11 C 2/2016

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud prvního stupně samosoudkyní Mgr. Kamilou Drábkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , zastoupeného titul jméno příjmení , advokátem, se sídlem v  obec a číslo , ulice a číslo , za účasti účastníků řízení: 1) státní instituce státní instituce , státní instituce státní instituce , IČO se sídlem adresa , : 2) státní instituce – státní instituce státní instituce státní instituce , IČO , se sídlem adresa , na jehož místně jedná v řízení za stát zástupce zástupce zástupce zástupce ve územní celek územní celek se sídlem adresa , územní celek územní celek obec , ulice ul. číslo , PSČ obec o žalobě na nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu, ze dne 11.11.2015, číslo jednací značka spisová značka , o vydání nemovitých věcí

I. Žalobci se z vlastnictví České republiky, k němuž vykonává právo hospodaření s majetkem státu Správa železnic, státní organizace, vydává část pozemku, parcely [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí], oddělená geometrickým plánem [číslo] vyhotovitele [titul] [jméno] [jméno], tam označená jako parcela [číslo] o výměře [výměra], v katastrálním území Horní Planá. Výše uvedený geometrický plán se stává nedílnou součástí výroku tohoto rozsudku. Tímto rozsudkem je nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka].

II. Účastníci řízení [číslo] [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal svou žalobou nahrazení shora uvedeného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen správní orgán) tak, aby mu byla vydána nemovitost, část původního pozemku [číslo] [číslo], [číslo] v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], jíž v současné době odpovídá část pozemku, parcely KN [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. Žalobce jako právní nástupce původního vlastníka tohoto pozemku uplatnil nárok na jeho vydání podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen ZMVC). Správní orgán sice shledal, že žalobce při uplatnění restitučního nároku dodržel zákonem stanovený postup, utrpěl majetkovou újmu ve smyslu § 5 písm. a) ZMVC, když nemovitost přešla do vlastnictví státu na základě výměru ONV v [obec] z [datum] po provedeném řízení podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb., aniž by za to byla poskytnuta náhrada, avšak uzavřel, že nemovitost není zemědělskou nemovitostí ve smyslu § 2 písm. b) ZMVC, jelikož pozemek byl vyňat ze zemědělského půdního fondu (dále ZPF) a tudíž nemůže být postupem podle § 9 odst. 6 ZMVC vydán. Ve skutečnosti však v době vynětí ze ZPF původní pozemek, parcela PK [číslo] nebyl součástí pozemku, parcely [číslo] tudíž část pozemku [číslo] [číslo], kterou žalobce požaduje vydat, nebyla ze ZPF nikdy vyňata a je tak zemědělskou nemovitostí ve smyslu § 2 písm. b) ZMVC.

2. Účastník řízení [číslo] považoval rozhodnutí správního orgánu za věcně správné a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Pozemek, parcela KN [číslo] je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha a vedle tohoto pozemku vede železniční trať [číslo] [obec] – [obec], která je užívána. Předmětný pozemek má ve vztahu k této stavbě zásadní a podstatnou funkční souvislost, umožňuje totiž adekvátní užívání, údržbu a obhospodařování stavby včetně zajištění její bezpečnosti. V roce 1982 došlo k zastavění pozemku stavbou schopnou samostatného užívání – pobřežní zdí. Pozemek parcela [číslo] byl natrvalo vyňat ze ZPF a není tak zemědělskou nemovitostí podle ZMVC. Namítal také, že podle § 7 ZMVC je nutno prokazovat funkční souvislost tohoto pozemku k okolním pozemkům žalobce, když v tomto směru se má jednat o majetek sloužící k účelům duchovním, pastoračním, jako kláštery, kostely, atd., ovšem taková souvislost u předmětného pozemku dána není.

3. Správní orgán se na výzvu soudu k věci nevyjádřil.

4. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu v této věci je ve smyslu § 9 odst. 10 ZMVC projednávána v řízení podle páté části o.s.ř., k němuž je v prvním stupni příslušný krajský soud.

5. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního [anonymizováno] celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán řízení podle zvláštního právního předpisu (dále jen správní orgán), podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

6. Podle § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta.

7. Poté, co soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas dne [datum], když napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno [datum], tedy ve lhůtě stanovené § 247 odst. 1 o.s.ř. (a právní moci nabylo dne [datum]) spor projednal věcně.

