10 Af 593/2012
č. j. 10 Af 593/2012-69
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
10Af 593/2012 – 69 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce R.O., bytem X, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 19.9.2012, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalovaný n e m á právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 18.1.2012, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008 ve výši 207.405,-Kč, daňový bonus ve výši -10.680,-Kč a sdělena povinnost zaplatit penále ve výši 41.481,-Kč a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 18.1.2012, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 ve výši 54.915,-Kč, daňový bonus ve výši – 9.030,-Kč a sdělena povinnost zaplatit penále ve výši 10.983,-Kč. S účinností od 1.1.2013 v souvislosti se zákonem č. 456/2011 Sb. o Finanční správě ČR přešla působnost Finančního ředitelství v Českých Budějovicích na Odvolací finanční ředitelství v Brně, soud proto jedná od zmíněného okamžiku s posledně označeným státním orgánem finanční správy, jako s žalovaným, a to v souladu s § 69 s.ř.s. Pokračování - 2 - 10Af 593/2012 Žalobce v žalobě na straně 1 až 17 doslovně cituje odvolání, které podal proti shora dodatečným platebním výměrům, kterými mu byla dodatečně vyměřena daňová povinnost daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 a 2009. Dále žalobce v žalobě na str. 17 – 19 namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť z odůvodnění nelze zjistit, jakými úvahami se správní orgán před jejich vydáním řídil a jaké skutečnosti měl za prokázané. Daň byla doměřena za použití pomůcek, přičemž z napadených rozhodnutí není patrno, jaká konstrukce byla pro vyměření daně použita a proč nebyly ze základu daně odečteny žalobcem prokazatelně vynaložené náklady, které dokládal. Žalobce má za to, že odvolací orgán se musí v odůvodnění vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými, avšak konkrétně se neuvádí, s kterou odvolací námitkou se žalovaný nevypořádal. Žalovaný postupoval v rozporu s § 114 daňového řádu, jestliže neodstranil vady vyměřovacího řízení, vadně posoudil stav věci a napadené rozhodnutí nezrušil, přestože k tomu byly zákonné důvody. V bodě 8 na str. 19-22 žalobce doslovně cituje vyjádření k doplnění úředního záznamu, ve kterém uvedl, že správce daně porušil daňový řád, jestliže potvrdil prvostupňové rozhodnutí, přestože odvolací orgán shledal závažná pochybení ve vedení daňové kontroly a vrátil správci daně spisový materiál k doplnění. Žalovaný shledal, že daňová kontrola je nezákonná, že není možné přiměřenost zvolených pomůcek přezkoumat a odvolací orgán měl tedy zrušit podle § 116 daňové řádu v plném rozsahu odvoláním napadená rozhodnutí. Žalobce má za to, že daňový řád nedovoluje odvolacímu orgánu, aby zaslal správci daně spisový materiál „ k doplnění“. Odvolací orgán se opíral o § 115 odst. 1 daňového řádu a zaslal spis správci daně k doplnění, ovšem daňový řád v tomto ustanovení umožňuje jen a pouze uložit správci daně odstranění vad v řízení. Daňový řád nepřipouští možnost, aby odvolací orgán nabádal správce daně k doplnění konkrétních úředních záznamů s cílem „ dosažení přiměřenosti použitých pomůcek“. Daňový řád pouze ukládá v § 114 zkoumat přiměřenost použitých pomůcek. Jestliže žalovaný shledal, že nebylo možné přiměřenost zvolených pomůcek přezkoumat, měl napadená rozhodnutí zrušit. Správce daně použil nepřiměřené pomůcky ke stanovení daně ve zprávě o daňové kontrole, proto žalovaný měl zrušit napadená rozhodnutí podle § 116 daňového řádu. Pouhé účelové doplnění úředního záznamu není v daňovém řádu dovoleno. V souvislosti s tím žalobce odkázal na rozsudek NSS č.j. 9Afs 14/2008-81. Zpráva o daňové kontrole nemůže rovněž obstát v odvolacím řízení, jestliže