11 C 1/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud prvního stupně samosoudkyní Mgr. Kamilou Drábkovou ve věci žalobce: OVM , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 : Adresa zainteresované společnosti 0/0 a dalších účastníků řízení:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupených opatrovníkem opatrovník Adresa zainteresované osoby 1/1 o nahrazení rozhodnutí katastrální úřad , ze dne 22. 12. 2021, č. j. V-5918/2021-302-7, o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům.

1. Žalobou podanou dne 18. 1. 2022, Anonymizováno, se žalobkyně domáhala nahrazení shora citovaného rozhodnutí , katastrální úřad, , adresa, (dále jen katastrální úřad), jímž byl zamítnut její návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch státu na základě Prohlášení o vzniku práva ohledně pozemků, parcel č. , číslo, , obou v katastrálním území , adresa, , obou zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, u , katastrální úřad, , adresa, , ze dne , datum, (dále jen Prohlášení). Zamítavé rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že předložené Prohlášení není vkladovou listinou, na jejímž základě je možno vklad vlastnického práva povolit. Vkladovou listinou by měla být konfiskační vyhláška, která však nesplňuje předpoklady podle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, konkrétně neobsahuje označení nemovitostí údaji katastru. Podle žalobkyně tento právní názor není správný, na listu vlastnictví č. , číslo, pro k. ú. , adresa, jsou jako vlastníci předmětných pozemků uvedeni každý podílem ½ oba další účastníci řízení. S návrhem na vklad byl předložen nabývací titul k těmto pozemkům ve prospěch státu, a to vyhláška Okresního národního výboru , adresa, ze dne 25. 8. 1947, kterou byly označeny osoby německé národnosti v obci , adresa, , jimž se ve smyslu dekretu č. 12/1945 Sb. konfiskuje veškerý majetek, knihovní vložka č. , číslo, pro katastrální území , adresa, , srovnávací sestavení parcel, jmenný rejstřík v pozemkové knize v k. ú. , adresa, , z něhož vyplývá, že další účastníci řízení měli majetek v k. ú. , adresa, zapsaný pouze v jedné knihovní vložce č. , číslo, a že pozemky tam zapsané jsou identické s pozemky zapsanými dnes na listu vlastnictví č. , číslo, pro k. ú. , adresa, . Konfiskační vyhlášku, která neuvádí jednotlivé pozemky, je třeba hodnotit optikou doby vzniku, nikoli požadavky dnešních předpisů. Obdobný postup katastrálních úřadů dokládá žalobkyně i dvěma náhodně vybranými konfiskačními vyhláškami z , adresa, , obcí , adresa, , kde rovněž pozemky nebyly jmenovány. Poukazuje též na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 222/2000, podle něhož při zkoumání určitosti a srozumitelnosti právního úkonu v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí nelze aplikovat výlučně § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb. a při nenaplnění některé z náležitostí v něm uvedených automaticky dovozovat nedostatek splnění podmínek podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb., když jeho znění umožňuje, aby údaje potřebné pro realizaci rozhodnutí o povolení vkladu práva, byly na listině obsahující právní úkon účastníků eventuálně i doplněny. Též podle judikatury obecných soudů nezkoumá katastrální úřad všechny aspekty platnosti právního úkonu, na jehož základě je navrhován vklad, ale jenom ty, které jsou uvedeny v zákoně č. 265/1992 Sb. (rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 35 Ca 68/99 nebo stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 38/98). Z předložených dokladů je jednoznačně určeno, který majetek je předmětem konfiskace a ve spojení s prohlášením o vzniku práva byly splněny veškeré náležitosti pro vklad vlastnického práva, jiné doklady k dispozici nejsou. Navrhovala proto, aby vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k předmětným nemovitostem byl povolen.

2. Další účastníci řízení jsou v řízení zastoupeni opatrovníkem , opatrovník, , který se k věci nevyjádřil.

3. Katastrální úřad ve svém vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí.

4. Soud shledal žalobu včasnou, neboť byla podána v 30denní lhůtě od doručení rozhodnutí katastrálního úřadu, stanovené § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), kdy na soud byla doručena , datum, , přičemž předmětné rozhodnutí katastrálního úřadu bylo žalobkyni doručeno , datum, .

