10 Af 534/2012
č. j. 10 Af 534/2012-53
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 Afs 66/2013-35- KS Č. Budějovice 10 Af 534/2012-53
- NSS 9 Afs 66/2013-35
- NSS 9 Afs 170/2014-42
Citované zákony (6)
Rubrum
10Af 534/2012 - 53 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce CEREPA, a.s., se sídlem Červená Řečice, Červená Řečice č.p. 107, zast. JUDr. Jaroslavem Trnkou, advokátem, Příkopy 25, Pelhřimov, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.12.2011 č.j. 15777/11-1302-708158, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, jímž bylo projednáno jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Pelhřimově ze dne 25.8.2011, kterým mu byla vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2011 ve výši 579.771,-Kč, kdy odvolání bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalobce uvádí, že platebním výměrem mu byla dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za květen 2011, kdy správce daně neuznal opravu této daně provedenou podle § 44 Pokračování - 2 - 10Af 534/2012 zákona č. 235/2004 Sb. v novel. znění a uplatněnou k pohledávkám za dlužníky, u nichž bylo rozhodnuto o úpadku, a to u společnosti MARELI spol s.r.o. a Papírny Vltavský mlýn a.s.. Finanční úřad platební výměr opřel o výsledek postupu k odstranění pochybností podle § 90 zákona č.280/2009 Sb.. V rámci tohoto postupu byly odstraňovány mimo jiné i pochybnosti ohledně stáří pohledávek ve smyslu § 44 zákona č. 235/2004 Sb.. Žalobce se v průběhu řízení při odstraňování pochybností vyjádřil a předložil příslušné důkazy. Úředním záznamem ze dne 25.8.2011 správce daně sdělil, že na základě odpovědi nebyly odstraněny pochybnosti a konstatoval, že ,,pohledávky za dlužníky v insolvečním řízení nevznikly nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, a tudíž nejsou splněny podmínky pro opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvečním řízení dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty“. Správce daně tedy tímto rozhodnutím aplikoval § 44 zákona č. 325/2004 Sb. tak, že za pohledávku způsobilou k použití tohoto ustanovení, považuje pouze takovou pohledávku, která ke dni rozhodnutí o úpadku je starší šesti měsíců. Žalobce má za to, že z § 44 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že opravu daně z přidané hodnoty lze provést u pohledávek, které vznikly nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku dlužníka. Pokud zákonodárce váže možnost provedení opravy daně z přidané hodnoty právě na okamžik, kdy se dlužník daňového subjektu ocitne v úpadku a pokud současně vymezuje období, v němž musely pohledávky použitelné k provedení opravy vzniknout, je logické, že musí jít o pohledávky, které se co do termínu jejich vzniku bezprostředně váží k okamžiku vzniku insolvečního stavu dlužníka. Dle žalobce je proto nelogické, aby se zákonodárce výše uvedeným institutem snažil řešit důsledky dlužníkova úpadku v časovém období značně vzdáleném od okamžiku úpadku, kdy průvodní jevy zhoršujícího se ekonomického stavu dlužníka nemusí být zřetelné. Proto za pohledávku způsobilou k aplikaci § 44 zákona o dani z přidané hodnoty, lze považovat pouze takovou pohledávku, která ke dni rozhodnutí o úpadku dlužníka není starší než-li šest měsíců. O úpadku společnosti MARELI spol. s.r.o. bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. KSCB 28 INS 3518/2008 ze dne 25.9.2008, a proto k provedení opravy daně z přidané hodnoty byly v souladu s tímto výkladem způsobilé veškeré pohledávky, které vůči tomuto subjektu vznikly v době od 25.3.2008 do 25.9.2008. O úpadku společnosti Papírny Vltavský mlýn a.s. bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 3125/2008 ze dne 14.8.2008, a proto k provedení opravy daně z přidané hodnoty byly způsobilé veškeré pohledávky, které vůči tomuto subjektu vznikly v době od 14.2.2008 do 