10 Af 33/2011

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Obec Tchořovice, se sídlem Tchořovice 77, Blatná, zast. Jiřím Hřídelem, advokátem v Písku, Fráni Šrámka 136, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2011 č.j. 592/11-1700, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu ve Strakonicích ze dne 1.12.2010, kterým byl žalobci podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 4 400 000,- Kč. Žalobce podal dne 16.12.2010 žádost o prominutí odvodu do státního fondu a vyměřeného penále u Ministerstva financí ČR. Rozhodnutím MF ČR č.j. 15694/11-3330- 010362 ze dne 6.2.2012 bylo žádosti částečně vyhověno, byla prominuta částka 3 958 850,- Kč z celkového odvodu ve výši 4 400 000,- Kč a penále ve výši 3 917 021,- Kč s odůvodněním, že z podmínek, které byly stanoveny, žalobce nedodržel termín realizace akce a čerpal neoprávněně část poskytnutné dotace na výstavbu technické infrastruktury, čímž porušil rozpočtovou kázeň. Generální finanční ředitelství přihlédlo k důvodům uvedeným v žádosti a k tomu, že obec byla jednou z nejhůře postižených obcí povodní v roce 2002, proto k úhradě ponechal pouze neoprávněně čerpanou částku. Žalobce nesouhlasí s výkladem žalovaného ohledně pojmu neoprávněné použití prostředků státního fondu a to v souvislosti s prodlevou termínu kolaudace. Pokud žalovaný uvádí, že dnem 29.11.2008 se žalobce dostal do prodlení s termínem právní moci kolaudace a tedy neoprávněně vydal prostředky státního fondu, jde o výklad nepřípustně extenzivní. Žalobce má za to, že k prodlení s termínem právní moci kolaudačního rozhodnutí na stavbu došlo až prvním dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění. Poslední den lhůty k plnění, tj. 29.11.2008, připadl na sobotu, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí dne 1.12.2008 a první den prodlení tudíž nastal až dne 2.12.2008. Teprve počínaje dnem 2.12.2008 se žalobce ocitl v prodlení. Od tohoto data žalobce žádné prostředky fakticky neutratil. V souvislosti s tím žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1.6.2005 sp.zn. IV. ÚS 29/05, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěru, že podstatou ochrany vlastnického práva v oblasti stanovení a vybírání poplatků není pouze formální podřazení určité daně konkrétnímu ustanovení zákona, nýbrž tato ochrana se v materiálním právním státě musí vztahovat také na případy aplikace a interpretace určitého zákonného ustanovení. Žalobce má za to, že neplatně byla sjednána podmínka smlouvy ohledně závazku žalobce pravomocně zkolaudovat stavbu, na níž je dotace poskytována, neboť žalobce není stavebním úřadem a nemá možnost docílit vydání kolaudačního rozhodnutí jinak než pouhým podáním žádosti o jeho vydání. V dalším není schopen řízení ovlivnit. Zcela neurčitě je sjednáno, že „stavba musí být pravomocně zkolaudována“. Žalobce má za to, že za neoprávněné použití prostředků státního fondu může být považováno pouze jednání, které souvisí s výdejem těchto prostředků, nikoliv porušení každé podmínky smlouvy. Žalobce rovněž nesouhlasí se závěrem žalovaného ohledně porušení smlouvy o hrazení tzv. neuznatelných výdajů. Namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění, neboť žalovaný v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, jaké částky za jaká konkrétní plnění považuje za tzv. neuznatelné výdaje, pouze uvedl příkladný výčet některých plnění bez citace listin, ze kterých to vyplývá. Stejnými nedostatky trpí i zpráva o kontrole ze dne 29.11.2010, na jejímž základě byl platební výměr vydán. Ve zprávě o kontrole jsou sice rozepsány faktury za jednotlivé práce s uvedením čísla faktury a částky, které byly uznány a které nikoliv, ale nyní tedy přezkoumatelný výčet jednání, placení konkrétních prací a dodávek, která zakládala porušení smlouvy. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Nesdílí názor, že výklad žalovaného je přepjatým formalismem. Dle § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech se rozumí neoprávným použitím peněžných prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo národního fondu, jejich výdej, jejichž provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem rozhodnutím, příp. dohodou o poskytnutí těchto prostředků. Dále se neoprávněným použitím peněžních prostředků rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Nelze tedy souhlasit se žalobcem, že o neoprávněné použití finančních prostředků jde jen v případě, jedná-li se o jejich neoprávněný výdaj. Žalobce porušil článek II. odst. 3 Smlouvy, když právní moc kolaudace měla nastat do 29.11.2008 a kolaudační rozhodnutí vydané dne 19.11.2008 Městským úřadem v Blatné nabylo právní moci až dne 31.12.2008, tedy prodlení žalobce bylo delší než 1 měsíc. Žalobce rovněž porušil článek II. odst. 2 Smlouvy v případě, kdy správce daně zjistil z předložených faktur žalobce, že jednotlivé faktury byly vystaveny na jednotlivé samostatné stavební objekty. Z rozpočtu firmy GEOSAN GROUP a.s. vyplynulo, že se jednalo o několik samostatných objektů a projektové a průzkumné práce. Z toho vyplynulo, že náklady, které správce daně vyčlenil jako neuznatelné, nejsou domovní rozvody inženýrských sítí, které by byly součástí domu, jak tvrdí žalobce. Jednalo se o náklady na zrušení stávající kanalizace, zasypání původního septiku, položení kanalizace do hloubky 2 m, vodovod z trub, včetně zemních prací v hloubce 1,2 m. Správce daně dostatečně a pečlivě zjistil skutkový stav věci. Kontrolní zjištění bylo součástí zprávy o daňové kontrole. Žalobce tedy neoprávněně čerpal dotace z titulu hrazení neuznatelných výdajů ve výši 441 443,- Kč. Tuto zbývající částku odvodu ve výši 441 143,- Kč je žalobce povinen uhradit v případě, že rozhodnutím Generálního finančního ředitelství došlo k prominutí částky 3 958 857,- Kč, která se v podstatě týkala porušení z titulu opožděné kolaudace a žalobci ponechala tak k úhradě pouze částku ve výši 441 143,- Kč, tedy žalobcem neoprávněně čerpanou částku. Ze správního spisu vyplynuly tyto rozhodné skutečnosti. Žalobci byla poskytnuta na základě smlouvy ze dne 29.11.2005 č. 9270310422 dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. ve výši 4 400 000,- Kč na realizaci úpravy objektu č.p. 77 v obci Tchořovice – osm nájemních bytů. V článku II. bod 3 bylo sjednáno, že čerpání dotace je možné do tří let od podpisu této smlouvy nejpozději do dne, který se shoduje číslem dne a měsíce s datem nabytí účinnosti této smlouvy. V témže termínu musí být stavba pravomocně zkolaudována. Dle článku II. odst. 1 příjemce dotace může použít prostředky pouze na krytí nákladů stavby uvedené v článku I. odst.

1. Z dotace nelze hradit náklady na projektovou dokumentaci, náklady na výstavbu technické infrastruktury, náklady za práce provedené před datem nabytí právní moci stavebního povolení za statické či jiné odborné posudky, zálohové faktury dodavatele. Správce daně zahájil u žalobce dne 16.11.2010 kontrolu ohledně dodržování podmínek, za kterých byla poskytnuta předmětná dotace. O výsledku kontroly byla sepsána zpráva, ve které jsou uvedeny kontrolované doklady se závěrem, že žalobce hradil z dotace i neuznatelné výdaje v rozporu s článkem II. odst. 1 Smlouvy a neoprávněně tak použil dotaci dne 20.12.2005 na základě faktury č. 8014400288 vystavené dne 15.4.2005 firmou GEOSAN GROUP a.s. ohledně kanalizace dešťové, kanalizace, splaškové přípojky vody a projektové a průzkumné práce na částku celkem s DPH, celkem 219 596,79 Kč a na základě faktury č. 8014400344 vystavené dne 15.6.2005 firmou GEOSAN GROUP a.s. ohledně kanalizace dešťové, kanalizace splaškové, celkem s DPH 91 945,14 Kč a na základě faktury vystavené dne 10.5.2005 č. 8014400302 vystavené firmou GEOSAN GROUP a.s. uhrazené dne 27.12.2005 ve výši 129 600,87 Kč s DPH ohledně kanalizace dešťové, kanalizace