11 C 10/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud prvního stupně samosoudkyní Mgr. Kamilou Drábkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa za účasti dalších účastníků řízení: 1. anonymizována dvě slova obec , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. správní úřad anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa o nahrazení rozhodnutí správní úřad anonymizováno 6 slov územní celek ze dne 14. 9. 2021, č. j. 037799/2021/R27175,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [správní úřad] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] ze dne 14. 9. 2021, č. j. 037799/2021/R27175 výrokem soudu ve znění, že se účastníku řízení č. 1 [anonymizována dvě slova] [obec] nevydává pozemek parc. KN [číslo] v k. ú. [obec].

II. Žalobce a účastník řízení č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníku řízení č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 21 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce účastníka řízení č. 1.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal nahrazení shora citovaného rozhodnutí [správní úřad] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] (dále jen správní orgán), jímž tento vydal účastníku řízení č. 1 pozemek, parc. KN [číslo] v k. ú. [obec]. Navrhoval, aby tento pozemek soudem nebyl vydán, jelikož rozhodnutí správního orgánu není věcně správné. Pozemek je původním církevním majetkem právního předchůdce účastníka řízení č. 1 a byl mu vydán v řízení podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnosti a o změně některých zákonů (dále ZMVC), v rámci vypořádání uplatněného restitučního nároku. Především však tento pozemek není zemědělským pozemkem, neboť k datu 24. 6. 1991 nebyl zemědělsky obhospodařován, není součástí zemědělského půdního fondu (dále ZPF). I kdyby šlo o zemědělskou nemovitost, není splněna podmínka dle § 7 odst. 1 písm. a) ZMVC funkční souvislosti s jinou nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní nebo která se jí vydává podle ZMVC, kterou je u kategorie povinných osob dle § 4 písm. c) ZMVC, kam spadá žalobce, u nichž je tuto podmínku nutno splnit. Pozemek nebyl z historického hlediska nikdy součástí [název] [anonymizována dvě slova], vznikl z původního pozemku parc. PK [číslo] jehož zbývající část (současná parc. KN [číslo]) je ve vlastnictví [územní celek]. Ačkoliv pozemek s [název] [anonymizována dvě slova], který je ve vlastnictví účastníka řízení č. 1, přímo sousedí, nepřispívá žádným způsobem k užívání rybníka, a ten i bez něj může řádně fungovat. Naopak pozemek zasahuje do skladovacího areálu ve vlastnictví fyzických osob, s nímž funkčně souvisí. Vydání pozemku brání i překážka podle ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, neboť je částečně zastavěn stavbou schopnou samostatného užívání zřízenou v souladu se zákonem a užívanou, navíc se na něm podle vyjádření [stát. instituce] nachází stavba elektrického vedení VN. Podle § 15 ZMVC je církvím a náboženským společnostem vyplácena paušální finanční náhrada s cílem zmírnit některé majetkové křivdy, tudíž způsob zmírnění některých křivd není pouze cestou vydání nemovitých věcí.

2. Žalobce v průběhu řízení doplnil svá tvrzení tak, že předmětná stavba se nenachází na zmíněném pozemku parc. [číslo] ale na sousedním pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví fyzických osob. Oba pozemky jsou však užívány shodně v rámci oploceného areálu – skladovacího areálu, jehož uživatelem bylo od 70. let minulého století [anonymizována dvě slova], přičemž způsob využití byl zachován do současné doby. Pozemek netvoří hráz rybníka, ale zcela samostatně uživatelný břeh rybníka. Jeho užívání s rybníkem není nijak spojeno, a to ani historicky, kdy jeho užívání bylo naopak spojeno s pozemkem parc. [číslo]. Pozemek nebyl nikdy součástí [název] [anonymizováno] a zejména nejde k rozhodnému datu o zemědělský pozemek. Skladovací areál tam se nacházející může být užíván kýmkoliv, vstup do oploceného areálu ze silnice je z převážné části (spíše zcela) umístěn na sousední parc. [číslo] avšak příjezdová cesta k budově skladu se stáčí i přes předmětný pozemek a jenom přes něj je takový příjezd k budově možný.

