10 Af 45/2014
č. j. 10 Af 45/2014-36
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 Afs 292/2015-35- KS Č. Budějovice 10 Af 45/2014-36
- NSS 9 Afs 292/2015-35
Citované zákony (8)
- o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 218/2000 Sb. — § 44
- o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 250/2000 Sb. — § 22
- o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), 320/2001 Sb. — § 7
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 51 § 60 § 75 § 78 § 103
Rubrum
10Af 45/2014 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Město Lišov, sídlem tř. 5. května 139, Lišov, zast. Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 6. 2014, čj. 14262/14/5000- 710142, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
: Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného shora, jímž bylo rozhodnuto jeho odvolání proti platebnímu výměru ze dne 27. 11. 2013, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Státního fondu životního prostředí ve výši 1.162.403 Kč, tak, že tato částka byla snížena na částku 1.138.502 Kč. Pokračování - 2 - 10Af 45/2014 Žalobce nesouhlasí se závěry daňové kontroly. Má za to, že se nedopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu platné úpravy, ani jinak prostředky nezneužil proti smyslu a účelu poskytnuté dotace. Žalobce zejména odkázal na § 22 zákona o rozpočtových pravidlech, jehož výklad blíže specifikovalo Ministerstvo financí s tím, že má za to, že rozpočtová pravidla neřeší skutkovou podstatu porušení rozpočtové kázně. Má za to, že podstatné je vždy správní uvážení co je a co už není porušení rozpočtové kázně, zda dané znaky vykazuje a dále zda i tehdy, kdy určité konání vykazuje formální znaky porušení rozpočtové kázně, zda je namístě odvod do Státního fondu životního prostředí ČR. Žalobce se pohyboval v mezích poskytnuté dotace a nemohl se proto dopustit porušení rozpočtové kázně. Pokud jde o výtky obsažené v bodě 1 a 2 platebního výměru, tak se jedná o hodnocení, které vychází toliko z úvah kontrolujícího subjektu. Žalobce má za to, že splnil podmínky smlouvy, postupoval podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Postup podle zákona nepřísluší hodnotit kontrolnímu orgánu, není to v jeho působnosti. Kontrolní orgán má pouze zkontrolovat, zda příjemce dotace postupoval dle zákona o zadávání zakázek. Bylo prokázáno, že bylo podle zákona postupováno. Zda příjemce dodržel výkladově přesně dikci zákona, nespadá do kompetence finančního úřadu, proto tuto oblast není oprávněn hodnotit, může hodnotit jen to, zda zakázka byla zadaná daným způsobem. Pokud jde o hodnocení dodržení přesné dikce zákona o zadávání veřejných zakázek, toto finančnímu úřadu nepřísluší, tedy nemůže na základě zjištění a své úvahy, že tato právní norma byla příjemcem dotace porušena, konstatovat porušení rozpočtové kázně. Kontrolní orgán zjistil, že podmínka postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek byla splněna, nemohlo proto dojít k porušení rozpočtové kázně. Pokud jde o přímou aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek, toto nespadá do působnosti finančních úřadů. Finanční úřad nemůže na základě tvrzeného porušení zákona o zadávání veřejných zakázek dojít k závěru o porušení rozpočtové kázně. Mohlo by k tomuto závěru dojít pouze v případě, že by příjemce dotace podle zákona o zadávání veřejných zakázek nepostupoval. Žalobce nesouhlasí s tím, jak bylo charakterizováno tvrzené porušení předpisů příjemcem dotace, když je uváděno, že to nemělo vliv na hodnocení nabídky, přesto je to vnímáno negativně s daným dopadem. Tento výklad je příliš formalistický a nelze z toho charakterizovat porušení rozpočtové kázně. Zcela jistě to není nedochováním dokumentace zhodnocení nabídek. Žalobce poznamenává, že žádný z účastníků neprotestoval, všem důvodům žalobce porozuměli a nikdo si nestěžoval. Uchazečům tedy přišly