10 Af 502/2012
č. j. 10 Af 502/2012-26
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 Af 502/2012-26
- NSS 7 Afs 16/2013-39
Citované zákony (7)
Rubrum
10Af 502/2012 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce NA – VE s.r.o., se sídlem Masná 157, Český Krumlov, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 31.05.2012 č.j. 4348/12-1500, takto:
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 31.07.2012 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31.05.2012, č.j. 4348/12-1500, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 22.11.2011 č.j. 108709/11/082910302551 tak, že odvolání bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Pokračování - 2 - 10Af 502/2012 Napadené rozhodnutí vydalo Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, které působilo v odvolacím řízení jako územní finanční orgán podle zákona č. 531/1990 Sb. Ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě ČR, v novelizovaném znění, se odvolací instancí od 1.1.2013 rozumí Odvolací finanční ředitelství v Brně. Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, a to z důvodu neoprávněnosti správce daně rozhodnout o povinnosti platit pokutu za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 01.01.2010 do 31.12.2010. Tuto námitku zakládá na skutečnosti, že v daném případě nebyly splněny podmínky ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. (dále též „daňový řád“), když skutečnosti o polhůtním podání daňového přiznání nebyly osvědčeny, neboť správce daně v rozporu s daňovým řádem neukončil, resp. ani nezahájil, řízení ve věci vad podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 01.01.2010 do 31.12.2010. K tomuto žalobce dále uvedl, že správce daně v řízení postupoval v rozporu s ustanovením § 74 odst. 1 daňového řádu, když výzva k odstranění vad byla adresována daňovému subjektu, namísto toho, aby byla zaslána daňovému poradci, jenž učinil předmětné daňové přiznání v zastoupení za daňový subjekt. Správce daně, dle názoru žalobce, ignoroval v záhlaví daňového přiznání uvedenou skutečnost, že toto přiznání podává daňový poradce, jehož plná moc byla k přiznání přiložena, z tohoto důvodu měl být daňový poradce výzvou k odstranění vad přiznání obeslán. Žalobce dále uvedl, že se žalovaný správní orgán, v rámci napadeného rozhodnutí, dostatečně nevypořádal s odvolací námitkou žalobce, kterou žalobce poukazoval na skutečnost, že předmětné daňové přiznání bylo učiněno daňovým poradcem žalobce. Žalovaný se dle žalobce nevypořádal s tím, že v záhlaví daňového přiznání bylo uvedeno, že toto je předkládáno daňovým poradcem. Žalovaný ve svém rozhodnutí pouze potvrdil postup správce daně, ale nijak správnost tohoto postupu nezdůvodnil. Dále žalobce namítá, že správce daně nebyl v řízení dostatečně činný, když výzva k odstranění vad daňového přiznání byla daňovému subjektu zaslána až s odstupem 54 dnů po učinění daňového přiznání. Takovýmto postupem správce daně pak došlo k poškození daňového subjektu. Pochybení týkající se výzvy k odstranění vad daňového přiznání spatřuje žalobce též v nesplnění hmotněprávních formalit této výzvy stanovených v ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu, když správce daně dostatečně konkrétně a určitě neformuloval pokyny, na základě kterých mělo k odstranění vad přiznání dojít. Tato absence, dle názoru žalobce, svědčí o rozpornosti postupu správce daně se zákonem a taková výzva nemůže být právně účinným úkonem. Správce daně dále ignoroval i tu skutečnost, že žalobce k výzvě k odstranění vad daňového přiznání nebyl nečinný, když na tuto výzvu reagoval prostřednictvím zmocněného zástupce Mgr. P. K., který dne 25.08.2011 telefonoval s pracovnicí správce daně a dále ve dnech 5. a 7.9.2011 osobně navštívil správce daně, kde na výzvu k odstranění vad přiznání reagoval. Na základě této skutečnosti má žalobce bezpochyby za to, že na předmětnou výzvu prostřednictvím svého zástupce reagovala. Závěrem žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu jednání a dále navrhuje, aby byla žalovanému uložena povinnost zrušit rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým byla žalobci uložena pokuta za opožděné podání Pokračování - 3 - 10Af 502/2012 přiznání k dani z