5. Soud ve věci již jedenkrát rozhodl rozsudkem ze dne 28. 11. 2022, č. j. 11 C 1/2022-47, jímž žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2023, č. j. 5 Co 20/2023-57 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž podle závazného pokynu odvolacího soudu bylo soudu prvního stupně uloženo, aby provedl podrobnější šetření k tomu, zda jsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. účastníkům řízení, kteří jsou v katastru nemovitostí identifikováni nedostatečnými údaji s tím, že teprve v případě zcela negativních výsledků šetření bude opodstatněné pokračování v řízení s ustanovením opatrovníkem účastníků. Dále odvolací soud nastínil postup pro případ zjištění data úmrtí účastníků ve vazbě na datum podání žaloby spočívající v případném pokračování řízení s právním nástupcem účastníků. Ke vkladové listině podotkl, že podle § 63 odst. 3 katastrálního zákona listiny sepsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a splňující náležitosti stanovené dosavadními právní předpisy jsou vkladovými listinami i v případě, že nesplňují náležitosti předepsané zákonem, přičemž chybějící náležitosti musí obsahovat návrh na vklad.

6. Šetřením k identifikaci účastníků řízení, které soud provedl prostřednictvím institucí České republiky i Spolkové republiky Německo, bylo zjištěno pouze tolik, že dne 16. dubna 1946 byli , jméno FO, a , jméno FO, se svou dcerou Inge odsunuti z Československé republiky do Německa do města , adresa, . Velvyslanectví Spolkové republiky Německo sdělilo soudu na dotaz, že o jmenovaných osobách nemá žádnou povědomost a ve Spolkové republice Německo navíc neexistuje žádný centrální registru pobytu osob a velvyslanectví nemá ani přístup k údajům německých úřadů zodpovědných za přihlašování k pobytu ani německých matrik. Bezvýsledné zůstalo též šetření prostřednictvím Centrálního registru závětí Spolkové notářské komory i pozůstalostního soudu v , sídlo, , na něž byl náš soud odkázán. Z uvedeného lze dovodit, že předpoklady pro zastoupení účastníků řízení opatrovníkem ve smyslu § 29 odst. 3 nadále trvají, neboť lze sice s ohledem na data narození účastníků předpokládat, že již nežijí, nicméně pokud tato otázka není postavena najisto, nelze na ně nahlížet jinak než jako na účastníky neznámého pobytu, jejichž zastoupení v řízení opatrovníkem je nezbytné.

7. Rozhodnutím, proti němuž tato žaloba směřuje, , katastrální úřad, , adresa, , zamítl návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně s odvoláním na § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů a na jím přezkoumávaná hlediska u vkladové listiny, která je soukromou listinou. Navrhovaný vklad není odůvodněn obsahem předložených listin podle § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Jako příloha návrhu na zahájení vkladového řízení bylo předloženo Prohlášení o vzniku vlastnického práva k pozemkům, parcelám č. , číslo, a , číslo, , v k. ú. , adresa, ze dne 12. 10. 2021, vyhotovené , OVM, (dále jen Prohlášení) s přílohami, které tvoří list vlastnictví č. , číslo, pro k. ú., Anonymizováno, a obec , adresa, , srovnávací sestavení parcel pro list vlastnictví č. , číslo, , kopie knihovní vložky č. , číslo, pozemkové knihy pro k. ú. , adresa, , kopie jmenného rejstříku pozemkové knihy pro k. ú. , adresa, , kopie konfiskační vyhlášky ONV v , sídlo, č. , číslo, z 25. 8. 1947. Předmětné Prohlášení není vkladovou listinou, na jejímž základě je možné vklad vlastnického práva povolit, neboť podle ustanovení § 66 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, je prohlášení o vzniku práva vkladovou listinou v těch případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru ani listinu, která tuto změnu potvrzuje nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází. V daném případě vkladovou listinou by měla být konfiskační vyhláška, která však byla předložena v prosté kopii a obsahově také nesplňuje náležitosti vkladové listiny pro zápis do katastru, konkrétně neobsahuje označení nemovitostí údaji katastru, jak to vyžaduje ustanovení § 8 zákona č. 256/2013 Sb. katastrální zákon. Návrh na vklad byl proto zamítnut.

8. Soud vyšel ve smyslu § 250e odst. 2 o. s. ř. ze skutkových závěrů popsaných v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, který de facto převzal skutková tvrzení žalobkyně a ta jsou ve shodě s tím, co žalobkyně tvrdila i v tomto řízení. Těžiště případu spočívalo v právním posouzení.

