11 C 4/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud prvního stupně samosoudkyní Mgr. Kamilou Drábkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa zastoupená anonymizováno . jméno příjmení , advokátem se sídlem ve obec , ulice a číslo za účasti dalšího účastníka řízení: osobní údaje účastníka trvale bytem adresa zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem ve obec , ulice a číslo o žalobě na nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště obec , číslo jednací ze dne 3.2.2021, o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Povoluje se vklad vlastnického práva k nemovitým věcem pro [jméno] [příjmení], narozenou [datum], trvale bytem [adresa], podle Smlouvy o úpravě majetkových poměrů manželů a společného bydlení pro dobu po právní moci rozsudku o rozvodu manželství ze dne 28. 6. 2019, uzavřené mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum], trvale bytem [adresa], narozeným [datum], bytem [adresa], a to k pozemku, parcele KN č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku, parcela č. st. [anonymizováno] a parcele [číslo] zahrada, způsob ochrany zemědělský půdní fond, všem zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště [obec], na listu vlastnictví [číslo] pro obec [obec] a katastrální území [obec]. Tímto rozsudkem je nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště [obec], ze dne 3. 2. 2021, [číslo jednací].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 5. 3. 2021 se žalobkyně domáhala nahrazení shora citovaného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště [obec] (dále jen katastrální úřad), jímž byl zamítnut její návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 27. 8. 2020, na základě Dohody o úpravě majetkových poměrů manželů a společného bydlení pro dobu po právní moci rozsudku po rozvodu manželství, kterou účastníci mezi sebou uzavřeli dne 28. 6. 2019. Katastrální úřad odůvodnil své zamítavé rozhodnutí tak, že v rámci přezkumné činnosti se mimo jiné zabývá tím, zda obsah listiny odůvodňuje návrhový vklad, jak stanoví § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 265/2013 Sb., katastrální zákon, což není ve věci splněno, neboť je navrhován vklad vlastnického práva pouze k části nemovitostí, ohledně nichž dochází k vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM). Žalobkyně, která zdůraznila, že žalobu podává ve shodě s dalším účastníkem řízení, namítala, že katastrální úřad má smlouvu přezkoumávat pouze v rozsahu podaného návrhu na vklad vlastnického práva, neboť jinak by se musel zaobírat i vypořádáním pohledávek a jiných součástí SJM, které smlouva rovněž řeší. V návrhu na vklad není uvedena nemovitost, parc. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území [obec]. Realizace stavby rodinného domu [adresa], která je součástí tohoto pozemku byla zahájena ještě před rozvodem manželství účastníků a jen proto byla tato nemovitost z opatrnosti zahrnuta do výše uvedené dohody o vypořádání SJM. Podle ustálené judikatury lze uzavřít dohodu o vypořádání SJM i pouze ohledně části majetku patřícího do SJM. Důsledkem rozhodnutí katastrálního úřadu se účastníci ocitli v situaci, kdy nebyl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalobkyně, ačkoliv na tom obě strany sporu měly a i nadále mají zájem. Navrhovala proto, aby soud svým rozsudkem předmětné rozhodnutí katastrálního úřadu nahradil a navrhovaný vklad povolil.

2. Další účastník řízení se k věci nevyjádřil.

3. Katastrální úřad na výzvu soudu odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a svou přezkumnou činnost, která se řídí ustanovením § 17 odst. 1 zákona o katastru nemovitostí s tím, že ve věci dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, jelikož v dohodě je uvedeno více nemovitostí, než ke kolika byl vklad vlastnického práva navrhován.

4. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen správní orgán), podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

5. Podle § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta.

6. Žaloba proti rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu práva k nemovitým věcem je ve smyslu § 249 odst. 2 o.s.ř. projednávána v řízení podle páté části o.s.ř., k němuž je v prvním stupni příslušný krajský soud.

7. Soud se v prvé řadě zaobíral včasností a přípustností žaloby, kdy dospěl k závěru, že žaloba je včasná, byla podána ve lhůtě podle § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, tj. 30 dnů od doručení rozhodnutí katastrálního úřadu žalobkyni (doručeno jí bylo 5. 2. 2021) a jelikož jde o žalobu směřující na nahrazení zamítavého rozhodnutí o vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem, jde o žalobu věcně přípustnou dle téhož ustanovení katastrálního zákona.