neobsahuje odůvodnění přiměřenosti pomůcek a zákonné odůvodnění přiměřenosti daňového doměrku. Tato pochybení správce daně jsou neodstranitelná, a proto měla být napadená rozhodnutí zrušena. Doplnění úředního záznamu je nezákonné, neboť daňový řád neumožňuje správci daně sehnat v průběhu odvolání nějaké srovnatelné subjekty, které po podání odvolání nebyly jako pomůcky zařazeny ve spisovém materiálu. Správce daně opatřil nové pomůcky (srovnatelný subjekt) nezákonným způsobem. V doplnění úředního záznamu se správce daně nesprávně vypořádává s tím, že žalobce musel veškeré vytěžené dřevo spálit, toto konstatování je nedůvodné. Žalobce nikdy v průběhu daňové kontroly neuváděl, že veškeré vytěžené dřevo spálil, neboť uvedl, že použil vytěžené dřevo z vlastního lesa pro osobní potřebu. Vytěžené dřevo bylo žalobcem určeno k topení, k výrobě krovu, skladování apod. Doplnění úředního záznamu o použitých pomůckách neobsahuje řádné odstranění nezákonného stavu, jestliže žalovaný shledal, že není možné přiměřenost zvolených pomůcek přezkoumat. Změnou úředního záznamu doplněním dochází ke změně zprávy o kontrole, neboť je najisto postaveno, že nemohla zpráva o daňové kontrole z ledna 2012 obsahovat úřední záznam vypracovaný až dne 3.8.2012. Dle § 88 odst. 1 daňového řádu musí zpráva o kontrole Pokračování - 3 - 10Af 593/2012 obsahovat odkazy na úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí zprávy o daňové kontrole. Zpráva o kontrole z ledna 2012 neobsahuje odkaz na úřední záznam ze dne 3.8.2012, proto tento úřední záznam není řádným důkazem v odvolacím řízení. Jestliže odvolací orgán zjistil, že správce daně použil nepřiměřené pomůcky a nezákonně doplnil zprávu o kontrole z ledna 2012 pomocí úředního záznamu, je zpráva o daňové kontrole z ledna 2012 nezákonná a nelze ji použít jako důkaz v daňovém řízení. Daňový řád ukládá podepisovat pouze řádně projednanou a v konečném znění zprávu o daňové kontrole, kterou nelze účelově změnit, nezákonně doplňovat o další nové úřední záznamy s cílem odstranit nezákonnosti a pochybení v rozhodnutí prvostupňového správce daně. Doplnění úředního záznamu proto neodstranilo nezákonný stav, že není možné přiměřenost zvolených pomůcek přezkoumat, proto žalobce navrhuje, aby rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí Finančního úřadu v Jindřichově Hradci byla zrušena a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V této části žaloby nejsou uvedeny žalobní body ohledně nesprávnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 1.2.2013 navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že žaloba je obsahem naprosto totožná s odvoláním, respektive jeho doplněním ze dne 21.3.2012, proti výše uvedeným dodatečným platebním výměrům v žalobě je rovněž doslovně obsaženo i podání žalobce označené „vyjádření odvolatele k seznámení odvolatele s doplněním úředního záznamu čj. 6058/12-1110“, které bylo doručeno Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích dne 7.9.2012 představující další doplnění odvolání. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žaloba žádné jiné žalobní námitky neobsahuje. K replice, kde žalobce uvedl, že rozhodnutí je v rozporu s § 114 daňového řádu, neboť žalovaný se nevypořádal se všemi důvody uvedenými v odvolání, žalovaný uvedl, že žalobce nekonkretizuje odvolací důvody, s nimiž se Finanční ředitelství v Českých Budějovicích v žalobou napadeném rozhodnutí nevypořádalo, jestliže se žalobce omezil na uvedené obecné tvrzení. Žalovaný rovněž nesouhlasí s námitkou, že rozhodnutí správce daně prvního stupně je nepřezkoumatelné z důvodu nedostatku odůvodnění, neboť dodatečné platební výměry obsahují jasně formulovaný odkaz na zprávu o daňové kontrole a úřední záznam o použitých pomůckách, odůvodnění zcela vyhovuje dikci daňového řádu, proto námitku považuje za účelovou. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: U žalobce byla dne 9.4.2010 zahájena kontrola daně z přidané hodnoty za zdaňovací období I. až IV. čtvrtletí 2008, I. až IV. čtvrtletí 2009. V rámci této kontroly daně z přidané hodnoty byly zjištěny skutečnosti mající dopad i do stanovení daně z příjmů fyzických osob, proto správce daně zahájil dne 11.1.2011 i kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 a 2009. Správce daně dne 27.5.2011 seznámil žalobce s výsledkem kontrolních zjištění. Žalobce požádal o lhůtu k vyjádření ke kontrolnímu zjištění, a to do 15.7.2011, které správce daně vyhověl, přesto žalobce se ke kontrolnímu zjištění nevyjádřil. Správce daně dne 20.10.2011 projednal se žalobcem zprávu o daňové kontrole, žalobce ji odmítl podepsat a požadoval stanovení lhůty k vyjádření se ke kontrolnímu zjištění. Této jeho žádosti nebylo správcem daně vyhověno, neboť požadovaná lhůta byla žalobci stanovena rozhodnutím ze dne 27.5.2011. Správce daně poučil žalobce, že bezdůvodné odepření podpisu zprávy o daňové kontrole nemá vliv na použitelnost zprávy o daňové kontrole jako důkazního prostředku. Žalobce ani po tomto poučení zprávu o daňové kontrole nepodepsal a rovněž ji nepřevzal. Správce daně ji proto doručil žalobci poštou. Dle zprávy o daňové kontrole byla daňová povinnost stanovena dle pomůcek, o čemž byl žalobce v rámci Pokračování - 4 - 10Af 593/2012 projednání zprávy o daňové kontrole informován, neboť nesplnil svou zákonnou povinnost, neodstranil vzniklé pochybnosti a neprokázal skutečnosti, k jejichž prokázání byl správcem daně v průběhu daňové kontroly vyzván. Správce daně přistoupil ke stanovení daně podle pomůcek, neboť zjistil, že žalobce nevedl řádnou skladovou evidenci. Daňová evidence dle zjištění správce daně nezachycovala pravdivé a úplné údaje, následkem toho byla absence objektivních důkazních prostředků, které by umožnily ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti, a to ohledně údajů o výši vykázaných příjmů, tak i o výši uplatněných výdajů. Správce daně proto stanovil daňovou povinnost dle pomůcek, a to na základě úředního záznamu čj. 569/12/086930305035. Finanční úřad v Jindřichově Hradci vydal dne 18.1.2012 dodatečné platební výměry, kterými žalobci byla doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008 a 2009. Proti těmto dodatečným výměrům se žalobce odvolal. Odvolání bylo doplněno dne 21.3.2012 a dále žalobce doplnil odvolání v souvislosti s tím, kdy reagoval na seznámení s doplněním úředního záznamu o použitých pomůckách, jež mu bylo doručeno dne 7.9.2012. Správce daně v průběhu daňové kontroly zjistil, že žalobcem na některých daňových dokladech nebyl uveden rozsah a předmět přijatých či uskutečněných zdanitelných plnění, na některých daňových dokladech nebylo uvedeno ani místo a datum dodání zboží, případně poskytnutí služby. Odpověďmi na výzvy správce daně žalobce nesrovnalosti nevysvětlil, v odpovědích uváděl, že část dřeva prodal v kontrolovaných zdaňovacích obdobích, (zdanění příjmů z tohoto prodeje doložil daňovou evidencí a vystavěnými fakturami), vytěžil na lesních pozemcích v osobním vlastnictví. Správce daně tvrzení žalobce ověřoval a zjistil, že žalobce vytěžil více dřeva než vyplývá z předložených dokladů, a proto byla u žalobce zahájena i kontrola daně z příjmů fyzických osob. Následně správce daně vypracoval shrnutí rozporů a neodstraněných pochybností a vyzval žalobce k prokázání, kdy, komu a za jakou cenu dřevo prodal. Žalobce reagoval na výzvy, ovšem pochybnosti správce daně neodstranil, proto správce daně uzavřel, že žalobce nepředložil řádný důkazní prostředek kterým by oprávněnost výdajů a správnost příjmů prokázal, tedy že neunesl důkazní břemeno. Vzhledem