Krajský soud v Českých Budějovicích · Usnesení

15 Co 7/2025

č. j. 15 Co 7/2025-89

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-11 · ZMENA · ECLI:CZ:KSCB:2025:15.Co.7.2025.1

  1. OS Tábor 11 C 217/2023-67
  2. KS Č. Budějovice 15 Co 7/2025-89
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Brně změnil rozsudek soudu prvního stupně tím, že schválil soudní smír uzavřený mezi účastníky. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci 50 000 Kč do pěti dnů od doručení usnesení o schválení smíru. Soud se rozhodl, že smír není v rozporu s hmotným právem, protože náhrada škody je záležitostí, kterou mohou účastníci vyřešit dohodou. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Krajský soud v adresa – Anonymizováno - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. Anonymizováno adresa, sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 9. 2024 č. j. 11 C 217/2023-67 I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se schvaluje smír uzavřený mezi účastníky dne 4. 3. 2025 v tomto znění: Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci částku 50 000 Kč do 5 dnů od doručení usnesení o schválení soudního smíru. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Citovaným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od 1. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 30 136 Kč ve stejné lhůtě.

2. Žalobce se domáhal uvedené částky z titulu náhrady škody, protože 29. 12. 2020 mu byl odcizen malotraktor, přičemž dle závěrů orgánů činných v trestním řízení měl být pachatelem krádeže žalovaný. Jeho trestní stíhání bylo zastaveno, neboť trest za toto jednání by byl zcela bez významu vedle trestu, který žalovanému byl uložen za jinou trestnou činnost. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, neboť skutek, který mu je kladen za vinu, nespáchal. Soud I. stupně na základě výsledků dokazování pokládá za relevantní výpověď syna žalobce jméno FO v úředním záznamu policie z 29. 12. 2020 (tedy bezprostředně po zjištění krádeže), kdy uvedl, na které zařízení pachatel musel při krádeži sahat. Takto označil jednonápravový vůz a lištovou sekačku. Na těchto věcech byl nalezen genetický profil, který byl posléze v databázi přiřazen žalovanému. Jeho argument, že tento profil se na stroje dostal někdy v minulosti, není přesvědčivý, bylo by velkou náhodou, že by se tento profil nalezl zrovna na věcech, se kterými musel evidentně pachatel krádeže manipulovat. V neprospěch žalovaného svědčí i to, že ve stejném období se dopouštěl obdobné trestné činnosti, za kterou byl odsouzen. I v dané věci orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že pachatelem krádeže byl žalovaný. Výše škody je stanovena odborným vyjádřením jméno FO z 30. 1. 2021 ve výši 100 000 Kč. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno.

3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který žádal jeho změnu tak, aby žaloba byla zamítnuta. Poukazuje jednak na sdělení kriminalistického experta ze 4. 4. 2024, že současnými metodami nelze zjistit přesné stáří biologického materiálu. Proto je zcela relevantní námitka, že jeho genetické stopy nalezené v hospodářské budově, z níž byl odcizen traktor, se tam mohly dostat kdykoliv jindy. Nemůže mu být uložena povinnost nahradit škodu jen proto, že by byla náhoda, aby se uchovala pachová stopa na věcech, kterých se žalovaný mohl dotknout při opakovaných návštěvách žalobce. Přitom pachové stopy nebyly nalezeny na vratech, kudy dle vyjádření žalobce musel být malotraktor vyvezen. V neposlední řadě je pak otázkou i výše škody, která byla určena bez toho, aniž by někdo malotraktor viděl.

4. Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu. K projednání věci nařídil jednání, které však bylo odročeno na žádost účastníků, kteří jednali v průběhu odvolacího řízení o smíru. Následně společně zaslali podání ze 4. 3. 2025, kterým shodně navrhli schválení soudního smíru, jímž se žalovaný zavazuje zaplatit žalobci 50 000 Kč do 5 dnů od doručení usnesení o schválení soudního smíru, s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož účastníci pak souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ve smyslu § 214 odst. 3 o. s. ř. nebylo nutno ve věci jednání nařizovat.

5. Podle § 220 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír. Podle § 99 odst. 1 (za použití § 211) o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

6. Z této procesní úpravy jednak vyplývá, že i v odvolacím řízení mohou účastníci vypořádat předmět řízení uzavřením soudního smíru. Tak to učinili i v dané věci, když z obsahu jejich návrhu na schválení smíru je zřejmé, že tímto vypořádali celý předmět řízení, včetně příslušenství a nákladů řízení.

7. Soud pak při schválení smíru zkoumá pouze to, zda povaha věci umožňuje uzavřít smír, který nesmí být v rozporu s hmotným právem. Smír je v rozporu s povahou věci, není-li vyřešení věci podle hmotného práva v dispozici účastníků (což je zpravidla ve věcech osobního stavu a v záležitostech, které nelze vyřešit dohodou účastníků právního vztahu). Smír je v rozporu s hmotným právem, je-li v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právního jednání nebo pomíjí náležitosti právního jednání, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo je obchází (k tomuto blíže srovnej např. Občanský soudní řád, 3. vydání 2024, C. H. Beck).

8. Předmětem řízení je náhrada škody neboli závazek z deliktu, u něhož povaha věci přirozeně umožňuje vyřešení věci samotnými účastníky. Uzavřeným smírem žalovaný uznal základ uplatněného nároku, strany se dohodly na jiné výši plnění, než byla žalována. Tento způsob vyřešení předmětu sporu není nikterak v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku o způsobu a rozsahu náhrady škody.

9. Z těchto důvodů odvolací soud dle § 220 odst. 2 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že schvaluje soudní smír ve shora uvedeném znění. Tím je vyčerpán celý předmět odvolacího řízení a není nutno již ani samostatně rozhodovat o nákladech řízení, jež jsou zahrnuty do schváleného smíru. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu I. stupně za podmínek dle § 237 o. s. ř.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.