10 Af 9/2016
č. j. 10 Af 9/2016-39
V PLATNOSTIRubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové, v právní věci žalobce město Kdyně, sídlem v Kdyni, Náměstí 1, zast. JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem v Plzni, Kamenická 1, proti žalovanému Ministerstvu financí České republiky, sídlem v Praze 1, Letenská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 12. 2015, čj. MF– 51551/2014/1203-10, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí Ministerstva financí v Praze ze dne 17. 12. 2015, čj. MF– 51551/2014/1203-10 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 1. 2. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2015, čj. MF– 51551/2014/1203-10, jímž byl změněn platební výměr Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Českých Budějovicích o odvodu za porušení rozpočtové kázně a výše odvodu byla snížena na částku 1.500.873 Kč. V žalobě se poukazuje na to, že žalobci byl původně vyměřen odvod ve výši 100 % poskytnutých finančních prostředků za porušení rozpočtové kázně ve třech oblastech. Rozhodnutí o odvolání bylo rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2015 čj. 10Af 52/2014-58 zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. V novém řízení nebyly shledány vady vztahující se ke kontrolním zjištěním č. 1 a 3. Pochybení byla shledána ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 2 a bylo rozhodnuto o vrácení poskytnuté dotace v plné výši. Rozhodnutím Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad z 5. 6. 2014 bylo rozhodnuto o částečném prominutí odvodu ve vztahu ke zjištění ad 2, kdy odvod byl snížen o 75 %. Neprominutá část odvodu představuje 375.218,25 Kč, a proto jen o této částce mohlo být vedeno odvolací řízení. Žalobce se v té souvislosti dovolává rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2012 čj. 5Afs 54/2011-167. Ve zbylé části původně předepsaného odvodu se uplatňuje pravomocné rozhodnutí o částečném prominutí daně, a proto v tomto rozsahu nelze o dotaci rozhodovat pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že rozhodnutí o prominutí odvodu bylo vydáno podle § 259 daňového řádu. Z rozhodnutí je zřejmé, že prominuta byla určitá část platební povinnosti, přičemž část platební povinnosti zůstává. Rozsudek krajského soudu žalovaný chápe jako zúžení finančního rozpětí, v němž může v dalším řízení rozhodovat, nejde však o vázanost poskytovatele na důvody hodné zvláštního zřetele, kterého k prominutí odvodu vedly. Naproti tomu v odvolacím řízení je nutné věc posoudit podle příslušných právních předpisů, a to bylo učiněno. V odvolacím řízení byla potvrzena pouze ta část odvodu, která se vztahovala k zakázce malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace, kdy odvolatel nepředložil žádnou zadávací dokumentaci a neprokázal transparentní postup při hodnocení nabídek. Odvod ve výši 100 % prostředků poskytnutých v souvislosti s touto zakázkou považuje žalovaný za přiměřenou. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad vydal dne 8. 4. 2013 platební výměr, jímž žalobci uložil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 110.601.320 Kč za porušení rozpočtové kázně při vynakládání finančních prostředků na projekt Centrum vodní zábavy Kdyně. Při rozhodování bylo vycházeno z auditu, který shledal pochybení vztahující se k otevřenému podlimitnímu řízení na stavební práce, veřejné zakázky malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace a veřejné zakázky malého rozsahu na stavební dozor. Odvod byl vyměřen ve výši celé poskytnuté dotace. V odvolacím řízení žalovaný svým rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014 platební výměr změnil a výši odvodu snížil na částku 110.203.570 Kč. Dne 29. 7. 2014 vydal úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad rozhodnutí o prominutí odvodu ve výši 90 % a 75 %, tj. celkem 98.958.081 Kč. Žalobci bylo dále uloženo uhradit zbylou částku původně uloženého odvodu. Následoval rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2015, jímž rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2014 bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Ke kontrolnímu zjištění č. 2 krajský soud shledal právní zjištění finančních orgánů jako správná, protože při zadání řešené veřejné zakázky malého rozsahu byla porušena zásada transparentnosti a zadavatel neopatřil dostatečnou dokumentaci, která by prokázala opak. O výběru vítězné nabídky nebyl sepsán záznam, aby mohla být transparentně ověřena kritéria pro výběr. Na žalobci bylo transparentním způsobem dát najevo, jakými kritérii se při výběru řídil. Taková kritéria by měla být z povahy věci nastavena tak, aby vedla k výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud uzavřel, že ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 2 došlo k porušení rozpočtové kázně. Ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 1 krajský soud uvedl, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože z rozhodnutí není patrné, která zásada podle § 6 zákona o veřejných zakázkách byla porušena. Žalovanému bylo uloženo řízení doplnit o srovnávací analýzu č. 2 a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, zda kontrolní zjištění č. 1 znamenalo podstatnou změnu podmínek veřejné zakázky, zohlednit rozsah porušení rozpočtové kázně v souladu se zásadou proporcionality. Krajský soud dále poukázal na to, že v dalším řízení bude žalovaný vázán rozhodnutími výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ve věci prominutí odvodu. Bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o tom, že rozhodnutí o prominutí daně má hmotně právní účinky a jeho vydáním zaniká nejen platební povinnost, nýbrž těž daňová povinnosti v prominuté výši a vydáním rozhodnutí o prominutí této části odvodu je založena v této prominuté části překážka věci rozhodnuté a správce daně již není oprávněn o této části odvodu znovu rozhodovat. Rozhodnutím ze dne 17. 12. 2015 projednal žalovaný odvolání uplatněné žalobcem a platební výměr úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ze dne 8. 4. 2013 změnil tak, že částku odvodu 110.601.320 Kč uloženou za porušení rozpočtové kázně snížil na částku 1.500.873 Kč. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že ohledně kontrolního zjištění č. 1 bylo uzavřeno, že provedené změny projektu, jsou nepodstatné z hlediska celkové změny ceny i z hlediska věcné podstaty, a proto tyto změny neměly vliv na výběr vítězného uchazeče. Z toho důvodu byla částka odpovídající odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti se zjištěním č. 1 v plné výši vyloučena. Shodně bylo postupováno i ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 3, kdy k zadání zakázky bylo postupováno transparentně a žalobce přistupoval shodně ke všem uchazečům a žádný z nich nebyl zvýhodněn či naopak diskriminován. Závady v přístupu žalobce přetrvaly ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 2, vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace. Zadání této zakázky proběhlo v rozporu s předpisy o zadávání veřejných zakázek, což se ve svém důsledku projevilo jako neoprávněné použití prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 rozpočtových pravidel územních rozpočtů a tím došlo k porušení rozpočtové kázně. Pochybení původně shledaná správcem daně neodpovídala skutkovému stavu a ze tří zjištění bylo v odvolacím řízení shledáno pochybení pouze při zadání zakázky malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace. Se zřetelem k závažnosti pochybení byla sankce stanovena ve výši 100 % dotace poskytnuté v souvislosti s touto zakázkou, a ta je hodnocena jako přiměřená. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci byl odvod za porušení rozpočtové kázně uložen za tři pochybení vyplývající z kontrolních zjištění souvisejících se zadáváním zakázek projektu Centrum vodní zábavy Kdyně. Žalovaný respektoval názor krajského soudu vyjádřený v rozsudku ze dne 23. 9. 2015 čj. 10Af 52/2014 – 58 a v zájmu zjištění řízení skutkového vztahu se s jednotlivými kontrolními zjištěnými vypořádal a uzavřel, že porušení rozpočtové kázně bylo shledáno při zadání veřejné zakázky malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace. K postupu žalobce vztahujícího se k otevřenému podlimitnímu řízení na stavební práce a k veřejné zakázce malého rozsahu na stavební dozor nebylo porušení rozpočtové kázně shledáno. Tato změna skutkového stavu se pak projevila ve změně rozhodnutí správce daně, kdy odvod za porušení rozpočtových pravidel pro porušení rozpočtové kázně se v plné výši vztahoval pouze k zakázce na zpracování projektové dokumentace. Zůstalo však nepovšimnuto, že žalovaný byl krajským soudem v dalším řízení zavázán postupovat podle rozhodnutí výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ve věci prominutí odvodu. Bylo tak učiněno se zřetelem k výkladu Nejvyššího správního soudu o tom, že rozhodnutí o prominutí daně má hmotně právní účinky, čímž zaniká nejen platební povinnost, ale též daňová povinnost a vydáním rozhodnutí o prominutí části odvodu je v této prominuté části založena překážka věci rozhodnuté. Proto správce daně není již oprávněn o této části odvodu znovu rozhodovat. K částečnému prominutí povinnosti odvodu došlo podle § 259 daňového řádu a § 22 odst. 12 zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jestliže rozhodnutí o částečném prominutí odvodu má hmotně právní účinky a vydáním takového rozhodnutí zaniká daňová povinnost v prominuté výši, je zapotřebí vzít takové rozhodnutí v úvahu i v řízení odvolacím, které bylo znovu otevřeno po odstranění předchozího rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí o prominutí části odvodu bylo vydáno v mezidobí od vydání předchozího rozhodnutí o odvolání a rozhodováním krajského soudu, které předchozí rozhodnutí žalovaného o odvolání zrušilo. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu označeného v předchozí pasáži rozsudku představuje rozhodnutí o částečném prominutí odvodu v prominuté části překážku věci rozhodnuté a o prominuté části odvodu již proto v novém řízení rozhodovat nelze. Částečným prominutím odvodu v prominuté částce zanikla daňová povinnost žalobce. V rozsahu 75 % dotace vztahující se k vadám podle kontrolního zjištění 2 dotace nebylo proto možno již rozhodovat. Jestliže žalovaný shledal, že postup žalobce při zadávání zakázky malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace znamená porušení rozpočtové kázně a je důvodem pro uložení odvodu za porušení rozpočtových pravidel, pak přicházelo v úvahu rozhodování o neprominuté části dotace v rozsahu 25 %. Rozhodl-li žalovaný o povinnosti odvodu v plné výši a nikoli v rozsahu 25 % představujících neprominutou část odvodu, pak je napadené rozhodnutí vadné. Soud v té souvislosti poukazuje též na právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7.2012 čj. 5Afs 54/2011-167, podle kterého je napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým exekučním titulem a mohla by tak vyvstat situace, kdy na základě tohoto titulu by mohla být po žalobci vymáhána vyšší částka než ta, kterou činí jeho platební povinnost. V prominuté části platební povinnosti přicházelo proto v úvahu řízení zastavit. Napadeným rozhodnutím bylo projednáno odvolání proti platebnímu výměru správce daně, který shledal pochybení podle třech kontrolních zjištění. Jeho povinností bylo projednat odvolání ve vztahu ke každému kontrolnímu zjištění, což se také stalo. Přitom u zjištění jedna a tři vady shledány nebyly, ty přetrvaly pouze u kontrolního zjištění číslo 2. Nejde proto o uložení odvodu ve výši odpovídající celému rozsahu poskytnuté dotace. Přiměřenost vrácení dotace v plné výši poskytnuté na zpracování projektové dokumentace byla žalovaným posouzena, což je zřejmé ze strany 8 a 9 napadeného rozhodnutí. Krajský soud ve svém zrušovacím rozsudku ze dne 23. 9. 2015 učinil na podkladě spisové dokumentace zjištění o tom, že veřejná zakázka malého rozsahu na projektovou dokumentaci byla zadána netransparentně. Právě netransparentnost této zakázky byla jedním z kritérií, které vedly k úsudku žalovaného o tom, že vrácení dotaze v plném rozsahu je přiměřené. Současně je argumentováno tím, že nesprávně provedený výběr dodavatele projektové dokumentace měl i další negativní dopad na kvalitu takto opatřené projektové dokumentace, jestliže právě v důsledku nekvalitní projektové dokumentace bylo zapotřebí provádět pozdější změny a úpravu projektu. Jestliže zadávací řízení proběhlo zcela netransparentně a mělo negativní důsledky, pak úsudek žalovaného o tom, že je přiměřené stanovit odvod v plné výši, není v rozporu se zásadou proporcionality. Nutno poznamenat, že v důsledku prominutí části odvodu přichází v úvahu rozhodovat pouze o neprominuté části tohoto odvodu odpovídající 25 %. Právě v souvislosti s úsudkem o přiměřenosti odvodu je v napadeném rozhodnutí na straně 8 odkazováno na povinnost plynoucí z § 8 odst. 2 daňového řádu a rozhodnutí Evropské komise z 19. 12. 2013. Vodítka daná rozhodnutím Evropské komise byla konkrétně aplikována na projednávanou věc a odkaz na povinnost plynoucí z § 8 odst. 2 daňového řádu znamená vyjádření toho, jak bylo postupováno. Formulace odůvodnění v prvním odstavci na straně 8 napadeného rozhodnutí, nezakládá nepřezkoumatelnost tam vyjádřených úvah. Z toho, co bylo uvedeno, se uzavírá, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, protože nebylo vzato v úvahu rozhodnutí o prominutí části odvodu. Přitom na povinnost vzít rozhodnutí o prominutí části odvodu v úvahu poukázal krajský soud ve svém rozsudku ze dne 23. 9. 2015. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 11.228 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po 3.100 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč a 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem. Podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nebylo k projednání věci zapotřebí nařizovat jednání, protože rozhodnutí je zrušováno z důvodu, že skutkový stav, který byl vzat za základ napadeného rozhodnutí nemá oporu ve spise, jestliže nebylo vzato v úvahu rozhodnutí o částečném prominutí povinnosti odvodu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. listopadu 2016 JUDr. Věry Balejová v. r. Předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.