10 A 95/2011
č. j. 10 A 95/2011-27
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 A 95/2011-27
- NSS 4 As 29/2012-30
Citované zákony (4)
Rubrum
10A 95/2011 – 27 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek domu Baarova ulice 1686/67, České Budějovice, Baarova 1686/67, zastoupeného JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. č. 123/36, proti žalovanému Magistrátu města České Budějovice, se sídlem České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II. č.1, 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2011 č.j. ODSH/1265.1/11/Ma, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 4.11.2011 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2011 č.j. ODSH/1265.1/11/Ma, kterým bylo povoleno užívání stavby: „stavební úpravy komunikace ulice J.Š. Baara v Českých Budějovicích“ na pozemcích v katastrálním území České Budějovice 3. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.3.2011. Žalobce má za to, že v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 písm. b/ správního řádu měl být v kolaudačním řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí /kolaudačního rozhodnutí/, účastníkem řízení, neboť dotčené rozhodnutí je způsobilé zasáhnout do práv žalobce. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, žalobce nepovažoval za účastníka řízení. Napadené kolaudační rozhodnutí nebylo žalobci proto dosud doručeno. S napadeným rozhodnutím se žalobce seznámil až dne 7.9.2011, a to nahlédnutím do spisu, které provedl právní zástupce žalobce. Žalobce má za to, že byl postupem správního orgánu zkrácen na svých právech. Napadené rozhodnutí je nicotné, neboť trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, nebo trpí jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutím bylo omezeno nerušené užívání vlastnického práva. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. S odkazem na 27 odst. 1 písm. b/ správního řádu řešil účastníky řízení v řízení z moci úřední. Účastníkem kolaudačního řízení dle § 78 zákona č. 50/1976 Sb. je stavebník, vlastník stavby, uživatel, je-li v době zahájení řízení znám, vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno. Z toho vyplývá, že žalobce nemohl a nemůže být považován za účastníka řízení. Pokračování - 2 - 10A 95/2011 Magistrát města České Budějovice dne 8.3.2011 pod č.j. ODSH/1265.1./11/Ma vydal kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání shora uvedené stavby. Toto usnesení bylo žalovaným doručeno Společenství vlastníků Lipenská 32, České Budějovice dotčeným orgánům – KHS Jihočeského kraje, České Budějovice, HZS Jihočeského kraje, České Budějovice, IBP České Budějovice, Policii ČR, Magistrátu města České Budějovice – odboru ochrany životního prostředí. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.3.2011. V dané záležitosti žalobce se domáhá zrušení kolaudačního rozhodnutí, které bylo vydáno Magistrátem města České Budějovice, proti kterému byla možnost se odvolat do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, odboru dopravy a silničního hospodářství. Podle ustanovení § 5 s.ř.s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí tradiční žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpání řádných opravných prostředků žalobcem je za podmínek stanovených v § 68 písm. a/ s.ř.s. důvodem nepřípustnosti žaloby a takovou žalobu proti rozhodnutí soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. Účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve svojí procesní dispozici a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Soud v souvislosti s tím odkazuje na právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.9.2003 č.j. 4 As 27/2003m podle něhož „s ohledem na ustanovení § 5 a § 68 písm. a/ s.ř.s. lze za přípustnou považovat žalobu jen za podmínky vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zákon. To platí i pro případ, že byl účastník správního řízení opomenut a nebylo mu doručeno příslušné rozhodnutí. Soud proto uzavřel, že žalobce, jestliže měl za to, že mu měl být přiznán status účastníka řízení, měl brojit proti napadenému správnímu rozhodnutí nejprve odvoláním, nikoliv přímo žalobou /event. mimořádným opravným prostředkem – návrhem na obnovu řízení/. V souvislosti s tím rovněž soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.7.2004 sp. zn. 2 As 5/2004, dle něhož je nutno vycházet ze skutečnosti, že smyslem odvolání ve správním řízení je, aby se domohli přezkumu správního rozhodnutí ty osoby, které se cítí být napadeným rozhodnutím dotčeny ve svých právech, přičemž procesní práva těchto osob mají být v zásadě rovná. Pokud by byl přijat návrh žalobce, tedy že osoby, jimž nebylo přiznáno účastenství ve správním řízení, nemusejí podat odvolání, ale mají podat přímo žalobu ve správním soudnictví, bylo by jejich procesní postavení výhodnější v jistém smyslu, zejména by mohlo vést až ke stavu, kdy je totéž prvostupňové správní rozhodnutí napadeno odvoláním ze strany uznaných účastníků řízení a zároveň žalobou ze strany těch, kterým toto postavení přiznáno nebylo. Pokračování - 3 - 10A 95/2011 Soud proto uzavřel, že povinnost vyčerpat před podáním žaloby ke správnímu soudu řádné opravné prostředky ve správním řízení se vztahuje i na opomenutého účastníka ve správním řízení. Pokud tedy žalobce v době podání správní žaloby byl přesvědčen, že měl být účastníkem řízení, pak měl podat proti napadenému rozhodnutí prvního stupně odvolání. Neučinil-li tak, nelze než uzavřít, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky ve správním řízení. Žaloba je dle § 68 písm. a/ s.ř.s. nepřípustná. Na faktu, že žalobce měl namísto toho, že podal žalobu ve správním soudnictví, nejprve podat odvolání, nic nemění ani skutečnost, že mu nebylo napadené rozhodnutí žalovaného doručeno. Tato skutečnost měla za situace, kdy se žalobce o obsahu napadeného rozhodnutí dozvěděl jinak, samozřejmě vliv na běh lhůty k podání odvolání, nikoliv však na samotnou možnost je podat. Soud proto uzavřel, že žalobce podal žalobu za procesní situace, kdy nevyčerpal řádný opravný prostředek /odvolání v řízení před správním orgánem/, proto podání žaloby je dle § 68 písm. a/ s.ř.s. nepřípustné a soudu nezbylo než ji podle § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. odmítnout. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen jím zaplacený soudní poplatek ve výši 3000,- Kč, neboť žaloba byla odmítnuta /§ 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích/.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování - 4 - 10A 95/2011 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. února 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.