3. Účastník řízení č. 1 se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uváděl, že předmětný pozemek je zemědělskou nemovitostí ve smyslu ZMVC, jelikož dle judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 28 Cdo 55610/2017 nebo 28 Cdo 3357/2018) převažuje materiální znak, tedy faktický způsob užívání pozemku nad znakem formálním. Jak uvedl správní orgán ve svém vyjádření v žalobě, jednalo se původně o pozemek ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec] a byl tedy ke dni účinnosti zákona o půdě využívané jako zemědělská nemovitost. Pozemek přímo sousedí s parc. KN [číslo] v k. ú. [obec], vodní plochou, což je rybník [název] [anonymizováno] a tvoří jižní hráz tohoto rybníku. Se zemědělským pozemkem podle předpisů o ochraně zemědělského původního fondu hospodaří za stát podle § 1 odst. 5 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, [správní úřad] [anonymizována dvě slova], který je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] [země]. Vlastnické právo státu k tomuto pozemku bylo určeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 1. 2019, č. j. 8 Co 842/2018-272, z jehož odůvodnění plyne, že žalovaný v uvedeném řízení nabyl tento pozemek od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z toho vyplývá, že s pozemkem byl za stát po celou dobu příslušný hospodařit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], respektive jeho právní nástupce, bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí. V řízení o určení vlastnického práva žalobce naopak požadoval, aby bylo jednáno u zemědělských pozemků za stát se [správní úřad] [anonymizována dvě slova]. Mimo to i podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) splněna je, a to ve vztahu k rybníku [název] [anonymizováno] (parc. [číslo]), když tento pozemek tvoří část hráze a břehu rybníka. Pozemek je nutný v případě výlovu, opravy, odbahnění apod. rybníka [název] [anonymizováno] pro zajištění zázemí těchto činností, odstavení techniky apod., neboť jiné pozemky v sousedství (parc. [číslo]) k takovému účelu použitelné nejsou. Pozemek není zasažen ani překážkou vydání dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, neboť stavba elektrického vedení VN není stavbou ve smyslu citovaného ustanovení zákona, jedná se o stavbu liniovou, o níž podle § 509 zák. č. 89/2012 Sb. platí, že není součástí pozemku, není s ním funkčně spjata a nenásleduje jeho osud.

4. Správní orgán ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že při rozhodování vycházel ze skutečnosti, že původně se jednalo o pozemek ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec], ke dni účinnosti zákona o půdě tak byl využíván jako zemědělská nemovitost a dále ze skutečností, zjištěných v rámci ohledání na místě samém.

5. Žalobce navrhoval, aby do řízení přistoupil s ohledem na výše uvedené [správní úřad] [anonymizována dvě slova] jakožto organizační složka státu. O tomto návrhu soud nerozhodoval, neboť úkon přistoupení účastníka podle § 93 o.s.ř. je v řízení podle části páté o. s. ř. nepřípustný.

6. Soud však přibral do řízení jako dalšího účastníka [správní úřad] [anonymizováno 5 slov] za situace, kdy z provedených důkazů dospěl k závěru, že k rozhodnému datu šlo o pozemek zemědělský tak, jak jej charakterizuje judikatura vyšších soudů.

7. Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu se zcela připojil se svým stanoviskem i vyjádřeními k postoji žalobce.

8. Žaloba na nahrazení rozhodnutí správního orgánu v této věci je ve smyslu § 9 odst. 10 ZMVC projednávána v řízení podle páté části o.s.ř., k němuž je v prvním stupni příslušný krajský soud.

9. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán řízení podle zvláštního právního předpisu (dále jen správní orgán), podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Podle § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta.

