10 A 96/2011
č. j. 10 A 96/2011-22
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
10A 96/2011-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce Ing. J.P., bytem B. X, právně zastoupeného JUDr. Markem Šťastným, advokátem v Horažďovicích, Ševčíkova 38, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru legislativy a vnitřních věcí, oddělení správní, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.9.2011, č.j. KUJCK/34371/2011/OLVV/2, takto:
Výrok
Rozhodnutí Krajského úřadu - Jihočeského kraje České Budějovice, odboru legislativy a vnitřních věcí, oddělení správní, ze dne 7.9.2011, č.j. KUJCK/34371/2011/OLVV/2 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 760,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 8.11.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti Pokračování - 2 - 10A 96/2011 rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí ze dne 27.6.2011, č.j. ZP06/2011/01632/18, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce namítal, že rozhodnutí považuje za odporující zákonu i věcně nesprávné. Rozhodnutí bylo stiženo vadami, pro které neobstojí. V prvé řadě nerozhodoval věcně příslušný orgán. Zákon o zbraních výkon státní správy v oblasti zbraní orgánům obce nesvěřuje. Ve smyslu tohoto zákona policie vykonává dohled nad dodržováním zákona, a tudíž byla příslušná k projednání přestupku policie. Správní orgány dále dotvářely skutkový stav věci nepodloženými úvahami, neboť žalobce je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny, a tudíž osobou oprávněnou k nabývání držení a nošení zbraní. Z toho důvodu nebyla žádným jeho jednáním naplněna skutková podstata přestupku. Ve věci byl vyslechnut svědek R. ohledně data uskutečnění převodu zbraně, kterou nabyl žalobce do svého vlastnictví, avšak tato skutečnost nebyla nade vší pochybnost zjištěna ani výslechem tohoto svědka, a to přestože je pro vyslovení závěru v dané věci podstatná. Prvostupňový orgán se přiklonil k nepodloženému tvrzení svědka, ačkoliv tvrzení žalobce mělo oporu v jím předložené kupní smlouvě z níž je patrné, že byla uzavřena 15.12.2010. Podle názoru žalobce zůstalo sporné, kdy došlo ke skutečnému předání zbraně. Žalobce trvá na tom, že k němu došlo dne 15.12.2010, tedy dne kdy byla uzavřena kupní smlouva a zároveň bylo vydáno povolení podle § 12 odst. 1 zákona o zbraních. Žalobce proto vytýkal správním orgánům, že z rozhodnutí není zřejmé, z jakého důvodu byla dána přednost tvrzení svědka R. před tvrzením žalobce, které mělo oporu v kupní smlouvě. V rozhodnutí ohledně uznání žalobce vinným z přestupku se správní orgány zabývaly pouze zdůvodněním formálního znaku přestupku, zcela pominuly zdůvodnění materiálního znaku přestupku, tedy toho, čím žalobce porušil nebo ohrozil zájem společnosti. Žalobce má za to, že svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu přestupku. Rozhodnutí označil jako vadné, vady spatřoval v nesprávném postupu správních orgánů a dosahují takové intenzity, že činí rozhodnutí nepřezkoumatelné. Proto bylo navrženo rozhodnutí zrušit bez jednání a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, jen na základě účastníky předložených spisů. K námitce věcné nepříslušnosti správního orgánu uvedl, že se s ní zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Příslušnost k projednání přestupků ve správním řízení v dané věci není zákonem o zbraních upravena. Proto je nutné vycházet z přestupkového zákona, kde v ustanovení § 53 odst. 2 je stanovena věcná příslušnost pro obecní úřady k projednávání přestupků pro případ, že nejsou příslušné jiné správní orgány. K námitce žalobce ohledně upřednostnění svědectví PhDr. Romana Ráže ohledně skutečného předání zbraně žalovaný uvedl, že tuto výpověď považuje za věrohodnou. Věrohodnost této výpovědi vyplývá z postupu svědka, který dne 13.12.2010 oznámil na policii převod této zbraně. Současně odevzdal i průkaz zbraně č. X i kupní smlouvu ze dne 7.12.2010. Pokud by svědek zbraň vlastnil, jistě by se na policii nedostavil. Rovněž by nebylo zdůvodnitelné, že