14.8.2008. Žalobce poukazuje na skutečnost, že v minulosti postupoval Finanční úřad v Pelhřimově tak, že použil výklad, že období pro testování stáří pohledávky je stanoveno v délce šesti měsíců počítáno zpětně ode dne rozhodnutí o úpadku. Takto postupoval v řízení vůči žalobci, kdy akceptoval daňové přiznání za duben 2011, v němž je provedena oprava daně z přidané hodnoty na základě pohledávek, které vznikly v období od 24.4.2008 do 30.4.2008, přičemž dlužník byl v úpadku ke dni 25.9.2008. Žalovaný tedy rozhodl zcela nesprávně, jestliže za pohledávky použitelné k opravě daně z přidané hodnoty mohou být považovány pouze takové pohledávky, které vznikly v období šesti měsíců před rozhodnutím o úpadku a ke dni tohoto rozhodnutí jsou tedy starší než šest měsíců. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí. V daném případě se jedná o nejednoznačný výklad, a proto při aplikaci ust. § 44 zákona o dani z přidané hodnoty, v případě daně z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2011, použil správce daně takový Pokračování - 3 - 10Af 534/2012 výklad zákona, který je pro žalobce nevýhodný a odvolací orgán nesprávně tento výklad schválil. Tato změna je zcela účelová, jejímž cílem je zatížit žalobce co nejvyšší daňovou povinností. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť z předložených důkazních prostředků bylo zjištěno, že podmínky uvedené v ust. § 44 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty nebyly splněny. Rozhodující pro oprávněnost provést opravu byla skutečnost, že se jedná o pohledávky vzniklé nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Žalobce má za to, že dle jeho názoru se předmětných šest měsíců počítá zpětně od události, která je pro toto období rozhodná, jde tedy o období šest měsíců od rozhodnutí o úpadku zpět. Správce daně však vychází z odlišného výkladu a to, že musí jít o pohledávky vzniklé nejpozději šest měsíců před rozhodnutím o úpadku a dříve. To znamená u společnosti MARELI spol. s.r.o. dne 25.3.2008 a dříve, u společnosti Papírny Vltavský mlýn a.s. dne 14.2.2008 a dříve. V případě žalobce vznikly pohledávky vůči společnosti MARELI spol.s.r.o. ve dnech 2.5.2008 až 18.6.2008, vůči společnosti Papírny Vltavský mlýn a.s.vznikly ve dnech 22.5.2008 až 30.6.2008. K námitce týkající se dvojího možného právního výkladu žalovaný uvádí, že v tomto nelze zásadu in dubio mitius aplikovat, protože právní úprava není v tomto případě nejednoznačná a neumožňuje několik možných výkladů a postupů. K námitce žalobce, že správce daně postupoval při aplikaci § 44 zákona o dani z přidané hodnoty vůči žalobci odlišně u daňového přiznání k DPH za duben 2011 žalovaný uvedl, že žalobce byl následně vyzván k podání dodatečného daňového přiznání za výše uvedené zdaňovací období, a to dne 21.3.2012, tím tak zahájil u žalobce doměřovací řízení ve věci předmětné daně. Ze spisu žalovaného byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Žalobce podal dne 27.6.2011 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2011, ve kterém uplatnil nadměrný odpočet v částce 10,004.562,-Kč. Na ř.33 ,,Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvečním řízení“ uvedl částku 10,584.333,-Kč, na ř.1 ,, Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku“ vykázal základ daně ve výši -48,153,806,-Kč a daň na výstupu – 9.073.700,-Kč. Z toho je zřejmo, že žalobce uplatnil pohledávku vůči dlužníkům, a to společnosti MARELI spol. s.r.o. a Papírny Vltavský mlýn a.s.. Správce daně zjistil, že společnost MARELI spol. s.r.o. je v úpadku na základě usnesení ze dne 25.9.2008, původní data zdanitelného plnění jsou z doby od 2.5.2008 do 18.6.2008, Papírny Vltavský mlýn a.s. na základě usnesení o úpadku ze dne 14.8.2008, původní data zdanitelného plnění patří do období od 22.5.2008 do 30.6.2008. U správce daně vznikly pochybnosti, zda uplatněné