9. Podle § 12 katastrálního zákona lze vklad provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

10. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, a) zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) zda právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) zda k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, e) zda z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné zejména, f) zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní. Tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

11. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona, skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 zákona přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popř. soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů z agendového Informačního systému evidence obyvatel a z agendového Informačního systému evidence cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení po té, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1 (informace o tom, že právní poměry k nemovitosti jsou dotčeny změnou). Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

12. Podle § 8 písm. a) katastrálního zákona v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to pozemek musí být označen parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu13. Soud se ztotožňuje s právním názorem katastrálního úřadu, že předmětné Prohlášení je soukromou listinnou, neboť nespadá do kategorie veřejných listin, jak jsou vymezeny v § 567 až § 569 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (nejde o listinu vydanou orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listinu za veřejnou listinu prohlášenou zákonem).

14. Ustanovení § 66 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, uvádí pro případ, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale přitom nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru, na základě prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (odst. 1 písm. c/). Náležitosti této listiny stanoví § 66 odst. 4 citovaného předpisu pod písmeny a) až f) (označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaje podle odstavce 2 písm. a), označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaje podle odst. 2 písm. a), označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona, označená práva, které podle prohlášení vzniklo, odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo a uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva).

15. Již katastrální úřad měl jako přílohy vkladové listiny k dispozici dokumenty žalobcem předložené v soudním řízení, a to konfiskační vyhlášku Okresního národního výboru v , sídlo, č. j. , číslo, vydanou v , sídlo, 25. 8. 1947, která označuje podle § 1 odst. 10 Dekretu prezidenta republiky ze dne 21. 6. 1945 č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců, nepřátel českého a slovenského národa za osoby německé národnosti v obci , adresa, , mimo jiné, , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, , bytem neznámo, s tím, že těmto osobám byl podle § 1 odst. 1 citovaného dekretu zkonfiskován pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek v obci , adresa, . Vyhláška byla vyvěšena od 25. 8. 1947 do 17. 9. 1947. Z části fotokopie pozemkové knihy je zjištěno, že u jmen obou dalších účastníků řízení je zapsáno č. knihovní vložky , číslo, . Další konfiskační vyhlášky Okresního národního výboru v , sídlo, (ze dne 11. 10. 1945 pro obec , adresa, a ze dne 11. 10. 1945 pro obec , adresa, ), jakož i listiny s nimi související se nevztahují k projednávané věci a nemají jako důkaz žádný význam. Totéž platí o postupu jiných katastrálních úřadů v případech jiných konfiskovaných nemovitostí.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí je zjištěno, že vlastníky předmětných pozemků jsou zapsáni oba další účastníci řízení, každý podílem ideální jedné poloviny vzhledem k celku, jako nabývající titul je uvedena pozemková kniha, vložka č. , číslo, . Fotokopie této knihovní vložky je rovněž předložena, stejně tak jako srovnávací sestavení parcel, z něhož vyplývá identita původních parcel PK č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , číslo, , , číslo, a současných parcel KN č. , číslo, a , číslo, . Prohlášení o vzniku práva vydala Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako osoba, jíž právo vzniklo a jako osoby, jimž právo zaniklo, jsou v této listině označeni oba další účastníci řízení. Prohlášení se týká parcel č. , číslo, a , číslo, obou v k.ú. , adresa, a odkazuje se na dekret prezidenta republiky č. 12/45 Sb. a § 10 a § 11 zákona č 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Jako právní skutečnosti je uvedeno, že předmětné pozemky jsou dosud zapsány na LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, ve vlastnictví dalších účastníků řízení, kteří je nabyli kupní smlouvou z 26.2.1942, podle výše zmiňované konfiskační vyhlášky byl majetek obou dalších účastníků řízení konfiskován podle dekretu č. 12/1945 Sb. Vzhledem k tomu je vlastníkem majetku Česká republika, podle § 10 zákona č. 219/2000 Sb. právo hospodaření náleží , OVM, , který osvědčuje tímto prohlášením svou příslušnost hospodařit a prohlášení předkládá v souladu s ust. § 7 katastrálního zákona a ust. § 66 katastrální vyhlášky k zajištění zápisu práva do katastru nemovitostí.

