Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 Af 542/2012

č. j. 10 Af 542/2012-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2013-02-27 · ECLI:CZ:KSCB:,2013:10.Af.542.2012.38

  1. KS Č. Budějovice 10 Af 542/2012-38
  2. NSS 9 Afs 23/2013-51
  3. ÚS III.ÚS 306/14

Citované zákony (4)

Rubrum

10 Af 542/2012-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. N. , zast. s r.o. Censitio se sídlem Praha 4, Ratajova 1113/8, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 2.8.2009, č.j. 4781/12-1300, takto:

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 3.10.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 2.8.2009, č.j. 4781/12-1300, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečným platebním výměrům na daň z přidané hodnoty za třetí čtvrtletí 2008, čtvrté čtvrtletí 2008, druhé čtvrtletí 2009, třetí čtvrtletí 2009 a čtvrté čtvrtletí 2009 a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. Žalobce napadené rozhodnutí označuje jako nepřezkoumatelné, protože žalovaný se nevypořádal s druhým odvolacím důvodem o tom, že nebylo technicky možné, aby stavební práce provedl žalobce sám s pomocí svého otce. Správce daně dále ponechal stranou důkazní prostředek v podobě podpisového vzoru jednatele společnosti GROUND STAV. Nehodnotil důkazní prostředek, jímž byla příloha k účetní závěrce za rok 2008 označené společnosti a dále zůstaly bez zhodnocení odpovědi dožádaných správců daně vyvracejících tvrzení o neplnění daňový povinností společností GROUND STAV a LORDISTAV. Důkazní Pokračování - 2 - 10Af 542/2012 prostředky tudíž nebyly hodnoceny úplně a objektivně. Hodnocení důkazů neodpovídá požadavkům na ně kladených. Povinností správce daně bylo prokázat, že práce byly provedeny jinak, než deklaruje žalobce. Ze stavebních deníků bylo možno zjistit, kolika pracovníky subdodavatelské firmy zajišťoval žalobce stavební práce. Žalobce se dovolává práv nabytých v dobré víře ve smyslu správního řádu a na podporu tohoto právního názoru se dovolává v žalobě citovaných soudních rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v průběhu kontroly daně z přidané hodnoty bylo zjištěno, že žalobce nakupoval služby – stavební práce od společností, které v sídlech zapsaných v obchodním rejstříku se nenacházejí, jediní společníci a jednatelé jsou ukrajinské národnosti bez povoleného pobytu v České republice. Platby za služby měly být prováděny v hotovosti, se společnostmi nebyly uzavírány žádné písemné smlouvy, nejsou předávací protokoly za zhotovená díla, nebyly vedeny stavební deníky o soupisu provedených prací a počtů pracovníků práce zajišťujících. Přitom s jinými obchodními partnery tak žalobce běžně činil. V důsledku těchto zjištění vznikly správci daně pochybnosti o tom, zda předmětné práce byly poskytnuty plátcem daně. Plátce může uplatnit nárok na odpočet pouze u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro uskutečňování své ekonomické činnosti a doloží je daňovým dokladem. Doklad, na kterém je sice jako osoba uskutečňující zdanitelné plnění uveden plátce, ale není prokázáno, že by tento plátce zdanitelné plnění uskutečnil, nelze považovat za daňový doklad, kterým lze prokázat nárok na odpočet daně. O společnosti LORDISTAV bylo zjištěno, že je nekontaktní, nepřebírá poštu, poslední daňové přiznání podala za třetí čtvrtletí 2008. Ke společnosti GROUND STAV místně příslušný správce uvedl, že je nekontaktní, v místě sídla společnosti se nikdo nezdržuje, přiznání k dani obsahovalo údaj o mírném navýšení