10 Af 21/2013
č. j. 10 Af 21/2013-28
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 Afs 101/2013-39- KS Č. Budějovice 10 Af 21/2013-28
- NSS 9 Afs 101/2013-39
- NSS 10 Afs 86/2015-35
Citované zákony (7)
Rubrum
10Af 21/2013 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Sanitec, s.r.o., se sídlem v Táboře, Komenského 2501, zast. JUDr. Jiřím Pánkem, advokátem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 13.11.2012 č.j. 8079/12-1700, takto:
Výrok
Rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 13.11.2012 č.j. 8079/12-1700 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9.800,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 16.1.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 13.11.2012 č.j. 8079/12-1700, jímž byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím o uložení odvodů za porušení rozpočtové kázně a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. V žalobě se poukazuje na to, že žalobce uzavřel s 8 úřady práce dohody o poskytnutí příspěvků z veřejných prostředků na realizace projektů profesního rozvoje instalatérů v jednotlivých krajích. Projekt byl realizován a uhrazen dílem z finanční podpory z veřejných Pokračování - 2 - 10Af 21/2013 prostředků dílem ze zdrojů žalobce. Úřad pro hospodářskou soutěž shledal závady v nesprávně provedeném výběrovém řízení podle předpisů o veřejných zakázkách, žalobce za to sankcionoval, přičemž porušení předpisů nepovažoval za významná a uložené sankce hodnotil, jako preventivního charakteru. Na základě tohoto zjištění přijal správce daně závěr, že žalobce porušil rozpočtovou kázeň. V souvislosti s příspěvky poskytnutými Úřady práce v Ostravě, Plzni, Jihlavě a v hlavním městě Praze byl žalobci uložen odvod ve výši 2 % příspěvku. Tento odvod žalobce akceptoval. U 3 z 8 úřadů práce byl stanoven odvod ve výši 100 % poskytnuté finanční podpory zaplacené žalobci. Po zrušení původního rozhodnutí o odvolání rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.3.2012, č.j. 10Af 175/2011 – 35, bylo řízení doplněno výslechy několika svědků a jednatele žalobce. Z těchto výpovědí plyne, že došlo k chybě v písemném vyhotovení smluv. Provedené důkazy byly hodnoceny v rozporu se zákonem a byl sledován cíl doměřit sankci v nadměrné výši. Vůči žalobci bylo postupováno nepřiměřeně tvrdě, jestliže ke zvýšení kvalifikace přibližně 3.000 instalatérů na celém území České republiky došlo, žalobce na tuto činnost vynaložil téměř dvojnásobnou částku, než jakou přispěly úřady z veřejných prostředků. Námitky žalobce uplatněné v odvolání nebyly dostatečně určitě věcně i právně vyřízeny, čímž došlo ke zkrácení žalobce na jeho právech. Napadené rozhodnutí vydalo Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, které působilo v odvolacím řízení jako územní finanční orgán podle zák. č. 531/1990 Sb. Ve smyslu § 20 odst. 2 zák. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, v novelizovaném znění se odvolací instancí od 1.1.2013 rozumí Odvolací finanční ředitelství v Brně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dotace se řídila předpisy operačního programu rozvoj lidských zdrojů. Při kontrole bylo zjištěno, že žalobce nesplnil podmínku uskutečňovat zadávání zakázek v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Dohody uzavřené mezi žalobcem a jednotlivými úřady práce se liší od vzorové smlouvy textem, číslováním odstavců a výší sankce, proto se dovozuje, že nemohlo se jednat o administrativní chybu nebo přepsání. Dotace byla poskytnuta na přesně stanovený účel, přičemž příjemce byl zavázán v plnění konkrétních podmínek. Tato pravidla jsou závazná. Svědkové jednající za úřady práce dohodu o poskytnutí příspěvku nevytvářeli, pouze nevylučují, že mohlo jít o administrativní chybu. Poukazuje se na to, že dohody jsou napsány odlišně a sankce jsou rovněž odlišné. Vzorová smlouva a příručka obsahuje obecný vzorový příklad. Formulace dohod je pak na smluvních účastnících. Při