17. Podle ust. § 66 odst. 1 katastrální vyhlášky prohlášení o vzniku práva je vkladovou listinou pouze v těch případech, kdy právo zapisované do katastru, vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, přičemž jde o listinu, kterou vystavuje osoba, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno. Prohlášení tedy může být vkladovou listinou pouze v případech, kdy ke vzniku práva určité osoby došlo zánikem jiné osoby (např. vlastnické právo v katastru nemovitostí je zapsáno pro XY, a.s., která zanikla fúzí sloučením s , právnická osoba, ., jež vstoupila do všech práv a povinností zaniklé společnosti a stává se tak její nástupnickou právnickou osobou, viz § 174 odst. 1, § 178 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Z logiky věci pak plyne, že prohlášení je vyloučeno použít jako vkladovou listinu v otázkách vlastnického práva fyzických osob, u nichž v právním slova smyslu o zániku hovořit nelze.

18. Formálně vzato, prohlášení předložené ke vkladovému řízení žalobkyní má veškeré náležitosti předepsané § 66 odst. 4 katastrální vyhlášky. Jak je ovšem zřejmé z výše uvedeného výkladu, nemůže být vkladovou listinou, podle níž by bylo možno navrhovaný vklad vlastnického práva pro žalobkyni povolit. Žalobkyně si tak bude muset opatřit jiný dokument, který bude svou povahou a náležitostmi splňovat parametry vkladové listiny dle předpisů o katastru nemovitostí pro tento specifický případ, na jehož základě bude možno návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch státu vyhovět.

19. Ze žalobních tvrzení plyne, že další účastníci řízení pozbyli svého vlastnického práva konfiskací majetku podle Dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., ze dne 21. června 1945, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Podle § 1 odst. 1 tohoto předpisu s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví a) všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krize a války v letech 1938 až 1945, c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

20. Soudní judikatura dovodila, že ke konfiskaci docházelo účinností dekretu, nebylo třeba dalších rozhodnutí. Právní skutečností, na jejímž základě došlo k přechodu vlastnického práva na stát byl tedy dekret samotný a vlastnické právo přecházelo dnem jeho účinnosti (23.6.1945), a to k veškerému majetku konfiskované osoby. Následné konfiskační vyhlášky, vydávané tehdejšími okresními národními výbory (nebo okresními správními komisemi), měly účinky pouze deklaratorní, jejich význam však spočíval v tom, že klasifikovaly (označovaly) osoby, na něž účinky konfiskace dopadají (podrobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 4716/2016, 22 Cdo 5583/2016, 28 Cdo 4922/2016). Výčet konfiskovaného majetku tyto dokumenty neobsahovaly. Z toho důvodu soud nesdílí právní názor katastrálního úřadu, že vkladovou listinou v posuzované věci má být právě předmětná vyhláška.

21. Žalobce v řízení před katastrálním úřadem se povolení vkladu vlastnického práva domáhal na základě vkladové listiny – shora specifikovaného Prohlášení o vzniku práva ze dne 12. 10. 2021. V žalobě ovšem opakovaně argumentuje jako vkladovou listinou konfiskační vyhláškou a tvrdí, že vklad by měl být povolen na základě toho, že majetek byl postižen konfiskací.

22. Řízení před soudem a řízení před katastrálním úřadem ovšem tvoří svým způsobem jednotný celek. Pravomoci katastrálního úřadu ve vkladovém řízení jsou definovány katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou, které vymezují rozsah jeho přezkumné činnosti ve vztahu ke vkladovým listinám. Stejnou pravomoc rozhodovat a přezkoumávat otázky má pak i soud v řízení podle části páté o. s. ř. (podrobně k této otázce např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1653/2024). Jestliže vkladové řízení bylo vedeno na základě vkladové listiny, jíž bylo předmětné Prohlášení, může soud v tomto řízení přezkoumávat rovněž pouze a jenom tuto vkladovou listinu. Mělo-li by být o povolení vkladu rozhodováno na základě konfiskační vyhlášky, musela by tato být žalobkyní již označena a přiložena jako vkladová listina v návrhu na povolení vkladu.

23. Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta, neboť rozhodnutí katastrálního úřadu bylo shledáno věcně správným, a to dle § 250i o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce úspěšný nebyl, účastníku řízení zastoupeným opatrovníkem žádné náklady řízení nevznikly.

25. V řízení vznikly náklady státu představované vyplaceným tlumočným, o nichž bylo v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že Česká republika nemá na jejich náhradu právo, neboť neúspěšná žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků ze zákona (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).