podmínky transparentní, rovné a jasně hodnocené. Kontrolní orgán tak vnáší prvek nejistoty tam, kde všichni věc považovali za srozumitelnou a jasnou. Žalobce považuje postup finančních orgánů za příliš tvrdý, nepřihlížející k hlavnímu aspektu poskytnuté dotace, a to k jejímu účelu, který byl beze zbytku naplněn. Účelnost vynaložení dotace musí mít pojmově přednost před formalistickým uplatňováním jakékoliv právní normy. Proto žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno v plném rozsahu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Setrval na závěru, že při posuzování porušení rozpočtové kázně nelze zjištěné porušení podrobit správnímu uvážení. Povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44a zákona o rozpočtových pravidlech vzniká ze zákona naplněním jeho skutkové podstaty, a to v konkrétní výši. Rozhodnutí správce daně má pouze deklaratorní charakter, když správce daně pouze deklaruje skutečně prokázanou výši odvodu tak, jak vznikla předtím v momentu porušení rozpočtové kázně. Daňovou kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení smlouvy a rozhodnutí tím, že příjemce dotace jako veřejný zadavatel pochybil při zadávání veřejných zakázek v rámci projektu. Žalovaný v rámci Pokračování - 3 - 10Af 45/2014 odvolacího řízení konstatoval, že došlo k porušení rozpočtové kázně, změna rozhodnutí vyplynula pouze z dílčích pochybení správce daně rozhodujícího v I. stupni při hodnocení míry porušení rozpočtové kázně. Ke kontrole prostředků poskytnutých dle zákona o rozpočtových pravidlech je správce daně kompetentní dle zákona č. 456/2011 Sb., daňového řádu a zákona o rozpočtových pravidlech. Kontrolu prostředků poskytnutých dle rozpočtových pravidel, územních rozpočtů vykonávají dle § 22 odst. 7 a 9 taxativně vyjmenované subjekty odlišné od správce daně. Žalobcem citované názory týkající se výkladu rozpočtových pravidel, územních rozpočtů jsou zcela irelevantní. Žalobce jako příjemce dotace neoprávněně použil prostředky poskytnuté ze Státního fondu životního prostředí a Národního fondu, když porušil podmínky smlouvy a rozhodnutí dodržovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v článku 7 směrnice SMŽP v průběhu realizace akce, a to vždy dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podmínky v rozhodnutí i ve smlouvě byly stanoveny jasně a srozumitelně, proto námitky žalobce nejsou relevantní. Žalobce jako příjemce dotace měl povinnost uchovávat veškerou dokumentaci týkající se prováděných výběrových řízení a poskytnuté dotace. S těmito povinnosti byl žalobce seznámen, proto je námitka možného vnímání záznamů z výběrových řízení po určité době jako méně kvalitních a srozumitelných třetím subjektům mylná. Skutečnost, že žádný z účastníků nerozporoval výsledky hodnocení jednotlivých nabídek, nedokládá, že bylo postupováno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a že žalobce dodržel pravidla pro zadávání veřejných zakázek. K námitce tvrdosti postupu žalovaný uvedl, že k odstranění tvrdosti zákona o rozpočtových pravidlech zákonodárce zakotvil v tomto právním předpisu institut prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně, případně penále za prodlení. Žádost o prominutí byla součástí odvolání do napadeného rozhodnutí a po vydání rozhodnutí o odvolání byla postoupena Generálnímu finančnímu ředitelství k řízení. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Žalobce obdržel v roce 2008 dotaci z Národního fondu (Fond soudržnosti EU) a ze Státního fondu životního prostředí na financování projektu „Zateplení objektů příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Lišov“ na základě smlouvy č. 08005683 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí uzavřené dne 4. 12. 2008 ze Státního fondu životního prostředí a dále na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace čj. SFŽP 002494/2008 ze dne 26. 11. 