10 Af 43/2014

Rubrum

10Af 43/2014 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců M. J., a R. P., oba zast. Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem v Příbrami, Na Flusárně 168, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 4. 2014, č. j. 22832/2014-900000-304.2, t a k t o :

Výrok

Žaloba s e z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 20. 6. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2014 čj. 22832/2014- 900000-304.2, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj v záležitosti vyslovení propadnutí minerálních olejů a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobci namítají nedůvodnost propadnutí minerálních olejů, nesprávnost odůvodnění rozhodnutí a neoprávněné omezení práv žalobců. Bylo vycházeno z toho, že motorová nafta byla dopravována bez dokladu podle zákona o spotřebních daních. Povinnost dopravovat motorovou naftu s dokladem žalobcům nenastala, protože taková povinnost vzniká pouze Pokračování - 2 - 10Af 43/2014 tehdy, jestliže vybrané výrobky byly uvedeny do volného oběhu. V konkrétní věci byly vybrané výrobky přepravovány do provozovny ve Svinkách u Soběslavi a ve Voticích za účelem načerpání motorové nafty do strojů, které slouží k manipulaci se zbožím. Není jiná možnost, jak motorovou naftu dostat ke strojům. Nejedná se o případ předpokládaný v § 5 odst. 4 zákona o spotřebních daních, v důsledku čehož nebyly splněny podmínky podle § 42 odst. 1 zákona a nebylo možno rozhodnout o propadnutí vybraných výrobků. Žalovaný se nevypořádal s námitkou žalobců, že na daný případ nedopadá povinnost dopravovat motorovou naftu s dokladem o dopravě. Z rozhodnutí neplyne, že motorová nafta musela být dopravována s dokladem o dopravě. Z toho se dovozuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Nákup motorové nafty byl doložen, z čehož je zřejmé, že motorová nafta byla řádně zdaněna. Proto se na žalobce nevztahovala povinnost dopravovat výrobky s dokladem o dopravě. I kdyby celní orgány dospěly k závěru, že lze motorovou naftu dopravovat pouze s dokladem o dopravě, není zcela nezbytné rozhodnout o propadnutí zajištěných vybraných výrobků. V té souvislosti je odkazováno na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2008. Podle tohoto judikátu bylo lze postupovat i v projednávané věci. Vyjadřuje se nesouhlas s názorem žalovaného o tom, že chybějící doklady nelze doložit dodatečně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. V jeho odůvodnění je odkazováno na § 5 odst. 6 zákona o spotřebních daních, podle kterého je tu povinnost dopravovat vybrané výrobky uvolněné do volného oběhu s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě. Minerální olej měl být dopravován s dokladem podle § 5 odst. 4 zákona s dokladem o dopravě. Bylo poukázáno na skutečnost, že k přepravovaným minerálním olejům nebyl v době kontroly žádný doklad podle zákona o spotřebních daních předložen. Proto bylo rozhodnuto o propadnutí minerálního oleje. Tuto skutečnost žalobci pomíjí. Z rozhodnutí je zcela zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnutí o propadnutí dopravovaných minerálních olejů potvrzeno a že pouhé přesvědčení žalobců o tom, že minerální oleje dopravované jako pohonné hmoty do strojů nemusí být doprovázeny žádným dokladem, nezakládá důvodnost žalobních námitek. Propadnutí minerálních olejů je správné a v souladu se zákonem o spotřebních daních právě pro chybějící doklad pro dopravu. Toto pochybení nelze napravit dodatečným předložením dokladu, kterým se prokazuje zdanění dopravovaného oleje. Dělo se tak v době, kdy doprava již neprobíhá, protože tím by byl zcela popřen smysl kontroly. Propadnutí minerálního oleje je zapotřebí nahlížet jako sankci. Dodatečné předložení důkazu má význam pro případné vyměřovací řízení. Nikoli při rozhodování o propadnutí věcí. K replice, ve které žalobci poukázali na průběh kontroly a rozhodování o propadnutí minerálních olejů, byl připojen metodický návod Generálního ředitelství cel o dokladech při dopravě vybraných výrobků na daňovém území České republiky. Z tohoto pokynu se dovozuje, že došlo-li k prokázání, že vybrané výrobky byly řádně zdaněny, je důvod pro vrácení zajištěných vybraných výrobků. Se zřetelem k tomuto pokynu se dovozuje, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Ze spisů celních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Dne 28. 