objemu výnosů oproti objemu nákladů, nebyly vykázány žádné počty zaměstnanců. Jednatelé obou společností neměli v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území České republiky. Žalobce byl seznámen s tím, že výsledky řízení neosvědčily žalobcem tvrzený stav. Žalobce navrhl doplnit řízení výslechy svědků, kteří měli osvědčit, že práce uvedené v dokladech označených společností, byly těmito společnostmi provedeny. Tito svědkové však žalobcovo tvrzení nepotvrdili, povinností svědků bylo přebírat stavební práce od žalobce, nikoli od jeho subdodavatelů. Osvědčili pouze skutečnost, že žalobce zadané stavební práce provedl tak, jak bylo smluvně ujednáno. Práce byly prováděny nejen žalobcem samotným, ale i dalšími pracovníky, avšak vztah těchto pracovníků k žalobci svědkům nebyl znám. Konkrétně byly uváděny práce prováděné za pomoci dělníků ukrajinské národnosti. Tato skutečnost byla správci daně známa, protože žalobce do dokladů zahrnul daňový doklad vystavený společností Shakhtar založenou V.O. Tento daňový doklad na rozdíl od dokladů zmíněných dvou společností byl doložen evidencí docházky a úhradou na účet společnosti. Ze smlouvy uzavřené se společností Průmstav Praha plyne, že zhotovené dílo měl žalobce předat do 20.6.2009, avšak doklady, kterými měl přijmout stavební práce od společnosti GROUND STAV obsahují data plnění od července do prosince 2009, tedy z doby, kdy dílo bylo již předáno. Zhodnocením provedených důkazů byl učiněn závěr, že žalobce neprokázal splnění podmínek pro uplatnění daňového odpočtu. Ze skutečnosti, že žalobce provedl práce pro obchodní partnery, nelze vyvodit, že tyto služby byly provedeny plátci na dokladech uvedenými tím spíše za situace, kdy tu jsou důkazní prostředky, které tvrzení žalobce vyvracejí. Je na plátci uplatňujícím odpočet daně, aby učinil taková opatření, na jejichž základě je schopný dostát všem zákonným podmínkám pro uplatněný odpočet. Dobrou víru žalobce osvědčit nelze, jestliže důkazní nouze žalobce se projevila pouze v případech stavebních prací deklarovaných na dokladech označených společností. V jiných případech stavebních prací žalobce dokumentaci předložil, a to i u společnosti založené cizím státním příslušníkem. Námitka nepřezkoumatelnosti je hodnocena jako účelová. Není pochyb, že všechny práce neprovedl žalobce s otcem a skutečnost, že se žalovaný k tomuto rozhodnutí Pokračování - 3 - 10Af 542/2012 v odvolání nevyjádřil, nelze hodnotit jako nedostatečné zdůvodnění napadeného rozhodnutí. V odůvodnění jsou důvody neunesení důkazního břemene dostatečně uvedeny. K odkazu na judikaturu se uvádí, že z rozsudků vyplývá jediné omezení, a to v takových případech, kdy přijaté plnění je zasaženo podvodem a příjemce plnění věděl, nebo měl vědět či vědět mohl o tom, že přijetím plnění se tohoto podvodu účastní. V rozporu s uvedenými rozsudky nebylo postupováno, byl shromážděn dostatek důkazních prostředků svědčících o tom, že žalobce v dobré víře nejednal. Důkazní břemeno tížící správce daně bylo tudíž uneseno. Byl to žalobce, kdo nezabezpečil důkazní prostředky osvědčující jím tvrzený stav. Z důkazních prostředků plyne závěr, že stavební práce, které měl žalobce přijmout od předmětných dodavatelů, nebyly jimi poskytnuty, nýbrž že byly pouze vystaveny předmětné doklady na služby, které již byly provedeny jinými dodavateli. Takový postup zmiňovaným rozsudkům neodpovídá. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti: Kontrola daně z přidané hodnoty za první až čtvrté čtvrtletí roku 2008 byla zahájena 4.3.2011, dne 16.5.2011 byla zahájena daňová kontrola za první až čtvrté čtvrtletí 2009. Nárok na daňový odpočet žalobce uplatnil mimo jiné na základě faktury společnosti LORDISTAV s datem uskutečnění zdanitelného plnění 30.9.2008 za výkopové práce, pomocné práce provedené v září 2008, přičemž k úhradě fakturované částky došlo v hotovosti. V témže roce ve čtvrtém čtvrtletí byla přijata faktura společnosti GROUND STAV s datem uskutečnění zdanitelného plnění k 31.12.2008 za poskytování technických služeb v listopadu a prosinci téhož roku, přičemž úhrada fakturované částky proběhla rovněž v hotovosti. V roce 2009 žalobce uplatnil nárok na daňový odpočet na základě faktur společnosti GROUND STAV za poskytování technických služeb, kdy k uskutečnění zdanitelného plnění mělo dojít k 31.8.2009 za služby poskytnuté v měsíci červenci a srpnu, dále k 31.10.2009 za služby ze září a října, další zdanitelné plnění je fakturováno k 15.12.2009 za služby z listopadu a prosince. Úhrada těchto služeb se deklaruje hotovostně k 31.8. a 31.12.2009. O společnosti LORDISTAV se sídlem v Praze 8 bylo zjištěno, že jedná se o daňový subjekt dlouhodobě nekontaktní, jednateli společnosti nelze doručovat písemnosti, daňové povinnosti neplní. Jediný jednatel a společník podle sdělení policie neměl v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území republiky. I podle sdělení příslušného správce daně společnost GROUND STAV je nekontaktní, na adrese uvedené v obchodním rejstříku daňový subjekt nesídlí. Ani jednatel a jediný společník této společnosti neměl podle sdělení policie v létech 2008 a 2009 povolen pobyt na území České republiky. Žalobce k fakturám vystaveným těmito společnostmi nepředložil žádné smlouvy ani jiné písemné doklady o provedených pracech. Dne 4.8.2008 žalobce uzavřel smlouvu se společností Průmstav Praha na dodávku a montáž elektroinstalace, podle které dokončení prací a předání díla mělo nastat 31.5.2009. Pokračování - 4 - 10Af 542/2012 Další smlouva mezi týmiž účastníky je datována 20.6.2009, kdy jednalo se o dodávku a montáž elektroinstalací, práce měly být zahájeny 1.7.2008 a dokončeny 20.6.2009. Předpokládalo se nasazení 6-8 dělníků. Svědek O.H. uvedl, že byl zaměstnancem společnosti Metrostav v pozici stavbyvedoucího, kdy koordinoval stavební práce tak, aby byly dodrženy termíny. Žalobce pro zaměstnavatele svědka prováděl práce elektro, zařízení staveniště a k dispozici byl v průběhu celé stavby. Žalobcův subdodavatel ve stavebním deníku objednatele hlavní zakázky veden není. Svědek vyjádřil domněnku, že žalobce předal jmenný seznam pracovníků, kteří se pohybovali na stavbě, kolik jich bylo, si nevzpomněl, nevěděl, šlo-li o zaměstnance žalobce či jiné subdodavatelské firmy. Společnost GROUND STAV svědkovi známá není. Nemohl potvrdit, že tato firma na stavbě působila, uvedl, že práce byly provedeny a předmět smlouvy uzavřené se žalobcem splněn. Svědek Ing. B.O. potvrdil, že se žalobcem se setkává při subdodavatelských zakázkách, při výstavbě bytových domů ve Strašnicích vykonával pozici vedoucího manažera pro společnost Ekospol. Žalobce působil jako subdodavatel pro společnost Průmstav. Elektropráce žalobce probíhaly po dobu 10 – 12 měsíců a svědek vyjádřil názor, že šlo o období let 2007, 2008 a možná 2009. K údajům ve stavebním deníku svědek uvedl, že žalobce byl v deníku generálního dodavatele uveden a zřejmě tam byly uvedeny počty lidí provádějící elektropráce, což bývá postačující. Subdodavatel žalobce