8. Podle § 250a odst. 1 o.s.ř. je účastníkem řízení žalobce a [státní instituce] [státní instituce], státní organizace (dříve [příjmení] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [státní instituce]), neboť správní správní orgán označil jako povinnou osobou ve svém rozhodnutí [státní instituce] [státní instituce] – [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], státní organizaci a ve správním řízení s ní jednal. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o [právnická osoba] dráhy, je státní organizace Správa železniční dopravní cesty právnickou osobou způsobilou vlastními právními úkony nabývat [anonymizováno] a brát na sebe povinnosti, a podle § 20 odst. 1 hospodaří s majetkem státu s výjimkami uvedenými v odstavci 5 uvedeného ustanovení. Z toho plyne, že [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [státní instituce] je subjektem práva a jako taková je nadána procesní subjektivitou i procesní způsobilostí ve smyslu § 19 a § 20 o.s.ř. Obdobně platí o [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [státní instituce], kdy se jedná pouze o změnu názvu subjektu.

9. Výše citovaným rozhodnutím správní orgán zamítl návrh žalobce na vydání blíže nespecifikované části pozemku parcela [číslo] odpovídající blíže nespecifikované části původní parcely PK [číslo] ostatní plocha – jiná plocha v k.ú. [obec]. Za oprávněnou osobu označil [název] [název] [obec], za povinnou osobu [státní instituce] [státní instituce] – [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [státní instituce]. Původním vlastníkem pozemku parcela PK [číslo] byla [název] [název] [název] [název], která byla zapsána v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], jejímž právním nástupcem je žalobce na základě rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle [značka] [značka] [značka], ze dne [datum], na základě zákona č. 3/2002 Sb. a takto je zapsán v rejstříku evidovaných právnických osob Ministerstva kultury ČR. Předmětný pozemek byl československým státem vykoupen po provedeném řízení podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb. na základě výměru ONV v [obec] zn. [číslo] ze dne [datum], nebyly dohledány žádné doklady o vyplacení náhrady za vykoupené pozemky. Právní předchůdce žalobce tudíž utrpěl majetkovou křivdu ve smyslu § 5 písm. a) ZMVC. Původní pozemek PK [číslo] zanikl a dnes je, mimo jiné, představován částí pozemku KN parcela [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] jako vlastnictví České republiky, k němuž vykonává právo [anonymizováno] s majetkem státu [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [anonymizována dvě slova] je tak povinnou osobou dle § 4 [anonymizováno] d) ZMVC. Ze sdělení [stát. instituce], [státní instituce] [státní instituce], ze dne [datum] povolení k uvedení vodního díla na [název] u [obec] do trvalého provozu ze dne [datum] a rozhodnutí ONV [obec] – Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ve věci odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě ze dne [datum] dovodil, že pozemek parcela KN [číslo] byl vyjmut natrvalo ze ZPF. Geometrickým plánem [číslo] [číslo] ze dne [datum] byla oddělena část pozemku KN parcela [číslo] přisloučena k pozemku [číslo]. V případě pozemku KN parcela [číslo] se jednalo o plochu vodního díla [obec], které bylo do trvalého provozu uvedeno v roce [rok] na základě povolení [číslo jednací]. Parcela [číslo] proto není zemědělskou nemovitostí ve smyslu § 2 písm. b) ZMVC.

10. Věc byla v minulosti opakovaně řešena soudy první i druhé instance. Původní rozsudek ze dne 19.9.2016, č.j. [číslo jednací], jakož i poslední (potvrzující) rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.9.2021, č.j. [číslo jednací] a věc byla vrácena prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud zdůraznil, že došly-li soudy nižších stupňů k závěru, že předmětný pozemek je zemědělskou nemovitostí ve smyslu ust. § 2 písm. b) bod 1 ZMVC, nevzaly v úvahu od tohoto charakteru se odvíjející potencialitu příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu s tímto pozemkem, jak v rovině hmotněprávní (§ 6 a 7 ZMVC), tak i v rovině procesního práva (rozsudky Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [číslo], sp. zn. [spisová značka]), čímž je hodnocení otázky, který subjekt je v konkrétním řízení povinnou osobou dle ZMVC neúplné, a proto nesprávné, takže je i předčasné činit závěry o tom, zda je dána funkční souvislost tohoto pozemku s jinou nemovitostí vlastněnou žalobcem ve smyslu § 7 odst. 1 ZMVC.