by převedl zbraň na žalobce a odevzdal průkaz zbraně před uzavřením kupní smlouvy. Věrohodnost výpovědi je dovozována i z provedeného přestupkového řízení, které bylo proti svědkovi vedeno odborem kanceláře úřadu Městského části Prahy 22. Svědek byl uznán vinným ze spáchání přestupků podle zákona o zbraních, kde ve svůj neprospěch jako datum převodu zbraně uvedl datum 7.12.2011, a nikoliv 15.12.2010, neboť pokud by skutečně uvedl datum převodu zbraně 15.12.2010 vyhnul by se stíhání za spáchaný přestupek. Naopak údaj uvedený Pokračování - 3 - 10A 96/2011 žalobcem je ze strany správního orgánu chápán jako účelová snaha o snížení závažnosti žalobcova protiprávního jednání. Podle názoru žalovaného byl bez pochyb zjištěn skutkový stav věci a byly vzaty v úvahu všechny skutečnosti, které vyšly najevo a byly pro posouzení věci rozhodné. K absenci odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že toto zdůvodnění obsahuje rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Skutečnost, že povolení bylo žalobci vydáno dodatečně nezbavuje skutek společenské nebezpečnosti, ten pouze snižuje a k odpovědnosti za přestupek v dané věci postačuje i zavinění z nedbalosti, není nutné úmyslné jednání. III. Obsah správních spisů (4) Ze správního spisu, který si soud vyžádal vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (5) Městskému úřadu, odboru životního prostředí v Písku bylo zasláno Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje dne 10.1.2011 oznámení přestupku žalobce pod č.j. KRPC–1699–1/PŘ–2011–0205IZ. Žalobce se měl dopustit přestupku podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, tím, že dne 7.12.2010 nabyl na základě kupní smlouvy do vlastnictví revolver zn. W., model RX, ráže X Magnum, v.č. X, bez povolení příslušného útvaru policie a držel jej bez příslušného povolení do 15.12.2010. Dne 15.12.2010 se žalobce dostavil na útvar policie za účelem oznámení nabytí vlastnictví zbraně a její registrace. V době nabytí zbraně povolení ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o zbraních a střelivu neměl. (6) Žalobci bylo dne 28.1.2011 sděleno obvinění a byl předvolán k ústnímu jednání. Městský úřad Písek, odbor životního prostředí sepsal protokol z ústního projednání přestupku ze dne 3.3.2011. Žalobce byl opakovaně předvolán k ústnímu jednání, které se konalo dne 6.4.2011. Při tomto jednání žalobce uvedl, že uzavřel kupní smlouvu na předmětnou zbraň s panem PhDr. R. dne 15.12.2010 a zároveň došlo k fyzickému převzetí zbraně. Poté učinil kroky k řádné registraci zbraně, a to rovněž dne 15.12.2010. Při registraci zbraně mu bylo sděleno, že ke koupi zbraně mělo být vydáno povolení, o které okamžitě požádal. Má za to, že se protiprávního jednání nedopustil. K dotazu správního orgánu, že k prodeji zbraně mělo dojít dne 7.12.2010 dle sdělení původního majitele žalobce uvedl, že mu není důvod uvedení tohoto údaje znám. Předložil kupní smlouvu na převod zbraně ze dne 15.12.2010. (7) Městský úřad v Písku požádal Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy o poskytnutí podkladů v této věci pro vedení přestupkového řízení. Bylo mu zasláno rozhodnutí městské části Praha 22 ze dne 28.3.2011, kterým byl R.R. uznán vinným z přestupku proti pořádku ve státní správě porušením povinnosti stanovené ve zvláštním právním předpise, konkrétně v § 22 odst. 3 písm. a) a § 76 odst. 4 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu tím, že dne 7.12.2010 prodal žalobci zbraň, který však tou dobou nebyl oprávněn k vlastnictví držení a nošení této zbraně. Dále bylo Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy sděleno datum oznámení o převodu vlastnictví zbraně, které podal PhDr. R. dne 13.12.2010. Téhož dne odevzdal průkaz zbraně. Kupní smlouva nebyla u spisu vedena, avšak bylo zaznamenáno, že k převodu zbraně došlo 7.12.2010 na základě kupní smlouvy. (8) Městský úřad v Písku požádal dne 12.5.2010 Úřad městské části Prahy 22 o poskytnutí informací k dané věci, které byly úřadu zaslány dne 24.5.2011. Městský úřad