11. Soud posoudil žalobu jako včasnou, podanou ve lhůtě stanovené § 247 odst. 1 o.s.ř. Rozhodnutí správního orgánu bylo žalobci doručeno 20.9.2021 a téhož dne nabylo právní moci. Žaloba byla podána k soudu dne 18.11.2021, mohla být proto projednána věcně. Zachován je i okruh účastníků řízení dle § 250a odst. 1 o.s.ř., neboť jak žalobce, tak i účastník řízení č. 1, se účastnili již řízení před správním orgánem.

12. Předmětným rozhodnutím správní orgán vydal účastníku řízení č. 1, mimo jiné, parcelu KN [číslo] v k. ú. [obec], odpovídající původní parcele PK [číslo] o výměře 1 805 m2, ostatní plocha. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že shledal splněnými všechny zákonné podmínky podle ZMVC, jelikož výzva k vydání majetku byla doručena povinné osobě dne 6. 2. 2020 a po její bezvýslednosti byl podán návrh na zahájení správního řízení. Předmětná nemovitost byla zapsána v knihovní vložce č. 19 pozemkové knihy pro katastrální [územní celek] pro [anonymizována čtyři slova]. Jedná se o zemědělskou nemovitost odpovídající definici § 2 písm. b) ZMVC, která byla zapsána v době rozhodování na [list vlastnictví] jako majetek státu, s nímž je příslušný hospodařit [organizační složka státu ] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] na základě pravomocného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 8 Co 842/2018-272 ze dne 15. 1. 2019, který nabyl právní moci 11. 2. 2019. Oprávněná osoba prokázala podle § 3 písm. b) ZMVC výpisem z rejstříku evidovaných právnických osob [stát. instituce], rozhodnutím o sloučení církevních právnických osob ze dne 3. 12. 2013 a rozhodnutím biskupa českobudějovického o sloučení farností ze dne 13. 12. 2019, že je oprávněnou osobou. Předmětná nemovitost přešla do vlastnictví státu postupem podle zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, na základě výměru [orgán veřejné správy] [anonymizována tři slova] [obec], č. j. 611-23-3-87-1949 ze dne 25. 3. 1949, přičemž nebyl dohledán žádný doklad o poskytnutí náhrady za předmětný pozemek, tudíž přechod do vlastnictví státu lze podřadit pod § 5 písm. e) ZMVC. Povinnou osobou je podle § 4 písm. c) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tudíž je třeba aplikovat § 7 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) ZMVC. Parcela je částečně porostlá dřevinami, na zbytku je tráva a plevel, podél komunikace se na ní nacházejí betonové sloupky, na nichž zřejmě bývalo pletivo, jsou zde uskladněny železné rybářské lodě na krmení ryb. Prostorově navazuje na parc. KN [číslo] vodní plocha a spolu s dalším požadovaným pozemkem (parc. [číslo]) tvoří jeden funkční celek s pozemky již dříve vydanými oprávněné osobě podle ZMVC. Ke dni účinnosti zákona o půdě byl pozemek v užívání [anonymizována dvě slova] [obec], sloužil tedy zemědělské výrobě, čímž je splněna podmínka § 2 písm. b) ZMVC. Nebyla shledána žádná překážka vydání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) – h) ZMVC. Podle sdělení [orgán státní správy] [anonymizováno] [obec] je část parc. [číslo] zastavěna, avšak při jejím ohledání nebyla žádná stavba zjištěna.

13. Žádný z účastníků nerozporoval skutkové závěry správního orgánu o tom, že předmětný pozemek byl původně vlastnictvím právního předchůdce účastníka řízení č. 1, ani v otázce jeho právního nástupnictví po tomto subjektu, identifikaci parcely PK a parcely KN a odnětí pozemku státem bez náhrady, uplatnění výzvy k jeho vydání účastníkem řízení vůči povinné osobě a její následnou reakci, jakož ani skutečnost, že pozemek byl zapsán pro žalobce do katastru nemovitostí na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích citovaného výše a že v současné době je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastnictví účastníka řízení č. 1 a že ke dni účinnosti zákona o půdě (24. 6. 1991) byl v užívání [anonymizována dvě slova] [obec] a prostorově navazuje, respektive sousedí s parc. [číslo].