ve stavebním deníku uveden nebyl. Svědek společnost GROUND STAV ani jejího jednatele nezná. Je mu známo, že na stavbě pracovali lidé, kteří nebyli kmenovými zaměstnanci žalobce. Nemohl potvrdit, že pro žalobce stavební práce provedla společnost GROUND STAV. Od žalobce svědek slyšel, že přes víkend práce provedou ukrajinští pracovníci. J.J. byl vyslechnut jako svědek v záležitosti osvědčení provedení prací společností LORDISTAV na přístavbě Globusu v Českých Budějovicích. Svědek na stavbě působil jako stavbyvedoucí Metrostavu, který měl se žalobcem uzavřenou smlouvu. K rozsahu prací provedených žalobcem se nemohl vyjádřit. Stav zápisů ve stavebním deníku svědkovi znám nebyl. Žalobci na stavbě někdo pomáhal, ale není mu známo, kdo to byl. Seznam pracovníků přítomných na stavbě by měl vést žalobce. Evidenci má dodavatel, nikoli jejich zadavatel. Svědek nemohl potvrdit, že stavba byla dodávána společností LORDISTAV. Žalobce v průběhu řízení se k předmětným fakturám vyjádřil. Kontrola byla uzavřena zprávou, ve které je uveden přehled provedených důkazů a jejich hodnocení a je učiněno skutkové zjištění o tom, že nebylo prokázáno dodání konkrétních prací společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV. Tato zjištění se vztahují k uplatněným nárokům na daňový odpočet za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2008 a třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2009. Bylo uzavřeno, že ohledně služeb dodaných označenými dvěma společnostmi nebylo prokázáno splnění podmínek uplatněného nároku na daňový odpočet. Následovalo vydání dodatečných platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za prve uvedená zdaňovací období z 15.2.2012, proti nimž se žalobce odvolal a uvedl, že neměl žádné podezření o tom, že o dodávce prací jednal s někým, kdo nemá v České republice povolen pobyt. Platby společnostem probíhaly v hotovosti, zakázky řádně fakturoval. Není technicky možné, aby sám s jedním pracovníkem a otcem zakázky realizoval. Pokračování - 5 - 10Af 542/2012 Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že žalobce neprokázal, že označení plátci zdanitelné plnění uskutečnili. Předložením výpisů z obchodního rejstříku a podpisového vzoru jednatele, vystavenými doklady a stavem bankovního účtu není prokázáno, že účetní doklady byly vystaveny a služby provedeny v nich uvedeným plátcem daně. Poukazuje se na rozdílný postup žalobce při srovnání podkladů souvisejících se společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV a ostatními subdodavateli žalobce, kdy v této druhé skupině subdodávek byla předložena patřičná dokumentace, a to i u společnosti založené cizím státním příslušníkem. Ohledně prve označených dvou společností taková dokumentace není, což neumožňuje osvědčit dobrou víru v to, že obchodní vztah byl uzavírán obvyklým způsobem, obvyklým způsobem byla opatřena dokumentace k obchodnímu vztahu a obvyklým způsobem byly hrazeny vzniklé závazky. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že doklady byly vystavovány jednateli uvedených společností. Předmětné práce byly provedeny zřejmě pracovníky ukrajinské národnosti, avšak tvrzení žalobce, že byly prováděny uvedenými společnostmi, které žádné zaměstnance neměly, staly se nekontaktními, nelze osvědčit a nárok na odpočet uznat. Tvrzení žalobce nebylo osvědčeno výslechy svědků. Z těchto výpovědí je seznatelné, že pro žalobce nějací pracovníci pracovali, avšak nebylo prokázáno, na základě jakého vztahu a s kým, kdo byl příjemcem