10 Af 32/2015
č. j. 10 Af 32/2015-43
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 2 Afs 208/2016-52- KS Č. Budějovice 10 Af 32/2015-43
- NSS 2 Afs 208/2016-52
Citované zákony (5)
Rubrum
10Af 32/2015 - 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Obec Vojníkov, sídlem Vojníkov 10, okres Písek, zastoupeného JUDr. Jiřím Vondruškou, obecným zmocněncem bytem Písek- Hradiště, K Háječku 221, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2015 čj. 24570/15/5000-10470-703359, takto:
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, kterým byl žalobci platebním výměrem ze dne 7. 1. 2015 vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 550.000 Kč. Pokračování - 2 - 10Af 32/2015 Žalobce v žalobě namítá, že v daném případě se jednalo o dotaci na opravu místní komunikace po povodni ve výši 400.000 Kč a na akci oprava a odbahnění požární nádrže v Držově ve výši 150.000 Kč, tedy o tzv. malé zakázky ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, u nichž se nemusí provádět výběrové řízení. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně namítá porušení podmínek stanovených v § 6 zákona o veřejných zakázkách, a to jednak přímé zadání zakázky bez výběrového řízení a jednak nedodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Porušení těchto zásad je odůvodněno pouze blíže nespecifikovanou pochybností, aniž by správce daně konkrétní pochybnosti specifikoval. V daném případě se jedná o ryze formalistický přístup správce daně, neboť bylo nutno zkoumat skutečné použití poskytnutých prostředků. V souvislosti s tím žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9Afs 1/2008, 9Afs 113/2007 a 9Afs 202/2007. V souzené věci nebyla zjištěna neprůkaznost vedeného účetnictví ohledně předmětných dotací, nebyla konkretizována ani žádná nerovnost v zacházení, jakož i porušení zákazu diskriminace. Dle správce daně by daňový subjekt vždy musel oslovit všechny potenciální zájemce, a to i v rámci celé Evropské unie, proto je jím uvedený výklad zákona o veřejných zakázkách zcela nepřípustný. Na základě odvolání žalobce žalovaný stanovil odvod pouze ve výši 137.500 Kč, neboť žalovaný dospěl k závěru, že se jednalo o pochybení ze strany žalobce, jestliže nebylo provedeno výběrové řízení. Dle žalobce finanční orgán poukazuje pouze na nedodržení podmínek § 6 zákona o veřejných zakázkách, žádné pochybení v čerpání, použití dotace, vyhodnocení akcí, doložení dokladů v termínech však nebylo zjištěno. Správce daně se nezabýval skutečností, že konkrétní dodavatel byl řádně vybrán ve výběrovém řízení jako zhotovitel v roce 2008. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce koncipoval, podanou žalobu naprosto totožně jako odvolání proti rozhodnutí správce daně. Žalovaný postrádá úvahu žalobce, v čem je žalobou napadené rozhodnutí nezákonné. Ve vyjádřený žalovaný poukázal na § 6 zákona o veřejných zakázkách a na zásadu transparentnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Transparentnost znamená průhlednost zadávacího řízení, což má zamezit nekalým praktikám jeho účastníků a zabezpečit efektivní hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku. Dodržením této zásady je zabezpečena co největší míra informovanosti uchazečů, ale i široké veřejnosti o průběhu veřejných zakázek. V daném případě žalobce nesplnil podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace tím, že výběr dodavatele u veřejných zakázek neprovedl dle § 6 zákona o veřejných zakázkách, ale zadával je přímo konkrétnímu dodavateli, čímž se stal výběr dodavatele netransparentním, nedošlo k vytvoření konkurenčního prostředí, které by zaručilo efektivní, účelné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 čj. 1Afs 45/2010-159. Příjemce dotace dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o veřejných zakázkách je veřejným zadavatelem. Z § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu, ale veřejný zadavatel je povinen vždy dodržet zásady uvedené v § 6 zákona o veřejných zakázkách, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. To znamená, že povinnost postupovat podle těchto zásad má veřejný zadavatel automaticky ex lege a to bez ohledu na to, zda je to stanoveno v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zásady uvedené v §6 zákona o veřejných zakázkách se měly promítnout do výběru dodavatele tak, aby byl dodržen požadavek účelného, hospodárného, efektivního vynakládání veřejných prostředků, neboť zákonné zásady vymezené v § 6 se u veřejných zadavatelů vztahují na zadávání všech druhů veřejných zakázek. Žalovaný jednal dle zákona, proto nelze přisvědčit tomu, že se jednalo o právní formalismus z jeho strany. Žalobce tak naplnil skutkovou podstatu neoprávněného použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. Pokračování - 3 - 10Af 32/2015 Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 29. 