14. Tyto skutkové závěry proto soud ve smyslu § 250e odst. 2 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění.

15. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutečnosti.

16. Z katastrální mapy se zákresem bylo zjištěno, že přes sporný pozemek prochází vedení vysokého napětí, jehož součástí je sloup umístěný v jeho východním rohu. Tuto skutečnost potvrdil i [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování sdělením ze dne 29. 9. 2021.

17. Ze sdělení [stát. instituce], odboru životního prostředí ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že pozemek není součástí zemědělského původního fondu, v katastru nemovitostí je veden jako druh pozemku ostatní plocha a způsob využití manipulační plocha. Ze sdělení [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování, ze dne 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že pozemek je částečně zastavěn stavbou schopnou samostatného užívání, zřízenou v souladu se zákonem a užívanou, je vyňat ze zemědělského půdního fondu a není potřebný pro veřejně prospěšnou stavbu dle schválené územně plánovací dokumentace.

18. Z fotodokumentace pořízené žalobcem bylo zjištěno, že na pozemku se nacházejí dva sloupy elektrického vedení, na některých fotografiích jsou patrné zbytky oplocení (brána) a uskladněné rybářské lodě a další rybářské náčiní.

19. Z Hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku č. 154 ze dne 1. 4. 1976 bylo zjištěno, že předávající organizace, [anonymizována tři slova] [obec], předal předmětný pozemek [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec]. Následně byl podán návrh na zápis do evidence nemovitostí na základě této hospodářské smlouvy příslušnému středisku geodézie v [obec], jak je zjištěno z dopisu [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 6. 1. 1977.

20. Dne 10. 7. 2000 uzavřeli [právnická osoba] [anonymizováno] [země] jako prodávající a [titul] [jméno] [příjmení] jako kupující Smlouvu o převodu privatizovaného majetku a Smlouvu o zřízení zástavního práva č. 204/00, jejímž předmětem byl mimo jiné pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha.

21. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], vodohospodáře [název společnosti] [obec], bylo zjištěno, že se zabývá v rámci své pracovní činnosti správou užívaného majetku, mimo jiné i předmětného pozemku. Zaměstnancem uvedené organizace je od 1. 3. 2002, od té doby jsou mu známy poměry v místě. Sporná parcela spolu s pozemkem s budovou skladu (parc. [číslo] – poznámka soudu) se užívají a považují za celek, jsou souhrnně oploceny oplocením, které vybudovalo [anonymizována dvě slova]. Svědkův zaměstnavatel je převzal jako skladovací areál, který po celou dobu svědkova působení ve firmě sloužil jako manipulační sklad na dřevo, funkční a nefunkční techniku, rybářský materiál apod. Před 5 až 6 lety užívání omezili pod vlivem probíhajícího soudního řízení, perspektivně však uvažují o jeho intenzivnějším užívání, areál by chtěli upravit, vykácet dřevo apod. Hlavním předmětem činnosti [název společnosti] [obec] je zemědělská činností, tj. chov ryb v uzavřeném výrobním cyklu. Budova na parc. [číslo] slouží jako sklad drobných rybářských potřeb, je tvořena propojenými buňkami, které ve druhé polovině 80. let sloužily jako zázemí firmy (kanceláře, sociální zařízení). Podle svědka má areál smysl jenom jako celek, je tam také jediný vjezd pro větší či střední techniku. Pozemek není hrází [název] [anonymizováno], ale tvoří jeho levý břeh, částečně je podmáčený (pruh přiléhající k rybníku, o šířce asi 5 m, který se nevyužívá). Pro běžné obhospodařování rybníka [název] význam nemá, mohl by však sloužit jako přístup při mimořádné údržbě, kácení apod. Vstup do celého skladovacího areálu je bránou nacházející se na západní hranici pozemku [číslo] která umožňuje i vjezd větší techniky, další brána na východní hranici slouží jen pro menší techniku neoficiální cestou, vlastně jen vyježděnou kolejí, přes pozemek jiného vlastníka. Sloup elektrického vedení je od přípojky vedené z vedlejšího areálu vzduchem pro sklad a čerpadlo v rybníku, nijak neznemožňuje užívání pozemku. Pozemek užívají pro skladování lodí, palivového dřeva pro vedlejší areál, jiný pozemek dimenzovaný pro skladování větších věcí nemají. Jedná se asi o 20 lodí a přibližně 20 – 30 m nařezaného dřeva, které je skladováno i na pozemku parc. [číslo]. Ve skladu jsou uložené kádě a vaničky na ryby. Provoz je možno přesunout do jiného areálu, bude-li to nutné. Vyřazená technika zachycená na fotografiích je přibližně ze dvou třetin uložena na pozemku [číslo].