k tomu, že z úředního záznamu č.j. 569/12/086930305035 ze dne 4.1.2012 nebylo možné přiměřenost zvolených pomůcek dostatečně přezkoumat, vrátil žalovaný věc správci daně dle § 115 odst. 1 daňového řádu k doplnění. Správce daně úřední záznam o použitých pomůckách ze dne 4.1.2012 doplnil o písemnost č.j. 107239/12/086930305035 ze dne 3.8.2012, kdy bod A se týká doplnění ke stanovení výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a v bodě B je pojednáno o doplnění záznamu ke stanovení zdanitelných příjmů, jedná se tedy o správní úvahy, na základě kterých správce daně vycházel při stanovení výše použitých hodnot jednotlivých údajů za účelem přezkoumatelnosti, přiměřenosti použitých pomůcek. Uvedené doplnění úředního záznamu o použitých pomůckách ze dne 3.8.2012 bylo žalobci doručeno k seznámení. Žalobce měl možnost se k doplnění úředního záznamu vyjádřit ve lhůtě 15 dnů, učinil tak dne 7.9.2012. Obsah této písemnosti žalobce rovněž uvádí v žalobě, doslovně je text tohoto vyjádření citován na straně 19 až 22 žaloby. Napadeným rozhodnutím byla odvolání žalobce jako nedůvodná zamítnuta a napadená rozhodnutí potvrzena s odůvodněním, že daňová povinnost byla stanovena na základě pomůcek oprávněně, kdy rovněž použité pomůcky zvolil správce daně přiměřené, jak vyplývá ze správní úvahy uvedené v úředním záznamu o použitých pomůckách ze dne 4.1.2012 a ze dne 3.8.2012. Pokračování - 5 - 10Af 593/2012 Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s.ř.s. v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních námitek vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 , 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. K projednání věci soud nenařizoval jednání v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas. V projednávané věci byla žalobci dodatečně doměřena daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek. Rozsah přezkumu rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek je v § 114 odst. 4 daňového řádu zakotven tak, že směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek k použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenost použitých pomůcek. Při stanovení daně podle pomůcek proto může daňový subjekt v zásadě uplatnit dva okruhy námitek. Jednak může brojit proti správcem daně zvolenému způsobu stanovení daně a tvrdit, že daň bylo možno stanovit na základě dokazování; jednak může uplatnit výhrady i proti kvalitě použitých pomůcek, tj. zda byly přiměřené, zda byly správně hodnoceny a zda se správce daně nedopustil procesních pochybení. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, není patrno jaká konstrukce byla pro vyměření daně použita a proč nebyly ze základu daně odečteny žalobcem prokazatelně vynaložené náklady a má za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, aniž je jím tato námitka konkretizována a dále namítá, že žalovaný postupoval v rozporu s § 114 daňového řádu, neboť při odvolacím řízení neodstranil vady řízení vyměřovacího. Vadně posoudil právní stav věci a napadené rozhodnutí nezrušil a nevypořádal se všemi důvody uvedenými v odvolání, aniž opětovně uvádí, kterým odvolacím důvodem se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval. Žalobce tedy nebrojí proti závěru správce daně, že nesplnil svoje zákonné povinnosti při dokazování a že proto nebylo možno stanovit daň dokazováním, ani nenamítá kvalitu použitých pomůcek, z čehož by dovozoval, že mu správce daně nestanovil daňovou povinnost dostatečně spolehlivě. Žalobce namítá, že rozhodnutí správce daně je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nelze z odůvodnění zjistit, jakými úvahami se správní orgán řídil a jaké skutečnosti měl za prokázané a není patrno, jaká konstrukce byla pro vyměření daně použitá a proč nebyly ze základu daně