3. 2010 poskytlo žalobci dotaci na akci „Oprava a odbahnění požární nádrže v Držově“ ve výši 150.000 Kč a dále rozhodnutím ze dne 29. 3. 2010 žalobci poskytlo dotaci na akci „Oprava místní komunikace po povodni“ ve výši 400.000 Kč. Nedílnou součástí těchto rozhodnutí jsou podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v rámci programu „Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou“. V podmínkách mimo jiné je stanoveno, že účastník programu se zavazuje hospodárně nakládat s prostředky určenými na realizaci akce. Při zadávání zakázky je povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Správce daně obdržel od Ministerstva pro místní rozvoj dne 3. 7. 2014 podnět k zahájení řízení ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně, kdy přílohou podnětu byl i protokol o výsledku veřejnosprávní kontroly ze dne 26. 5. 2014, dle něhož žalobce při výběru dodavatele na dotované akce nepostupoval v souladu s § 6 zákona o veřejných zakázkách. Správce daně proto zahájil daňovou kontrolu, při které zjistil, že příjemce dotace porušil rozpočtovou kázeň tím, že jako veřejný zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu nepostupoval podle § 6 zákona o veřejných zakázkách. Nedodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto došlo ze strany žalobce k neoprávněnému použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a tím k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Správce daně platebním výměrem ze dne 7. 1. 2015 vyměřil žalobci odvod do státního rozpočtu v celkové výši 550.000 Kč dle zákona o rozpočtových pravidlech. Žalobce se proti tomuto platebnímu výměru odvolal. V odvolání zejména namítal, že se jednalo o tzv. malé zakázky, u nichž nepřichází v úvahu provedení výběrové řízení. Dále žalobce namítal, že v průběhu kontroly nebyla zjištěna neprůkaznost vedeného účetnictví ohledně předmětných dotací, nebyla konkretizována ani žádná nerovnost v zacházení, jakož i porušení zákazu diskriminace. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce částečně vyhověl, vyměřil žalobci odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 137.500 Kč. Žalovaný potvrdil, že příjemce nedodržel povinnosti stanovené v podmínkách, jestliže nepostupoval při výběru dodavatele v souladu s § 6 zákona o veřejných zakázkách, čímž porušil rozpočtovou kázeň. Tím došlo ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Žalovaný zohlednil charakter pochybení, který považoval za méně závažný, přestože žalobce nedodržel § 6 zákona o veřejných zakázkách, účel dotace jako takový byl splněn, oprava místní komunikace po povodních byla provedena stejně jako oprava a odbahnění požární nádrže. Rovněž byly dodrženy stanovené termíny, a to termín realizace i termín závěrečného vyhodnocení akce. Odvolací orgán stanovil s ohledem na tyto skutečnosti odvod za porušení rozpočtové kázně za nedodržení § 6 zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatele na dotované veřejné zakázky ve výši 25 % z celkové částky dotace uvedené v rozhodnutích, tedy ve výši 137.500 Kč. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že odvod za porušení rozpočtové kázně byl vyměřen v nepřiměřené výši, a proto změnil výši odvodu za porušení rozpočtové kázně. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování - 4 - 10Af 32/2015 Základní právní polemikou žalobce s rozhodnutím žalovaného je argument proti výkladu § 6 zákona o veřejných zakázkách, kdy žalobce předmětné zakázky zadal přímo konkrétnímu zadavateli, proto byly shledány ze strany žalovaného důvodné pochybnosti o splnění zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, a proto došlo o porušení rozpočtové kázně. V souzené věci nedílnou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace na akci „Oprava a odbahnění požární nádrže v Držově“ ze dne 29. 3. 2010 a rovněž tak rozhodnutí ze dne 29. 3. 