10 Af 531/2012
č. j. 10 Af 531/2012-28
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 Af 531/2012-28
- NSS 8 Afs 18/2013-28
Citované zákony (7)
Rubrum
10Af 531/2012 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Energie Moravské Málkovice, se sídlem v Moravských Málkovicích 36, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 14.8.2012 č.j. 5732/12- 1200, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 17.9.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14.8.2012 č.j. 5732/12-1200, jímž byla zamítnuta odvolání žalobce proti zamítnutí stížností správcem daně na postup plátce daně a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. Napadené rozhodnutí vydalo Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, které působilo v odvolacím řízení jako územní finanční orgán podle zák. č. 531/1990 Sb. ve smyslu § 20 odst.2 zák.č.456/2011 Sb., o finanční správě Pokračování - 2 - 10Af 531/2012 ČR, v novelizovaném znění, se odvolací instancí od 1.1.2013 rozumí Odvolací finanční ředitelství v Brně. Žalobce poukazuje na to, že se společností E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje. Distributor se zavázal hradit žalobci výkupní cenu. Ta žalobci nebyla uhrazena v plné výši, protože z výkupní ceny byla provedena srážka odvodu za elektřinu ze slunečního záření. Žalobce uvádí, že s formálně zákonným postupem finančních orgánů nepolemizuje, tvrdí však, že postup je neústavní a neměla by být narušena patnáctiletá návratnost investice. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na zákonný předpis o zavedení odvodu za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření v období od 1.1.2011 do 31.12.2013. Poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny ze slunečního záření, plátcem pak provozovatel přenosové soustavy. V souzené věci žalovaný posuzoval, zda plátce odvodu ve správné výši srazil a řádně odvedl odvod z elektřiny ze slunečního záření za předmětná období. Žalovaný pak hodnotil aplikaci právního předpisu a shledal, že plátce nikterak nepochybil, odvod srazil a odvedl ve správné výši a ve správné lhůtě. Namítaná protiústavnost zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů nemohla být v řízení podle daňového řádu hodnocena, protože není na správci daně ani žalovaném. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Dne 13.4.2011 byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy mezi žalobcem a společnosti E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice. Žalobce fakturoval distributorovi za měsíc prosinec 2011 částku 191 669,- Kč, za měsíc leden 2012 částku 286 765,- Kč a za měsíc únor 2012 529 250,- Kč a měsíc březen 2012 917 555,- Kč. Současně s fakturací množství dodané elektrické energie uplatnil daň z přidané hodnoty. Stížnosti žalobce na postup plátce daně projednal Finanční úřad v Českých Budějovicích, který je rozhodnutími ze dne 14.3.2012, 12.4.2012, 9.5.2012, 13.6.2012 zamítl. Odkázal na změnu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů provedené zákonem č. 402/2010 Sb., podle jehož ustanovení § 7a) a násl. je předmětem odvodu elektřina vyrobená ze slunečního záření za konkrétní období v určitých zařízeních. Poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny, plátcem pak provozovatel přenosové soustavy. Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem formou výkupní ceny za kalendářní měsíc. Sazba odvodu činí 26 % a plátce je povinen odvést ji do 25 dnů po skončení odvodového období a ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu. Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. V dané věci plátce svou zákonnou povinnost splnil, protože podmínky pro odvod za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření byly splněny. Plátce postupoval v souladu s účinnou právní úpravou, kterou je vázán. O odvolání žalobce uplatněném v podstatě z obdobných důvodů obsažených v žalobě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že správce daně postupoval v souladu se zákonem, jímž byl změněn zákon o podpoře výroby elektřiny. Pokračování - 3 - 10Af 531/2012 Novelizací byl zaveden odvod z elektřiny ze slunečního záření a takový odvod je jeho plátce povinen srazit nebo vybrat a odvést do 25 dnů po skončení odvodového období. Plátci odvodu není dána žádná zákonná možnost svým povinnostem nedostát, aniž by mu nesplněním uvedených povinností nevznikla majetková a sankční odpovědnost. Plátce daně proto postupoval v souladu se zákonem. Rozhodnutí správce daně bylo vydáno v souladu se zásadami daňového řízení, byly vzaty v úvahu všechny právní předpisy ve vzájemných souvislostech a bylo zkoumáno, zda plátce srazil daň v zákonem stanovené výši. Další námitky odvolatele vztahující se k ústavnosti úpravy odvodu nejsou na posouzení finančních orgánů. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Zákonem č. 402/2010 Sb. byl novelizován zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Touto novelizací byl uzákoněn odvod za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 v zařízeních uvedených do provozu v době od 1.1.2009 do 31.12.2010 (§ 7a/ zákona). Poplatníkem odvodu je výrobce, který vyrábí elektřinu ze slunečního záření, plátcem pak provozovatel přenosové soustavy. Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny, přičemž sazba činí 26 %. Zákon dále upravuje způsob výběru odvodu, který mu ukládá povinnost srazit nebo odvod vybrat a odvést jej správci daně do 25 dnů po skončení odvodového období. Ze smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje a fakturace žalobce pro distribuční společnost je zřejmé, žalobce dodal distributorovi elektřiny elektřinu vyrobenou ze slunečního záření. Tím se stal poplatníkem odvodu, distributor pak plátcem daně. Jestliže plátce daně, E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice, odvod srazil a odvedl jej správci daně, pak postupoval zcela v souladu se zákonem. Odvod se vybírá srážkou podle hlavy VI daňového řádu a poplatníkovi odvodu přísluší jako opravný prostředek stížnost na postup plátce daně podle § 237 daňového řádu. Jestliže plátce odvodu postupoval v souladu se zákonem, jsou rozhodnutí finančních orgánů obou instancí o stížnosti žalobce na postup plátce věcně správná. Proto nelze přisvědčit žalobnímu bodu o nesprávném právním posouzení věci. Dovozuje-li žalobce nesprávné právní posouzení věci z toho, že ustanovení § 7a/ a násl. zákona je v rozporu s právním řádem České republiky, pak ústavnost novelizačního předpisu byla posouzena Ústavním soudem nálezem ze dne 15.5.2012 pod sp.zn. Pl. ÚS 17/11, kdy Ústavní soud rozpor dané novelizace s ústavním pořádkem České republiky neshledal. Z obsáhlého odůvodnění nálezu Ústavního soudu jsou pak zřejmá hlediska, ze kterých byla ústavnost zákona č. 402/2010 posuzována. Posouzení ústavnosti předpisu je na Ústavním soudu a krajský soud působící ve věcech správního soudnictví se v projednávané věci nálezem Ústavního soudu řídí, proto soud nemůže žalobci přisvědčit, že právní normy aplikované v souzené věci jsou neústavní, jak je v žalobě dovozováno. Z nálezu Ústavního soudu uvedeného v předchozí pasáži rozsudku vyplývá, že danou daňovou regulací podle v nálezu uvedených podkladů nedochází k narušení garance patnáctileté návratnosti investice. K žalobnímu tvrzení o tom, že tento závěr Ústavního soudu pro žalobce neplatí, poukazuje soud na to, že přezkumné řízení správní má subsidiární povahu ve vztahu k řízení před finančními orgány. Znamená to, že řízení před soudem v přezkumném Pokračování - 4 - 10Af 531/2012 řízení není pokračováním řízení finančního, což se projevuje v ustanovení § 77 odst.1 s.ř.s. tím, že soud v přezkumném řízení vychází ze skutkového stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím byla posuzována zákonnost v postupu finančních orgánů při provádění srážky, což žalobce nezpochybňuje, návratnost investice pro žalobce v tomto řízení posuzována nebyla a ani posuzována být nemohla. Předmětem řízení byl výlučně postup plátce odvodu, hodnocení vlivu odvodu na žalobce náleží do zcela jiných řízení upravených daňovým řádem. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí netrpí vadami uvedenými v žalobě. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22. ledna 2013 Pokračování - 5 - 10Af 531/2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Markéta Šlachtová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.