splaškové a přípojky vody. Zpráva o výsledku kontroly byla se žalobcem projednána dne 29.11.2011. Finanční úřad ve Strakonicích dne 1.12.2010 vydal platební výměr č. 24/10 na částku 4 400 000,- Kč, neboť z obsahu kontrolních zjištění vyplynulo, že žalobce porušil článek II. odst. 3 Smlouvy a § 3 písm. k) nařízení vlády č. 146/2003 Sb. tím, že stavba nebyla pravomocně zkolaudována do 29.12.2008 a rovněž porušil rozpočtovou kázeň dle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel a proto podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku 4 400 000,- Kč. Žalobce rovněž porušil článek II. odst. 1 Smlouvy tím, že nepoužil prostředky poskytnuté podle článku I. odst. 2 Smlouvy, pouze na krytí nákladů stavby, ale na krytí nákladů – přípojka vody a čistička odpadních vod, která dle pokynů pro čerpání dotace nelze použít. Žalobce se v zákonné lhůtě proti platebnímu výměru odvolal, přičemž uváděl téměř shodné námitky jako v žalobě proti napadenému rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že žalobce porušil článek II. odst. 3 Smlouvy a § 3 písm. k) nařízení vlády č. 146/2003 Sb. tím, že do tří let od podpisu smlouvy nezkolaudoval předmětnou stavbu. Tím porušil rozpočtovou kázeň a rovněž porušil i článek II. odst. 1 Smlouvy tím, že nepoužil prostředky poskytnuté pouze na krytí nákladů stavby uvedené v článku I odst. 1, ale i na krytí nákladů kanalizace, přípojky vody a ČOV, na které dle pokynu pro čerpání dotace nelze dotaci použít. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce nesouhlasí s výkladem žalovaného ohledně pojmu neoprávněné použití prostředků státního fondu v souvislosti s prodlevou ohledně kolaudace. Z ustanovení § 3 písm. e) rozpočtových pravidel vyplývá, že je neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtů jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Neoprávněním použitím peněžních prostředků se rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Správcem daně bylo zjištěno, že žalobce porušil článek II. odst. 3 Smlouvy, dle které je čerpání dotace možné do tří let od podpisu této smlouvy nejpozději do dne, který se shoduje číslem dne a měsíce s datem nabytí účinnosti této Smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že předmětná stavba měla být pravomocně zkolaudována do 29.11.2008. V dané záležitosti ovšem kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 31.12.2008, z čehož vyplývá, že ze strany žalobce došlo k porušení článku II. odst. 3 shora uvedené Smlouvy. Uvedené porušení však pro žalobce nemá žádný dopad za situace, kdy k jeho žádosti bylo vydáno rozhodnutí o prominutí daně, kdy mu byla prominuta částka 3 958 850,- Kč z celkového odvodu ve výši 4 400 000,- Kč vyměřeného Finančním úřadem ve Strakonicích ze dne 1.12.2010 a rovněž i penále ve výši 3 917 021,- Kč předepsané správcem daně dne 26.4.2011 a to z titulu opožděné kolaudace, přičemž žalobci tak zbývá k úhradě pouze částka 441 143,- Kč, kterou neoprávněně čerpal. Porušení ujednání ohledně termínu kolaudace je nutno posoudit jako neoprávněné použití peněžních prostředků dle § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech, neboť žalobce porušil povinnost stanovenou dohodou ve Smlouvě o poskytnutí prostředků. Přitom je zcela nerozhodné, zda po datu 29.11.2008 byly či nebyly prostředky čerpány. Zcela neopodstatněně argumentuje žalobce, že se dostal do prodlení s termínem kolaudace až dnem 2.12.2008, jestliže kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci až dne 31.12.2008. Je tedy zřejmé, že žalobce nedodržel ujednání ve Smlouvě, že stavba musí být pravomocně zkolaudována do tří let od podpisu Smlouvy, nejpozději do dne, který se shoduje číslem dne a měsíce s datem nabytí účinnosti Smlouvy. Smlouva byla uzavřena 29.11.2005, takže stavba měla být zkolaudována do 29.11.2008. Toto ujednání je sjednáno zcela určitě a je platné, jednoznačně je stanoveno do kdy má být stavba zkolaudována. Stavebník je povinen požádat o vydání kolaudačního rozhodnutí v takovém termínu, aby splnil uvedenou podmínku sjednanou ve Smlouvě. Nelze argumentovat tím, že kolaudační řízení nemůže ovlivnit, stavební úřad má pro vydání rozhodnutí stanoveny lhůty dle správního řádu. Nedůvodná je výhrada žalobce ohledně porušení Smlouvy ohledně hrazení neuznatelných výdajů. Žalobce se ve Smlouvě zavázal, že prostředky poskytnuté použije pouze na krytí nákladů stavby uvedené v článku I. odst. 1 uvedené Smlouvy, tedy za účelem výstavby osmi nájemních bytů. Ve Smlouvě bylo m.j. dohodnuto, že z dotace nelze hradit náklady na projektovou dokumentaci, náklady na výstavbu technické infrastruktury, náklady za práce provedené před datem nabytí právní moci stavebního povolení. Správce daně však zjistil z předložených faktur, že dotace byla žalobcem čerpána i na práce mimo hlavní objekt, a to na průzkumné a projektové práce, na dešťovou kanalizaci a na splaškovou kanalizaci. Správce daně proto správně náklady na zrušení stávající kanalizace, zasypání původního septiku, položení kanalizace do hloubky 2 m, vodovod z trub, včetně zemních prací v hloubce 1,2 m, vyčlenil jako neuznatelné, neboť se nejedná o domovní rozvody inženýrských sítí, které by byly součástí domu, jak tvrdí žalobce. Neoprávněné čerpání dotace z titulu hrazení neuznatelných výdajů představuje celkem částku 441 443,- Kč. Kontrolní zjištění je uvedeno ve zprávě o kontrole, na základě které byl vydán platební výměr č. 24/2010. Ve zprávě o kontrole jsou přesně uvedeny faktury za jednotlivé práce s uvedením čísla faktury i částky, které byly uznány, a které správce považoval za neuznatelné výdaje i na základě jakých faktur. Dle závěru kontroly považoval správce daně za nesprávné použití dotace dne 20.12.2005 ve výši 219 596,79 Kč, dne 27.12.2005 ve výši 91 945,14 Kč a dne 27.12.2005 ve výši 129 600,87 Kč. Zcela přezkoumatelný je i výčet výdajů a to za kanalizaci dešťovou, kanalizaci splaškovou a přípojku vody. Soud považuje zcela přezkoumatelné napadené rozhodnutí ohledně námitky žalobce o hrazení tzv. uznatelných výdajů v případě, že je v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazováno na zprávu o kontrole, ve které jsou uvedeny veškeré doklady, které měl správce daně k dispozici, přičemž ve zprávě o kontrole jsou jednotlivé faktury rozděleny na uznatelné a neuznatelné výdaje a zároveň je v něm členění dle jednotlivých stavebních objektů. Faktury, které měl správce daně k dispozici byly vystaveny na jednotlivé samostatné stavební objekty a rovněž i z rozpočtu firmy GEOSAN GROUP a.s. vyplynulo, že se jedná o samostatné stavební objekty a projektové a průzkumné práce. Z uvedeného je zřejmé, že správce daně řádně zjistil skutkový stav a řádně i vyhodnotil veškeré daňové doklady, které měl v rámci daňové kontroly k dispozici. Soud poznamenává, že i žalobce v odvolání připustil, že případné prokázané neoprávněné čerpání dotace nezakládá povinnost žalobce uhradit odvod za porušení rozpočtové kázně v celé částce, ale pouze v té částce, která byla z dotace neoprávněně čerpána, že hrazení neuznatelných výdajů představuje maximálně částku 441 142,80 Kč. Žalobce tedy sám připustil, že neoprávněně použil dotaci v uvedené výši. Správce daně proto z titulu neoprávněného čerpání dotace z titulu hrazení neuznatelných výdajů uložil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně v případě neoprávněného použití prostředků dotace dle § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidel ve výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň, tedy ve výši 441 143,- Kč. Soud proto uzavřel, že žaloba důvodná není dle § 78 odst. 7 s.ř.s., proto žalobu jako zamítl, neboť ze strany správce daně bylo postupováno v souladu s § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. března 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová