10 Af 53/2010
č. j. 10 Af 53/2010-42
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
10Af 53/2010 – 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce EZ PLUS s.r.o., se sídlem Praha 1, Nové Město, Lodecká 1181/4, zastoupeného JUDr.Mgr. Martinou Jinochovou Matyášovou, advokátkou v Praze 10, Petrohradská 390/46A, proti žalovanému Celnímu úřadu České Budějovice, Vrbenská 2047/8, České Budějovice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovaný n e m á právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 11.6.2010, domáhá vydání rozhodnutí, ve kterém by soud zakázal žalovanému v pokračování porušování vlastnického práva žalobce k jeho zboží – motorové naftě, automobilovému benzínu nebo aby žalovanému bylo přikázáno obnovení stavu před zásahem uskutečněným opatřeními – protokolem o zajištění vybraných výrobků a dopravního prostředku ze dne 15.4.2010 vydaným vůči JP servis – Pokračování - 2 - 10Af 53/2010 AMS s.r.o. o zajištění vybraných výrobků, rozhodnutím Celního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 16.4.2010, o zajištění vybraných výrobků – motorové nafty v množství 29.941 l vydaném vůči kontrolované osobě K.K., rozhodnutím Celního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 16.4.2010, o zajištění vybraných výrobků – motorové nafty v množství 25.103 l a benzín automobilový s přídavkem množství 5.053 l vydaném vůči K.K. a rozhodnutím Celního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 16.4.2010 o zajištění vybraných výrobků – motorové nafty v množství 29.851 l vydaném vůči K.K. V žalobě se uvádí, že žalovaný zajistil vozidla přepravce s jeho zbožím, které je jeho vlastnictvím, přičemž žalobce dosud neobdržel žádné rozhodnutí o zajištění zboží, nebylo s ním zahájeno ani žádné správní řízení, které by odůvodňovalo zajištění jeho zboží, a proto je mu tak znemožněno využití opravných prostředků. Žalobce je vlastníkem zajištěného zboží, které bylo předmětem nakládky dle objednávek a přechází do vlastnictví žalobce počátkem přepravy, přičemž cena byla hrazena zálohově a ke dni počátku přepravy zboží byla plně uhrazena. Žalovaný jako důvod zajištění zboží uvedl nesrovnalosti v předložených dokladech. Žalobce není účastníkem vedených řízení, není dopravcem zboží, nebyly mu vytýkány ani žádné vady dokladů, které se k přepravě zboží váží. Za situace, kdy do dnešního dne nebyl vykázán žádný právní důvod pro zajištění zboží, manipulace s ním nebo jiné dispozice se zbožím, považuje žalobce stav za nezákonný zásah správního orgánu. Dopady zásahu jsou pro podnikání žalobce fatální a z pohledu oprávněné činnosti likvidační. Žalobce má za to, že jsou splněny podmínky pro podání zásahové žaloby, neboť se cítí být zkrácen na svých právech, jde o zásah do vlastnického práva žalobce, postup správního orgánu nemá oporu v zákoně v případě, že je disponováno majetkem žalobce, aniž by vůči němu bylo zahájeno jakékoliv řízení, které by takovouto dispozici opodstatňovalo. Jedná se tedy o zásah správního orgánu, který není rozhodnutím v případě, že žalovaný zadržuje a disponuje s majetkem, aniž by formálně vůči žalobci učinil právní kroky nebo zahájil řízení. Zásah sice není zřejmě zaměřen přímo proti žalobci, ale v jeho důsledku je proti žalobci zasaženo, když vlastníkem zboží není dopravce, ale žalobce. V době podání žaloby zásah dále trvá. Žalobce není vyrozuměn o místě, kde se jeho zboží nachází a o důvodu, pro který je výkon vlastnických práv zkrácen. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť žalovaný se vůči žalobci nedopustil nezákonného zásahu v případě, že postupoval v souladu s § 42 zákona o spotřebních daních. Celní orgány byly oprávněny zajistit vybrané výrobky spolu s dopravním prostředkem dle § 42 zákona o spotřebních daních, kde je v odstavci čtvrtém stanoven postup pro zajištění vybraných výrobků a další nakládání s nimi. Otázka vlastnictví vybraných výrobků při jejich zajišťování nehraje žádnou roli. Vlastnictví zajištěných vybraných výrobků je významné pouze pro zvolení institutu propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků, jestliže se prokáže, že s nimi bylo nakládáno v rozporu s právními předpisy. O skutečnosti, že vlastnictví není při zajišťování podle § 42 zákona o spotřebních daních významné, svědčí i úprava odstavce 10 předmětného ustanovení, podle kterého se v případě zrušení rozhodnutí o zajištění vybrané výrobky vrací opět kontrolované osobě, nikoliv vlastníkovi. O tom že se žalobce hlásí jako vlastník zajištěného zboží, se žalovaný dozvěděl až na základě předmětné žaloby. Z písemností předložených žalobcem bylo zjištěno, že rozhodnutími žalovaného ze dne 16.4.2010 vydanými proti dopravci K.K. došlo k zajištění motorové nafty v množství 30.803 l, motorové nafty v množství 29.941 l a motorové nafty v množství 25.103 l a benzinu v množství 25.103 l, když jako důvod zajištění dle § 42 odst. 1 písm. c/ zákona o spotřebních daních jsou uvedeny nesrovnalosti ohledně správnosti údajů, které jsou uvedeny na předložených dokladech. Nesprávnost údajů v předložených dokladech byla žalovaným Pokračování - 3 - 10Af 53/2010 shledávána ve skutečnosti, že na předložených dokladech je uváděna neplatná /bývalá/ adresa příjemce vybraných výrobků, a to společnosti Rock Oil plus s.r.o. Štětí. Dle výpisu z obchodního rejstříku došlo ke dni 7.4.2010 ke změněně sídla společnosti, a to na adresu Rock Oil plus s.r.o., Praha 10 Vinohrady, Říčanská 1984/5. Z toho důvodu žalovaný v souladu s § 42 odst. 1 písm. c/ zákona o spotřebních daních zajistil vybrané výrobky včetně dopravního prostředku, který je dopravoval. Proti uvedeným rozhodnutím lze podat odvolání ve lhůtě sedmi pracovních dnů ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí Celnímu ředitelství České Budějovice. Žalobce soudu předložil objednávku zboží ze dne 14.4.2010 na naftu a na benzin Super 95 /Natural 95/, kde je jako odběratel uveden žalobce. Dále doložil účty, výpisy z Komerční banky a.s., smlouvu, kterou žalobce uzavřel dne 16.11.2009 s Rock Oil plus s.r.o. ve spojitosti se smlouvou o zdaňování pohonných hmot spotřební daní, kde se tato společnost zavázala jako oprávněný příjemce přiznat a zaplatit spotřební daň za pohonné hmoty, které žalobce nakoupí od společnosti BP. Žalobce rovněž doložil smlouvu o využití práva ve smyslu ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., kterou uzavřel s Rock Oil plus s.r.o. a dodatek č. 1 ke smlouvě o využití práva ve smyslu ustanovení tohoto zákona. Z protokolu o zajištění vybraných výrobků a dopravního prostředku Celního úřadu České Budějovice ze dne 15.4.2010 vyplývá, že dne 15.4.2010 v Dolním Dvořišti byl žalovaným kontrolován dopravce – AMS s.r.o. Litvínov – Chudeřín, ten zjistil, že na předložených dokladech je uváděna neplatná /bývalá adresa/příjemce vybraných výrobků, a to společnosti Rock Oil plus s.r.o. Dále byl zjištěn rozpor v údajích i mezi plnícím listem a v osobě příjemce. Žaloba není důvodná a to z následujících důvodů: Soud poznamenává, že v případě žalob na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením jde vždy o situace svojí povahou mající základ ve skutkovém stavu, v aktivním konkrétním jednání žalovaného, ať už zcela bez opory v platném právu či o jednání, které sice vykazuje znaky jednání právními předpisy upraveného, avšak vzhledem ke konkrétní situaci jde o zjevné vybočení z tohoto rámce, že jej lze za splnění ostatních zákonných podmínek považovat za nezákonný zásah. Pod pojem zásahu pak spadá velké množství faktických činností správních orgánů, ke kterým jsou zákony oprávněny, jde však o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla např. faktické pokyny, bezprostřední zásahy /při ohrožení, při demonstraci příkazy ke zjednání nápravy/, zajišťovací úkony atd. Ochrana podle § 82 a násl. s.ř.s. je důvodná tehdy, jsou-li kumulativně, tedy zároveň splněny následující podmínky: žalobce musí být přímo /první podmínka/ zkrácen na svých právech /druhá podmínka/ nezákonným /třetí podmínka/ zásahem, pokynem nebo donucením /„zásahem“ v širším smyslu/ správního orgánu, který není rozhodnutím /čtvrtá podmínka/ a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo /pátá podmínka/, přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit Pokračování - 4 - 10Af 53/2010 opakování zásahu /šestá podmínka/. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s.ř.s. poskytnout. Proto bylo třeba v souzené věci posoudit, zda rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků vydané žalovaným proti K.K., dle § 42 odst. 1 písm. c/ zákona o spotřebních daních /kontrolované osobě/, jež uvedené vybrané výrobky dne 15.4.2010 dopravovala, je způsobilé být nezákonným zásahem vůči žalobci. Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků bylo doručeno žalovaným kontrolované osobě, adresát tohoto rozhodnutí celního orgánu o zajištění vybraných výrobků dle § 42 odst. 1 písm. c/ zákona č. 353/2003 Sb., který měl uvedené výrobky před jejich zajištěním ve své dispozici, je dle § 65 odst. 1 s.ř.s. legitimován k podání správní žaloby proti tomuto rozhodnutí celního orgánu, a to i za situace, kdy je nesporné, že není vlastníkem těchto výrobků. Toto rozhodnutí je tedy rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., je úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti osob. Ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. pro existenci žalobní legitimace vyžaduje, aby takovým rozhodnutím bylo takto zasahováno právě do práv a povinností žalobce, což ovšem nevylučuje, že dané rozhodnutí zasahuje i do právní sféry jiných osob. Je nesporné, že tato skutečnost se dále promítá do obchodněprávních vztahů kontrolované osoby, u které bylo zboží zajištěno s jinými subjekty v případě, že kontrolovaná osoba byla dopravcem těchto výrobků. Ve splnění jeho závazků vyplývajících z obchodněprávních vztahů, tedy v dodání těchto výrobků na místo určení mu zabránilo právě jejich zajištění. Proto jsou splněny veškeré podmínky řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutí podle § 42 zákona o spotřebních daních je proto přezkoumatelné. Zákon o spotřebních daních v § 42 odst. 6 stanoví, že proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do sedmi pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Účelem zajištění věci je zajistit věci, u kterých je potřeba prověřit, zda daňová povinnost byla splněna a zabránit tak případnému jednání, které by toto nezajištění znemožnilo. Z toho plyne, že kontrolní orgán nemůže-li zjistit skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda došlo ke splnění daňové povinnosti s naprostou jistotou, je možné, že někdy dojde k zajištění věci, u kterých daňová povinnost splněna byla, nebo k jejíž správě nejsou celní úřady příslušné. Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto k jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že u nich nedošlo k porušení zákona o spotřebních daních. Rozhodnutí o zajištění věci tak nepředjímá meritorní vyřešení sporu a pokud se následně zjistí, že u zboží byla daňová povinnost splněna, celní úřad musí na tyto skutečnosti odpovídajícím způsobem reagovat. Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebních daních nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím, a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě; pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vrácen v neporušeném stavu. Z těchto uvedených důvodů byl proto žalovaný příslušný předmětné výrobky zajistit. Aktivně legitimován k podání žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu nebo pokynu nebo donucení správního orgánu je každá osoba, která tvrdí, že byla tímto zásahem, pokynem či donucením přímo zkrácena na svých právech. Soud proto v rámci úvahy o Pokračování - 5 - 10Af 53/2010 splnění podmínek řízení zkoumal pouze toto tvrzení, nikoliv už jeho důvodnost, neboť ta je předmětem vlastního meritorního posouzení. Soud uzavřel, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu. Nejedná se však o nezákonný zásah v případě, že žalovaný postupoval v souladu s ustanovením § 41 a 42 zákona o spotřebních daních, neboť byly naplněny důvody, pro které žalovaný byl oprávněn zajistit vybrané výrobky spolu s dopravním prostředkem dle ustanovení § 41 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., dle něhož žalovaný je oprávněn zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v dokladech. Důvod pro zajištění byl rovněž shledán v souladu s ustanovením § 42 odst. 1 písm. c/ zákona o spotřebních daních, neboť údaje uvedené na dokladu byly nesprávné. Z ustanovení § 42 zákona o spotřebních daních vyplývá, že otázka vlastnictví vybraných výrobků je nevýznamná dle § 42 odst. 4 uvedeného zákona, celní úřad ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky zjištěny, přičemž dle § 42 odst. 6 proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může jen kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do sedmi pracovních dní ode dne doručení rozhodnutí. Rovněž z § 42 odst. 10 zákona o spotřebních daních vyplývá, že v případě prokázání, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí se rovněž doručuje pouze kontrolované osobě. Z uvedeného je zřejmo, že tedy není splněna druhá podmínka předepsaná pro nezákonný zásah v případě, že postup žalovaného nebyl shledán soudem nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením. Soud poznamenává, že možnost zpochybnit nezákonnost uvedených rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků zákon umožňuje kontrolované osobě uplatnit v odvolání dle § 42 odst. 6 zákona o spotřebních daních, tedy kontrolovaná osoba má ve správním řízení a následném soudním přezkumu k dispozici právní prostředky, jimiž se může domáhat ochrany před tvrzeným nezákonným zásahem, proto toto rozhodnutí nemůže být považováno za zásah, neboť se jedná o rozhodnutí, které nebylo přímo zaměřeno proti žalobci v případě, že byly vybrané výrobky zajištěny kontrolované osobě. Z uvedeného plyne, že ani čtvrtá podmínka a pátá podmínka uvedená shora nebyla splněna. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní vztah mezi žalobcem a kontrolovanou osobou, přičemž věci byly zajištěny žalovaným kontrolované osobě, nelze učinit závěr o tom, že i podmínka šestá, že „zásah trvá“ není naplněna v případě, že zboží bylo zajištěno v souladu se zákonem o spotřebních daních kontrolované osobě. Soud proto uzavřel, že zásah tvrzený žalobcem nesplňuje takzvané definiční znaky zásahu uvedené v § 82 s.ř.s. v případě, že není možno se domáhat ochrany před jakýmkoli zásahem, ale pouze před takovým, který splňuje shora uvedené podmínky. Ty v daném případě splněny nebyly, kdy žalobcem je spatřován nezákonný zásah ve vydání rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků, které směřovalo vůči kontrolované osobě v souladu s § 41 a 42 zákona o spotřebních daních. Proto nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s.ř.s. poskytnout. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba není opodstatněná, a proto ji podle § 87 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Pokračování - 6 - 10Af 53/2010 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to jen z důvodů uvedených v § 103 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. srpna 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.