4. 2012 zastavila hlídka dohledu Celního úřadu v Táboře na konkrétně specifikované komunikaci vozidlo řízené M. J. a řidič vozidla sdělil, že převáží motorovou naftu, k přepravované motorové naftě neměl žádné doklady. Na Celním úřadu v Táboře řidič uvedl, že převáží motorovou naftu ze sídla společnosti R. P. do distribučního skladu ve Svinkách u Soběslavi, kde se motorová nafta používá k pohonu bagrů ve skladu. Vlastníkem Pokračování - 3 - 10Af 43/2014 motorové nafty byl R. P. Motorová nafta a dopravní prostředek byly zajištěny podle § 42 odst. 1 zákona o spotřebních daních. Dopravní prostředky byly M. J. vráceny dne 29. 4. 2012. Spis obsahuje protokol o zkoušce dopravovaných minerálních olejů provedených celně-technickou laboratoří v Praze. Dne 2. 5. 2012 bylo zahájeno řízení o zajištěných vybraných výrobcích vůči M. J. Téhož dne bylo vydáno R. P. rozhodnutí, jímž zajišťuje se motorová nafta převážená dne 28. 4. 2012 M. J. Žalobce R. P. podal k věci své vyjádření a proti rozhodnutí o zajištění se odvolal. Současně doložil daňový doklad prokazující pořízení konkrétních strojů a daňový doklad společnosti SILMET ze dne 26. 4. 2012 dokládající nákup motorové nafty a její zdanění daní z přidané hodnoty. Celní ředitelství v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 21. 8. 2012 zrušilo rozhodnutí Celního úřadu v Táboře ze dne 2. 5. 2012 a samostatné řízení o zajištění vybraného výrobku vedené s odvolatelem zastavilo. Dne 20. 11. 2012 Celní ředitelství v Českých Budějovicích vydalo vůči oběma žalobcům rozhodnutí o zajištění vybraného výrobku – motorové nafty. Následovalo rozhodnutí ze dne 18. 7. 2013, jímž Celní úřad pro Jihočeský kraj vyslovil propadnutí konkrétních minerálních olejů vlastnicky náležejících R. P. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že vybraný výrobek nebyl při dopravě doprovázen žádným dokladem prokazujícím jeho zdanění. Podle § 5 odst. 6 zákona o spotřebních daních se vybrané výrobky uvedené do volného oběhu dopravují pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě. V dané věci měl vybraný výrobek uvedený do volného oběhu být provázen dokladem pro dopravu. Protože tento doklad při kontrole chyběl, byly dány důvody pro zajištění dopravovaného vybraného výrobku a ty trvají i po předložení dokladu v rámci odvolacího řízení, jímž je dodatečně prokázáno zdanění vybraných výrobků. Vybraný výrobek byl dopravován v rámci provozoven vlastníka vybraného výrobku a měl být pro jeho dopravu vystaven doklad o dopravě. Při kontrole nebyl takový doklad k dispozici. Pro chybějící doklad o dopravě bylo s vybraným výrobkem nakládáno způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 písm. a) a b) zákona s potřebních daních, a proto nebylo rozhodnuto o uvolnění zajištěného vybraného výrobku, a proto bylo rozhodnuto podle § 42d odst. 1 písm. a) tak, jak uvádí se ve výroku rozhodnutí. O odvolání uplatněném v podstatě z důvodů obdobných žalobním bodům rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že byl důvod zajistit vybraný výrobek, protože ten nebyl doprovázen žádným dokladem prokazujícím jeho zdanění. Předmětem řízení o zajištěných vybraných výrobcích je prokázání, zda s těmito výrobky bylo nakládáno způsobem podle § 42 odst. 1 zákona o spotřebních daních a zda vybrané výrobky byly dopravovány bez příslušného dokladu. Podle § 5 odst. 6 bylo možno výrobky uvedené do volného oběhu dopravovat pouze s daňovým dokladem o prodeji, dokladem o přepravě nebo rozhodnutím úřadu. Mezi vybrané výrobky patří minerální oleje. V dané věci při kontrole dopravy minerálních olejů nebyl předložen žádný doklad. Na tom nemění nic skutečnost, že jednalo se o dopravu minerálních olejů pro stroje, které se nesmějí pohybovat Pokračování - 4 - 10Af 43/2014 po pozemních komunikacích. Povinnost dopravovat vybrané výrobky ve volném daňovém oběhu za doprovodu příslušných dokladů není stanovena samoúčelně, protože při nedodržování této povinnosti by byla znemožněna jakákoli kontrola vybraných výrobků, protože jedná se o druhově určené zboží, které lze identifikovat pouze ve spojení s příslušným dokladem. Dojde-li k porušení této povinnosti, následuje zajištění vybraných výrobků. Při