2010 o poskytnutí dotace na akci „Oprava místní komunikace po povodni“ jsou podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Z obsahu podmínek mimo jiné vyplývá, že dle části III. účastník programu se zavazuje hospodárně nakládat s prostředky určenými na realizaci akce. Při zadávání zakázky je povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V zásadách je pod bodem 6.2 stanoveno, že žadatel zašle Ministerstvu pro místní rozvoj mimo jiné smlouvu o dílo na realizaci akce uzavřenou s dodavatelem vybraným v souladu s postupem platným pro zadání veřejné zakázky. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2008 čj. 5Afs 131/2007 – 131 uvádí, že zásadu zákazu diskriminace chápe spíše v materiální než formální podobě, že porušení zásady nediskriminace zadávacího řízení by nastalo nejen tehdy, pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak, než ke zbylým, ale též tehdy pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni nemohou ucházet jiní uchazeči. Z uvedeného je zřejmo, že § 6 uvedeného zákona zakazuje s ohledem na svou funkci při zadávání veřejných zakázek, nikoliv pouze diskriminaci zjevnou, ale též diskriminaci skrytou. V § 6 jsou uvedeny obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona. Z § 6 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Důvodová zpráva k uvedenému návrhu zákona řadí princip zákazu diskriminace k hlavním principům zákona. Pojem diskriminace podle § 6 v prvé řadě implikuje rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku, tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny, jak vyplývá již z pojmu diskriminace. Účelem zadávacího řízení je omezit okruh uchazečů pro účely uzavření smlouvy a vybrat vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavování kvalifikačních předpokladů, kdy samotný výběr se pak provede prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených hodnotících kritériích. Tyto skutečnosti musí být nastaveny tak, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže. Tomu právě mají zabránit zásady uvedené v § 6 zákona o veřejných zakázkách, tedy zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Účelem zásady transparentnosti je, aby na příslušnou veřejnou zakázku bylo nazíráno jako na čitelnou a aby podléhala efektivní veřejné kontrole. Smyslem této zásady je, aby bylo Pokračování - 5 - 10Af 32/2015 možné bez dalšího odhalit korupční jednání, popřípadě dohody mezi určitými skupinami dodavatelů ucházejících se o veřejnou zakázku. Zásadu rovného zacházení lze vykládat jako povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého řízení stejným způsobem. Zásada zákazu diskriminace je nejtypičtějším projevem porušení této zásady. Jde o objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast v zadávacím řízení z důvodu toho, že požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly zadavatelem nastaveny nepřiměřeně. Dalším případem porušení této zásady je neoprávněné řízení bez uveřejnění, kterým jsou diskriminováni všichni dodavatelé, kteří nebyli o zakázce informováni, eventuálně k jednání vyzváni a právě v důsledku toho, že došlo k neuveřejnění uvedené zakázky jim byla znemožněna účast v zadávacím řízení, jak tomu bylo v případě žalobce, který bez výběrového řízení uvedenou zakázku zadal společnosti STAREKO CZ s.r.o. Písek. V případě, kdy nebyla zakázka vůbec uveřejněná, jedná se kumulativně o porušení všech zásad stanovených § 6 zákona o veřejných zakázkách. Soud proto uzavřel, že se v daném případě jedná o nepřípustnou diskriminaci v zadávacím řízení, jestliže žalobce jako zadavatel znemožnil jiným dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku tím, že nebyla jím zveřejněna a provedeno řádné výběrové řízení. Tyto skutkové okolnosti pak způsobují pochybnost o férovosti zadávání zakázky. V případě, že žalobce nedodržel ustanovení § 6, kdy nebyla jím dodržena zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, došlo k porušení ustanovení části III. podmínek poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, a to bodu 5.1 zásad programu pro poskytování dotací v rámci programu Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Tím došlo i ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel k neoprávněnému použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, což je nutno kvalifikovat ve smyslu §44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech jako porušení rozpočtové kázně, které je nutno postihnout odvodem za porušení rozpočtové kázně dle § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech. V