v Písku vydal dne 3.6.2011 usnesení, kterým požádal Úřad městské části Praha 22 o provedení výslechu svědka PhDr. R.R. podle § 55 správního řádu a v usnesení uvedl, jaké dotazy by svědkovi měly být při výslechu položeny. Současně bylo požádáno tímto Pokračování - 4 - 10A 96/2011 usnesením o provedení důkazu listinou podle § 53 správního řádu, a to kupní smlouvou, kterou měl 7.12.2010 PhDr. R.R. převést vlastnictví předmětné zbraně na žalobce. O výslechu svědka PhDr. R.R. sepsal Úřad městské části Praha 22 protokol o ústním jednání, které se konalo 7.6.2011 v kanceláři úřadu. Z protokolu je zřejmé, že byl sepsán oprávněnou úřední osobou se svědkem. V protokole není uvedeno, že by výslechu svědka byla přítomna jiná osoba. Svědek uvedl, že smlouva byla sepsána žalobcem asi dne 7.12.2010, neboť ji převzal od sestry žalobce 8.12.2010. Smlouvu podepsal dne 8.12.2010 a předal jí sestře žalobce zpět, aby jí předala v jeho bydlišti. Faktické předání zbraně bylo provedeno 10.12.2010, když žalobce přijel pro zbraň do Prahy, převzal ji a předal i podepsanou smlouvu. Kdy žalobce smlouvu podepsal svědkovi nebylo známo. Má za to, že ji musel podepsat mezi 8. – 10.12.2010. Oznámení o převodu zbraně žalobce odevzdal na policii 13.12.2010. Ohledně rozporu týkajícího se data uzavření smlouvy nic neuvedl a neuměl jej vysvětlit. Městský úřad zaslal žalobci dne 10.6.2011 informaci ohledně možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. K tomu byla žalobci poskytnuta lhůta pěti dnů. (9) Městský úřad v Písku, odbor životního prostředí vydal dne 27.6.2011 rozhodnutí pod č.j. ZP06/2011/01632/18, kterým uznal žalobce vinným z přestupku podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o zbraních, kterého se dopustil tím, že dne 10.12.2010 nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s PhDr. R.R. do vlastnictví zbraň kategorie B revolver zn. W., model RX, ráže X Magnum, v.č. X, bez povolení příslušného útvaru policie a držel jej bez tohoto povolení do 15.12.2010. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000,- Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální částce 1 000,- Kč. Rozhodnutí bylo odůvodněno především tím, že v dané věci nebylo možné z poskytnutých podkladů jednoznačně určit, kdy skutečně došlo ke skutečnému převodu zbraně, a proto správní orgán tuto otázku postavil na jisto provedením důkazu svědeckou výpovědí PhDr. R.R. a důkazem listinou. Výslech svědka byl proveden s ohledem na věk svědka v místě jeho bydliště, protokol o výslechu svědka byl úřadu doručen dne 9.6.2011. Z obsahu výpovědi svědka učinil správní orgán zjištění, které mělo význam pro konečné posouzení věci. Přípisem ze dne 10.6.2011 umožnil správní orgán účastníku řízení seznámit se s doplněnými podklady, čehož žalobce nevyužil. Správní orgán uzavřel na základě svědecké výpovědi PhDr. R.R., že k fyzickému převzetí zbraně žalobcem došlo 10.12.2010, a tudíž do data 15.12.2010 se u žalobce jednalo o nepovolené nabytí zbraně a nepovolené držení této zbraně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal. O odvolání bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem dne 7.9.2011 tak, že odvolání bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Odvolací orgán uzavřel, že ve věci rozhodoval věcně příslušný správní orgán. Správní orgán I. stupně považoval za rozhodné datum nabytí zbraně žalobcem 10.12.2010, kdy podle svědka PhDr. R. R. došlo k fyzickému převzetí žalobcem. Tvrzení žalobce, že zbraň převzal až 15.12.2010 odvolací orgán shodně jako orgán prvostupňový označil jako účelové. IV. Právní názor soudu (10) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. (11) Žalobce v prvé řadě namítal věcnou nepříslušnost správních orgánů, které vydaly žalobou napadené rozhodnutí, neboť podle jeho názoru je příslušným orgánem k projednání věci Policie ČR. Tato námitka důvodná není. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, v platném znění, neobsahuje speciální právní úpravu ohledně příslušnosti orgánů k projednání přestupků s výjimkou přestupků projednávaných v blokovém řízení. Tyto přestupky mohou Pokračování - 5 - 10A 96/2011 být ve smyslu ustanovení § 77a tohoto zákona projednány policií. Příslušnost k projednání přestupků ve správním řízení zákonem o zbraních a střelivu stanovena není. Z toho důvodu platí pro stanovení věcné příslušnosti správních orgánů pro projednání přestupků podle zákona o zbraních a střelivu ustanovení § 52 a § 53 přestupkového zákona. Ve smyslu ustanovení § 53 odst. 2 přestupkového zákona projednávají přestupky obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány. V konkrétním případě byla proto věc správně předložena Městskému úřadu v Písku k projednání přestupku žalobce. K této žalobní námitce žalovaný správní orgán ze znalosti věci doplnil, že funkční příslušnost k projednávání přestupků na úseku zbraní a střeliva je dána organizačním řádem Městského úřadu v Písku, kdy tyto přestupky projednává odbor životního prostředí. (12) Žalobce dále namítal, že rozhodnutí správních orgánů je stiženo vadami, pro které neobstojí, neboť žalovaný na základě zjištěného skutkového stavu posoudil věc po právní stránce nesprávně. V řízení se podle názoru žalobce nepodařilo nade vší pochybnost zjistit, kdy došlo k předání předmětné zbraně ani vyvrátit tvrzení žalobce a nesprávně bylo rozhodnuto na základě nepodloženého tvrzení jediného svědka. Skutkový stav byl dotvořen v takovém míře nepodloženými úvahami, kterou nemohou sloužit jako podklad pro vyslovení závěru ohledně spáchání přestupku ani v porovnání se zásadou volného hodnocení důkazů. Postup byl v příkrém rozporu se zásadami správního trestání. Tuto námitku žalobce soud považuje za důvodnou. (13) Z obsahu spisu správních orgánů soud zjistil, že poté, co správní orgán I. stupně žalobci dne 28.1.2011 sdělil ve smyslu § 73 odst. 1 zákona o přestupcích obvinění z přestupku a žalobce se při ústním jednání k tomuto přestupku vyjádřil tak, že přestupkové jednání odmítl s odkazem na listinu – kupní smlouvu, na základě které měl zbraň od předchozího majitele PhDr. R.R. koupit dne 15.12.2010, a tudíž ke spáchání přestupkového jednání, pro které mu bylo sděleno obvinění, nedošlo. Správnímu orgánu však na základě písemností předložených Policií ČR vznikly pochybnosti ohledně data skutečného převodu předmětné zbraně mezi PhDr. R.R. a žalobcem, neboť z poskytnutých podkladů toto datum nebylo možné jednoznačně určit, a proto správní orgán přistoupil k provedení důkazu svědeckou výpovědí PhDr. R.R. a důkazu listinou, na základě které se měl svědek vyjádřit k uskutečnění převodu zbraně. Správní orgán přistoupil k provedení svědecké výpovědi dožádáním u Úřadu městské části Praha 22 s ohledem na věk a bydliště svědka. Provedení výslechu svědka byla přítomna, jak vyplývá z protokolu o výslechu tohoto svědka, pouze oprávněná úřední osoba. Žalobce nebyl o konání výslechu svědka předem vyrozuměn a při výslechu nebyl přítomen. (14) V dané věci je podstatné, že skutkový stav nevyplýval ze správního spisu a správní orgán i v prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že z poskytnutých podkladů nebylo možno jednoznačně určit, kdy došlo ke skutečnému převodu předmětné zbraně. Právě s ohledem na tuto skutečnost bylo přistoupeno k výslechu klíčového svědka. Při opatřování podkladů pro rozhodnutí je stanovena v § 50 odst. 3 správního řádu správnímu orgánu povinnost zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Dokazování probíhá podle ustanovení § 51 správního řádu. V tomto ustanovení je v odstavci druhém stanoveno, že o provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá správní orgán pouze vůči účastníkovi, který se vzdal práva účasti při dokazování. V daném případě byla svědecká Pokračování - 6 - 10A 96/2011 výpověď PhDr. R.R. opatřena prostřednictvím dožádaného správního orgánu, tedy mimo ústní jednání a žalobce nebyl o konání svědecké výpovědi informován a neměl možnost se provedení výslechu svědka účastnit. Přitom i na základě ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu provedení výslechu svědka bez přítomnosti účastníka řízení, aniž by byl o konání výslechu účastník předem vyrozuměn, je nezákonným upřením práva účastníka řízení účastnit se výslechu svědka a práva klást svědkovi otázky. Tato práva jsou zaručena v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (kupříkladu rozsudek NSS č.j. 1 Azs 96/2005-63, nález ÚS sp.zn. II.