10 Af 45/2013
č. j. 10 Af 45/2013-24
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 Af 45/2013-24
- NSS 9 As 122/2014-34
Citované zákony (5)
Rubrum
10Af 45/2013 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce JUDr. F. P., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 8. 4. 2013 čj. 10774/13/5000-24700- 700290, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně ze dne 8. 4. 2013 čj. 10774/13/5000-24700-700290 se z r u š u j e pro nezákonnost a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3.000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 10. 6. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2013 čj. 10774/13/5000- 24700-700290, jímž bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně neoprávněným použitím návratné finanční výpomoci. V žalobě je namítáno, že pojem neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu byl finančními orgány vyložen nesprávně. Pochybení spočívající v nedoložení kolaudačního souhlasu nelze porušení rozpočtové kázně Pokračování - 2 - 10Af 45/2013 podřadit. Pro určení neoprávněného použití peněžních prostředků je jejich výdej v rozporu s účelem poskytnutí úvěru. V dané věci úvěr byl poskytnut k výstavbě nemovitosti určené k bydlení žalobce a jeho rodiny. Takovým způsobem byl úvěr využit. Pochybení spočívající v nepředložení konkrétní písemnosti se označuje jako formální. Předepsané splátky žalobce hradil, splnil zákonem stanovené i dohodnuté podmínky týkající se naplnění smyslu dotace, nepředložení kolaudačního souhlasu je sankcionováno smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč uvedenou v úvěrové smlouvě. Pokuta byla žalobcem zaplacena a je dostačující za porušení vedlejší povinnosti. Vrácení celého úvěru proto chápe jako nepřiměřené. Nesprávnost dále spočívá v tom, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla dlužná částka nižší, protože úvěr je řádně splácen měsíčními platbami. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobní body jsou v podstatě totožné s odvolacími námitkami, a proto na napadené rozhodnutí odkázal. Ohledně interpretace pojmu neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se uvádí, že odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 7. 2012 není přiléhavý, protože vztahuje se k dotaci poskytnuté podle odlišných předpisů. Podle § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech je neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze Státního fondu, mimo jiné porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty. Neoprávněné použití těchto prostředků je porušením rozpočtové kázně. Fyzická osoba, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, je povinna neoprávněně použité peněžní prostředky vrátit. Žalobce se zavázal nejen k tomu, že finanční prostředky použije na výstavbu rodinného domu, ale též k dalším povinnostem uvedeným ve smlouvě. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu musí příjemce dotace dodržovat všechny podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace v souzené věci smlouvy o poskytnutí úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. Poukazuje se na ustanovení § 14 zákona o rozpočtových pravidlech, podle kterého má stát plné právo stanovit podmínky, za nichž poskytuje prostředky ze svého rozpočtu, na které není právní nárok. Porušení rozpočtové kázně je sankcionováno uložením odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44a zákona. Porušení podmínky o předložení konkrétních dokladů není ve smlouvě označeno jako formálního rázu. Skutečnost, že stavba, na kterou byl úvěr poskytnut, byla zřízena a splátky jsou řádně plněny, není zpochybňován. Žalobce však nesplnil další povinnosti, k nimž se zavázal. Smluvní pokutu je zapotřebí odlišit od porušení rozpočtové kázně. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Mezi Státním fondem rozvoje bydlení a žalobcem byla dne 20. 10. 2005 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru z prostředků Státního fondu bydlení podle nař. vl. č. 616/2004 Sb. Předmětem smlouvy byla výstavba rodinného domu se vznikem jedné bytové jednotky na konkrétně specifikovaném pozemku v k. ú. Polště. Úvěr byl poskytnut ve výši 300.000 Kč, úroková sazba stavena ve výši 2 %, doba splatnosti činí 20 let, měsíční splátka 1.500 Kč. Byly dohodnuty podmínky čerpání úvěru a jeho splácení, příjemce a jeho manželka se zavázali použít poskytnutý úvěr výhradně na dohodnutý účel, poskytnuté peněžní prostředky Fondu vrátit a zaplatit úrok tak, jak je ve smlouvě sjednáno, pod smluvní pokutou předkládat daňové doklady, dokončit výstavbu předmětu úvěru do čtyř let od uzavření smlouvy, zaslat kopii kolaudačního rozhodnutí s doložkou právní moci, originál listu vlastnictví prokazující nabytí vlastnického práva příjemcem dotace, pod sankcí odstoupení od smlouvy mít předmět úvěru po dobu splácení ve výlučném vlastnictví a využívat nemovitost k trvalému bydlení. Pokračování - 3 - 10Af 45/2013 Dodržení čerpání úvěru bylo podrobeno daňové kontrole, při které žalobce předložil požadované písemnosti, originál kolaudačního rozhodnutí a listu vlastnictví doložil dne 16. 