Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

10 Af 65/2010

č. j. 10 Af 65/2010-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2010-08-20 · ECLI:CZ:KSCB:,2010:10.Af.65.2010.27

Citované zákony (6)

Rubrum

10Af 65/2010 – 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. Františka P e n z e, insolvenčního správce úpadce Karel Dvořák a.s., se sídlem Vožická 2604, Tábor, zastoupeného JUDr. Františkem Smejkalem, advokátem se sídlem Klavíkova 18, České Budějovice, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Táboře, Budějovická 2923, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.6.2010, č.j. 79084/10/110913305535, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20.7.2010 domáhá přezkoumání rozhodnutí o reklamaci, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí o přeplatku, kterým byl přeplatek na dani z příjmů právnických osob vykázaný ke dni 27.5.2010 ve výši 146.800 Kč převeden na úhradu nedoplatku daně z přidané hodnoty vykázané ke dni 27.5.2010 ve výši 9.687.465 Kč tak, že přeplatek byl převeden ve výši 146.800 Kč se dnem úhrady 11.5.2010. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto. Žalobce v žalobě odkázal na ustanovení § 40a odst. 4 daňového řádu, kde se uvádí, že přeplatek podle § 64 odst. 2 daňového řádu je považován za majetek daňového subjektu, tedy úpadce, a to na základě skutečností, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni Pokračování - 2 - 10Af 65/2010 účinnosti rozhodnutí o úpadku. Povinnost úpadce podat přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009 dle § 40 odst. 3 daňového řádu končila dnem 30.6.2010, tedy tento den byl dle ustanovení § 40 odst. 1 daňového řádu i dnem splatnosti daně z příjmů právnických osob. Dle § 64 odst. 1 v okamžiku, kdy částka plateb převyšuje splatnou daň včetně příslušenství daně, vzniká žalobci daňový přeplatek, teprve po vzniku přeplatku je možno dle daňového řádu s tímto přeplatkem zákonným způsobem nakládat. Žalovaný tedy nemohl vydat před tímto dnem rozhodnutí o převodu přeplatku daně z příjmů právnických osob na nedoplatek daně z přidané hodnoty. Úpadce tedy mohl kdykoli v průběhu ode dne podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009, tedy v období do 27.5.2010 do 30.6.2010 podat přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009 nové či jiné. Splatnost daně byla dne 30.6.2010 a rozhodnutí o přeplatku daně z příjmů právnických osob a o jeho převodu na nedoplatek DPH je nutno považovat za protiprávní. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce neakceptoval změny v daňovém řádu v souvislosti s aplikací insolvenčního zákona. V případě, kdy u dlužníka probíhá současně insolvenční a daňové řízení, má použití speciální ustanovení uvedené v § 40 b/ odst. 1 a § 7 daňového řádu přednost před obecnou úpravou obsaženou v § 40 odst. 3 daňového řádu. Lhůty pro podání daňových přiznání se řídí ustanovením § 40b odst. 1 daňového řádu nikoliv ustanovením § 40 odst. 3 daňového řádu, jak se žalobce domnívá. Žalovaný při rozhodování o reklamaci vycházel z § 140 odst. 2 insolvenčního zákona a zkoumal, zda jsou splněny podmínky k zápočtu a postupoval dle § 40a daňového řádu. Vznik přeplatku i pohledávek na které byl přeplatek převeden nastaly před účinností rozhodnutí o úpadku, tedy před datem 8.4.2010 a k jejich započtení došlo dne 28.5.2010, to je po splatnosti daně, tedy po 10.5.2010. Současně byla splněna podmínka pro započtení daná § 40a odst. 4 daňového řádu, takto bylo postupováno před dnem 26.7.2010, na který bylo stanoveno přezkumné jednání insolventního řízení. Dle žalovaného byly splněny obecné podmínky pro započtení podle § 140 odst. 2 insolvenčního zákona a žalovaný byl proto oprávněn postupem podle § 40a odst. 4 daňového řádu provést, podle § 59 odst. 3 písm. e/ téhož zákona úhradu daňového nedoplatku na jiné dani. Žalobu proto žalovaný považuje za nedůvodnou a navrhuje, aby byla soudem zamítnuta. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.4.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka Karel Dvořák a.s. v Táboře a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. František Penz. Soud současně s tím nařídil přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek na den 26.7.2010. Soupis majetkové podstaty byl proveden dne 17.5.2010. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.5.2010 byl prohlášen na majetek dlužníka Karel Dvořák a.s. konkurz. Žalobce dne 26.5.2010 podal přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009, kde byl jím vykázán přeplatek ve výši 146.800 Kč. Dne 27.5.2010 bylo podáno přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1.1.2010 do 7.4.2010. Dne 25.2.2010 bylo podáno přiznání k dani z přidané hodnoty za listopad 2009 a dne 25.1.2010 přiznání k dani z přidané hodnoty za prosinec 2009. Pokračování - 3 - 10Af 65/2010 Finanční úřad v Táboře dne 28.5.2010 vydal rozhodnutí o přeplatku, jímž převedl přeplatek daně z příjmů právnických osob vykázaný ke dni 27.5.2010 ve výši 146.800 Kč na úhradu nedoplatku daně z přidané hodnoty vykázané ke dni 27.5.2010 ve výši 9.687.465 Kč, přičemž uvedený přeplatek převedl se dnem úhrady 11.5.2010. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí reklamaci, kde poukazoval na nezákonný postup žalovaného a zejména odkazoval na § 140 odst. 2 insolvenčního zákona, dle něhož nelze po rozhodnutí soudu o způsobu řešení insolvence, tedy po rozhodnutí o konkurzu na majetek úpadce provádět jakékoliv zápočty. Pokud tedy byl na majetek úpadce prohlášen soudem konkurz soudem dne 21.5.2010, bylo převedení přeplatku daně z příjmů právnických osob na nedoplatek DPH provedeno nezákonně a tím došlo i ke krácení ostatních věřitelů. Žalobce rovněž namítal nesprávný postup podle § 40a daňového řádu. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o reklamaci žalobce tak, že byla zamítnuta s odůvodněním, že skutečnosti pro vznik přeplatku i pohledávky nastaly před účinností rozhodnutí o úpadku a k jejich započtení došlo dne 28.5.2010, to je přede dnem na který bylo stanoveno přezkumné jednání. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v daném případě napadá rozhodnutí o reklamaci vydané podle § 53 daňového řádu. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl o reklamaci žalobce proti rozhodnutí o přeplatku ze dne 28.5.2010, kterým Finanční úřad v Táboře převedl přeplatek na dani z příjmů právnických osob na úhradu nedoplatku na dani z přidané hodnoty ve výši 146.800 Kč tak, že ji jako nedůvodnou reklamaci zamítl. Žalobce považuje postup žalovaného při převodu přeplatku daně z příjmů právnických osob na nedoplatek daně z přidané hodnoty za nezákonný s odkazem na § 140 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť nelze po rozhodnutí soudu o způsobu řešení insolvence, tedy po rozhodnutí o konkurzu na majetek úpadce provádět zápočty. Na majetek úpadce byl prohlášen konkurz 21.5.2010, a proto bylo převedení provedeno protizákonně. V ustanovení § 40a odst. 4 daňového řádu je uvedeno, že přeplatek dle § 64 odst. 2 daňového řádu je považován za majetek úpadce a to na základě skutečností, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Dle žalobce povinnost úpadce podat přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009 dle § 40 odst. 3 daňového řádu skončila dnem 30.6.2010 a tento den byl dle § 40 odst. 1 daňového řádu i dnem splatnosti, proto před tímto dnem nemohl žalovaný vydat rozhodnutí o přeplatku daně z příjmů právnických osob na nedoplatek daně z přidané hodnoty, protože žalobce mohl podat do 30.6.2010 přiznání k dani z příjmů právnických osob nové. Uvedená námitka žalobce není důvodná, a to z následujících důvodů. Z ustanovení § 40b daňového řádu