daném případě bylo povinností žalobce zásady uvedené v§ 6 zákona o veřejných zakázkách promítnout do výběru dodavatele. Jestliže žalobce zadal uvedené zakázky společnosti STAREKO CZ s.r.o. Písek bez výběrového řízení, došlo tak k porušení ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách, které se u veřejných zadavatelů vztahuje na zadávání všech druhů veřejných zakázek. Dle § 17 písm. m) zákona o veřejných zakázkách se zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a řízení ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Soud má za to, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, jestliže z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, na základě jakých právních předpisů bylo žalovaným rozhodováno a na základě jakých úvah dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, kdy odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně byl z částky 550.000 Kč snížen na částku 137.500 Kč. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že ve smyslu § 6 zákona o veřejných zakázkách žalobce zadával zakázky přímo konkrétnímu dodavateli, čímž se stal zadavatelem netransparentním, nedošlo k vytvoření konkurenčního prostředí, které by zaručilo efektivní, účelné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. V daném případě došlo zejména k porušení zásady zákazu diskriminace, kdy je zde objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast v zadávacím řízení, jestliže nebyl k jednání vyzván, Pokračování - 6 - 10Af 32/2015 v daném případě ani informován. Proto výběr dodavatele u dotovaných veřejných zakázek nebyl proveden v souladu s § 6 zákona o veřejných zakázkách, jak bylo správně správnými orgány dovozeno. Soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že nebylo povinností žalobce oslovit všechny potenciální zájemce, a to v rámci celé Evropské unie, ale bylo jeho povinností předložit správci daně dokumentaci, ze které by bylo zřejmé, že výběr byl proveden v souladu s § 6 zákona o veřejných zakázkách. Jestliže ze strany žalobce výběrové řízení nebylo provedeno, dopustil se tak porušení ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách. Nedodržel rovněž povinnosti, které byly uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to zejména povinnosti stanové v podmínkách (bod 5.1 zásad) a tím porušil i rozpočtovou kázeň dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný řádně zabýval závažností konkrétních porušení podmínek stanovených při poskytnutí dotace, zohlednil i závažnost jednotlivých pochybení a dospěl k závěru, že účel dotace byl splněn. Oprava místní komunikace po povodni byla provedena, rovněž tak i oprava odbahnění požární nádrže, byly dodrženy termíny, a proto stanovil odvod za porušení rozpočtové kázně za nedodržení § 6 zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatele pouze ve výši 25 % z celkové částky dotace, tedy ve výši 137.500 Kč. Soud má za to, že odvod za porušení rozpočtové kázně byl s ohledem na důvody uvedené shora vyměřen v přiměřené výši, proto se s rozhodnutím žalovaného zcela ztotožnil. Zcela nedůvodná je námitka žalobce, že správní orgány přistupovaly formalisticky k danému případu, jestliže byly řádně vyloženy zásady stanovené v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., kdy bylo zohledněno, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, že zakázka byla v termínu realizována, účel dotace byl splněn a byly stanoveny i termíny realizace akce i termín závěrečného vyhodnocení akce. Zcela nerozhodná je při výkladu ustanovení § 6 zákona č. 137/2006 Sb. skutečnost, že nebyla zjištěna neprůkaznost vedeného účetnictví ohledně předmětných dotací, neboť za uvedené pochybení nebyl odvod dotace vyměřen. Zcela nerozhodná je námitka žalobce, že konkrétní dodavatel byl řádně vybrán ve výběrovém řízení jako zhotovovatel v roce 2008, jestliže se jedná o poskytnutí dotace na základě rozhodnutí ze dne 29. 3. 2010, a proto následně mělo být provedeno výběrové řízení ohledně zhotovitele na „Opravu a odbahnění požární nádrže v Držově“ a na „Opravu místní komunikace po povodních“. Soud proto dospěl k závěru, že námitky žalobce důvodné nejsou, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s, kdy žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 7 - 10Af 32/2015 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. června 2016 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.