příjmů právnických osob. Žalobce navrhuje uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení. Žalobce prostřednictvím svého podání ze dne 06.11.2012 krajskému soudu sdělil, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný v rámci svého vyjádření poukázal na totožnost žalobních námitek s námitkami uplatněnými v odvolacím řízení. K námitce žalobce týkající se nesprávného obeslání výzvou k odstranění vad přiznání, která byla zaslána subjektu daně namísto zmocněnému daňovému poradci, žalovaný uvedl, že správní orgán prvního stupně, tedy správce daně, postupoval v souladu se zákonem, když z předmětného daňového přiznání nebylo zcela zřejmé, že daňový subjekt je v rámci tohoto řízení zastupován daňovým poradcem, který toto přiznání za daňový subjekt podával. Tuto skutečnost zakládá žalovaný především na tom, že v předmětném daňovém přiznání nejsou vyplněny údaje o zástupci, daňové přiznání je pouze označeno tak, že jej podává daňový poradce, přičemž jeho další identifikační údaje chybí. Samotnou námitku ohledně obeslání považuje žalovaný za nesprávnou také z toho důvodu, že plná moc udělená daňovému poradci Ing. D. P. byla časově omezena do 31.07.2011, v době, kdy byl daňový subjekt obesílán výzvou k odstranění vad přiznání, tedy ke dni 24.08.2011, již nebyl daňový subjekt zastoupen. K námitce žalobce týkající se nesplnění hmtoněprávních formalit výzvy k odstranění vad přiznání, žalovaný uvedl, že formulace uvedená ve výzvě byla dostatečně jasná, když jejím obsahem bylo sdělení: „Chybí podpis daňového subjektu nebo osoby oprávněné k jeho podpisu.“ Dle přesvědčení žalovaného k odstranění takové vady není třeba uvádět další pokyny a způsob, jak podpis doplnit. Vzhledem k tomu, že žalobce na tuto výzvu nereagoval, vady podání odstraněny nebyly, je daňové přiznání ze dne 01.07.2011 neúčinné ex tunc a hledí se na něj, jako by učiněno nebylo. K námitce žalobce, týkající se nečinnosti žalovaného v souvislosti s 54 denní prodlevou mezi podáním neúplného daňového přiznání a výzvou k odstranění vad podání, žalovaný odkázal na ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu, který lhůtu k podání výzvy nestanovuje. Žalovaný toto časové rozmezí navíc považuje za přiměřené, a to s ohledem na období pro daňová přiznání a jejich vyhodnocování správcem daně. V souvislosti s tímto nelze podpořit ani argumentaci žalobce ohledně nezahájení řízení o odstranění vad podání, ke kterému s ohledem na ustanovení § 91 odst. 1 daňového řádu ani dojít nemohlo, když samotné řízení bylo zahájeno již podáním daňového tvrzení, jenž nemohlo mít, vzhledem ke svým vadám, předpokládané účinky pro správu daní. K tvrzení žalobce ohledně elektronického podpisu předmětného přiznání jeho zástupcem, žalovaný uvedl, že podání elektronicky podepsáno nebylo, což dokládá též sdělení daňového poradce žalobce, který uvedl, že správce daně na jeho žádost o dodatečné podepsání přiznání nepřistoupil. Žalovaný dále uvedl, že dne 03.10.2011 správce daně obdržel bezvadné nové přiznání žalobce, které bylo podepsáno jednatelkou společnosti. Vzhledem k tomu, že toto přiznání bylo podáno s prodlevou, po lhůtě pro jeho řádné podání stanovené v ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu, byla žalobci platebním výměrem ze dne 22.11.2011 č.j. 108709/11/082910302551 uložena pokuta ve smyslu ustanovení § 250 odst. 1 písm. c) daňového řádu. Pokračování - 4 - 10Af 502/2012 Shora uvedený postup považuje žalovaný za zcela souladný s platnou právní úpravou a z tohoto důvodu navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout a zároveň souhlasí, aby věc byla projednána bez nařízení jednání. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Žalobce, jakožto právnická osoba zapsaná u obchodního rejstříku v Českých Budějovicích pod sp. zn. C 14057, podal dne 01.07.2011 přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 01.01.2010 do 31.12.2010 (č.j. 83972/11/082040301271). Předmětné daňové přiznání obsahovalo vadu spočívající v absenci podpisu daňového subjektu či jiné oprávněné osoby s tím, že podepsány byly pouze přílohy tohoto přiznání. Jednou z příloh tohoto daňového přiznání bylo též „Vysvětlení podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010“, jehož obsahem je sdělení jednatelky žalobce, že přiznání k dani z příjmů podává též zplnomocněný zmocněnec elektronickou cestou, takto elektronicky podané a podepsané daňové přiznání však správce daně již neobdržel. Z tohoto důvodu byla správcem daně žalobci dne 24.08.2011 pod č.j. 94457/11/082040301271 zaslána výzva k odstranění vad podání. Obsahem této výzvy byla specifikace vad podání, jenž spočívaly v chybějícím podpisu daňového subjektu nebo osoby oprávněné k podpisu. Žalobci byla stanovena lhůta k odstranění vad podání v délce patnácti dnů ode dne doručení této výzvy. Obsahem této výzvy bylo rovněž poučení s tím, že pokud nebudou ve stanovené lhůtě vady podání odstraněny, stává se toto podání neúčinným. Dne 15.09.2011 byl správcem daně učiněn úřední záznam, kterým bylo vadné daňové přiznání, doručené správci daně dne 01.07.2011, prohlášeno za neúčinné, a to vzhledem ke skutečnosti, že vady podání nebyly ve stanovené lhůtě žalobcem odstraněny. Dne 03.10.2011 bylo žalobcem podáno nové přiznání k dani z příjmů právnických osob, které již bylo podepsáno jednatelkou společnosti Marií Najbrtovou. Toto podání bylo správcem daně vyhodnoceno jako způsobilé k projednání. Dne 17.10.2011byl správcem daně učiněn úřední záznam č.j. 19819/12/082910302551 s tím, že se na úřad správce daně dostavil Ing. D. P., daňový poradce a zmocněnec společnosti pro zastupování této společnosti. Předmětem jednání byla přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2010 podaná dne 01.07.2011 a 03.10.2011. Dne 12.11.2011 byl správcem daně, v souladu s ustanovením § 250 odst. 1 písm. c) daňového řádu, vydán platební výměr č.j. 108709/11/082910302551, kterým byla žalobci uložena pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 01.01.2010 do 31.12.2010 ve výši 55.570,- Kč. Dne 27.12.2011 bylo správci daně doručeno odvolání žalobce proti shora uvedenému platebnímu výměru. O odvolání žalobce proti předmětnému platebnímu výměru bylo žalovaným rozhodnuto prostřednictvím žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 31.05.2012 č.j. 4348/12- 1500 tak, že odvolání bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo žalovaným potvrzeno. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Pokračování - 5 - 10Af 502/2012 Žalobce předně namítá nesprávnost postupu správce daně spočívající v nesprávné aplikaci ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu, z čehož následně dovozuje též nesprávnost uložení pokuty za opožděné tvrzení daně dle ustanovení § 250 odst. 1 daňového řádu, když k vyměření této pokuty dle žalobce de facto nemohlo dojít, pakliže nedošlo k zahájení, resp. k ukončení, řízení o odstranění vad podání. Nesprávnost postupu správce daně je žalobcem zásadně spatřována v tom, že žalobce výzvu k odstranění vad daňového přiznání nesprávně adresoval subjektu daně, namísto jejímu daňovému poradci (zástupci pro toto řízení). K tomuto žalobce dále odkázal na plnou moc udělenou daňovému poradci (zástupci pro toto řízení), Ing. D. P., ze dne 24.03.2011, která byla tomuto zástupci udělena na omezené časové období – do 31.07.2011, a která byla u správci daně doručena dne 30.03.2011. Dle ustanovení § 74 odst. 1, má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. Dle komentáře k tomuto zákonnému ustanovení by měla být výzva k odstranění vad podání adresována skutečnému (faktickému) podateli, tj. osobě, která podání uskutečnila, nikoli osobě, která je v podání formálně označena jako podatel. V praxi to však není vždy snadno zjistitelné, a bude tedy záviset na konkrétní formě podání. U podání činěného ústně do protokolu není o skutečném podateli sporu. U podání písemného (rozuměj listinného) je podatelem ten, kdo jej vlastnoručně podepsal (kdo podání reálně předal k přepravě či donesl na úřad je irelevantní). V ideálním případě je to stejná osoba jako ta, která je jako podatel označena v textu podání. V situaci, kdy je podání podepsáno jinou osobou, jedná se o hrubou vadu podání, která by měla být odstraněna. Správce daně v tomto případě výzvu bude adresovat tomu, koho dokáže identifikovat, tj. formálně označenému podateli, byť skutečným podatelem je osoba podepisující. Ze shora citovaného ustanovení je zřejmé, že výzva k odstranění vad daňového přiznání