10 A 97/2011
č. j. 10 A 97/2011-43
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
10A 97/2011-43 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P.D., bytem S., N.S. X, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.10.2011, č.j. OREG 35306/2011/kamenska, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Praha, Na Pankráci 546/56, zastoupené společností PRAGOPROJEKT a.s., se sídlem Praha 4, K Ryšánce 1668/16, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč k jeho rukám.
Odůvodnění
I. Vymezení věci (1) Žalobou, doručenou dne 9.11.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 5.10.2011, č.j. OREG 35306/2011/kamenska, které mu bylo doručeno dne 12.10.2011. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Soběslav, odboru výstavby a regionálního rozvoje ze dne 10.6.2011, č.j. MS/14536/2011-roz a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce namítal, že rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu nebylo adresováno žalobci jako vlastníkovi, ale jako příjemce byl označen PRAGOPROJEKT a.s. V tom spatřuje vadu rozhodnutí. Dále žalobce namítl, že nebyl správně označen vyvlastňovací úřad, neboť ověřil, že neexistuje žádný správní orgán s označením odbor výstavby a RR. Rovněž uvedl, že byl ve správním řízení zastoupen Ing. P.D., který byl chybně označen jako účastník řízení, ačkoliv byl pouze zástupcem žalobce. V tomto směru bylo rozhodnutí správního orgánu vadné. Současně namítl nedodržení zákonného postupu při vydání vyvlastňovacího rozhodnutí. Záborem vyvlastňované části pozemku došlo k poškození a znehodnocení provozovny žalobce. Budoucí stavbou dojde nejen k odnětí části pozemku, ale i znemožnění podnikání, Pokračování - 2 - 10A 97/2011 neboť většina zákazníků nebude navštěvovat provozovnu žalobce. Tyto námitky správní orgány nevzaly při vyvlastňování pozemku v úvahu. Dále namítl, že pokud měl být vyvlastněním řešen veřejný zájem, bylo třeba vypořádat se finančně s problémy, které žalobci nastanou v důsledku rozšíření stávající komunikace faktickou likvidací jeho provozovny. V řízení rovněž žalobce namítal a žádal směnu pozemku s jiným pozemkem a případnou finanční kompenzaci, ale jeho návrhu nebylo věnováno dostatek pozornosti a nebyl ani řádně vypořádán. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaný uvedl, že je v dané věci dán důvod pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 2 s.ř.s., neboť se žalobce domáhá rozhodnutí ve věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. K žalobním námitkám žalovaný uvedl, že rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu bylo žalobci řádně oznámeno a žalobce mohl podat odvolání, což také učinil. Jako nedůvodný žalovaný označil požadavek na opravu rozhodnutí ohledně označení prvostupňového orgánu, neboť pokud je konkrétní odbor na základě vnitřních organizačních předpisů označen zkratkou, nejedná se o vadu, která by měla za následek chybné poučení a zásadní pro věc je skutečnost, že v rozhodnutí byl jako příslušný správní orgán uveden Městský úřad Soběslav. Písemnosti byly v daném řízení doručovány ve smyslu § 34 odst. 2 správního řádu procesnímu zástupci. Výroková část rozhodnutí odpovídala ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu i § 24 odst. 2 zákona o vyvlastnění. Rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu nemá žalobou vytýkané vady. Žalovaný dále uvedl, že ve vyvlastňovacím řízení bylo prokázáno splnění podmínek pro vyvlastnění ve smyslu § 3 - § 5 zákona o vyvlastnění. Bylo rozhodnuto i o výši náhrady pro vyvlastňovaného. Ve smyslu § 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění se jednalo o náklady vzniklé v důsledku vyvlastnění, nikoliv v důsledku provedení stavby. Další požadavky žalobce v řízení o vyvlastnění řešeny být nemohly. Námitky žalobce lze vznášet v řízení o umístění stavby, nikoliv v řízení vyvlastňovacím. Pokud vznikne žalobci provedením stavby škoda, musí se svého nároku domáhat u příslušného soudu, nikoliv u vyvlastňovacího úřadu. Ohledně výše náhrady za vyvlastnění odkázal žalovaný na ustanovení § 3 odst. 5 zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, kdy se cena sjednává ve výši tržní ceny obvyklé v daném místě a čase. Pojem obvyklé ceny je upravován zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Podkladem pro stanovení výše náhrady je ve smyslu § 20 zákona o vyvlastnění znalecký posudek. Žalovaný dále poukázal na to, že pro případ, kdy je požadováno poskytnutí jiného pozemku v souvislosti s vyvlastněním, lze tak postupovat pouze za předpokladu dohody mezi vyvlastňovaným a vyvlastnitelem. Taková dohoda uzavřena nebyla. Pro případ nevyužití postupu podle § 46 odst. 2 s.ř.s. žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Pro takový případ vyslovil souhlas s projednáním věci bez nařízeného jednání. (4) Žalobce k vyjádření žalovaného správního orgánu uvedl, že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. III. Písemnosti podstatné pro rozhodování v dané věci (5) Městskému úřadu v Soběslavi, jako vyvlastňovacímu úřadu, byla podána dne 15.11.2010 žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení, kterou se vyvlastnitel domáhal vydání rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku parc.č. X (orná půda) o výměře 667 m2 Pokračování - 3 - 10A 97/2011 v k.ú. Veselí nad Lužnicí, za účelem uskutečnění veřejně prospěšné stavby (§ 2 odst. 1 písm. i/ stavebního zákona a § 17 odst. 1 z.