2008 vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR. Těmito dokumenty byl žalobci stanoven finanční rámec projektu zahrnující celkově vést způsobilé výdaje ve výši maximálně 1.240.749,85 Kč, tj. 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu ze SFŽP a ve výši maximálně 21.092.747,45 Kč, tj. 85 % z celkových oprávněných výdajů projektu z Národního fondu. Zbývající část hodnoty projektu měl financovat žalobce vlastními zdroji nejméně částkou 2.481.499,70 Kč, tj. 10 % z celkových způsobilých výdajů. V daném případě se jednalo o dotaci, kdy jednotlivé příjemcem dotace uhrazené výdaje jsou propláceny z dotačních prostředků zpětně na základě jeho žádosti. Přehled proplacených výdajů je uveden ve zprávě o daňové kontrole ze dne 15. 10. 2013. Finanční úřad v Českých Budějovicích zahájil u žalobce dne 12. 12. 2012 kontrolu ohledně rozhodných skutečností pro případné stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně. Předmět kontroly byl omezen na ověření dodržování zákona o veřejných zakázkách, a to na výběrové řízení na zajištění odborného technického dozoru investora stavby, výběrové řízení na výrobu, dodání a montáž, dále na energetický audit ZŠ a MŠ Lišov na stavební práce a na ověření dodržení rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pokračování - 4 - 10Af 45/2014 Žalobce byl dne 21. 6. 2013 vyzván k prokázání skutečností a k předložení uvedených důkazních prostředků ohledně zateplení objektů ZŠ a MŠ v Lišově s tím, aby bylo jím prokázáno splnění podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace a smlouvy o poskytnutí dotace a doložil k výběrovému řízení na výkon technického dozoru investora nabídku uchazeče o zakázku, a to společnosti DYMAT s.r.o., Husova 5, České Budějovice. Žalobce na základě výzvy předložil ke shora uvedené akci nabídku uchazeče o zakázku na výkon TDI, společnosti DYMAT s.r.o. Cenová nabídka činila bez DPH 275.250 Kč. O daňové kontrole byla vypracována zpráva. Daňovou kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení smlouvy o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí a rovněž tak bylo porušeno i rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to tím, že žalobce jako příjemce dotace jako veřejný zadavatel pochybil při zadávání veřejných zakázek. Porušení jsou podrobně popsána ve zprávě o daňové kontrole. Správcem daně byl učiněn závěr, že ze strany žalobce došlo ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech k neoprávněnému použití prostředků poskytnutých ze Státního fondu životního prostředí a Národního fondu dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech k porušení rozpočtové kázně. V souvislosti s tím bylo odkázáno na podmínky uvedené v části C, kde jsou uvedeny důsledky nesplnění podmínek rozhodnutí. Správce daně proto vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně do Státního fondu životního prostředí ve výši 1.162.403 Kč platebním výměrem č. 172/2013 a platebním výměrem č. 173/2013 odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 2.037.033 Kč. Žalobce se proti shora uvedeným výměrům odvolal. Žalovaný žalobci v napadeném rozhodnutí částečně vyhověl, odvod vyměřený platebním výměrem č. 172/2013 byl snížen z částky 1.162.403 Kč na částku 1.138.520 Kč s tím, že ze strany žalobce došlo k porušení rozpočtové kázně. Změna vyplývala pouze z dílčích pochybení správce daně rozhodujícího v prvním stupni při hodnocení míry porušení rozpočtové kázně. Dle žalovaného žalobce jako příjemce dotace nebyl povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu, byl však vázán ustanovením § 6 zákona o veřejných zakázkách, tedy povinností dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, a to zákazu diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti. Při zadávání veřejné zakázky byl splněn postup pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, který je doporučený metodikou. Rovněž