pohledávky jsou starší šesti měsíců před rozhodnutím o úpadku a dále, zda věřitel a dlužníci nejsou osobami spojenými ve smyslu ust. § 44 odst. 1 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty. Správce daně proto vydal dne 27.6.2011 výzvu k odstranění pochybností, ve které své pochybnosti popsal a vyzval žalobce, aby prokázal, že jsou splněny podmínky pro opravu výše daně z pohledávek za dlužníky v insolvečním řízení dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty. Žalobce reagoval na výzvu, sdělil, že u společnosti MARELI spol. s.r.o. pohledávka vznikla na základě zdanitelných plnění poskytnutých ve dnech 2.5.2008 až 18.6.2008, Pokračování - 4 - 10Af 534/2012 přičemž o úpadku společnosti bylo rozhodnuto dne 25.9.2008, pohledávka za společností Papírny Vltavský mlýn a.s. vznikla na základě zdanitelných plnění poskytnutých ve dnech 22.5.2008 až 30.6.2008, přičemž o úpadku bylo rozhodnuto dne 14.8.2008. Správce daně úředním záznamem ze dne 25.8.2011 žalobci sdělil, že odpovědí nebyly pochybnosti odstraněny a konstatoval, že na základě zjištění skutečností v rámci postupu k odstranění pochybností shledal, že pohledávky za dlužníky v insolvečním řízení nevznikly nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, a proto nejsou splněny podmínky pro opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvečním řízení dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty. Prvostupňový správce daně vydal dne 25.8.2011 platební výměr, kterým žalobci vyměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2011 ve výši vlastní daňové povinnosti 579.771,-Kč, kdy neuznal žalobcem provedenou opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvečním řízení vykázanou částkou 10,584.333,-Kč. Daňový subjekt nebyl oprávněn provést opravu výše daně, neboť se nejednalo o pohledávky vzniklé nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Žalobce se proti platebnímu výměru odvolal a namítal zejména nesprávnou aplikaci § 44 zákona o dani z přidané hodnoty, navrhoval, aby odvolací orgán platební výměr zrušil. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno, neboť dle žalovaného nebyl žalobce oprávněn provést opravu výše daně, protože se nejednalo o pohledávky vzniklé nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Dle žalovaného se musí jednat o pohledávky vzniklé šest měsíců od rozhodnutí o úpadku a dříve, to znamená u společnosti MARELI spol. s.r.o. dne 25.3.2008 a dříve u společnosti Papírny Vltavský mlýn a.s. dne 14.2.2008 a dříve. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud právně posoudil věc takto. Podstatou sporu je, zda žalobce byl oprávněn snížit daň z přidané hodnoty na výstupu o částky odpovídající neuhrazeným pohledávkám za dlužníky v úpadku dle § 44 zákona č. 47/2011 Sb., kterým se s účinností od 1.4.2011 změnil zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu ust. § 44 odst. 1 novelizovaného znění zákona o dani z přidané hodnoty je ,, plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, z tohoto plnění doposud nezanikla, je oprávněn za splnění v zákoně uvedených skutečností provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky.“ Pokud provede věřitel opravu výše daně dle § 44 odst. 5 zákona o DPH,, dlužník je povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem , a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z původně přijatého zdanitelného plnění“. Ze spisu vyplývá, že o úpadku společnosti MARELI spol. s.r.o. bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.9.2008 sp. zn. KSCB 28 INS 3518/2008 a o úpadku společnosti Papírny Vltavský mlýn a.s. bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. MSPH 88 INS 3125/2008 ze dne 14.8.2008. Pokračování - 5 - 10Af 534/2012 V červnu 2011 žalobce doručil přiznání k DPH za zdaňovací období květen 2011 – opravný daňový doklad, a to ke zdanitelným plněním uskutečněným u společnosti MARELI spol. s.r.o. od 2.5.2008 do 18.6.2008 a u Papíren Vltavský mlýn a.s. od 22.5.2008 do 30.6.2008. Shora uvedené oprávnění provést opravu daně na výstupu není ničím jiným než právem věřitele snížit jím původně uplatněnou daň na výstupu, která již byla věřitelem uplatněna s ohledem na zboží či služby jím v minulosti dodané. Původně uskutečněné zdanitelné plnění nedoznává v důsledku opravy žádných změn, stejně tak nedochází k žádnému novému dodání zboží či poskytnutí služby. Oprava výše daně nemá tedy stejnou povahu, jako povinnost odvést daň na výstupu s dodáním zboží či poskytnutí služby, která je vždy navázána na zdaňovací období, ve kterém k dodání zboží či poskytnutí služby došlo. Oprávnění plátce provést opravu daně na výstupu již uskutečněného zdanitelného plnění je tak právem nutně souvisejícím s již uplatněnou daní bez ohledu na to, že samotné provedení opravy je zákonem o DPH formálně považováno za samostatné zdanitelné plnění. Soud se nejprve zabýval tím, zda na danou věc dopadá přechodné ustanovení zák. č. 47/2011 Sb. o změně zákona o DPH, článek II bod 1 novely, účinného od 1.4.2011. Podle tohoto přechodného ustanovení pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní předpisy, není-li dále stanoveno jinak. Za právo či povinnost související s uplatněním daně lze považovat i právo opravit základ daně. Právo věřitele provést opravu podle § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném za posuzovaná zdaňovací období je totiž právem, jež navazuje na přiznání a odvedení DPH za plnění, jež založilo vznik pohledávky vůči úpadci v období předcházejícím účinnosti novely. Podléhá-li zdanitelné plnění, ve vztahu k němuž má být uplatňována oprava daně, zákonu o DPH ve znění před účinností novely, je možno provedení opravy daně ve vztahu k takovému plnění dle shora citovaných přechodných ustanovení posuzovat též na základě tehdejší úpravy. Protože tehdejší úprava možnost provedení opravy DPH vůči dlužníkovi v úpadku neznala, není taková oprava ve vztahu k plněním uskutečněným před datem účinnosti novely z č. 47/2011 Sb. možná. Podléhalo-li tedy zdanitelné plnění, ve vztahu k němuž má být uplatňována oprava daně, zákonu o dani z přidané hodnoty ve znění před účinnosti novely, je možnost provedení opravy daně ve vztahu k takovému plnění shora citovaným přechodným ustanovením vyloučena, neboť předcházející znění zákona takovou opravu již uskutečněných zdanitelných plnění neumožňovalo. Žádné jiné přechodné ustanovení, které by bylo možno na aplikaci ust. § 44 možné vztáhnout, zákon o DPH neobsahuje. Takto bylo i judikováno Nejvyšším správním soudem v rozsudku 9Afs 69/2012 – 47 ze dne 11.4.2013. Vzhledem ke skutečnosti, že aplikované přechodné ustanovení je vyjádřením pravidla, které potvrzuje, že právní norma nemá žádné retroaktivní účinky, nezabýval se soud dalšími žalobními body uvedenými v žalobě. Soud přestože hodnotil právně věc odlišně od žalovaného, z hlediska věcného dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný, a skutečnost, že k takovému právnímu závěru dospěl za použití jiné právní úvahy, není důvodem pro zrušení rozhodnutí pro vady řízení nebo pro nezákonnost. Krajský soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba důvodná Pokračování - 6 - 10Af 534/2012 není, napadené rozhodnutí je věcně správné, proto soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. 60 odst. 1 věta první, žalovaný měl ve věci plný úspěch, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal. Žalobce v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení., Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili dle § 51 odst. 1 s.ř.s. s takovým pracovním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31.května 2013 JUDr. Věra B a l e j o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.