úplat, není rovněž prokázáno. Žalovaný připomněl, že nárok na daňový odpočet nebylo možno uznat ani v případě, kdy by přijetí předmětných služeb od deklarovaných plátců prokázal, jestliže předmětná daň není v řetězci transakcí zaplacena, čemuž veškerá dosavadní zjištění nasvědčují. Počínání žalobce je hodnoceno jako zdánlivě právem dovolené, které však ve skutečnosti má povahu zneužití práva tedy jednání protiprávního, které nemůže založit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, protože z uvedených okolností vyplývá, že žalobce o této situaci věděl, nebo vědět mohl. Dále se poukazuje na to, že žalobce nezajistil ani běžnou stavební dokumentaci vztahující se k provedeným pracím, platby prováděl hotovostně, aniž zkoumal důvod takového postupu a zjevně neučinil vše, co lze v obdobných situacích rozumně požadovat. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud nesdílí názor, že důkazní prostředky nebyly hodnoceny v souladu s požadavky daňového řádu. Porušení předpisů o dokazování konkrétně spatřuje v neporovnání podpisu na daňovém dokladu společnosti GROUND STAV s podpisovým vzorem jednatele této společnosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný podpisový vzor jednatele společnosti GROUND STAV měl k dispozici a ten hodnotil v souvislosti s dalšími důkazními prostředky. To je zřejmé ze strany 6 napadeného rozhodnutí. O jednateli společnosti bylo pak prokázáno, že ten neměl ve zdaňovacích obdobích, která byla předmětem kontroly, povolen pobyt na území České republiky. Pro úsudek o poskytnutí zdanitelného plnění označenou společností měly finanční orgány další důkazy, které jsou hodnoceny v napadeném rozhodnutí, na základě nichž je možné spolehlivě dovodit, že společnost GROUND STAV práce deklarované ve fakturách neprovedla. Soud například připomíná smlouvy uzavřené žalobcem se společností Průmstav Praha a tam dohodnuté termíny splnění zakázek, přičemž tyto smlouvy a termíny v nich uvedené předcházejí období, kdy společnost GROUND STAV měla práce pro žalobce na výstavbě konkrétních bytových domů provést. Soud proto nesdílí názor žalobce, že důkazní prostředek ve formě podpisového vzoru nebyl zhodnocen. K výhradě žalobce o účetní závěrce společnosti GROUND STAV za rok 2008 soud především poukazuje na to, že dvě z faktur byly označenou společností vydány ve třetím a Pokračování - 6 - 10Af 542/2012 čtvrtém čtvrtletí roku 2009. Ve vztahu k roku 2009 proto nelze argumentovat účetní uzávěrkou za předcházející rok. Důkazu účetní závěrkou společnosti GROUND STAV za rok 2008 se v průběhu řízení žalobce nedovolával, nabídl pouze výpisy z obchodního rejstříku. Nicméně ani okolnost, že označená společnost založila do obchodního rejstříku účetní uzávěrku za rok 2008, neprokazuje, že práce deklarované ve faktuře této společnosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 byly touto společností provedeny. V odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou rozebrány důkazy, které žalobcovo tvrzení o dodávce konkrétních prací vyvracejí. Sdělení dožádaných správců daně k oběma společnostem byly zhodnoceny se zřetelem ke všem informacím v nich obsažených tak, aby bylo možno učinit úsudek o tom, zda tyto společnosti dodaly žalobci tvrzená zdanitelná plnění. Zjištění o tom, že žalobce neprokázal, že zdanitelná plnění byla uvedenými společnostmi dodána, vychází tak z toho, že obě společnosti jsou nekontaktní, v sídle společnosti GROUND STAV se nikdo nezdržuje a bez významu není zjištění, že obě tyto společnosti