, přičemž při jeho zjišťování byl porušen zákon takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost. Proto měl žalovaný, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Podle § 50 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Z uvedeného vyplývá, že v rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt zahajovaného z úřední povinnosti, jako jedné ze základních forem správního trestání, je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu ze strany správních orgánů a jejich rozhodnutí důsledně poměřovat zásadou materiální pravdy jako jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 správního řádu, jakož i zásadou vyšetřovací podle § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu. Shora uvedeným postupem bylo správními orgány porušeno ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, dle něhož nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V daném případě, kdy k podnětu žalobce byl vyžádán od stavebního úřadu spisový materiál a následně pořízen dne 4.3.2011 záznam, nebyl žalobce seznámen s obsahem uvedeného záznamu před vydáním rozhodnutí ve věci. Ze strany správního orgánu došlo k porušení § 36 odst. 3 správního řádu v případě, že žalobci nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí i za situace, Pokračování - 8 - 10A 93/2011 kdy správní orgán nezajistil řádný záznam o tom, jaký spis a jaké listiny vlastně posuzoval a přezkoumatelným způsobem nebylo v záznamu odůvodněno, z jakého důvodu správní orgán nezjistil žádné nové rozhodné skutečnosti pro danou věc. Po předložení spisového materiálu bylo povinností správního orgánu žalobce informovat o tom, jaký spisový materiál bude jím posuzován a kdy se tak stane. Žalobci mělo být tak umožněno vyjádřit se jednak k úplnosti spisového materiálu, a jednak k jeho obsahu za účelem označení části spisu, jež svědčí v jeho prospěch. Podle § 51 odst. 2 správního řádu o provedení důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. V daném případě, kdy tedy orgán posuzoval spis stavebního úřadu (aniž je známo jakého čísla jednacího a čeho se spis stavebního úřadu týkal), bylo povinností správního orgánu žalobce o tom vyrozumět. Pokud správní orgán neinformoval žalobce o tom, že správní spis byl jím obstarán a že bude jím spisový materiál posuzován, bylo porušeno ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu. Tuto procesní vadu nelze zhojit ani postupem dle § 36 odst. 3 správního řádu. Dokazování je souhrn procesních úkonů správního orgánu prováděných z úřední povinnosti s cílem zajistit, aby rozhodnutí odpovídalo okolnostem daného případu a bylo v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Dokazování tedy není pouhé nahlédnutí do správního spisu. Žalobce měl být tedy vyrozuměn o tom, že dojde k posouzení obsahu spisu ze strany správního orgánu. Žalobce namítá, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení, protože provizorní vedení potrubí vzduchotechniky nelze podřadit pod pojem obnova podle zákona o památkové péči. Tuto námitku v této fázi řízení, kdy nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci nelze posoudit, neboť teprve poté, co se správní orgán řádně vypořádá s důkazním návrhem žalobce, bude možno zaujmout stanovisko, zda se jedná o obnovu či nikoliv. Soud proto dospěl k závěru, že správní orgán nepostupoval v řízení v souladu s procesním předpisem a v důsledku toho bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, učiněné na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Proto soud dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Žalobce byl v řízení úspěšný, byla mu proto přiznána náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, dva úkony právní pomoci po 2 100,- Kč, 2x 300,- Kč režijní paušál a DPH ve výši 960,- Kč. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 9 - 10A 93/2011 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. ledna 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.