22. Důkazní návrh účastníků řízení na provedení místního ohledání byl zamítnut soudem pro nadbytečnost, jelikož dobrý obrázek o situaci na místě samém se podává z fotodokumentace pořízené správním orgánem a žalobcem.

23. Sdělení příslušného stavebního úřadu o existenci stavby samostatně uživatelné a užívané na sporném pozemku je vyvráceno samotným tvrzením žalobce, který po místním ohledání dospěl k závěru, že předmětná stavba se nenachází na tomto pozemku, ale na sousední parcele [číslo] ve vlastnictví třetí osoby.

24. Podle § 2 písm. b) ZMVC se pro účely tohoto zákona rozumí zemědělskými nemovitostmi pozemky, které ke dni 24.6.1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely (bod 1). Zákon přitom odkazuje na § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 75/1976 Sb. Podle § 1 odst. 1 uvedeného zákona je zemědělským půdním fondem půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Podle § 1 odst. 2 součástí zemědělského půdního fondu jsou též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

25. Podle § 3, písm. b) ZMVC je oprávněnou osobou právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5a podle § 4 písm. a) je povinnou osobou Česká republika jako právní nástupce zaniklého [právnická osoba] [anonymizováno] [země], za niž jedná příslušná organizační složka, [správní úřad] [anonymizována dvě slova], podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

26. Podle § 5 a) ZMVC je skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

27. Podle § 6 ZMVC povinná osoba vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo jeho právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

28. Podle § 9 odst. 1, věta prvá, ZMVC oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Podle § 9 odst. 6, věta prvá, ZMVC nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový úřad; návrh lze podat do 6 měsíců po uplynutí lhůty podle odstavce 2.

29. Shodně se správním orgánem má soud za to, že žalobce jako oprávněná osoba dle § 3 písm. b) ZMVC postupem podle § 9 odst. 1, odst. 6 ZMVC uplatnil u povinné osoby dle § 4 písm. a) ZMVC svůj restituční nárok na vydání zemědělských pozemků, jež byly původním majetkem církve ve smyslu § 2 ZMVC a jejichž odnětím státem v rozhodném období 25.2.1948 – 1.1.1990 bez náhrady právní předchůdce žalobce utrpěl majetkovou křivdu dle § 5 písm. a) ZMVC. Pro stručnost v podrobnostech proto i zde soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu.

30. Vyšší soudy konstantně judikují (např. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2388/2021), že soud v řízení musí zkoumat charakter (povahu) majetku, neboť tato otázka je podstatná pro určení organizační složky státu příslušné s tímto majetkem hospodařit. Závěr hmotněprávní se pak musí odrazit i ve stránce procesní, jelikož jednání organizačních složek za stát se odvíjí od práva hospodařit s majetkem státu. Není podstatné, pro kterou organizační složku státu je právo hospodaření zapsáno v katastru nemovitostí, jelikož zápis existenci takového práva nezakládá. Soud musí v řízení jednat s tou organizační složkou, která je podle zákona o majetku státu oprávněna vystupovat v konkrétní právní věci za stát. Se zemědělskými pozemky, včetně těch, které byly nově státem nabyty na základě zákona o půdě (bez ohledu na právní důvod, na jehož základě se nemovitosti do vlastnictví státu dostaly), je podle § 17 odst. 1, § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů a § 4 odst. 1 ve spojení s § 22 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. příslušný hospodařit [správní úřad] [anonymizována dvě slova]. Výjimkou jsou pozemky, jichž je zapotřebí k plnění specifických funkcí nebo úkolů příslušejících jiným organizačním složkám (§ 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.).

31. Pro posouzení, zda konkrétní pozemek je pozemkem zemědělským ve smyslu § 2 ZMVC či nikoli je třeba zkoumat znak formální (zápis v katastru nemovitostí) a znak materiální (skutečné využití), přičemž znak materiální má převažující význam.

32. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že předmětný pozemek byl k rozhodnému datu 24. 6. 1991 zemědělským pozemkem ve smyslu § 2 písm. b) ZMVC, jelikož byl v uvedené době využíván [anonymizována dvě slova], které se zabývalo, jak již je zřejmé z jeho názvu a je i obecně známo, činností v oboru chovu a produkce ryb. Počátkem 90. let 20. století byl pozemek spolu s majetkem tohoto státního podniku privatizován, čímž se účel jeho využití nijak nezměnil a přetrval až do současnosti, kdy jej užívá [název společnosti] [obec], jehož hlavním předmětem činnosti je rovněž chov a produkce ryb. Pozemek se nachází v těsném sousedství rybníka [název] [příjmení] a vždy byl využíván jako plocha pro provozní činnosti, zejména pro skladování rybářského náčiní a různých materiálů. Tyto závěry soud učinil na základě listinných důkazů popsaných výše a zejména pak z výpovědi svědka [příjmení], který objasnil přístup na pozemek, jeho využití přibližně v posledních 20 letech a měl poznatky i o jeho dřívější historii a způsobu užívání. Nepochybné je, že pozemek prošel privatizací spolu s majetkem organizace, která se zabývala zemědělskou činností (rybářstvím), což je dobře osvětleno též rozsudky Okresního soudu v Jindřichově Hradci a zdejšího krajského soudu výše citovanými, vydanými v řízení o určení vlastnického práva státu podle § 18 odst. 1 ZMVC.

33. S ohledem na závěr o zemědělském charakteru pozemku je potenciální povinnou osobou k jeho vydání podle § 4 písm. a) ZMVC [správní úřad] [anonymizována dvě slova], který je oprávněn za stát vykonávat právo hospodaření s tímto pozemkem, přestože podle zápisu v katastru nemovitostí toto právo náleží Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ten však v řízení netvrdil, že by šlo o majetek nutný k výkonu specifických činností této organizační složky.

34. Jak již také dovodila soudní judikatura, na případy jako je tento se nevztahuje ust. § 7 odst. 1 ZMVC, nevyžaduje se jako jedna z podmínek vydání pozemku jeho funkční souvislost s jiným nemovitými věcmi, které oprávněná osoba již vlastní, případně, které jsou jí zároveň vydávány.