ohledně účinků insolvenčního řízení vyplývá, že při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do třiceti dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.4.2010, č.j. KSCB 28 INS 2546/2010-A- 28 byl zjištěn úpadek dlužníka Karla Dvořáka a.s. a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Penz – žalobce, účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Dle shora uvedeného ustanovení § 40b daňového řádu měl žalobce Pokračování - 4 - 10Af 65/2010 povinnost podat daňové přiznání do třiceti dnů ode dne 8.4.2010, v daném případě do 10.5.2010, neboť poslední den lhůty připadl na neděli, proto se lhůta prodlužuje na následující pracovní den. Podle § 40 odst. 1 daňového řádu je daň splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, proto ke dni 10.5.2010 byla daň u všech dosud nepodaných daňových přiznání splatná. Žalobce měl tedy povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009 i za část zdaňovacího období od 1.1.2010 do 7.4.2010, a to do dne 10.5.2010. Nesprávný je proto názor žalobce, že mohl do 30.6.2010 podat další daňová přiznání, neboť § 40 odst. 3 daňového řádu na insolvenční řízení aplikovat nelze, je nutno postupovat dle speciálního ustanovení § 40b odst. 1 a 7 daňového řádu v případě stanovení lhůty pro podání daňového přiznání, jestliže byl žalobce od 8.4.2010 v úpadku. Zcela nedůvodně žalobce namítal v odvolání proti převedení přeplatku, že podle § 140 odst. 2 insolvenčního zákona nelze po rozhodnutí soudu o způsobu řešení insolvence, tedy po rozhodnutí o konkurzu na majetek úpadce, provádět zápočty. Pokud byl tedy na majetek úpadce dne 21.5.2010 prohlášen konkurz, bylo převedení přeplatku daně z příjmů právnických osob na nedoplatek daně z přidané hodnoty protizákonné a došlo ke krácení věřitelů. Podle ustanovení § 140 odst. 2 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Bylo proto nutno posoudit, zda zákonné podmínky pro započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Ze správního spisu vyplývá, že vznik přeplatku nastal v roce 2009, pohledávky na které byl přeplatek převeden vznikly z dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty ze dne 25.2.2010 splatného 1.3.2010 za zdaňovací období listopad 2009 a daňového přiznání k dani z přidané hodnoty podaného dne 25.1.2010 splatného dne 25.1.2010 za zdaňovací období prosinec 2009, z čehož je patrno, že jak přeplatek tak i pohledávky vznikly před vydáním rozhodnutí o úpadku, tedy přede dnem 8.4.2010 a k vydání rozhodnutí o přeplatku, kdy správce daně přeplatek na dani z příjmů právnických osob vykázaný ke dni 27.5.2010 ve výši 146.800 Kč převedl na úhradu nedoplatku daně z přidané hodnoty se dnem úhrady 11.5.2010, došlo ze strany správce daně dne 28.5.2010, tedy po splatnosti daně, po datu 10.5.2010. Přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek v rámci insolvenčních řízení bylo nařízeno na den 26.7.2010, proto byla splněna i podmínka k započtení dle § 40a odst. 4 daňového řádu, skutečnosti nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, kdy přeplatek se uplatní nejpozději do jejich přezkoumání při přezkumném jednání, v daném případě do 26.7.2010. Soud proto uzavřel, že žalovaný postupoval správně v souladu s § 140 odst. 2 insolvenčního zákona a zcela po právu bylo provedeno započtení dle § 40a daňového řádu, podle § 59 odst. 3 písm. e/ daňového řádu úhrada daňového nedoplatku, který vznikl před rozhodnutím o úpadku na jiné dani, proto převedení shora uvedeného přeplatku za zdaňovací období roku 2009 na nedoplatky daně z přidané hodnoty je v souladu s daňovým řádem i zákonem č. 182/2006 Sb. Soud proto shledal žalobu nedůvodnou a podle § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování - 5 - 10Af 65/2010 P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. srpna 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.