odečteny žalobcem prokazatelně vynaložené náklady, které dokládal s tím, že odvolací orgán byl povinen se vypořádat se všemi důvody uvedenými v odvolání. V daném případě byla daňová povinnost stanovena na základě výsledku daňové kontroly. Z § 147 odst. 4 daňového řádu vyplývá, že dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, popřípadě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností. V daném případě byla dodatečně vyměřena daňová povinnost žalobci platebními výměry, kterými byla daňová povinnost žalobce dodatečně stanovena na základě výsledků daňové kontroly. V odůvodnění platebních výměrů je uveden odkaz na zprávu o daňové kontrole č.j. 81054/11/086930305035 a úřední záznam o použitých pomůckách č.j. 569/12/086930305035, proto soud uzavřel, že odůvodnění uvedených platebních výměrů je v souladu s daňovým řádem a námitka žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti uvedených platebních výměrů je neopodstatněná. Námitkou žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, aniž je žalobcem konkrétně specifikováno, v čem je jím nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřována, se soud nemohl zabývat pro její Pokračování - 6 - 10Af 593/2012 obecnost. Žalovaný se dle soudu s odvolacími námitkami vypořádal, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaný hodnotil, zda správce daně použil pomůcky odpovídající § 98 odst. 3 daňového řádu, kdy ověřoval, zda použité pomůcky skutečně dostatečně spolehlivě umožnily stanovení daně, kdy se zabýval i tím, zda srovnatelný subjekt působí ve srovnatelné lokalitě a jakým způsobem správce daně dospěl k jeho výběru a jak získané poznatky upravil pro potřeby stanovení daňové povinnosti žalobce. Správce daně i žalovaný uzavřel, že žalobce neunesl své břemeno důkazní. Rovněž nelze reagovat na výhradu žalobce, která je zcela obecná, že rozhodnutí obsahuje pouze závěry, k nimž odvolací orgán dospěl, aniž by z něj bylo možné zjistit důvody, o které se tyto závěry opírají. Tato výhrada není konkretizována, není zřejmé, který závěr považuje žalobce za nesprávný a z jakého důvodu. Nedůvodná je i námitka žalobce, že žalovaný postupoval v rozporu s §114 daňového řádu, neboť při odvolacím řízení neodstranil vady řízení vyměřovacího, vadně posoudil stav věci, napadené rozhodnutí nezrušil, nevypořádal se všemi důvody uvedenými v odvolání, aniž je opětovně řádně konkretizováno, s kterými odvolacími se důvody se žalovaný nevypořádal a v čem je konkrétně jím spatřováno porušení ust. § 114 daňového řádu a jaké vady měly být odstraněny. Soud k této výhradě poznamenává, že žalovaný vrátil správci daně věc k doplnění, neboť shledal, že na základě údajů uvedených v úředním záznamu o daňové povinnosti za použití pomůcek nebylo možné přezkoumat přiměřenost použitých pomůcek. Tento postup žalovaného byl zcela v souladu s § 114 odst. 1 daňového řádu i s judikaturou NSS, zejména s rozsudkem č.j. 8Afs 15/2007-75, dle něhož vady postupu či rozhodnutí správce daně musí být odstraněny v rámci odvolacího řízení cestou autoremedury nebo postupem odvolacího orgánu podle § 50 odst. 3 daňového řádu, který se uplatní, jak v daňovém řízení o odvolání proti dani stanovené dokazováním, tak v řízení o odvolání proti dani stanovené podle pomůcek. Z toho tedy plyne, že neshledá-li odvolací orgán důvod k postoupení věci správci daně prvního stupně k zamítnutí odvolání pro nesplnění procesních podmínek, ani k provedení autoremedury, ani rozhodnutí sám nezmění, může odvolání jen zamítnout, pokud by nebylo důvodné, anebo může rozhodnutí zrušit. Toto zrušení, s ohledem na nemožnost pokračování v řízení, přichází v úvahu jen tam, kde důvodnost odvolání spočívala v závěru, že daň neměla být vůbec vyměřena či doměřena. V daném případě, kdy v rámci odvolacího řízení došlo k doplnění úředního záznamu o správní úvahy, které vedly k volbě jednotlivých pomůcek, nic nebránilo tomu, aby žalovaný v rámci odvolacího řízení přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 114 odst. 4 daňového řádu. Na základě doplnění úředního záznamu o použitých pomůckách, pak dospěl k závěru, že zvolené pomůcky jsou přiměřené a daň byla stanovena dostatečně spolehlivě a jsou i splněny podmínky pro použití pomůcek. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé z jakého důvodu byla daň stanovena dle pomůcek, kdy bylo zkoumáno, zda lze daň stanovit dokazováním i v případě nesplněním zákonem stanovených povinností či zda v důsledku zákonných povinností nelze stanovit daň dokazováním. Správně správce daně dospěl k závěru, že daňovou povinnost je nutno stanovit za použití pomůcek, jestliže pochybnosti správce daně nebyly žalobcem odstraněny. Správce daně zpochybnil údaje o vykázaných příjmech a uplatněných výdajích a žalobce důkazní břemeno neunesl. Neprokázal, že nakoupenou dřevní hmotu a služby přijal v množství, jak jím bylo tvrzeno, přičemž údaje o příjmech z prodeje dřeva neodpovídají skutečnosti, což bylo zjištěno z odpovědí na výzvy k součinnosti třetích osob. Správce daně proto přistoupil k použití pomůcek oprávněně a byl jím učiněn správný závěr, že použité pomůcky byly zvoleny správcem daně přiměřené, což vyplývá i z úvahy, která je uvedena v úředním záznamu o použitých pomůckách ze dne 4.1.2012, který byl doplněn dne 3.8.2012. Pokračování - 7 - 10Af 593/2012 Nedůvodně je žalobcem namítáno, že zpráva o daňové kontrole má obsahovat zdůvodnění použitých konkrétních pomůcek. Zpráva o daňové kontrole obsahuje výsledky zjištění dosažených při daňové kontrole, v daném případě jimi byly výsledky dokazování se závěrem, že daň nelze stanovit na základě dokazování. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 190/2004 – 56 vyplývá: „ Zpráva o daňové kontrole je souhrnem zjištění ve smyslu § 16 odst. 8 daňového řádu; neobsahuje souhrn pomůcek, ani nevyčísluje, jaká daň by měla být daňovému subjektu na jejich základě stanovena………Tvrzení kontrolního pracovníka ve zprávě o kontrole, že daň musí být stanovena podle pomůcek, není závazné a nelze vyloučit, že správce daně o dani rozhodující se s tímto závěrem neztotožní“. V daném případě správce daně ve zprávě o daňové kontrole jasně uzavřel, že daň nelze stanovit dokazováním, neboť žalobce nesplnil své povinnosti ohledně prokázání svých tvrzení. V úředním záznamu pak správce daně vyložil, jaké pomůcky použije pro stanovení daňové povinnosti žalobce a v souladu se závěry daňové kontroly a výpočty provedenými v úředních záznamech byla žalobci daňová povinnost vyměřena. Soud proto uzavřel, že se žalovaný s žalobními body řádně vypořádal a uvedenými argumenty reagoval na výhrady žalobce a byl jím správně učiněn závěr, že jsou splněny podmínky pro stanovení daně podle pomůcek, a proto bylo povinností správce daně postupovat tak, aby stanovení daně skutečně představovalo kvalifikovaný odhad. Žalovaný se dostatečným způsobem vypořádal s argumenty uvedenými žalobcem v odvolání, jeho rozhodnutí není nepřezkoumatelné, neboť z odůvodnění rozhodnutí je seznatelné, že se žalovaný věnoval přezkumu rozhodnutí správce daně zcela v intencích § 114 odst. 4 daňového řádu. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta prvá, dle které má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci byl úspěšný žalovaný, ten ovšem náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soudem mu proto nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 8 - 10Af 593/2012 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31. října 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á, v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.