nemají žádné zaměstnance. Hodnocení sdělení dožádaných správců daně proto soud považuje za správné tím spíše, je-li ustanovením § 8 odst. 1 daňového řádu předepsáno zhodnotit všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. To pak má za následek, že důkazy vyjmenovanými v článku III, písm. b/ žaloby není prokázáno, že žalobce přijal zdanitelná plnění od společností GROUND STAV a LORDISTAV. Hodnocení důkazů je správním uvážením, které se řídí zásadami uvedenými v § 8 odst. 1 daňového řádu. Právě v souladu s označenou právní normou žalovaný při hodnocení shromážděných důkazů postupoval, všemi shromážděnými důkazními prostředky se zabýval a skutkové zjištění učiněné na jejich základě je logické a má oporu ve spise. Důkazní prostředky jsou v napadeném rozhodnutí označeny, uvádí se, jaká zjištění z nich plynou a jsou-li jimi prokázána žalobcova tvrzení. Za dané situace finanční orgány při hodnocení důkazů nevybočily z požadavků stanovených § 8 odst. 1 daňového řádu. V průběhu daňové kontroly bylo na základě opatřených podkladů zjištěno, že jsou tu důvodné pochybnosti o tom, kdo práce pro žalobce, na základě nichž byl daňový odpočet uplatněn, provedl. To znamená, že nebyl prokázán soulad mezi údaji v účetnictví a skutečným stavem. V důsledku toho je zapotřebí účetní doklady obou společností nahlížet jako nevěrohodné a tudíž neprůkazné. Je-li například spolehlivě prokázáno, že společnost GROUND STAV v roce 2009 měla působit jako subdodavatel na stavbě ukončené již v prvním pololetí roku 2009, pak zaúčtovanými daňovými doklady přijatými od uvedené společnosti nelze prokázat, že zdanitelné plnění se uskutečnilo tak, jak je tvrzeno. Důkazními prostředky uvedenými v odůvodnění napadeného rozhodnutí tudíž správce daně prokázal, že účetní doklady o přijatých zdanitelných plnění od označených společností jsou neprůkazné. Vyslechnutí svědkové potvrdili, že na stavbě pracovaly vedle žalobce a jeho otce další osoby, avšak vztah k žalobci ani zaměstnavatel těchto pracovníků nebyl svědkům znám. Nutno poznamenat, že zakázky na stavbě v Praze Strašnicích byly dokončeny dříve, než je deklarováno ve fakturách společnosti GROUND STAV za rok 2009, k roku 2008 na příklad svědek Jedlička uvedl, že žalobci na přístavbě Globusu v Českých Budějovicích někdo pomáhal, avšak neví, kdo to byl. Ze shromážděných důkazů je zřejmé, že žalobce neprováděl práce na svých zakázkách sám s otcem, jak se uvádí v žalobě, ale činil tak s dalšími pracovníky. Například ve smlouvě uzavřené mezi žalobcem a Průmstavem se jejich předpokládaný počet uvádí. Není však prokázáno, kdo práce pro žalobce prováděl a šlo-li o plátce daně. Jedním z předpokladů Pokračování - 7 - 10Af 542/2012 nároku na daňový odpočet je totiž, aby služby byly pořízeny od plátce daně. Právě skutečnost, že žalobce neprokázal přijetí zdanitelného plnění od jím označených plátců daně, je tím důvodem, pro který nelze uznat nárok na daňový odpočet. Nepostačuje pouhé tvrzení o tom, že práce byly provedeny a zaplaceny, ale je zapotřebí prokázat, že byly provedeny plátcem daně a tomuto plátci byly také uhrazeny. To však v souzené věci prokázáno není. Odkaz na judikaturu uvedenou v části III písmeno c/ žaloby proto není přiléhavý. Vyslechnutí svědkové byli zaměstnanci smluvních partnerů žalobce a na stavbách, na kterých žalobce působil, plnili povinnosti vyplývající z jejich pracovního zařazení, například stavbyvedoucího. K dotazu správce daně ohledně údajů ve stavebním deníku, například O. H., stavbyvedoucí