tak byl ze strany zadavatele dodržen postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu s předpokládanou hodnotou 200.000 Kč bez DPH až 800.000 Kč bez DPH na dodávky a služby dle metodiky. K výběrovému řízení č. 3, které nebylo žalobcem v odvolání napadeno, žalovaný uvedl, že správce daně kontrolou zjistil, že nabídka společnosti ASARKO s.r.o. nesplnila kvalifikační předpoklady, předložila výpis z obchodního rejstříku starší než 90 dnů a výše pojistné částky za pojištění odpovědnosti za škodu činila méně než 10 mil. Kč. Proto došlo k porušení rozpočtové kázně. Při kontrole rovněž bylo u výběrového řízení na veřejnou zakázku „Mandátní smlouva na zajištění odborného technického dozoru investora stavby: Zateplení objektů ZŠ a MŠ Lišov“ zjištěno, že u této veřejné zakázky žalobce nedoložil jasný způsob hodnocení a výběru nabídek, jestliže v poptávkovém řízení způsob hodnocení referencí (počet referencí) není uveden. Dle záznamu o posouzení a dle tabulky výsledného pořadí nabídek, pak nelze ověřit způsob výpočtu bodů. Dvě nabídky obsahovaly stejný počet referencí, ale byly bodově ohodnoceny rozdílně, kdy jedna nabídka obsahovala reference bez termínu provedení. Tím, že bodové ohodnocení není odůvodněno, žalobce neprokázal, že posouzení a hodnocení jednotlivých nabídek bylo provedeno přezkoumatelným způsobem a v souladu se zásadou Pokračování - 5 - 10Af 45/2014 transparentnosti. Tento postup pak mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, proto došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. U výběrového řízení na veřejnou zakázku „ Energetický audit ZŠ a MŠ Lišov“ nebyl doložen jasný způsob hodnocení a výběru nabídek, jestliže ve výsledku hodnocení jednotlivých nabídek je mimo jiné uvedeno, že pro určení nejvhodnější nabídky bylo použito pomocné kritérium tj. ověřený výpis z obchodního rejstříku. Dle tabulky výsledného pořadí nabídek nejnižší a shodnou cenu podali dva uchazeči jako zadavatel. Žalobce použil tzv. pomocné hodnotící kriterium ověřený výpis z obchodního rejstříku, přestože nebyl tento výpis v zadávacích podmínkách požadován. Tento postup sice neměl vliv na výběr nejvhodnější nabídky, protože byla vybrána nabídka s nejnižší cenou, ale byl v rozporu s článkem III. bodu 6, oddílu C písm. a) Smlouvy o poskytnutí dotace, jak vyplývá z platebního výměru č. 172/2013. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zhodnotil námitky žalobce jako částečně oprávněné, a proto žalobci částečně vyhověl. V odvolacím řízení bylo zjištěno, že kontrolní zjištění správce daně týkající se výběrového řízení na veřejnou zakázku „Mandátní smlouva na zajištění odborného technického dozoru investora stavby: „Zateplení objektů ZŠ a MŠ Lišov“ a výběrového řízení na veřejnou zakázku „Energetický audit ZŠ a MŠ Lišov“ nejsou podložena oprávněnými požadavky stanovenými poskytovatelem dotace. Žalovaný ohledně výběrového řízení usoudil, že příjemce dotace jako zadavatel veřejné zakázky splnil postup pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu s předloženou hodnotou do 200.000 Kč. Rovněž tak byl naplněn proces zadání zakázky malého rozsahu v hodnotě od 200.000 Kč do 800.000 Kč bez DPH na dodávky a služby dle „Metodiky“. Žalovaný uzavřel, že nelze postihnout příjemce dotace v případě, kdy byla dodržena minimální stanovená pravidla a postup dle „Metodiky a Směrnice MŽP“, rozhodnutí a smlouvy, kdy příjemce dotace postupoval v přísnějším režimu tak, aby dostatečně dokladoval naplnění základních zásad zadávání veřejných zakázek. Proto žalovaný přistoupil ke snížení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Porušení se tedy týká pouze výběrového řízení č. 3, ve kterém bylo prokázáno porušení zákona o veřejných zakázkách. Odvod za porušení rozpočtové kázně byl proto žalovaným stanoven ve výši hodnoty výběrového řízení č. 3, které bylo jako nesprávné provedeno. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce namítá, že se nedopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu platné právní úpravy, ani jinak prostředky nezneužil proti smyslu a účelu poskytnuté dotace, když v souvislosti s tím odkazuje na § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který dle žalobce neřeší skutkovou podstatu porušení rozpočtové kázně. Namítá, že hodnocení nabídek v rámci realizované veřejné zakázky bylo provedeno zcela objektivně a transparentně a podle platného zákona, proto splnil podmínky smlouvy uzavřené s poskytovatelem dotace. Žalobce své povinnosti stanovené smlouvou o dotaci a souvisejícími dokumenty vůči poskytovateli dotace porušil, a proto uvedené výhradě soud nemůže dát za pravdu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobci byl vyměřen odvod do Státního fondu životního prostředí ČR za porušení rozpočtové kázně, neboť při výběrovém Pokračování - 6 - 10Af 45/2014 řízení na veřejnou zakázku „Zateplení objektů příspěvkové organizace ZŠ a MŠ Lišov“ byla nejasně definována hodnotící kritéria o posouzení a hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek bylo provedeno na bodovací stupnici s užitím vah jednotlivých kritérií. Rozsah bodovací stupnice byl vymezen v rozmezí 1 až 10 bodů. Vyšší počet bodů představuje lepší hodnocení. Kritérium číslo 2 – smluvní a sankční závazky a záruční podmínky byla váha 20 %. V rámci tohoto kritéria byly hodnoceny záruční podmínky k zajištění závazků při plnění předmětu veřejné zakázky s tím, že bude hodnocena nabídka obsahující podmínky s nejvyšší jistotou pro zadavatele. Ostatní podmínky budou hodnoceny v poměru k nejlépe hodnocené nabídce. Nevyloučením uchazeče, který nesplnil kvalifikační předpoklady a ze skutečnosti, že z výše uvedeného hodnotícího kritéria, smluvní a sankční závazky a záruční podmínky, není zřejmý způsob hodnocení uvedeného kritéria, kdy nelze ověřit způsob výpočtu bodů u kritéria č. 2, bylo správcem daně konstatováno, že u prostředků poskytnutých ze Státního fondu životního prostředí došlo k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Byly uplatněny neoprávněné výdaje zaplacené dodavateli, který byl vybrán na základě nesprávně provedeného výběrového řízení. Odvod za porušení rozpočtové kázně u prostředků poskytnutých ze Státního fondu životního prostředí, proto představuje odvod za porušení rozpočtové kázně 1.138.502 Kč a žalovaný proto rozhodl, že uvedená částka je splatná. K námitce žalobce, že měl žalovaný užít správního uvážení, krajský soud odkazuje na § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kde je uvedena definice, co je považováno za neoprávněné použití peněžních prostředků. Z tohoto ustanovení vyplývá, že prostor pro správní uvážení v daném případě dán není. Správní orgán nemůže rozhodnout podle vlastního uvážení, jestliže to zákon neumožňuje. Soud poznamenává, že hodnotil postup žalobce z pohledu jednotlivých smluvních ujednání a rovněž z pohledu zákona o rozpočtových pravidlech a dospěl k závěru, že jednání žalobce nebylo v souladu se smluvními ujednáními, což mělo dopad na porušení zákona o rozpočtových pravidlech. Ustanovení § 22 odst. 1 považuje za porušení rozpočtové kázně každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu územního samosprávního celku. Neoprávněné je pak jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Ustanovení § 22 odst. 3 uvedeného zákona pak zadržení peněžních prostředků jednoznačně označuje za porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu. Dle ustanovení § 22 odst. 5 odpovídá při neoprávněném použití peněžních prostředků odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Z uvedené právní úpravy tak vyplývá, že povinnost odvodu, stejně tak i jeho výše, vyplývá přímo ze zákona o rozpočtových pravidlech, který v tomto případě nedává příslušnému kontrolnímu orgánu žádný prostor pro správní uvážení. Ze shora uvedeného, tak jednoznačně vyplývá, že ze strany žalobce došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 22 zákona o rozpočtových pravidlech, jestliže kontrolou správce daně zjistil, že nabídka společnosti ASARKO s.r.o. nesplnila kvalifikační předpoklady, jestliže předložila výpis z obchodního rejstříku starší než 90 dnů a výše pojistné částky za pojištění odpovědnosti za škodu činila méně než 10 mil. Kč. Ve smyslu § 60 zákona o veřejných zakázkách bylo povinností zadavatele vyloučit z účasti dodavatele, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu. Tento postup však žalobce nedodržel a předmětnou společnost nevyloučil. Rovněž správce daně zjistil, že není zřejmý způsob hodnocení, kdy nelze ověřit způsob výpočtu přidělených bodů. Tím proto došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech, neboť žalobce uplatnil Pokračování - 7 - 10Af 45/2014 neoprávněně výdaje zaplacené dodavateli, který byl vybrán na základě nesprávně provedeného výběrového řízení. Soud se proto ztotožnil s názorem vysloveným žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tento závěr žalovaného nemůže být vyvrácen žalobní námitkou žalobce, že účel projektu byl splněn, jestliže ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce smluvní podmínky nedodržel a tím ve smyslu ustanovení § 22 poskytnuté peněžní prostředky použil neoprávněně. Žalobce zcela obecně namítá, že se pohyboval v mezích poskytnuté dotace a nemohl se tak skutkově dopustit porušení rozpočtové kázně s tím, že pokud jde o výtku obsaženou v bodě 1 a 2 prvotního platebního výměru, pak hodnocení vychází toliko z úvah kontrolujícího subjektu. K tomu soud poznamenává, že žalovaný v napadeném rozhodnutí ohledně výběrového řízení uvedeného č. 1 a 2 uvedl, že žalobce splnil postup pro zadání veřejné zakázky dle metodiky, přičemž při výběrovém řízení č. 1 pro naplnění zásad dle § 6 zákona o veřejných zakázkách navíc postupoval v přísnějším režimu. Zcela mylně se žalobce proto dovolává toho, že nesprávně bylo hodnoceno výběrové řízení v bodě 1 a 2 prvotního platebního výměru. Zcela neoprávněná je výhrada žalobce, že žalovaný nemá pravomoc ke kontrole prostředků poskytnutých dle zákona o rozpočtových pravidlech. V daném případě byla provedena veřejnoprávní kontrola dle § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Veřejnoprávní kontrola představuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných prostředků včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejím poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. Při veřejnoprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku operací zejména, zda a) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a nakládaní s veřejnými prostředky, b) přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, c) opatření přijatá příslušnými orgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobami plněna. Účelem kontroly tedy bylo, zda nedošlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Jejím výstupem může být vyměření odvodů za porušení rozpočtové kázně. Soud rovněž odkazuje na zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR, na daňový řád, zákon o rozpočtových pravidlech. Dle §1 zákona o Finanční správě je Finanční správa ČR soustavou správních orgánů pro výkon správy daní. Z § 2 odst. 1 daňového řádu vyplývá, co je předmětem správy daní, přičemž jedná se o příjmy veřejného rozpočtu nebo snížení příjmu veřejného rozpočtu. Z § 3 písm. b) se daní pro účely daňového řádu rozumí peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje dle tohoto zákona. Podle § 44a odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech správu odvodů za porušení rozpočtové kázně vykonávají finanční úřady podle daňového řádu. Kontrolu prostředků poskytnutých podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů vykonávají dle § 22 odst. 7 a 8 taxativně uvedené subjekty odlišné od správce daně. Pokračování - 8 - 10Af 45/2014 Zákon o rozpočtových pravidlech v § 3 písm. e) upravuje neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a národního fondu jako výdej, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí prostředků nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Podmínky stanovené v zákoně o veřejných zakázkách jsou tedy pravidly, která upravují způsob nakládání s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a národního fondu formou dotací, a proto je nedodržení podmínek shora uvedeného rozhodnutí a shora uvedené smlouvy dle tohoto ustanovení porušením rozpočtové kázně. Finanční úřady proto posuzují dodržení zákona o veřejných zakázkách v rámci výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně, kdy posuzují oprávněnost použití poskytnutí finančních prostředků dle stanovených podmínek. Zcela lichá je výhrada žalobce, že žádný z účastníků prováděných výběrových řízení nerozporoval výsledky hodnocení jednotlivých nabídek, jestliže v daném případě je rozhodné, zda žalobce postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, tedy zda dodržel pravidla pro zadávání veřejných zakázek v souladu se smlouvou a podmínkami uvedenými v rozhodnutí. Zcela nepodstatné je rovněž tvrzení žalobce, že došlo k naplnění účelu dotace. Tato skutečnost je pouze jednou z podmínek poskytnutí dotace, nelze tedy namítat splnění této podmínky v případě, že bylo prokázáno, že ze strany žalobce nebyly dodrženy podmínky stanovené ve smlouvě a v rozhodnutí. Tedy, kdy bylo prokázáno, že ze strany žalobce došlo k porušení rozpočtové kázně. Žalobce namítá, že podmínky pro čerpání dotace mají být formulovány tak, aby bylo zřejmé, jaké pravidlo bylo stanoveno, když porušení rozpočtové kázně musí vycházet z jasně formulovaného pravidla, které příjemce dotace svým chováním porušil nikoliv z přesvědčení a výkladu správního orgánu. Žalobcem je dále zcela obecně namítáno, že byly jím splněny podmínky smlouvy a postupoval podle zákona o zadávání veřejných zakázek. K této výhradě soud uvádí, že tvrzení žalobce musí být konkrétní, tedy individualizované ve vztahu k žalobci a k projednávané věci s tím, že konkrétní skutkové tvrzení musí být doprovázeno konkrétní právní argumentací, ze které plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Skutkové okolnosti musí být zcela jasně individualizované, a to popisem jednoznačně odlišitelným od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností. Žalobce byl tedy povinen v dané věci vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správce daně dopustit a ozřejmit svůj právní náhled, proč se jedná o nezákonnost. V daném případě však žalobní bod takto formulován ze strany žalobce nebyl, proto ze strany soudu na takto obecně formulovanou výhradu reagovat nelze. Nedůvodná je i výhrada žalobce ohledně nedochování dokumentace z hodnocení nabídek. Žalobce měl povinnost uchovávat veškerou dokumentaci ohledně výběrových řízení a poskytnuté dotace, a to dle podmínek v části B. Rovněž v bodu dva jsou uvedeny další podmínky poskytnutí dotace a rovněž tato povinnost vyplývá i ze smlouvy. S těmito povinnosti byl žalobce seznámen, jestliže byla jím smlouva podepsána. K námitce žalobce ohledně tvrdosti postupu správce daně soud odkazuje na možnost prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně. V daném případě žalobce podal tuto žádost o prominutí, která dle vyjádření žalovaného byla postoupena k vyřízení Generálnímu finančnímu ředitelství. Pokračování - 9 - 10Af 45/2014 Soud neshledal námitky žalobce za opodstatněné, proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný, se práva na náhradu nákladů vzdal. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas (§ 51 s.ř.s.).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. října 2015 JUDr. Věra Balejová v. r. Předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.