35. Soud neshledal ani tvrzenou překážku vydání pozemku dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC.

36. Předmětná stavba skladu se nenachází na sporném pozemku, ale na sousední parcele. Zejména pak ovšem nemá charakter stavby ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, jakožto samostatné nemovité věci podle dřívějších občanskoprávních předpisů, obtížně odstranitelné a schopné samostatného užívání. Zejména z výpovědi svědka [příjmení] lze dovodit, že se jedná o pouhou soustavu buněk vzájemně propojených, stavba ani není zapsána v katastru nemovitostí. Judikatura, která chápe nevydatelný pozemek také jako součást areálu tvořeného vícero nemovitostmi, jež spolu svým účelovým určením souvisí a jsou navzájem funkčně provázány (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28Cdo 2518/2006), na daný případ také nedopadá, neboť především předmětné pozemky spolu s objektem skladu nesplňují parametry areálu, na nějž toto zákonné ustanovení cílí. Související pozemky je možno vztahovat vždy pouze ke stavbě, která splňuje judikaturou vytýčená kritéria stavby ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, což v tomto případě dáno není. Nezbytnost pozemku pro užívání stavby je navíc nutno hodnotit tak, zda je stavba bez pozemku uživatelná (byť se sníženým komfortem v podobě např. obtížnějšího příjezdu) či nikoli. Pro provozní činnost současného uživatele pozemek nezbytný není, příjezd na sousední pozemek, parcelu [číslo] má zajištěn z komunikace, na tuto parcelu může také snadno přemístit skladované věci ze sporného pozemku, případně je může deponovat v dalším skladovacím místě, které má k dispozici. Pozemek ani celý fakticky nevyužívá, jelikož jeho nikoli nepodstatná část je zamokřena a navíc sousedící pozemek, na němž se nachází rybník [název] [příjmení], byl již církvi vydán.

37. Překážkou, na kterou by dopadalo ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC pak není v žádném případě vedení vysokého napětí vzduchem ani jeho sloup, neboť takovéto technické zařízení se běžně na zemědělských pozemcích nachází a nikterak nebrání jejich využití k účelu, k němuž jsou určeny, jak je ostatně zcela zřejmé i z jejich současného využití a svědectví svědka [příjmení].

38. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 250i o. s. ř., neboť dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu je věcně správné.

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšnému účastníku řízení č. 1 bylo přiznáno právo na náhradu jeho nákladů vůči žalobci i účastníku řízení č. 2, neboť specifické postavení stran tohoto řízení takové rozhodnutí umožňuje. Žalobce a účastník řízení č. 2 sdíleli právní pohled na věc a shodnou argumentaci, navíc účastník řízení č. 2 je potenciální povinnou osobou, která k náhradě nákladů řízení je jako prohrávající také povinna, když navíc v obou případech jde o organizační složky státu, z procesního hlediska v řízení shodně neúspěšné. Náklady řízení byly vyčísleny částkou 21 788 Kč a zahrnují odměnu právního zástupce podle § 7, 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1, písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč/úkon (převzetí zastoupení, písemná podání – vyjádření k žalobě z 18. 12. 2021 a 10. 2. 2022 (vyjádření na sebe navazující, počítáno za jeden úkon právní služby) a vyjádření z 8. 4. 2022 k doplnění tvrzení žalobcem a účast při dvou soudních jednání dne 14. 2. 2022 a 21. 9. 2022) a paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 5 úkonů právní služby 1 500 Kč (300 Kč/úkon) podle § 13, odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu. Dále do nákladů řízení spadá cestovné k uvedeným dvěma jednáním soudu ze sídla advokátní kanceláře v [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tov. zn. [název], [registrační značka], přičemž za cestu 21.9.2022 je účtována ½ nákladů vzhledem k tomu, že se právní zástupce účastnil téhož dne u téhož soudního senátu ještě dalšího jednání. Průměrná spotřeba pohonné hmoty je 6,33 l /100 km motorové nafty, sazba základní náhrady 4,70 Kč/km, cena pohonné hmoty 47,10 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na zpáteční cestě 400 Kč (4 započaté půlhodiny po 100 Kč/započa půlhodina), účtováno 1 200 Kč (800 + 400).

40. Lhůta k plnění byla žalobci a účastníku řízení č. 2 stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.