8. Rozhodnutím, na jehož nahrazení tato žaloba směřuje, katastrální úřad zamítl návrh na vklad k nemovitým věcem, a to parcele č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] obou v katastrálním území [obec] s odůvodněním, že není splněna podmínka dle § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, aby obsah listiny odůvodňoval navrhovaný vklad, neboť je navrhován vklad vlastnického práva pouze k části nemovitostí, ohledně nichž dochází k vypořádání SJM, které je nedělitelným úkonem.

9. Účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. když, soud dospěl k závěru, že takový postup je možný, neboť se jedná pouze o právní posouzení a lze vyjít z důkazů, které byly předloženy již ve správním řízení u katastrálního úřadu.

10. Z obsahu spisu katastrálního úřadu soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva, v souladu s tvrzením žalobkyně, byl podán pouze k parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] oběma v katastrálním území [obec]. Jako další sdělení katastrálnímu úřadu uvedli účastníci, že jsou si vědomi skutečnosti, že součástí stavební parcely [číslo] je stavba rodinného domu [adresa] a požádali o sjednocení zápisu v katastru nemovitostí dle současně platné právní úpravy. Ze Smlouvy o úpravě majetkových poměrů manželů a společného bydlení pro dobu po právní moci rozsudku o rozvodu manželství uzavřené dne [datum], jež byla vkladovou listinou, bylo zjištěno, že touto smlouvou účastníci ještě před rozvodem svého manželství vypořádávají, mimo jiné, nemovité věci nacházející se v katastrálním území [obec], které nabyli za trvání manželství do svého SJM, a to pozemky parc. KN č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], parcelu [číslo] které nabývá v rámci vypořádání SJM žalobkyně a pozemek parc. KN č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], kterou nabývá v rámci vypořádání SJM [příjmení] [příjmení] (odstavec II. smlouvy). V odstavci III. smlouvy vypořádávají nabyté movité věci náležející dle jejich souhlasného prohlášení do SJM, v odstavci IV. ujednávají vypořádání finančních produktů a v odstavci V. se dohodli o společných závazcích. Další odstavce smlouvy se týkají ujednání ohledně věcí, které náležejí do SJM a případně by vyšly najevo až později a dále i úpravy práva a povinnosti společného bydlení. Smlouva má úředně ověřené podpisy účastníků a deklaruje, že byla uzavřena pro účely rozvodu dle § 757 odst. 1 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na základě vzájemného souhlasu s rozvodem manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno pravomocně ke dni 1.10.2019 rozsudkem Okresního soudu ve [obec], ze dne 29.srpna 2019, č.j. [číslo jednací]. Z odůvodnění rozsudku plyne, že manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila a v průběhu řízení se k němu připojila, takže soud postupoval podle § 757 odst. 1 o.z. a manželství účastníků rozvedl za splnění zákonem stanovených předpokladů, jak bylo zjištěno z této listiny.

11. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že rozhodnutí katastrálního úřadu není správné.

12. Přezkumná činnost katastrálního úřadu u vkladové listiny, která je soukromou listinou, je ohraničena ust. § 17 odst. 1 písm. a) až písm. g) katastrálního zákona. Soud nezkoumá listinu z hlediska platnosti právního úkonu jako takového, ale z hlediska pouze některých atributů platnosti, a to formy, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy. Opakovaně bylo již soudy judikováno, že katastrální úřad (a potažmo tedy ani soud v řízení o žalobě na nahrazení jeho rozhodnutí podle části páté o.s.ř.) není tento rozsah přezkumu oprávněn překročit, tudíž ostatní atributy, které by případně mohly způsobit neplatnost smlouvy, soud není oprávněn v tomto řízení řešit (podrobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3945/2011).

13. Jedním ze zkoumaných hledisek je, zda vkladová listina odůvodňuje navrhovaný vklad (§ 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona). Není překážkou, týká-li se vkladová listina práv k více nemovitostem, nežli jich obsahuje návrh na vklad; v takovém případě je však nutno posoudit oddělitelnost právního jednání v tom smyslu, zda je možno povolit vklad pouze k části nemovitostí. Odborná literatura v tom směru uvádí jako příklad kupní smlouvu uzavřenou ohledně několika nemovitostí, kdy u každé z nich samostatně je ujednána kupní cena (viz např. publikace Eva Burešová a kol. Katastrální zákon. Komentář. Wolters Kluwer. Praha 2015). Rozhodujícím kritériem je přitom vůle účastníků právního jednání (smlouvy) a zřetel na to, jakého cíle jejím uzavřením sledovali (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 4 Cz 124/92, 26 Cdo 299/2002).