hodnocení důkazů bylo postupováno s § 8 daňového řádu, bylo zjištěno, že žalobce nesplnil zásadní povinnost při zadávání zakázek podle předpisů o veřejných zakázkách a proto porušil rozpočtovou kázeň. Ze spisové dokumentace vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Žalobce byl podroben kontrole nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů spolufinancovaného ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu. Tento příspěvek byl žalobci poskytnut na základě dohod uzavřených s Úřady práce v Liberci, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě, Hradci Králové, Pardubicích a hlavním městě Praze. Tyto dohody se opíraly o ust. § 120 zákona o zaměstnanosti a předmětem plnění bylo vzdělávání instalatérů v jednotlivých krajích. Kontrola se uskutečnila na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10.7.2008, ve kterém se uvádí podezření na nesrovnalosti při provádění výběrových řízení. Pokračování - 3 - 10Af 21/2013 Výsledky šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pochybení při výběrových řízeních prokázaly, proto byl dán podnět k prošetření finančnímu úřadu, zda nedošlo k porušení rozpočtové kázně. K podání je připojeno rozhodnutí úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jímž bylo žalobci za celkem 9 pochybení za nedodržení zákona o veřejných zakázkách uloženo za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona zaplatit celkem 52.500,-Kč. Porušení zákona spočívalo v tom, že žalobce nezákonně rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž omezil přístup potencionálním dodavatelům ucházet se o tyto zakázky. Tento úkon mohl mít vliv na úspěšnost nabídek. Současně byla zohledněna okolnost, že u všech částí zakázek zadávaných v druhém kole došlo k poklesu předpokládané hodnoty pod limit daný pro podlimitní veřejné zakázky, bylo rozhodnuto přiklonit se k mírnější sazbě pokuty. Dále bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že některé veřejné zakázky zadávané v prvním kole byly zadány v řádném zadávacím řízení. Porušení zákona se žalobce dopustil i tím, že v zadávacích řízeních uvedl dílčí hodnotící kritéria zaměněná s kvalifikačními kriterii, či vymezená neurčitým způsobem. V odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že při vyměření pokuty byl preferován preventivní charakter sankce. Zpráva o kontrole vychází ze zjištění, že žalobce porušil při zajišťování vzdělávacích kurzů, na které přijal příspěvek z veřejných rozpočtů, předpisy o veřejných zakázkách. Rozpočtová kázeň byla porušena ve výši prostředků proplacených dodavateli, který vzešel z nesprávně provedeného výběrového řízení. Tímto dodavatelem bylo V-Studio s.r.o. České Budějovice. Výpočet odvodů na základě dohody uzavřené s Úřadem práce v Liberci odpovídá výši poskytnutého příspěvku. Ve vztahu ke smlouvě uzavřené s Úřadem práce v Ostravě se konstatuje porušení předpisů o veřejných zakázkách pro nesprávné stanovení zadávací dokumentace veřejné zakázky, která není stanovena transparentně. Porušení rozpočtové kázně v tomto případě bylo podřazeno § 44 odst. 1 písm. b) zákona a odvod do státního rozpočtu byl stanoven ve výši 2 % poskytnutého příspěvku. Shodně bylo postupováno i u dohody uzavřené s Úřadem práce v Plzni, kdy se vytýká netransparentnost a diskriminace při zadávání veřejné zakázky. Porušení předpisů o veřejných zakázkách spočívajících v rozdělení veřejné zakázky bylo zjištěno i v souvislosti s dohodou uzavřenou s Úřadem práce České Budějovice, porušení rozpočtové kázně bylo podřazeno § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech a odvod byl vypočten ve výši 2 % poskytnutého příspěvku. Nesprávné výběrové řízení při zadávání veřejné zakázky bylo shledáno při plnění dohody uzavřené s Úřadem práce v Hradci Králové a odvod byl stanoven ve výši poskytnutých příspěvků z veřejných rozpočtů. Shodně bylo postupováno i v případě dohody uzavřené s Úřadem práce v Pardubicích, kdy porušení