ÚS 232/02). V dané věci toto právo žalobci zaručeno nebylo, přestože se jednalo o opatření klíčového důkazního prostředku, z něhož správní orgán, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí obou stupňů, vycházel. Při opatřování tohoto důkazního prostředku se správní orgán neřídil základními zásadami správního řízení. Při řízení o spáchání přestupku je nutné klást důraz na dodržení zásady materiální pravdy a v té souvislosti v řízení zahájeném z úřední povinnosti je nutné respektovat i významnou úlohu zásady vyšetřovací. To vyplývá i z judikátu NSS sp.zn. 4 Ads 44/2010. V důsledku tohoto pochybení nelze výpověď svědka v neprospěch žalobce použít, neboť se jedná o důkaz, který byl proveden nezákonným způsobem. Tento postup nemůže zhojit ani skutečnost, že žalobci bylo sděleno, že má právo seznámit se s podklady pro rozhodnutí a tohoto práva nevyužil. Žalobci bylo upřeno právo reagovat na výpověď svědka a případně jej konfrontovat se svými tvrzeními. Správní orgán z výpovědi tohoto svědka vycházel, tuto výpověď svědka jako takovou považoval pro rozhodnutí o naplnění skutkové podstaty přestupku žalobce jako podstatnou, a proto je třeba trvat na dodržení zákonného postupu. Je tomu tak především z toho důvodu, že zjištěný skutkový stav měl sloužit jako základ pro uložení sankce. Správní orgány zákonné požadavky při opatřování a zjišťování skutkového stavu věci nedodržely. Správní orgány proto porušily ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu, podle kterého je jejich povinností provádět důkazy za přítomnosti účastníků řízení, a to buď při ústním jednání, o jehož konání musejí být účastníci řízení s dostatečným předstihem uvědoměni nebo mimo ústní jednání, přičemž v takovém případě musí o provádění důkazů účastníky řízení správní orgán včas vyrozumět, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Povinnost správního orgánu informovat účastníky řízení vyplývá ze základních zásad činnosti správního orgánu, zejména z ustanovení § 4 odst. 3 správního řádu, podle kterého musí správní orgán uvědomit dotčené osoby s dostatečným předstihem a z odstavce čtvrtého téhož ustanovení, podle kterého musí správní orgán umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. (15) V dané záležitosti soud proto uzavřel, že skutkový stav, který vyplýval ze správního spisu nebyl bez přihlédnutí k výpovědi svědka PhDr. R. R. dostačující pro závěr o tom, že se žalobce svým jednáním dopustil přestupku, za který byl postižen. Rozhodnutí žalobou napadené bylo postiženo vadou řízení spočívající v nezákonném provedení výslechu svědka, což mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí správních orgánů o přestupku žalobce, neboť závěry správních orgánů o spáchání daného přestupku nemají dostatečnou oporu v podkladech obsažených ve správním spisu bez přihlédnutí k výpovědi klíčového svědka vyslechnutého bez přítomnosti žalobce. V. Závěr, náklady řízení (16) Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno při podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Soud proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pokračování - 7 - 10A 96/2011 (17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 8 760,- Kč, představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč, náklady zastoupení advokátem po 2 100,- Kč za 2 úkony (§ 9 odst. 3 písm. f/, § 7 bod b/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), tedy 4 200,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), tedy 600,- Kč, 20 % DPH z částky 4 800,- Kč, 960 Kč. Náklady řízení celkem 8 760,- Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. dubna 2012 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.