14. V daném případě je vkladovou listinou Smlouva o úpravě majetkových poměrů manželů a společného bydlení pro dobu po právní moci rozsudku o rozvodu manželství uzavřená dne [datum], jak je deklarováno v jejím záhlaví, ještě za trvání manželství účastníků pro účely jeho rozvodu podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.).

15. Ust. § 757 o.z. upravuje tzv. dohodnutý či smluvený rozvod manželství, pro nějž musí být splněno několik podmínek, mimo jiné se manželé musí dohodnout ještě za trvání manželství na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a případně i výživného pro dobu po rozvodu (§ 757 odst. 1 písm. c) o.z.). V ust. § 757 odst. 2 zákon předepisuje pro takovou dohodu písemnou formu a úřední ověření podpisů smluvních stran. Takováto dohoda je však platná pouze za předpokladu, že rozvod proběhne podle ust. § 757 o.z. (v podrobnostech rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 4981/2016 nebo sp. zn. 22 Cdo 2529/08), jež se sice vztahují k předchozí právní úpravě, § 24a zákona o rodině, nicméně jsou použitelná i za právní úpravy současné).

16. Smlouva uzavřená účastníky splňuje zákonem stanovené formální i obsahové náležitosti, projevy vůle smluvních stran jsou v ní vyjádřeny zcela jasně a nepochybně a jak je patrno z výše zmíněného rozsudku, manželství účastníků bylo rozvedeno podle § 757 odst. 1 o.z.; lze tedy uzavřít, že smlouva je platná.

17. Oba účastníci svými smluvními projevy uznávají, že všechny nemovité věci, vyjmenované v odst. II. smlouvy, jsou součástí jejich SJM a projevují vůli k jejich vypořádání, podle níž parc. č. st. [anonymizováno] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] a parc. [číslo] mají nadále připadnout do vlastnictví žalobkyně a parc. č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] má připadnout do vlastnictví dalšímu účastníku řízení. Toto ujednání je činěno ve vazbě na dohodu o vypořádání ostatních součástí SJM účastníků, podrobně popsaných v odst. III., IV. a V. smlouvy a dalších věcech, potenciálně náležejících do SJM v odst. VI. smlouvy. Oba účastníci smlouvy v ní vyjádřené své projevy vůle učinili vědomi si toho, že nemovité věci, jež připadají žalobkyni, jsou v katastru nemovitostí zapsány jako SJM účastníků a nemovitá věc, která podle smlouvy připadá účastníku řízení, je v katastru nemovitostí již jako jeho vlastnictví zapsána.

18. Soud se neztotožňuje s právním názorem katastrálního úřadu, že za výše popsané situace obsah vkladové listiny neodůvodňuje navrhovaný vklad. Lze sice bez výhrad souhlasit s tím, že smlouva o vypořádání SJM je nedělitelným právním jednáním, jehož cílem je rozdělení jednotlivých aktiv a pasiv tvořících masu SJM mezi smluvní strany a v němž je vypořádání jednotlivých součástí SJM vzájemně provázáno. V posuzované věci však nelze ignorovat jasně a beze všech pochybností vyjádřenou vůli obou účastníků ve smlouvě co do vymezení rozsahu SJM a co do jeho rozdělení mezi ně, jejímž odrazem je návrh na vklad týkající se pouze těch vypořádávaných nemovitých věcí, u nichž má dojít ke změně zápisu o vlastnickém právu v katastru nemovitostí a nezahrnující třetí nemovitou věc, kde aktuální zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí již smluvní vůli účastníků odpovídá. Na celou věc je nutno proto nahlížet tak, že povolením vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně nedojde k narušení či modifikaci dohodnutého způsobu vypořádání, ale teprve jím bude naplněna společná vůle účastníků k vypořádání jejich SJM v této smlouvě vyjádřená a stav faktický i stav právní tím bude uveden v soulad. Vkladová listina tedy splňuje i předpoklad dle § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, tedy odůvodňuje navrhovaný vklad.

19. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, napadené rozhodnutí katastrálního úřadu podle § 250j odst. 1, odst. 2 o.s.ř. nahradil svým rozsudkem, jímž navrhovaný vklad povolil.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto za situace, kdy řízení nemá kontradiktorní povahu, oba účastníci byli spolu ve shodě, tudíž právo na náhradu nákladů nebylo přiznáno žádnému z nich.