5. 2012. Státní fond rozvoje bydlení vyměřil dne 29. 5. 2012 žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za porušení smluvních povinností spočívajících v nepředložení kolaudačního rozhodnutí a listu vlastnictví ve stanovené lhůtě. V kontrolní zprávě jsou uvedeny doklady předložené žalobcem a Státním fondem rozvoje bydlení, shrnuje se, že byla zjištěna povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně spočívající v tom, že žalobce do 23. 3. 20109 nezaslal Fondu ověřenou kopii kolaudačního rozhodnutí s doložkou právní moci. Další porušení smlouvy spočívá v tom, že žalobce do 23. 6. 2009 nepředložil list vlastnictví prokazující nabytí vlastnického práva příjemcem úvěru. Ve lhůtě do 3. 10. 2006 nebyla předložena faktura ve výši 60.000 Kč jako záloha na montáž vnitřních dveří a výpis z účtu prokazující úhradu této faktury. Tato faktura byla odeslána až 13. 11. 2006. Ve lhůtě do 11. 3. 2009 nebyla sdělena změna adresy trvalého bydliště. Nedodržení těchto smluvních ujednání znamenají porušení rozpočtové kázně ve výši 300.000 Kč. Žalobce byl s výsledkem kontrolního zjištění seznámen a se závěry o porušení rozpočtové kázně vyjádřil nesouhlas. Dne 13. 9. 2012 byl vydán platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 300.000 Kč. Rozhodnutí je odůvodněno zjištěním, že ve stanovené lhůtě žalobce nepředložil ověřenou kopii kolaudačního rozhodnutí s doložkou právní moci, toto pochybení znamená neoprávněné použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, protože nebyly dodrženy podmínky, za kterých byly tyto prostředky poskytnuty. K datu 23. 3. 2009 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 300.000 Kč. Byly započteny žalobcem uhrazené splátky a určeno odvést částku 167.268 Kč. O odvolání uplatněném v podstatě z důvodů obdobných žalobním bodům rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kterým bylo prvostupňové rozhodnutí změněno tak, že vzhledem k tomu, že k porušení rozpočtové kázně došlo neoprávněným použitím návratné finanční výpomoci, se do plnění povinnosti odvodu započítávají splátky této výpomoci ve výši 132.722 Kč uskutečněné do dne i ode dne porušení rozpočtové kázně. Zbývající část odvodu ve výši 167.278 Kč je splatná v náhradní lhůtě v rozhodnutí uvedeném. V odůvodnění se uvádějí zjištění finančního orgánu o tom, v čem spočívá porušení rozpočtové kázně a reaguje se na jednotlivé odvolací námitky. Odkazuje se na předpisy o tom, co je neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze Státního fondu, takový postup je podřaditelný porušení rozpočtové kázně. Neoprávněné použití peněžních prostředků stíhá povinnost tyto prostředky vrátit. Vedle toho, že žalobce se zavázal ve smlouvě k výstavbě rodinného domu, přijal smluvně další povinnosti, přičemž ty ve smlouvě nebyly označeny jako méně závažné. Porušení podmínky zaslání ověřené kopie kolaudačního rozhodnutí a originálu příslušného listu vlastnictví prokazující nabytí vlastnického práva není ve smlouvě specifikováno jako porušení formálního rázu, a proto byl odvod vyměřen ve výši, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena. Okolnost, že finanční prostředky byly použity ke stanovenému účelu, výstavbě rodinného domu a tato stavba byla dokončena a řádně zkolaudována, zpochybňována není. Porušení rozpočtové kázně se sankcemi nelze směšovat. Smluvní pokuta je druh sankce jdoucí nad rámec zákona o rozpočtových pravidlech a nepředstavuje alternativu porušení rozpočtové kázně. Pokračování - 4 - 10Af 45/2013 Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena povinnost vrátit úvěr poskytnutý z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení pro porušení rozpočtové kázně. Rozpočtová kázeň byla podle prvostupňového rozhodnutí žalobcem porušena tím, že ve lhůtě stanovené ve smlouvě o poskytnutí úvěru nepředložil kolaudační rozhodnutí nemovitosti pořízené na základě úvěru, žalovaný pak rozpočtovou kázeň spatřuje v této skutečnosti a dále v tom, že žalobce nepředložil výpis z katastru nemovitostí osvědčující jeho vlastnické právo k nemovitosti, na kterou byl úvěr poskytnut. Nepředložení těchto písemností bylo finančními orgány podřazeno porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Podle tohoto předpisu se porušením rozpočtové kázně rozumí neoprávněné použití prostředků poskytnutých mimo jiné ze Státního fondu, v souzené věci ze Státního fondu rozvoje bydlení. Co se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků stanoví § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech tak, že takovým použitím peněžních prostředků je i jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány. Na sporu mezi účastníky je, zda byla dodržena dohoda o poskytnutí prostředků či podmínky v této dohodě stanovené, protože o porušení povinnosti stanovené právním