předpisů o veřejných zakázkách spočívalo v netransparentnosti zadání. Stejná závada při zadávání veřejných zakázek byla zjištěna v souvislosti se smlouvou uzavřenou s Úřadem práce hlavního města Prahy, kdy odvod byl stanoven ve výši 2 % příspěvku. U každé z dohod se konstatuje, že ostatní podmínky stanovené v dohodách, které měly být k datu provedení kontroly splněny, nebyly porušeny. Na základě této kontroly byly vydány platební výměry na odvod do státního rozpočtu a do národního fondu, přičemž tyto odvody činily u příspěvků poskytnutých podle dohod uzavřených s Úřady práce v Liberci, Hradci Králové a Pardubicích 100 % poskytnutého příspěvku, u ostatních příspěvků byl pak odvod vypočten ve výši 2 %. Po zrušení původního rozhodnutí o odvolání bylo řízení doplněno sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17.5.2012, ve kterém se uvádí, že příručka pro Pokračování - 4 - 10Af 21/2013 příjemce příspěvku obsahuje obecný vzorový příklad vzoru smlouvy o financování – rozhodnutí o poskytnutí dotací. Byla tu možnost přizpůsobit obsah právního aktu podmínkám konkrétního projektu. V některých dohodách o poskytnutí příspěvku měly úřady práce nastaveny procentuální sankce odvodu za porušení rozpočtové kázně nejen pro případ porušení podmínek, ale i pro porušení právních předpisů, na které rozhodnutí odkazuje. Takto formulovaná sankční ustanovení nelze aplikovat, neboť procentuální sankce odvodu bylo v souladu s § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech ve spojení s § 14 odst. 6 téhož zákona možné stanovit pouze za porušení podmínek dotace dle § 14 odst. 3 písm. g) rozpočtových pravidel. Za porušení právních předpisů byl ze zákona stanoven odvod ve výši porušení rozpočtové kázně. Teprve od 30.12.2011 po novelizaci zákona zák. č. 465/2011 Sb. mohou poskytovatelé nastavit procentuální sankci i za porušení právních předpisů. K uzavírání smluv se vyjádřil jednatel žalobce, prý uvedl, že smlouva byla vždy vyhotovena v souladu s příručkou a vycházel z autorizace smlouvy zaměstnance odpovědného za projekt. Okolnost, že dohody se liší svým obsahem v nastavení procentuálních sankcí, zjistil až v průběhu kontroly. Toto pochybení je považováno za administrativní chybu. Ve stejném smyslu se vyjádřil svědek Ing. Štekr, který za daný projekt odpovídal. Svědkové Mgr. M.H. a Ing. P.K. připustili, že ohledně ujednání o sankcích mohlo dojít k administrativnímu pochybení při vypracování dohod. Oba svědkové působili v době uzavírání dohod na úřadech práce. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že žalobci byla poskytnuta dotace na přesně stanovený účel, přičemž byl vázán splněním konkrétních podmínek. Pravidla nastolená při poskytnutí dotace jsou závazná, protože jednotlivé dohody na základě, kterých byla finanční podpora poskytnuta, se liší od vzorové smlouvy i mezi sebou vzájemně. Dovozuje se, že při stanovení sankce nemohlo se jednat o pouhé administrativní pochybení. Uzavírá se, že bylo vycházeno z dohod o poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu mezi žalobcem a Úřadem práce v Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích. Na žalobci bylo, aby zjistil, podle jaké právní normy se bude řídit, a měl vědět, jaká sankce při nesplnění podmínek ho čeká. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 a násl. o.s.ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o vrácení dotace na realizaci projektů profesního rozvoje instalatérů ve třech krajích. Žalobce uzavřel dohody o poskytnutí takového příspěvku s Úřady práce v Liberci, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě, Hradci Králové, Pardubicích a hlavního města Prahy. Posouzení, zda žalobce neporušil rozpočtovou kázeň při plnění těchto zakázek, iniciovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže shledal některá pochybení a žalobci za ně uložil pokutu v celkové výši 52.500,-Kč. Finanční úřad při kontrole podmínek dodržení dohody o poskytnutí příspěvků