11. V dalším řízení, s ohledem na doplněné dokazování a závěry odvolacího soudu o zemědělském charakteru pozemku k rozhodnému datu (které respektoval též dovolací soud) a s tím související otázce osoby povinné, s respektem k závěrům zrušovacího rozhodnutí Nejvyššího soudu a tam citované judikatury, soud svým usnesením ze dne 31.12.2021, č.j. [číslo jednací] přibral do řízení jako dalšího účastníka Českou republiku – Státní pozemkový úřad, coby subjekt ze zákona příslušný k výkonu práva hospodaření se zemědělskými nemovitostmi ne vlastnictví státu, a tedy potenciální povinnou osobu k vydání předmětného pozemku.

12. Skutkové závěry správního orgánu, pokud jde o postup žalobce při uplatnění restitučního nároku, subjektů správního řízení, tj. povinné osoby a oprávněné osoby včetně jejího právního nástupnictví po knihovním vlastníku pozemků, způsobení majetkové křivdy právnímu předchůdci žalobce státem odnětím jeho historického majetku bez vyplacení náhrady v rozhodném období, účastníci nijak nerozporovali a soud s ohledem na obsah správního spisu nemá o jejich správnosti a úplnosti rovněž žádné pochybnosti. Z tohoto důvodu je převzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 250e odst. 2 o.s.ř., přičemž v podrobnostech odkazuje pro stručnost na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu.

13. Rozhodnutím ONV – odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě natrvalo došlo k vynětí mimo jiné pozemku parcela [číslo] – louka o výměře [číslo], [číslo] ha v k.ú. [obec] ke dni [datum] za účelem výstavby zotavovny [příjmení], jak bylo zjištěno z uvedené listiny. Z informace z katastru nemovitostí je zjištěno, že parcela [číslo] je vedena jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha.

14. Otázka charakteru pozemku k datu [datum] byla v řízení vyřešena v pořadí třetím rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se závěrem, že k rozhodnému datu byl předmětný pozemek z materiálního hlediska zemědělským pozemkem, neboť z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že byl k tomuto datu a je i v současnosti porostlý náletovou vegetací, jak bylo zjištěno ze serveru [webová adresa], zachycujícího podrobně pozemek kamerovým systémem. Popsaný stav pozemku je zachycen i na fotodokumentaci opatřené ve správním řízení správním orgánem.

15. Jak uvádí ve zmíněném rozhodnutí odvolací soud, materiální hledisko je v souladu s judikaturou vyšších soudů rozhodující, proto důkazy uvedené pod bodem 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nichž lze učinit zjištění o formálním a evidenčním charakteru pozemku, nejsou pro posouzení této otázky významné. Soud tedy v dalším rozhodování vychází z toho, že předmětný pozemek byl k [datum] zemědělským pozemkem.

16. Podle § 2 písm. b) ZMVC se pro účely tohoto zákona rozumí zemědělskými nemovitostmi pozemky, které ke dni [datum] tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely (bod 1). Zákon přitom odkazuje na § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona [číslo] Sb. Podle § 1 odst. 1 uvedeného zákona je zemědělským půdním fondem půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Podle § 1 odst. 2 součástí zemědělského půdního fondu jsou též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

17. Podle § 3, písm. b) ZMVC je oprávněnou osobou právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5a podle § 4 písm. a) je povinnou osobou Česká republika jako právní nástupce zaniklého Pozemkového fondu České republiky, za niž jedná příslušná organizační složka, Státní pozemkový úřad, podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

18. Podle § 5 a) ZMVC je skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

19. Podle § 6 ZMVC povinná osoba vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo jeho právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

20. Podle § 9 odst. 1, věta prvá, ZMVC oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Podle § 9 odst. 6, věta prvá, ZMVC nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový úřad; návrh lze podat do 6 měsíců po uplynutí lhůty podle odstavce 2.

21. Soud se ztotožňuje i s právními závěry, k nimž správní orgán dospěl ve svém rozhodnutí v tom směru, že žalobce jako oprávněná osoba dle § 3 písm. b) ZMVC postupem podle § 9 odst. 1, odst. 6 ZMVC uplatnil u povinné osoby dle § 4 písm. a) ZMVC svůj restituční nárok na vydání zemědělských pozemků, jež byly původním majetkem církve ve smyslu § 2 ZMVC a jejichž odnětím státem v rozhodném období [datum] – [datum] bez náhrady právní předchůdce žalobce utrpěl majetkovou křivdu dle § 5 písm. a) ZMVC. Pro stručnost v podrobnostech proto i zde soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu.

22. Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu a právní nástupce dřívějšího Pozemkového fondu ČR je povinnou osobou podle § 4 a) ZMVC, na niž nedopadá ust. § 7 odst. 1 ZMVC, nezkoumá se tedy naplnění podmínky funkční souvislosti sporného pozemku s jinou nemovitou věcí žalobce, která je mu současně vydávána, případně, kterou již vlastní. Jak již rovněž vyřešila rozhodovací praxe soudů, není podstatné, že pozemek je v katastru nemovitostí zapsán s právem hospodaření pro státní organizaci spadající pod režim § 4 písm. d) ZMVC, u níž se splnění podmínky podle § 7 odst 1 jinak vyžaduje.

23. V návaznosti na tyto předběžné závěry žalobce na výzvu soudu upřesnil svůj žalobní petit, když identifikoval prostřednictvím oddělovacího geometrického plánu část pozemku, stávající parcely KN [číslo], která odpovídá dřívější části parcely [číslo] [číslo], jež byla nepochybně v majetku právního předchůdce žalobce. Tento geometrický plán vyhotovený [titul] [jméno] [jméno] pod [číslo] odsouhlasený příslušným katastrálním úřadem, žalobce učinil nedílnou součástí svého žalobního návrhu. Listina byla v řízení provedena jako důkaz, tuto část označil jako parcelu [číslo] o výměře [výměra].

24. Další účastníci řízení potvrdili, že geometrický plán byl vypracován v souladu se skutečností a že tedy odděluje ze stávající parcely onu část, která odpovídá původnímu církevnímu vlastnictví.

25. Za této situace pak zůstalo jedinou spornou otázkou, zda vydání tohoto pozemku brání překážka ve smyslu § 8 odst. 1 ZMVC.

26. Účastníci řízení [číslo] [číslo] tuto překážku spatřovali ve stavbě pobřežní zdi, která je postavena na části tohoto pozemku, jak je vyznačeno v katastrální mapě.

27. Podle tvrzení účastníka řízení [číslo] se na pozemku dále nachází kanalizace a vodovod ve vlastnictví [územní celek], jejíž existence je ošetřena smlouvou o zřízení věcného břemene z ledna 2013, přičemž se jedná o podzemní vedení. Předmětná zeď je protipovodňovou zdí, která byla v místě zbudována v souvislosti se zamýšlenou výstavbou rekreačního střediska a dalších objektů a má zabránit vylití vody na pozemek. Stavba je překážkou zemědělskému využití pozemku v části, kde je touto stavbou zastavěn a v částech, které jsou nutně k její údržbě. Účastník řízení [číslo]) uvedl, že pozemek v rámci své činnosti nijak neužívá a nepotřebuje jej k plnění úkolů v rámci své činnosti.

28. Ze spisu správního orgánu byly zopakovány důkazy stavebním povolením ke stavbě předmětné zdi z roku 1981 a její fotodokumentací, z nichž bylo zjištěno, že stavební povolení bylo vydáno Odborem výstavby a územního plánování ONV v [obec] dne [datum] (datum není přesně čitelné), stavba zde byla označena jako pobřežní zeď, na ortofoto snímku je zřetelné, že se nachází na okraji pozemku v sousedství či blízkosti vodní hladiny a jedná se o stavbu, která je spojena se zemí pevným základem ve formě vyzděné zdi s dřevěným zábradlím, přičemž je patrné, že stavba není nijak udržována a je zarostlá náletovou vegetací, která se nachází v jejím nejbližším okolí i na zdi samotné.

29. Z vyjádření [územní celek] bylo zjištěno, že pobřežní zeď pochází z roku 1981, jedná se o stavbu, která není schopna samostatného užívání a slouží k oddělní dvou pozemků s různou niveletou.

30. Podle § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání, byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem a je užívána a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěného stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby, než je stát nebo jiná oprávněná osoba a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby.

31. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a řada dalších) zastává právní názor, že ustanovení § 8 odst. písm. a) ZMVC dopadá pouze na pozemky zastavěné takovou stavbou, která je výsledkem stavební činnosti, je samostatnou věcí dle dřívějšího občanskoprávního předpisu (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) a jako taková je způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů Musí jít o stavbu relativně trvalé povahy, obtížně odstranitelnou, bránící využití pozemku k původnímu, tj. zemědělskému účelu. Výluka se vztahuje též na pozemky či jejich části s takovou stavbou bezprostředně související a jsoucí nezbytné pro její užívání.

32. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že výše popsaná stavba pobřežní zdi nepředstavuje překážku vydání pozemku ani jeho části dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, neboť se jedná sice o stavbu spojenou se zemí pevným základem, nejde však o stavbu, která je schopna samostatného užívání, neboť jejím účelem určení je výlučně a pouze oddělení pozemků majících různou výškovou úroveň, přičemž sporný pozemek se nachází v těsné blízkosti vodní hladiny jezera [obec], která leží níže než sporný pozemek. Nejde tedy o stavbu, která by bránila zemědělskému využití pozemku.

33. Vydání pozemku nebrání ani podzemní kanalizační a vodovodní vedení. Liniové stavby (mimo jiné vodovody, kanalizace apod.), které jsou umístěny pod zemským povrchem zemědělskému využití pozemku rovněž nejsou na překážku, a proto nepředstavují legitimní výukový důvod dle shora citovaného ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC.

34. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a svým rozsudkem, jehož nedílnou součástí výroku se stal shora citovaný oddělovací geometrický plán, předmětný pozemek žalobci vydal, to vše podle § 250j odst. 1, 2 o.s.ř.

35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na jejich plnou úhradu proti zcela neúspěšným žalovaným. Náklady řízení zahrnují odměnu právního zástupce žalobce 40 300 Kč za 13 úkonů právní služby po 3 100 Kč/úkon podle § 8 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí zastoupení, písemné podání – žaloba, odvolání ze dne [datum], dovolání ze dne [datum], dovolání ze dne [datum], dovolání ze dne [datum], účast při jednání Krajského soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast při jednání odvolacího soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce [částka] za 13 úkonů právní služby (300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu a cestovní náklady včetně náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednání dne [datum] [částka] (cesta vlakem [částka], náhrada za ztrátu času včetně DPH [částka]), přičemž z těchto nákladů byla přiznána žalobci ¼ vzhledem k tomu, že se téhož dne účastnil u téhož soudního senátu celkem čtyř jednání, náhrada za cestu dne [datum] v částce [částka] stejným dopravním prostředkem a za cestu dne [datum] [značka automobilu] [značka] 7 [značka] [číslo], kombinovaná spotřeba 5,1 l [číslo] km motorové nafty, sazba paušální náhrady 4,70 Kč/km, cena pohonné hmoty 47,10 Kč/litr, vše podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Dále žalobci náleží náhrada nákladů vynaložených na pořízení geometrického plánu v částce [částka]. Odměna právního zástupce a náhrada hotových výdajů jsou zvýšeny o 21 % DPH v částce [částka] Náklady řízení tak celkem činí [částka] a k jejich zaplacení jsou povinni oba procesně neúspěšní účastníci řízení [číslo] [číslo] společně a nerozdílně. Přestože účastník řízení [číslo] vstoupil do řízení až v pozdější fázi, je spravedlivé, aby se na náhradě jeho nákladů rovněž podílel, tím spíše, je-li potenciální povinnou osobou k vydání požadovaného pozemku.

36. Lhůta k plnění byla účastníkům řízení stanovena podle § 160 odst. 3 o.s.ř.