předpisem se v souzené věci nejedná. Podle smlouvy o úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení byly finanční prostředky ve výši 300.000 Kč poskytnuty na výstavbu rodinného domu se vznikem jedné bytové jednotky. Závazek z této smlouvy vyplývající upravuje článek VI. bod 2. Žalobce a jeho manželka se zavázali použít poskytnutý úvěr výhradně pro účel ve smlouvě stanovený, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, v následujících čtyřech bodech se ukládá předložit konkrétní písemnosti pod sankcí smluvní pokuty (mezi těmito písemnostmi se uvádí kolaudační rozhodnutí a list vlastnictví) dále důvod pro odstoupení od smlouvy a závazek využít dům k trvalému bydlení. Při výkladu obsahu závazku žalobce vyšel soud z nař. vl. č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, v novelizovaném znění. Tento předpis upravuje rozsah a podmínky poskytování úvěrů ze Státního fondu rozvoje bydlení. Podmínky o účelu úvěru, jeho splácení, odstoupení od smlouvy a užití k účelům trvalého bydlení po dobu splácení úvěru mají oporu právě v uvedeném právním předpisu. O podmínkách pod body c), d), e) a f), které se vztahují k předkládání konkrétních dokladů se pro případ nedodržení podmínky stanoví sankce ve formě smluvní pokuty. Stejným způsobem je sankcionováno nedodržení předkládat doklady a plnit oznamovací povinnost podle článku VII. bod 2 Smlouvy. Ten se vztahuje k naplnění účelu čerpání úvěru a podmínek stanovených vládním nařízením. Pokračování - 5 - 10Af 45/2013 Z formulace závazků k předkládání dokladů vyplývá, že porušení povinností spočívajících v nepředložení či opožděném předložení dokladů bude sankcionováno smluvní pokutou. Ze smlouvy nevyplývá, že v případech nedoložení konkretizovaných dokladů pod body c), d), e) a f) jedná se o porušení rozpočtové kázně. Kdyby k předložení kolaudačního rozhodnutí a listu vlastnictví v určité lhůtě mělo být podmínkou pro poskytnutí úvěru, pak by nebylo zapotřebí při nedodržení takové povinnosti dohodnout smluvní pokutu. Nedodržení smluvních ustanovení o předkládání písemností pod body c), d), e) a f) je proto zapotřebí odlišit od porušení smluvních podmínek podřaditelných porušení rozpočtové kázně, které lze sankcionovat uložením odvodu poskytnutých prostředků do Státního fondu. Z potvrzení Státního fondu rozvoje bydlení vyplývá, že předložením kolaudačního rozhodnutí a listu vlastnictví bylo prokázáno splnění podmínky spočívající v dokončení výstavby předmětu úvěru ve lhůtě čtyřech let od uzavření smlouvy. I z tohoto potvrzení lze dovodit, že předložením předmětných dokladů se sleduje doložení užití úvěru pro dohodnutý účel ve stanovené lhůtě. Předepsané doklady byly předloženy, avšak nebylo tak učiněno ve lhůtě smluvními účastníky dohodnuté. Pro nedodržení této lhůty byl žalobce sankcionován smluvní pokutou, jak se ve smlouvě o poskytnutí úvěru předpokládá a jak již bylo uvedeno, nelze dovodit, že jedná se o nedodržení smluvních podmínek podřaditelných porušení rozpočtové kázně. Poznamenává se, že žalobci nebyla poskytnuta nenávratná dotace, ale jedná se o úvěr splácený pravidelnými měsíčními splátkami. Soud proto uzavřel, že smluvní ujednání v článku VI. bod 2 písm. e) a f) smlouvy bylo nesprávně finančními orgány vyloženo jako nedodržení smlouvy a podmínek pro poskytnutí úvěru jako neoprávněné použití prostředků poskytnutých Státním fondem a tudíž jako porušení rozpočtové kázně. V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že úvěr byl použit pro stanovený účel a rodinný dům byl dokončen ve stanovené lhůtě. Za opožděné předložení konkrétních dokladů byl žalobce sankcionován způsobem, který smlouva předpokládá. Ze smlouvy nelze dovodit, že nedodržení lhůt pro předložení konkrétních dokladů znamená porušení rozpočtové kázně, jestliže v těchto bodech smlouvy se nerespektování lhůt předpokládá sankcionovat smluvní pokutou, což se také stalo. Interpretací ustanovení o povinnosti předložit ve stanovené lhůtě kolaudační rozhodnutí a list vlastnictví nelze dovodit, že porušení těchto lhůt lze postihovat dvojím způsobem, jednak smluvní pokutou, jednak pro porušení rozpočtové kázně. Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně je vykonatelným správním rozhodnutím. Proto musí toto rozhodnutí odpovídat skutečnému stavu v době rozhodování, tedy v době vydání rozhodnutí o odvolání. Jestliže na tento odvod byly započteny splátky a žalobci bylo uloženo uhradit zbývající část poskytnutého úvěru, pak další žalobcem uhrazená splátka v době po vydání platebního výměru do doby rozhodnutí o odvolání měla být v rozhodnutí o odvolání zohledněna. Jestliže se tak nestalo, nemůže napadené rozhodnutí obstát již pro tento důvod. Soud uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 3.000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Pokračování - 6 - 10Af 45/2013 Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. března 2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.