Metrostavu uvedl, že společnost GROUND STAV nebyla ve stavebním deníku Metrostavu jako subdodavatel vedena. Ve stavebním deníku stavbyvedoucího je uveden pouze soubor prací, například elektropráce a celkový počet lidí na stavbě. Jednotlivé firmy tam uvedeny nejsou. Pro zaměstnavatele svědka bylo rozhodné, že smluvní vztah byl navázán se žalobcem, žalobcovi subdodavatelé pro zaměstnavatele svědka nebyli důležití. Ing. O., který působil jako vedoucí manažer výstavby pro firmu Ekospol, k údajům ve stavebním deníku uvedl, že v hlavním deníku generálního dodavatele byly zřejmě uvedeny počty lidí provádějících elektropráce, což bylo postačující. Společnost GROUND STAV jako subdodavatel ve stavebním deníku uvedena nebyla, svědek uvedl, že by byla vedena ve stavebním deníku žalobce. Svědek J., stavbyvedoucí Metrostavu na stavbě Globusu v Českých Budějovicích v roce 2008, neměl povědomost o tom, jaké údaje v roce 2008 byly ve stavebním deníku zaznamenávány. Společnost LORDISTAV svědek neznal, při kontrole prací se vychází ze smluvního ujednání, předání prací subdodavatelskými firmami se neprovádí. Podle údajů svědka bylo vedení seznamu přítomných pracovníků na žalobci. Svědek potvrdil, že žalobci na stavbě někdo pomáhal, avšak není mu známo, kdo to byl. Z toho, co svědkové uvedli ohledně způsobu vedení stavebních deníků, lze zjistit pouze počty pracovníků na stavbě, subdodavatelské firmy, které měly pracovat pro žalobce, ve stavebních denících generálních dodavatelů staveb nejsou uvedeni. Svědkové přitom uvedli, že takové údaje by měl žalobce vést sám. Bylo tudíž jednoznačně na žalobci, aby své stavební deníky nabídl jako důkaz, což však neučinil. Je-li důkazní břemeno na žalobci, který své stavební deníky nepředložil, nelze správci daně vytýkat, že od smluvních partnerů žalobce stavební deníky nevyžádal, tím spíše za situace, že v těchto denících nejsou žalobcovi subdodavatelé uvedeni, udává se pouze počet pracovníků na stavbě. Žalobní tvrzení o tom, že finanční orgány důkazní prostředky nezajistily, nemá opodstatnění. Byl to především žalobce, kdo slovy žaloby zanedbal své povinnosti při dokazování, jestliže své stavební deníky nepředložil, přestože z výpovědí svědků plyne, že takové deníky měl vést. Žalovaný sice ve svém rozhodnutí výslovně neuvádí, že nebylo technicky možné, aby stavební práce provedl žalobce sám se svým otcem, avšak na několika místech v odůvodnění napadeného rozhodnutí se uvádí, že práce byly prováděny za pomoci dalších fyzických osob. To samo o sobě však nepostačuje k prokázání nároku na daňový odpočet. Není prokázáno, že subjekt ve fakturách uvedený jako plátce daně, služby pro žalobce skutečně provedl. Není prokázáno, že na konkrétních stavbách v termínech podle žalobcem uzavřených smluv působily v subdodavatelském vztahu pro žalobce právě osoby, které jsou plátci daně z přidané hodnoty. Jestliže tato skutečnost prokázána není, nelze odpočet daně uplatnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.8.2011, č.j. 5 Afs 62/2010 -65). Pokračování - 8 - 10Af 542/2012 Skutečnost, že se žalobcem pracovali na daných zakázkách další pracovníci, byla v odvolacím řízení zhodnocena, náhled žalovaného o výkonu činností těchto pracovníků pro žalobce je zjevný, a proto v tomto ohledu není napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Soud připomíná, že žalovaný porovnával podklady pro subdodávky společností LORDISTAV a GROUND STAV s podklady pro jiné subdodávky, například práce dodané společností Shakhtar, kdy žalobce