prokázání, že s vybranými výrobky bylo nakládáno způsobem podle § 42 zákona, je celní úřad povinen rozhodnout o jejich propadnutí. Důsledkem porušení povinnosti dopravovat minerální oleje s příslušným dokladem je propadnutí nebo zabrání minerálních olejů bez ohledu na skutečnost, zda dodatečným předložením příslušných dokladů bylo prokázáno jejich zdanění. Propadnutí zajištěného minerálního oleje je důsledkem dopravy vybraných výrobků bez dokladu. Hodnocení těchto dokladů předložených dodatečně je bezpředmětné, protože v době předložení dokladů doprava neprobíhá. Podmínky pro vyslovení propadnutí zajištěného vybraného výrobku podle § 42d odst. 1 písm. a) zákona byly dodrženy, protože nebylo vyvráceno zjištění celních orgánů o tom, že výrobek uvedený do volného oběhu byl dopravován bez předepsaného dokladu. Pro věc je rozhodný skutkový stav v době dopravy, respektive její kontroly. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o propadnutí minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních. Jedná se tudíž o to, zda podmínky pro vydání rozhodnutí o propadnutí zajištěného vybraného výrobku byly dodrženy. Není sporu o tom, že žalobci přepravované minerální oleje jsou vybranými výrobky, na které zákon o spotřebních daních dopadá. Žalobce poté, co došlo k zajištění minerálních olejů, doložil, že od společnosti SILMET Příbram nakoupil konkrétní množství motorové nafty. Takto pořízenou motorovou naftu pak žalobci dopravovali do provozovny R. P. ve Svinkách u Soběslavi. Z toho se dovozuje, že nejedná se o vydání motorové nafty do volného daňového oběhu. Co rozumí se uvedením do volného daňového oběhu, upravuje § 3 písm. l) zákona o spotřebních daních. Tím rozumí se mimo jiné každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že jedná se o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně. To znamená, že volným daňovým oběhem je každá doprava vybraných výrobků a tudíž i motorové nafty, přičemž při takové přepravě musí být prokázáno, že jedná se výrobky zdaněné. To se vztahuje i na přepravu motorové nafty mezi jednotlivými provozovnami podnikatelského subjektu. Nejedná se proto o situaci uvedenou v žalobě, která by se podle názoru žalobců měla vztahovat pouze na přepravu vybraných výrobků z jednoho nedaňového skladu do jiného nedaňového skladu. Co rozumí se volným daňovým oběhem je zapotřebí vztáhnout na každou dopravu vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že jedná se o výrobky zdaněné. Přeprava motorové nafty v souzené věci je proto podřaditelná uvedení do volného daňového oběhu. Skutečnost, že žalobce R. P. ve své provozovně ve Svinkách u Soběslavi potřebuje motorovou naftu pro stroje, které nesmějí se pohybovat po pozemních komunikacích, neznamená, že při dopravě motorové nafty pro tyto stroje, nejedná se o uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu. Pokračování - 5 - 10Af 43/2014 Způsob prokazování zdanění vybraných výrobků upravuje § 5 zákona. Zdanění takových výrobků uvedených do volného daňového oběhu se prokazuje daňovým dokladem, nebo dokladem o prodeji, či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených. Přitom podle § 5 odst. 6 zákona lze vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravovat pouze s uvedenými doklady. Jestliže žalobce R. P. motorovou naftu nakoupil, bylo na něm, aby pro účely dopravy motorové nafty do jiné provozovny vystavil doklad o dopravě ve smyslu § 5 odst. 4 zákona. Takový doklad vydán nebyl a řidič vozidla přepravujícího motorovou naftu tudíž nemohl doklad o dopravě při kontrole předložit. Soud nesdílí názor žalobců, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění úsudku o tom, že přeprava měla být doprovázena dokladem podle § 5 odst. 4 zákona. V napadeném rozhodnutí na straně 5 se uvádí, jaké doklady musejí doprovázet přepravované vybrané výrobky, že děje se tak v zájmu kontroly těchto výrobků, které jsou druhově určené, a tudíž zaměnitelné a lze je identifikovat pouze ve spojení s příslušným dokladem. Proto se dovozuje, že přeprava minerálního oleje se měla uskutečnit za doprovodu dokladu podle § 5 odst. 4, čili dokladu o dopravě, protože minerální olej dopravoval vlastník z jedné do druhé provozovny, a proto nepřicházel v úvahu doklad podle § 5 odst. 2 a odst. 3 zákona. Z toho je zřejmé, jaká