měla být správcem daně zaslána subjektu, který bylo možno z předmětného přiznání identifikovat. Z obsahu správního spisu, tedy ze samotného daňového přiznání, je zřejmé, že toto nebylo signifikováno ani daňovým subjektem, ani daňovým poradcem k zastupování, přestože v samotném textu je v kolonce 08 zřejmé, že daňové přiznání mělo být podáno právě daňovým poradcem. Zbývající část daňového přiznání však neobsahuje bližší identifikační údaje tohoto poradce. Z uvedeného je tudíž jednoznačně zřejmé, že jediným identifikovatelným subjektem je právě daňový subjekt, tedy žalobce, což dokládají též razítka žalobce opatřená popisy jednatele žalobce umístěná na přílohách k daňovému přiznání. Krajský soud v rámci přezkumu dané žalobní námitky poukazuje též na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 06.11.2008 č.j. 2 Afs 89/2008-86, dle kterého „Pokud žalobcův daňový poradce zaslal správci daně opakovaně podání bez plné moci, bylo by sice logické, aby k odstranění vad těchto podání byl vyzván ten, kdo je učinil, není však v rozporu se zákonem, ani s logikou, je-li daňový subjekt vyzván k odstranění vad podání, která měla být učiněna jeho jménem někým jiným (srov. § 21 odst. 8 daňového řádu).“ Z citovaného rozhodnutí a stejně tak i na základě uváděných zákonných ustanovení je zjevné, že správce daně postupoval zcela správně, když výzvu k odstranění vad daňového přiznání zaslal daňovému subjektu, neboť pouze tento bylo možno dostatečně jasně z předmětného přiznání identifikovat. Tuto skutečnost lze podpořit rovněž omezenou dobou Pokračování - 6 - 10Af 502/2012 trvání plné moci ze dne 24.03.2011, která byla daňovému poradci udělena do 31.07.2011. Pokud tedy byla výzva k odstranění vad daňového přiznání datována ke dni 24.08.2011, daňový poradce Ing. D. P. již v té době nebyl zástupcem žalobce, neboť tímto zástupcem přestal být ke dni 31.07.2011. S touto námitkou žalobce se vypořádal též žalovaný správní orgán v rámci napadeného rozhodnutí, kde shledal postup správce daně při doručování daňového přiznání souladný se zákonem. Tuto skutečnost žalovaný správní orgán odůvodnil odkazem na daňové přiznání ze dne 01.07.2011, kde správce daně shledal podpisy jednatelky společnosti pouze na přílohách k tomuto přiznání s tím, že na samotném daňovém přiznání nebyly vyplněny požadované údaje o zástupci daňového subjektu a vzhledem k tomu, že daňové přiznání nebylo pověřeným zástupcem elektronicky zasláno, přestože to bylo jednatelkou žalobce avizováno, nemohl správce daně toto podání posoudit jako podání učiněné zástupcem. Krajský soud považuje takové odůvodnění rozhodnutí žalovaného správního orgánu za dostatečné, neboť je z něj zcela zřejmá úvaha žalovaného, kterou reaguje na odvolání žalobce. K námitce žalobce ohledně nezahájení řízení o odstranění vad podání krajský soud uvádí pouze to, že takovéto řízení ani zahájeno být nemohlo, neboť nespadá pod řízení zahajovaná dle ustanovení § 91 odst. 1 daňového řádu. Krajský soud se dále zabýval námitkou žalobce, dle které se dovozuje nečinnost žalovaného, když výzva k odstranění vad podání byla žalobci zaslána s odstupem 54 dnů po učinění předmětného daňového přiznání. Dle shora citovaného ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. Z této zákonné dikce je zřejmé, že neukládá správci daně lhůtu, v rámci které musí dojít k učinění výzvy k odstranění vad přiznání. Naopak ponechává správci daně možnost stanovit délku lhůty pro odstranění vad přiznání. Krajský soud se tudíž neztotožňuje s názorem žalobce ohledně nečinnosti správce daně, v souvislosti s prodlevou mezi podáním vadného daňového přiznání a výzvou k odstranění vad tohoto přiznání, neboť zákon správci daně žádné časové rozmezí mezi těmito úkony neukládá. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že samotná výzva k odstranění vad přiznání ze dne 24.08.2011 nesplňuje hmotně-právní formality, neboť v ní nebyly dostatečně přesně uvedeny pokyny k odstranění vad daňového přiznání. Krajský soud ze správního spisu zjistil, že obsahem této výzvy je sdělení správce daně o vadách podání znějící následovně: „Chybí podpis daňového subjektu nebo osoby oprávněné k podpisu“. Dle ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu, je správce daně povinen vyzvat podatele, aby dle jeho pokynů a ve lhůtě k tomu stanovené, zjištěné nedostatky odstranil. Z obsahu výzvy k odstranění vad daňového přiznání je zjevné, že správce daně podateli sdělil, že chybí podpis daňového subjektu nebo osoby oprávněné k podpisu, z čehož je dostatečně zřejmé, že přiznání zjevně nebylo opatřeno podpisem daňového subjektu či osoby oprávněné k jeho podpisu. Dle názoru soudu se tato výzva jeví dostatečně jasnou a nelze pochybovat ani o tom, jakým způsobem tuto vadu podání odstranit. Námitka žalobce ohledně nedostatečných hmotně-právních formalit výzvy k odstranění vad přiznání se soudu jeví spíše jako účelová, neboť nelze očekávat, že obsahem výzvy bude též přesný návod k odstranění vad podání, tedy návod, jakým způsobem, případně na jakém místě, vadné podání podepsat. Pokračování - 7 - 10Af 502/2012 Krajský soud se dále zabýval námitkou žalovaného, kterou poukazuje na skutečnost, že na výzvu bylo reagováno tehdy zmocněným zástupcem společnosti Mgr. P. K., který dne 25.8.2011 uskutečnil telefonní hovor se zaměstnankyní správce daně ve věci předmětné výzvy a dne 5. a 7. září 2011 provedl osobní návštěvu správce daně ve věci této výzvy s tím, že správci daně sdělil, že daňový poradce Ing. D. P., který jakožto zmocněná osoba, vadné daňové přiznání podal, je na dovolené a není tudíž dostupný. Mgr. P. K. se následně se zaměstnankyní správce daně dohodl na tom, že daňového poradce kontaktuje a zajistí jeho návštěvu u správce daně. Dne 17.10.2011 se daňový poradce ke správci daně dostavil s tím, že chtěl provést nápravu vadného přiznání a toto podání dodatečně opatřit podpisem, což mu nebylo správcem daně povoleno. Krajský soud shledal, že žalovaný se k této námitce žalobce, která byla rovněž předmětem odvolání, žádným způsobem nevyjádřil. Tato skutečnost však, dle názoru soudu, nemůže zakládat nesprávnost či nezákonnost napadeného rozhodnutí. Krajský soud vycházel opět především z dikce ustanovení § 74 odst. 3 daňového řádu, dle kterého, budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele, vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že výzva k odstranění vad podání ze dne 24.8.2011 byla daňovému subjektu, tedy žalobci, doručena dne 25.8.2011. Patnáctidenní lhůta, která byla správcem daně stanovena k odstranění vad podání, uplynula dnem 9.9.2011. K tomuto dni vady podání odstraněny nebyly, a to přestože na ni bylo, dle tvrzení žalobce, telefonicky a následně i osobně reagováno Mgr. P. K., zmocněným zástupcem žalobce. Obsahem správního spisu je dále plná moc udělená Ing. D. P., daňovému poradci, který dne 17.10.2011 rovněž osobně kontaktoval správce daně, a který se, dle tvrzení žalobce, snažil odstranit vady daňového přiznání tím, že toto dodatečně opatří svým podpisem, což mu nebylo správcem daně umožněno. Jak již bylo uvedeno výše, lhůta k odstranění vad daňového přiznání žalobci uplynula dnem 9.9.2011. Z ustanovení § 74 odst. 3 daňového řádu vyplývá, že v případě neodstranění vad podání, se toto podání, uplynutím stanovené lhůty, stává neúčinným. Z dikce zákona je tudíž zřejmé, že v daném případě se vadné daňové přiznání stalo dnem 10.9.2011 neúčinným, a to bez ohledu na to, že správce daně byl v průběhu této lhůty k odstranění vad podání telefonicky či osobně kontaktován zmocněným zástupcem žalobce, neboť k odstranění vad podání během stanovené lhůty nedošlo. Lze tedy uzavřít, že ani osobní kontaktování správce daně zmocněným daňovým poradcem dne 17.10.2011, nemělo na neúčinnost vadného daňového přiznání žádný vliv, neboť tak bylo učiněno po uplynutí stanovené lhůty. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný finanční orgán, stejně tak jako správce daně, který rozhodoval v prvním stupni, postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Krajský soud tedy neshledal v postupu správce daně nesprávnost ani nezákonnost. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce Pokračování - 8 - 10Af 502/2012 neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval. Podle ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 18. února 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová Pokračování - 9 - 10Af 502/2012
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.