postupoval zcela odlišně. Doložil písemnou dokumentaci včetně evidence docházky a úhrada byla poukázána na účet této společnosti. Takto doložený nárok na uplatnění daňového odpočtu byl také bez výhrad správcem daně akceptován. Důkazní prostředky nabídnuté žalobcem i ty opatřené správcem daně jsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsány, byly zhodnoceny a skutkové zjištění o tom, že není prokázáno, že práce deklarované ve fakturách vystavených společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV byly realizovány plátcem daně, je správné. V souzené záležitosti se jedná o to, vzniklo-li žalobci právo na daňový odpočet. Soud nikterak nezpochybňuje žalobní tvrzení o povinnosti šetřit práva nabytá v dobré víře, avšak z výsledku dokazování nevyplývá, že tento princip v souzené věci nebyl dodržen. Pro okolnost, že žalobce v dobré víře nejednal, svědčí například to, že při tvrzených obchodních vztazích se společnostmi LORDISTAV a GROUND STAV postupoval zcela odlišně než v jiných svých obchodních případech. Nepředložil smlouvu o provedení prací, evidenci docházky, rozdílný byl způsob úhrady poskytnutých plnění, faktury společnosti GROUND STAV byly v roce 2009 vystaveny za zdaňovací období, kdy již práce na stavbě bytového domu v Praze ve Strašnicích byly ukončeny a předány společnosti Průmstav. V roce 2008 pak byly práce na téže zakázce v témže období vedle společnosti GROUND STAV fakturovány též dalším subjektem a právě na základě této další faktury byl nárok na odpočet uznán. Za této důkazní situace lze jen obtížně argumentovat dobrou vírou. Z obsahu spisu lze dovodit, že fakturované práce poskytly jiné subjekty, společnosti LORDISTAV a GROUND STAV vystavily pouze žalobcem zaúčtované doklady. O tom žalobce musel mít vědomost, a proto nelze argumentovat rozsudky Evropského soudního dvora o řetězci dodávek a nemožnosti vědomosti o plnění představujícím součást podvodu. Na souzenou věc nelze aplikovat názor Ústavního soudu o neexistujícím subjektu a způsobu fakturace. Lze na základě výsledků důkazního řízení spolehlivě dovodit, že zdanitelná plnění poskytly jiné subjekty a žalobcem zaúčtované doklady neodpovídají realitě, protože subjekty ve fakturách uvedené služby ve skutečnosti neprovedly. V souzené věci nejde o nákup zboží ani řetězec dodávek. Žalobce tvrdí, že byl příjemcem služeb od společností LORDISTAV a GROUND STAV, avšak přijetí služeb od těchto dvou společností neprokázal. Jestliže dané práce neprovedly uvedené společnosti, které neměly žádné zaměstnance, učinily tak jiné subjekty, mezi nimi jiná společnost zaměstnávající ukrajinské pracovníky, pak žalobce byl zcela nepochybně obeznámen s tím, že služby od společností LORDISTAV a GROUND STAV nepřijal. Proto argumentace konkrétními rozsudky Nejvyššího správního soudu není namístě. Ze stejných důvodů nelze na věc aplikovat ani posledně uvedený rozsudek Evropského soudního dvora z června 2012. Napadené rozhodnutí proto evropskému právu neodporuje. Soud proto shrnuje, že napadeným rozhodnutím nebylo zasaženo do práv žalobce, která by nabyl v dobré víře, správce daně prokázal, že konkrétní účetní doklady jsou Pokračování - 9 - 10Af 542/2012 v rozporu s realitou a podmínky nároku na odpočet daně podle § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty nebyly prokázány. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27.února 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová

Dotčená ustanovení

Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.