povinnost byla vlastníkem minerálního oleje porušena, jaký je účel vyhotovení tohoto dokladu o dopravě a šlo-li o dopravu vybraného výrobku již uvedeného do volného daňového oběhu, nebylo místo pro vydání dokladů ve smyslu § 5 odst. 2 a 3 zákona. Zdůvodnění rozhodnutí je proto zcela postačující, je přezkoumatelné a zcela jednoznačně vysvětluje, pro jaké důvody bylo pro dopravu zapotřebí dokladu o dopravě. Motorová nafta je druhově určené zboží, a právě doklad o dopravě slouží k individualizaci tohoto zboží. Právě pro tuto povahu minerálních olejů jsou zákonem o spotřebních daních kladeny požadavky na doklady, které toto zboží provázejí (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2009 čj. 1Afs 81/2009-68). Požadavek dopravovat motorovou naftu se zákonem předepsanými doklady, konkrétně dokladem o dopravě, se vztahuje i na motorovou naftu dopravovanou mezi jednotlivými provozovnami žalobce R. P. Právní úprava o dokladech provázejících přepravované vybrané výrobky se vztahuje na veškerou přepravu takových výrobků, přičemž se požaduje, aby takový doklad byl přepravován společně s dopravovanými vybranými výrobky. Úsudek celních orgánů o tom, že tato povinnost dopravovat motorovou naftu společně s dokladem o dopravě nebyla žalobci splněna a tím konkrétní předpis zákona o spotřebních daních porušen, je proto zákonu odpovídající. Přepravovaná motorová nafta byla zajištěna v souladu s § 42 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž hypotézu dané skutkové podstaty je zapotřebí vztáhnout ke kterémukoli okamžiku v průběhu dopravy. Dodatečné doložení dokladů prokazujících nákup a zdanění přepravované motorové nafty nemůže nic změnit na skutečnosti, že v době kontroly přepravované nafty byl předložen doklad o dopravě. Porušení právní povinnosti spočívá v tom, že právě označený průvodní doklad o dopravě nebyl k dispozici v okamžiku kontroly. Nepostačuje, že byly dodatečně k dispozici doklady osvědčující řádné nabytí motorové nafty a zdanění tohoto zboží (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2014 čj. 10Afs 148/2014-70). Nebyl-li v době kontroly předložen zákonem předepsaný doklad, pak se zřetelem k prve uvedené právní úpravě není významné, že žalobci uvedené doklady byly doloženy následně. Proto nepřicházelo v úvahu rozhodnout o uvolnění zajištěných vybraných výrobků a bylo nezbytné postupovat podle § 42 d) odst. 1 písm. a) zákona a rozhodnout o propadnutí Pokračování - 6 - 10Af 43/2014 zajištěné motorové nafty. Ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu je propadnutí výrobků sankcí za porušení zákona o spotřebních daních pro nedodržení evidenčních povinností specifikovaných mimo jiné v § 5 zákona (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 3. 2010 čj. 1Afs 12/2010-107). Jestliže v době kontroly nebyly zákonem předepsané doklady předloženy a nelze-li nedostatek dokladů o dopravě následně napravit, pak jsou zákonem stanovené podmínky pro sankční postih spočívající v propadnutí motorové nafty dodrženy. Uložení sankce za nedodržení zákona o spotřebních daních nelze nahlížet jako zkrácení na právech. Nezbývá než zopakovat, že zásilka motorové nafty z jedné do druhé provozovny musela být provázena dokladem vlastníka zboží o dopravě, přičemž tento nedostatek zjištěný při kontrole nelze dodatečně napravit. Jestliže se povinnost přepravovat vybrané výrobky společně s dokladem o dopravě vztahuje na veškerou přepravu tohoto zboží, pak podmínky pro vydání rozhodnutí o propadnutí motorové nafty v souzené věci byly splněny. Zjednodušeně řečeno, porušení právní povinnosti spočívá v tom, že s přepravovanou motorovou naftou, která je druhově označeným zbožím, nebyl připojen žádný doklad způsobilý toto zboží spolehlivě identifikovat. To právě bylo důvodem pro aplikaci sankčního ustanovení o propadnutí zajištěných vybraných výrobků. Rozsudek NSS ve věci vedené pod sp. zn. 5 Afs 93/2008 nelze na souzenou věc vztáhnout. Je tomu tak především se zřetelem k novelizaci zákona o spotřebních daních provedenou zák. č. 95/2011 Sb. Tento předpis novelizoval ustanovení § 42 odst. 1 zákona, jímž uložil mimo jiné vybrané výrobky zajistit, jsou-li dopravovány bez dokladu podle § 5 zákona. Tímto chybějícím dokladem v průběhu dopravy je právě doklad o dopravě podle § 5 odst.