shledal, že žalobce porušil rozpočtovou kázeň tím, že nedodržel předpisy o zadávaných veřejných zakázek, které v některých případech spočívalo v nesprávně vedeném výběrovém řízení, kdy došlo k rozdělení zakázek a pro netransparentní stanovení některých dílčích hodnotících kritérií významných pro posouzení nabídky. Jiné pochybení zjištěno nebylo. Projekt profesního rozvoje instalatérů byl realizován. Za zjištěné pochybení byl žalobci uložen odvod ve výši 2 % poskytnuté dotace u dohod uzavřených s Úřady práce v Ostravě, Plzni, Jihlavy a Pokračování - 5 - 10Af 21/2013 hlavním městě Praze. Odvod ve výši 100 % poskytnuté dotace byl žalobci uložen na základě dohod uzavřených s Úřadem práce v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích. Odvod ve výši 2 % poskytnuté částky byl žalobcem akceptován. Finanční orgány při rozhodování o výši odvodů vycházely z výslovného znění jednotlivých dohod, které v závěrečných ustanoveních odkazem na jednotlivá ustanovení dohod uváděly povinnost zaplatit sankci ve formě odvodu ve výši 2 % z celkové částky příspěvku podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Dále se uvádí, za jakých podmínek se postupuje podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona. V souzené věci se dohody o poskytnutí příspěvku liší, u čtyřech z nich se předpokládá při porušení předpisů o veřejných zakázkách odvod ve výši 2 %, u ostatních třech pak právě se zřetelem na odkaz obsažený v závěrečném ustanovení přichází v úvahu odvod odpovídající výši celkového poskytnutého příspěvku. Žalobce i vyslechnutí svědkové připouštějí možnost pochybení při vyhotovení jednotlivých smluv. Žalovaný má zcela pravdu, jestliže uvádí, že bylo na žalobci, aby obsahům jednotlivých smluv a tam stanoveným podmínkám věnoval náležitou péči tak, aby případným nedorozuměním a nesrovnalostem předešel. Je tu tudíž situace, kdy pro zcela shodné porušení rozpočtové kázně spočívající v ne zcela přesném dodržení předpisů o zadávání veřejných zakázek, bylo rozhodnuto dvěma způsoby, jednak u čtyř dotací byl stanoven odvod ve výši 2 % poskytnutého příspěvku, jednak ve výši 100 % takového příspěvku. Přitom stejné závady v zadávání veřejné zakázky spočívající v nesprávném výběrovém řízení a netransparentním stanovení dílčích hodnotících kritérií bylo shodně shledáno u dohody uzavřené Úřadem práce v Jihlavě, kdy odvod byl stanoven ve výši 2 % poskytaného příspěvku a u dohody s Úřadem práce v Liberci, kdy žalobce má vrátit dotaci ve výši 100 %. Vzdor obsahům jednotlivých dohod o sankcích bylo u každé z nich zjištěno stejné pochybení, které by mělo být nahlíženo stejně. To lze dovodit z ust. § 8 odst. 2 daňového řádu, podle kterého by při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů neměly vznikat nedůvodné rozdíly. Porušením rozpočtové kázně se podle § 44 odst. 1 písm. b) zák. č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném v době uzavření dohod o poskytnutí dotace rozumí neoprávněné použití nebo zadržování peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, národního fondu nebo ze státních finančních aktiv jejich příjemce. Neoprávněné použití finančních prostředků pak definuje § 3 písm. e) zákona tak, že se za ně považuje jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. V souzené věci byla shledána jediná závada, a sice porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek. To je podřaditelné porušení povinnosti stanovené právním předpisem. Jak již bylo uvedeno, jiné pochybení při čerpání poskytnutých finančních prostředků shledáno nebylo. Ve všech dohodách uzavřených s úřady práce v závěrečných ustanoveních se vymezuje, jak postupovat, dojde-li k porušení či nesplnění povinností podle těchto dohod, přičemž některá porušení rozpočtové kázně byla podřazena ust. § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech, pro případ porušení rozpočtové kázně se předpokládá postup podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona. Žalobce zcela evidentně nevěnoval dostatečnou péči formulaci těchto ustanovení, je-li jimi odkazováno na konkrétní nesplnění povinností, Pokračování - 6 - 10Af 21/2013 nicméně nastal stav, kdy svou povahou shodné pochybení, je u 4 dotací podřazeno § 44a odst. 4 písm. b) zákona, u 3 pak porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona. Jestliže jako vodítko byla využívána vzorová dohoda a ta podléhala úpravám, pak mohlo dojít k pochybení ve vyjádření nedodržení povinností ve výčtu smluvních ustanovení podřaditelných § 44a odst. 4 písm. b) zákona. Možnost takového pochybení svědkové připouštějí. Na realizaci projektů profesního rozvoje instalatérů byly použity prostředky Evropské unie. Proto byla možnost vyjádřit odvod pro nesplnění některé z podmínek procentem. Jsou proto vedle sebe jednak pochybení podřaditelná § 44a odst. 4 písm. b) zákona, jednak ostatní případy porušení rozpočtové kázně odpovídající § 44a odst. 4 písm. c) zákona. Jestliže tyto dohody byly uzavřeny v podstatě ve shodném období, dalo by se předpokládat, že budou aplikována obdobná ustanovení sledující postih porušení rozpočtové kázně. Poznamenává se, že dohoda uzavřená s Úřadem práce v Liberci, ze které žalobce postihl odvod ve výši 100 %, byla navázána ve stejný den, jako dohody uzavřené s Úřady práce v Ostravě a Plzni. Ty obsahují smluvní ustanovení o 2 % výši odvodu za neoprávněné použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie. Rozdílností sankčního dopadu pro porušení téže podmínky mezi jednotlivými dohodami uzavřenými mezi žalobcem a úřady práce se žalovaný nezabýval, vycházel výlučně ze znění kontrolovaných dohod, administrativní pochybení při vyhotovení dohod je vyloučeno tím, že svědkové vyjádřili pouhou domněnku, že se tak mohlo stát. Jestliže za jedno a totéž porušení rozpočtové kázně byl aplikován jiný předpis o výši odvodu a není-li vyloučeno administrativní pochybení při formulaci ustanovení o důsledcích porušení nebo nesplnění povinností podle uzavřených dohod, nesvědčí úsudek finančních orgánů o skutkovém zjištění o tom, že při hodnocení důkazů bylo postupováno v souladu s § 8 odst. 1 daňového řádu. Rozdílnost výše odvodu podle jednotlivých dohod za shodné porušení rozpočtové kázně se jeví nelogické. To se ve svém důsledku projevuje v aplikaci ust. § 44a odst. 4 zákona. Soud proto uzavřel, že z toho co bylo uvedeno, není najisto postaveno, zda nedodržení konkrétní smluvní podmínky je podřaditelné ust. § 44a odst. 4 písm. b) či ust. § 44a odst. 4 písm. c) zákona. V dalším řízení se žalovaný vypořádá s rozdílnou výší odvodu za porušení rozpočtové kázně mezi jednotlivými smlouvami uzavřenými žalobcem a úřady práce, zjistí způsob stanovení výše odvodu a za jaká porušení smluvních podmínek předpokládá vzorová smlouva, která byla úřady práce používána, vezme v úvahu vyjádření svědků o tom, že administrativní pochybení při vyhotovení dohod není vyloučeno, poté učiní úvahu o tom, přichází-li v úvahu odvod za porušení rozpočtové kázně podřaditelné pod písmeno b) či c) § 44a odst. 4 zákona. Napadené rozhodnutí proto se zřetelem k požadavkům § 8 odst. 1 a 2 daňového řádu, ve vztahu k § 44a odst. 4 písm. b) a c) zákona o rozpočtových pravidlech nemůže obstát. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Pokračování - 7 - 10Af 21/2013 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch, proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 9.800,-Kč zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,-Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100,-Kč a 2 x režijní paušál po 300,-Kč. K projednání žaloby nebylo zapotřebí nařizovat jednání, protože soud zrušil napadené rozhodnutí postupem podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s, protože skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spise.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. října 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.