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), a to dálnice D 3 – 0308 C Veselí nad Lužnicí Bošilec, jako veřejně prospěšné stavby vymezené v územním plánu velkého územního celku Táborsko. K žádosti byly připojeny listiny, a to výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví žalobce k předmětnému pozemku, dopis ze dne 27.1.2010 s informací, že zástupce vyvlastnitele byl pověřen provedením majetkoprávního vypořádání k pozemkům dotčeným veřejně prospěšnou stavbou, tedy i p.p.č. X, dopis ze dne 13.4.2010 s informací o účelu vyvlastnění, s žádostí o souhlas se zadáním zpracování znaleckého posudku nebo o sdělení, že odvolatel zadá zpracování posudku sám a se stanovením lhůty 60 dnů k přijetí návrhu kupní smlouvy, návrh kupní smlouvy a znalecký posudek č. 1697/30/2010 ze dne 4.3.2010 zpracovaný znalcem A.M., kde kupní cena byla stanovena ve výši 91 930,- Kč, znalecký posudek č. 1897/230/2010 ze dne 8.11.2010 zhotovený na žádost vyvlastnitele (aktualizace posudku), který obsahuje porovnání ceny obvyklé a ceny zjištěné a plná moc pro zmocněnce vyvlastnitele. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno vyvlastňovacím úřadem dne 10.6.2011. Proti rozhodnutí bylo podáno žalobcem včas odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto dne 5.10.2011 pod č.j. OREG 35306/2011/kamenska tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu Městského úřadu Soběslav, odboru výstavby a regionálního rozvoje ze dne 10.6.2011 č.j. MS/14536/2011-roz bylo potvrzeno. IV. Právní názor soudu (6) V dané záležitosti se soud zabýval ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), otázkou splnění podmínek řízení a přípustnosti žaloby a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat, neboť se jedná o žalobu nepřípustnou, neboť se jedná o přezkum rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní záležitosti vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. (7) V dané záležitosti žalobce podal žalobu na přezkoumání správního rozhodnutí a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. Rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno bylo žalobci doručeno dne 12.10.2011 a žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 8.11.2011 a soudu bylo doručeno dne 9.11.2011, tedy ve lhůtě 30 dnů, která je stanovena v § 28 odst. 2 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v platném znění. (8) Žaloba byla podána u soudu s požadavkem na zrušení správního rozhodnutí, tedy soudu, který působí ve správním soudnictví. Soud působící ve správním soudnictví však nemá dánu věcnou příslušnost k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění, což vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu, zvláštního senátu. V usnesení ze dne 21.5.2008 č.j. Konf. 34/2008-15 zvláštní senát vyslovil: „počínaje účinností zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, tj. ode dne 1.1.2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o.s.ř.). Věcí vyvlastnění (§ 28 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění) je přitom třeba rozumět jak případy, kdy správní orgán návrhu na vyvlastnění vyhověl, tak případy, kdy jej pro neplnění zákonných podmínek zamítl. Podstatné je, že se správní orgán věcí zabýval meritorně a nikoliv již výsledek tohoto věcného posouzení.“ To vyplývá z usnesení zvláštního senátu č.j. Konf. 9/2009-4 ze dne 14.9.2009. Pokračování - 4 - 10A 97/2011 (9) V souzeném případě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení, což je postup předvídaný soudním řádem správním, neboť žalobce namítal nezákonnost rozhodnutí správního orgánu a žádal jeho zrušení. Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nelze v konkrétním případě postupovat podle soudního řádu správního, neboť část sedmá zákona o vyvlastnění upravuje projednání vyvlastnění v řízení před soudem v ustanovení § 28 odst. 1 tak, že k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána v občanském soudním řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud. Zákon tedy výslovně svěřuje projednání vyvlastnění řízení před soudem v občanském soudním řízení podle části páté o.s.ř. upravující řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, v ustanovení § 244 - § 250l). Z toho plyne, že ve věcech vyvlastnění se postupuje podle občanského soudního řádu v občanském soudním řízení. (10) Soud proto postupoval podle § 46 odst. 2 s.ř.s., kdy soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudní řízení a nebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě může žalobce do 1 měsíce od právní moci usnesení o odmítnutí návrhu podat žalobu k příslušnému soudu. (11) V dané záležitosti byla podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci vydaného v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Z toho důvodu soud postupoval podle § 46 odst. 2 s.ř.s. a žalobu odmítl, přičemž žalobce může ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu, jak bylo výše uvedeno, k věcně příslušnému soudu, kterým je Krajský soud v Českých Budějovicích v oblasti občanskoprávní s tím, že žaloba musí být koncipována ve smyslu § 244 a násl. o.s.ř., neboť v dané věci přísluší rozhodnout soudu v občanském soudní řízení. V. Závěr, náklady řízení (12) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Stejně tak osobě zúčastněné na řízení soud ve smyslu § 60 odst. 5 s.ř.s. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, neboť návrh na zahájení řízení byl odmítnut před prvním jednáním. Z toho důvodu byly splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen v částce 3 000,- Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací k jeho rukám.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 5 - 10A 97/2011 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 18. dubna 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.