4. Ukončení řízení o zajištění vybraných výrobků, se pak řídí ustanovením § 42c a 42d zákona. V souzené věci bylo prokázáno, že motorová nafta byla dopravována bez příslušného dokladu. Pro nepředložení takových dokladů jsou podmínky § 42 odst. 1 písm. b) splněny. Proto bylo prokázáno, že s motorovou naftou dopravovanou bez dokladu o dopravě bylo nakládáno v rozporu se zákonem, což má za následek, že o uvolnění motorové nafty podle § 42c odst. 1 písm. a) rozhodnout nelze. Za té situace je předepsáno postupovat podle § 42d odst. 1 písm. a). Právě v důsledku uvedené novelizace zákona o spotřebních daních nemá celní orgán žádný prostor pro správní uvážení, což má za následek, že na okolnosti případu reagovat nelze. Nemůže proto zohlednit, že dodatečně bylo doloženo, že jeden ze žalobců motorovou naftu zaplatil a uhrazena byla též daň z přidané hodnoty. K žalobnímu bodu pod IV. poukazuje soud na již prve zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014 čj. 10 Afs 148/2014-70, ve kterém bylo vyloženo, že dodatečné předložení zákonem předepsaného dokladu, který nebyl doložen při kontrole, zůstává bez významu, je-li smyslem předpisu je předejít obcházení povinností stanovených zákonem o spotřebních daních, protože druhově určené výrobky podléhající této dani by při kontrolách nebyly identifikovatelné a ověřitelné. Rozhodnutí o propadnutí zajištěných věcí je svou povahou sankcí a není proto rozhodné, že dodatečně bylo prokázáno, že dopravovaná motorová nafta byla zdaněna. Stav zjištěný v okamžiku kontroly, kdy bylo najisto postaveno, že dopravovaná motorová nafta byla přepravována bez dokladu podle § 5 odst. 6 zákona, nelze dodatečně napravit. Jak již bylo uvedeno, rozhodování o propadnutí zajištěných vybraných výrobků není správním uvážením, což znamená, že nelze přihlédnout k dodatečně předloženým dokladům ani není prostor pro úsudek o dopadu sankce na vlastníka motorové nafty. Ve vztahu k zajištěnému vybranému výrobku nelze tudíž využít žádné zmírňovací opatření, jestliže to zákon neumožňuje. Pokračování - 7 - 10Af 43/2014 K argumentaci metodickým pokynem předloženým s replikou soud uvádí, že postup v souzené věci tomuto metodickému návodu neodporuje. Byl tu důvod vybrané výrobky zajistit, protože při dopravě nebyl předložen příslušný doklad o dopravě. To odpovídá stavu uvedenému pod bodem 2 metodického pokynu. Podle bodu 3 pak po prokázání, že vybrané výrobky byly zdaněny, se dovozuje, že důvod pro vrácení zajištěných vybraných výrobků není dodržen. Uvádí se, že takový doklad musí dopravované vybrané výrobky doprovázet, což je povinností pro přepravce a vlastníka zboží. V důsledku nesplnění takové povinnosti ukládá se sankce, kterou je propadnutí vybraných výrobků. Zmírnění této sankce přichází v úvahu pouze u dopravního prostředku. Právě takovým způsobem bylo v projednávané věci postupováno. Tento postup neodporuje příkladu uvedenému pod bodem 5, protože doklad o dopravě v okamžiku kontroly neexistoval, a proto přichází v úvahu jedině uložení sankce. Pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku nepostačuje dodatečné předložení dokladů prokazujících zdanění motorové nafty, přestože tyto doklady měl žalobce R. P. k dispozici. Tyto doklady sice existovaly, ale bez předepsaných dokladů nebylo možno identifikovat, že dopravovaná motorová nafta je právě tím vybraným výrobkem, který byl již zdaněn. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobci dovolávají. Skutkový stav věci byl zjištěn správně a učiněné právní zjištění odpovídá zákonu o spotřebních daních v úpravě o zajištění a propadnutí vybraných výrobků. K zásahu do majetkové sféry žalobce R. P. došlo proto v souladu se zákonem. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho administrativní činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 8 - 10Af 43/2014 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. května 2015 JUDr. Věra Balejová v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka